Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Učit dítě neškodně lhát?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
26.12.13 08:42
učit dítě neškodně lhát
Ahojte, mám 6 letého syna, když jsme včera u babi rozbalovali dárky, tak syn na svůj dárek reagoval: „to sem nechtěl, to se mi nelíbí“. Teta, která mu dárek pořídila, měla slzy na krajíčku:( Myslíte, že je takováto upřímnost a pravdomluvnost vhodná? On třeba i když dostane nějaký cukroví a nechutná mu to, tak to řekne: to nemám rád. Na jednu stranu už to aspoň příště nedostane..ale je vhodné takto reagovat? Anebo byste ho učili říkat nepravdu, jako my dospěláci, když něco dostaneme a myslíme si to je strašný, přesto je reakce: „jééé, to je hezký“. Takže učit již malé děti lhát? Děkuji za vaše názory 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.12.13 08:46
Ne, neučila bych ho lhát. Spíš bych mu vysvětlila, že pokud mu to nechutná/nelíbí se mu to, tak aby to nekomentoval, ale aby určitě nelhal. To není dobrá cesta, aby se naučil říkat jen to, co se bude ostatním líbit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 08:58
@AnastazieB Souhlasím. Ono není dobré lhát o svých pocitech ani pro dospělého, natož učit to dítě. Spíš o své pocity vyjadřovat s taktem a s ohledem na to, že dárce chtěl udělat radost.
Ale to vyžaduje dlouhé učení a jistou zkušenost, navíc u dětí je jistá sebestřednost zpočátku přirozená, tudíž kdo obdarovává dítě, musí počítat s podobnou reakcí, pokud se mu netrefí do vkusu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 08:59
@amarie píše:
On třeba i když dostane nějaký cukroví a nechutná mu to, tak to řekne: to nemám rád. Na jednu stranu už to aspoň příště nedostane..ale je vhodné takto reagovat?
To je naprosto vhodné a žádoucí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:09
Ja to budu resit sice az za par let, ale zrovna nedavno jsem o tom uvazovala- jak naucit dceru mluvit tak, aby rekla v urcitych situacich neco jineho nez si doopravdy mysli, ale nemyslim to formou lzi, ale urcite „diplomacie“… Vzpominam si, ze ja jsem to delala tak nejak automaticky, ani rodicum jsem pak nerekla, ze se mi neco nelibi nebo jsem zklamana (z vyletu, atd.)- brala jsem to asi tak, ze by jim to pak bylo urcite lito.
Takze u ditete bych to vysvetlila formou, ze ikdyz se mu neco nelibi, tak at urcite aspon podekuje, usmeje se, aby to tomu druhemu cloveku, ktery na nej myslel, udelalo radost 
A prehnana uprimnost vhodna neni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:09
@AnastazieB Hezky napad. Jenom me napadla modelova situace - kluk dostane darek, co se mu nelibi, takze podle rady to nebude komentovat. Jenze co kdyz se darce naprimo zepta - tak co, hosiku, jak se ti ten darecek libi? Co pak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:11
Taky bych rekla, ze mu vysvetlit, ze kazdopadne je slusne podekovat a to za jakykoliv darek. a pak zahrat trochu na city, ze prece dotycna mu chtela udelat radost a ted je smutna, ze to tak rekl, tak at priste nerika nic.
ve skole uz 6 uz trochu taktu bude taky potrebovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:14
@amarie rozhodně neučit lhát. Spíš vysvětlit, že když je nějak nespokojen, ať to řekne např potichu, Tobě atd.. Ale rozhodně nelhat.. 
Můj kluk, např když mu nechutná, tak máme dohodu, že mi to pošeptá 
nebo když se mu dárek nelíbí, tak si prostě rozbalí další atd.. ale že by se mu dárek nelíbil, to se nestalo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:16
@krokodylka píše:
@AnastazieB Hezky napad. Jenom me napadla modelova situace - kluk dostane darek, co se mu nelibi, takze podle rady to nebude komentovat. Jenze co kdyz se darce naprimo zepta - tak co, hosiku, jak se ti ten darecek libi? Co pak?
Kdo se moc ptá, moc se dozví…
Teď jsem si vzpomněl na ten příběh o babičce, která často říkala svým vnoučátkům: „Děti, až umřu, bude tohle všechno vaše!“.
A opakovala to tak dlouho, až se jedno z vnoučátek zeptalo, „a babičko, kdy už umřeš?“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:35
@amarie píše:
Ahojte, mám 6 letého syna, když jsme včera u babi rozbalovali dárky, tak syn na svůj dárek reagoval: „to sem nechtěl, to se mi nelíbí“. Teta, která mu dárek pořídila, měla slzy na krajíčku:( Myslíte, že je takováto upřímnost a pravdomluvnost vhodná? On třeba i když dostane nějaký cukroví a nechutná mu to, tak to řekne: to nemám rád. Na jednu stranu už to aspoň příště nedostane..ale je vhodné takto reagovat? Anebo byste ho učili říkat nepravdu, jako my dospěláci, když něco dostaneme a myslíme si to je strašný, přesto je reakce: „jééé, to je hezký“. Takže učit již malé děti lhát? Děkuji za vaše názory
Ahoj,
moje dcera takhle reagovala na dárek, který dostala ve školce k šestým narozeninám (kabelka neměla vysněnou barvu (jako dostala holčička den předtím) )a byl z toho taky pěknej mazec, nikdo takovou reakci nečekal.
Radu nemám, bojujem s tím taky… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:35
Ježiš a co je na tom špatnýho říct, že se mu dárek nelíbí? To není problém dítěte, ale nás dospělých unést pravdu . Ano my dospělí bychom to řekli třeba víc taktně ale učit ho že má lhát i když se mu to nelíbí mi přijde na hlavu. Já bych spíš pak v klidu stranou vysvětlila situaci, proč byla teta smutná, zklamaná, že mu chtěla udělat radost a netrefila se a je jí to líto, ale že to se prostě stává a hotovo. Teta by toto měla nést naprosto v klidu a „nehroutit se“ U jídla to říct klidně může, jen já učím ať neříká věci typ - fuuuuuj to je hnusný apod. Ale prostě že jí to nechutná, moje reakce ať to nechá na straně, sní jen něco a hotovo, vědu z toho nedělám. Probůh vždyť to jsou děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:45
Já se budu snažit časem učit dítě určité empatii, aby zbytečně nezraňovalo city okolí. Ale lhát zas považuju za zbytečně. Stačí poděkovat a nekomentovat, ne? Ono všeho moc škodí, jak jsem se já letos přesvědčila na Štědrý večer, kdy jsem chtěla všem vyjít vstříc a nakonec jsem já s mužem a dítětem kvůli svojí vztřícnosti a empatii neměla prostor proto, abychom mohli užít Ježíška v soukromí a jen spolu. Ono někdy i dospělým chybí empatie, bohužel… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 09:47
@helenkka píše:
To je přesně ono, zásada je neptat se dítěte na otázky, kde neunesu negativní odpověď - máš mě rád, chutná ti to, líbí se ti to…
Nejen dítěte. Kdo nesnese pravdivou odpověď, ať neklade otázku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 10:21
Děti toho řeknou… Já myslím, že spíš dospělák by si měl uvědomit, že má dítě právo říct cokoliv. A že se mu něco nelíbí a řekne to narovinu, je dle mého dobře. Kolikrát bychom si my dospělí ušetřili spoustu pomluv okolo či zklamání, kdybychom věci dokázali pojmenovat tak, jak jsou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.13 10:24
Neucila bych lhat. Deti jsou takove a je to na nich to hezke, ze lhat neumi. Ale chapu tu neprijemnou situaci. Spis bych ho nenapadne vedla. k urcitemu zpusobu diplomacie. Treba…sice jsem to od jeziska nechtel, ale dekuju. Aby mel urcitou pokoru k darcum i pres jho nespokojenost s danym darkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
