Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@helenkka píše:
To je přesně ono, zásada je neptat se dítěte na otázky, kde neunesu negativní odpověď - máš mě rád, chutná ti to, líbí se ti to…
Nejen dítěte. Kdo nesnese pravdivou odpověď, ať neklade otázku.
Děti toho řeknou… Já myslím, že spíš dospělák by si měl uvědomit, že má dítě právo říct cokoliv. A že se mu něco nelíbí a řekne to narovinu, je dle mého dobře. Kolikrát bychom si my dospělí ušetřili spoustu pomluv okolo či zklamání, kdybychom věci dokázali pojmenovat tak, jak jsou?
Neucila bych lhat. Deti jsou takove a je to na nich to hezke, ze lhat neumi. Ale chapu tu neprijemnou situaci. Spis bych ho nenapadne vedla. k urcitemu zpusobu diplomacie. Treba…sice jsem to od jeziska nechtel, ale dekuju. Aby mel urcitou pokoru k darcum i pres jho nespokojenost s danym darkem.
Dětem říkáme, že lhát se nemá… ale občas u dárků, které nejsou extra po chuti je lepší milosrdná lež, než cokoliv jiného. Ten, kdo obdarovával, vybíral dárek tak, aby se líbil, snažil se udělat radost…ani my dospělí neřekneme - jééé to jsem nechtěl, to nechci, to se mi nelíbí. Však ani vy byste nechtěli od dětí pod stromečkem slyšel - ponožky?! ty se mi nelíbí! Tričko? Proč? Nechtěla jsem ho!…
Neučila bych lhát. Mohlo by se to pak vymstít. Já sama lži neuznávám a taky řeknu od plic co si myslím. Jsem ráda, že mě naši za lhaní trestali. Je to každého věc, ale toho člověka z rodiny si ty jako rodič můžeš vzít vedle a říct, že dárek je to dobrý a že si s tím jednou bude hrát že má jen spoustu dojmů. Ono bráška taky kolikrát řekne, že tu hračku nechtěl a že si s tím hrát nebude a další den už si s tím hraje protože ho zbytek věcí prostě omrzí. ![]()
V soukromi bych diteti vysvetlila, ze tohle se nedela, ze ma mit k druhym uctu a slusne chovani a vysvetlila bych mu co je smyslem Vanoc, abych se za nej priste nemusela stydet.
Sama si takovouhle situaci nedovedu predstavit, me deti v sesti letech jeste verily na Jeziska a nikdy nad zadnym darkem neohrnovali nos. Doba je dnes opravdu zvlastni a deti nevi coby.
Ano, je rozdíl mezi lhaním a určitou emapatií. Takže vysvětlovat tak nějak relevantně věku dítěte. Možná v šesti letech už něco takového pochopí. Rozhodně ale je to prostě pořád dítě, dospělý to snad pochopí. Anebo je třeba na rodičích, aby situaci nějak uhladili a trochu tomu pomohli.
Jinak stejná situace byla teď pod stromečkem, syn rozbaloval dárek ode mně - ušila jsem mu batůžek. Rozbalil, viděl batůžek, zahodil a běžel pro další. Rozhodně mně to nijak neranilo, ve světle ostatních kostiček, autíček atd… jsem to chápala
Nepřipadá mi na tom nic divného. Navíc je ještě hodně malý.
@rachel55 Částečně máš pravdu. Jenže dnes někteří rodiče dětem o Ježíškovi nelžou, takže období, kdy dítě věří, může trvat jen do prvních Vánoc ve školce
.
Naučila bych ho formulovat jeho negativ @amarie jiným zpusobem. Je dobre, ze narovinu rekne svůj názor, jen bych dítěti vysvětli aby misto - to se mi nelibi, to jsem nechtel, řekl dekuji za darek, ale neni přesne co jsem očekával.
Pod stromečkem je to zase jiný, asi si syn myslel, že dárek přinesl ježíšek a ne teta, ne? Možná, kdyby to bylo k narozeninám a věděl, že je dárek od někoho v místnosti, tak by mu do očí neřekl, že se mu nelíbí?
@rachel55 píše:
V soukromi bych diteti vysvetlila, ze tohle se nedela, ze ma mit k druhym uctu a slusne chovani a vysvetlila bych mu co je smyslem Vanoc, abych se za nej priste nemusela stydet.
Sama si takovouhle situaci nedovedu predstavit, me deti v sesti letech jeste verily na Jeziska a nikdy nad zadnym darkem neohrnovali nos. Doba je dnes opravdu zvlastni a deti nevi coby.
No, ale je přece rozdíl například se zhlédnout v nějaké hračce a pak si ji vyřvat - tedy vydírat, versus neprojevovat nadšení tam, kde není.
Výsledkem takové výchovy, kdy se člověk ze samé úcty k tomu, co něco nabízí, bojí odmítnout, co se mu nelíbí, může být pak toto:
https://www.emimino.cz/…-dal-174170/
https://www.emimino.cz/…nergy-48755/
https://www.emimino.cz/…tela-153364/
Případně si uvědomí, že je to špatně, začne opravdu odmítat, co nechce, jenže je na začátku, pokud jde o „diplomacii“ takového odmítání.
K té „diplomacii“: Vyžaduje jistou obratnost (kterou dítě mít nemůže) a ne vždy ten, kdo něco nabízí dovolí diplomacii použít.
Člověk se prostě musí naučit říkat i „ne“ a je dobře, naučí-li se to jako dítě.
Mozna to tu padlo.. Ale chlapec vedel, ze mu to prinesla teta..? Ne Jezisek?
@murkyf Jistěže dárek přinesl Ježíšek, ještě pořád věříme, je ještě ve školce-na podzim slavil šest let ![]()
Všem moc děkuji za názory… osobně jsem odpůrce lží!!! Proto jsem i použila tak silné slovo-lež namísto diplomacie
Myslím, že právě to je na dětech krásné, že jsou upřímné a čisté
ale…nadruhou stranu časem to budeme muset nějak pořešit…
@amarie píše:
@murkyf Jistěže dárek přinesl Ježíšek, …
Tudíž nelze ani předhazovat, že teta bude smutná, že se netrefila…