Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ještě mě napadá, není to limitující právě pro ty, co na to buňky mají?
@Kakachna Je fajn, že je to na přemýšlení, je to zajímavý alternativní způsob řešení matematických problémů, líbí se mi. Jen si nejsem jistá, jaký má úspěch u dítěte, které má problém vůbec pochopit třeba zadání slovní úlohy, když tohle je více na přemýšlení a matematickou logiku (ano, tu přirozenou, ne namemorovanou) a když ji obvykle v matematice někdo neovládá, právě ten vzoreček ho zachrání. Protože je to zaručené pravidlo, jak se dopočítat k výsledku.
Ale já to vidím trošku jinak, studuju matematickou analýzu a statistiku, a tam si bohužel s metaforickými výpočty moc nepomůžu. Chápu, že pro děti na 1. stupni ZŠ je přínosnější rozvíjet onu logiku v matematice, než se učit vzorečky. A je možné, že se jim pak tohle hodí víc i ve vyšší matematice, kdy si odvodí vzorec třeba pro obvod kružnice a díky tomu mu přirozeně rozumí. Jen si neumím moc představit, jak si s tím lépe poradí dítko, co moc nerozumí třeba ani násobení.
Žádná metoda není všemocná a stejně jako klasická matematika nenaučí počítat všechny, neslibuje to ani Hejný. Ale troufám si říct, že metodika Hejného dává větší šanci porozumět a pochopit.
@hanka.br. píše:
V žádném případě nic takového neříkám. Říkám jen, že se děti takových řešení nebojí a objevují při tom zákonitosti matematiky. Taková znalost je pro ně mnohem efektivnější, než když jim učitel přednese způsob, nadiktuje vzorec a děti ho slepě papouškují všude, kde se domnívají, že by ho bylo možné uplatnit.
To nebylo mysleno jako utok, me skutecne zajima, co se ocekava od pataka, ktery taky rovnice neumi - jak ma dojit k vysledku a smysluplne to zapsat? Když to vlastne musí nejak nahodne dosadit a tipnout? Konkretne třeba úkol s hlavami a nohami… zkusim nekde najit a zkopírovat zadani…
@TerezkaM píše:
@Kakachna Je fajn, že je to na přemýšlení, je to zajímavý alternativní způsob řešení matematických problémů, líbí se mi. Jen si nejsem jistá, jaký má úspěch u dítěte, které má problém vůbec pochopit třeba zadání slovní úlohy, když tohle je více na přemýšlení a matematickou logiku (ano, tu přirozenou, ne namemorovanou) a když ji obvykle v matematice někdo neovládá, právě ten vzoreček ho zachrání. Protože je to zaručené pravidlo, jak se dopočítat k výsledku.
Ale já to vidím trošku jinak, studuju matematickou analýzu a statistiku, a tam si bohužel s metaforickými výpočty moc nepomůžu. Chápu, že pro děti na 1. stupni ZŠ je přínosnější rozvíjet onu logiku v matematice, než se učit vzorečky. A je možné, že se jim pak tohle hodí víc i ve vyšší matematice, kdy si odvodí vzorec třeba pro obvod kružnice a díky tomu mu přirozeně rozumí. Jen si neumím moc představit, jak si s tím lépe poradí dítko, co moc nerozumí třeba ani násobení.
Vidim to podobne.
Ještě by me yajimalo - do kolikate tridy se Hejny uci? Protože to musi mit limity, nekde k vzorcum dojit musí, protože není mozne je pul dne odvozovat…
Pro me je teda Hejny nepochopitelny, protože je k tomu potřeba pruvodni komentar…
Ale uskali vidim stejne jako je popsano vyse - třeba dcera se uci stavet stavby podle vzorcu - pro člověka neznalého nejsou na první pohled pochopitelne, ale není to slozite - nicmene na ukazkove hodine bylo jasne videt, ze kdo na to proste nemá bunky, tak to bez pomoci nepostavi…kdo nemá prostorovou predstavivost, tak je to proste pro nej tezke, at se to uci jakkoli.
@mroe Četla jsem s Hejným rozhovor a jeho myšlenky se mi líbily. Akorát bych jeho metody použila spíše jako doplňkový předmět, nadstavbu pro matematickou třídu. Případně (také jako nadstavbu) pro normální výuku matematiky, jako podporu logického myšlení a kreativity. Ale ne místo matematiky. Protože je dobré vědět, jak vzorec vznikl, to je hezké, ale zároveň, pro obstojnou úroveň matematického vzdělání, vyšší než „zkusíme si to spočítat úvahou“, je třeba ty vzorce a metody prostě znát. Odvozování a důkazy se ve vyšší matematice používají běžně, ale vždy s důrazem na vzoreček. Protože bez něj se člověk opravdu nehne. Už třeba derivace a integrace úvahou si fakt neumím představit.
@TerezkaM píše:
@mroe Četla jsem s Hejným rozhovor a jeho myšlenky se mi líbily. Akorát bych jeho metody použila spíše jako doplňkový předmět, nadstavbu pro matematickou třídu. Případně (také jako nadstavbu) pro normální výuku matematiky, jako podporu logického myšlení a kreativity. Ale ne místo matematiky. Protože je dobré vědět, jak vzorec vznikl, to je hezké, ale zároveň, pro obstojnou úroveň matematického vzdělání, vyšší než „zkusíme si to spočítat úvahou“, je třeba ty vzorce a metody prostě znát. Odvozování a důkazy se ve vyšší matematice používají běžně, ale vždy s důrazem na vzoreček. Protože bez něj se člověk opravdu nehne. Už třeba derivace a integrace úvahou si fakt neumím představit.
Však to rikam, pro to me zajima, do jake tridy se to da takhle ucit.
Jinak souhlasim, ja občas rostu i z te matematiky moji dcery, byt ve srovnaní je daleko pochopitelnejsi i pro neznaleho dospeleho, jejich krokovaní se sipkami je pro me kolikrat orech.
Co vím, tak zatím je Hejného metoda na 1: stupni, ale už vypracovávají metodu i na druhý stupeň. Osobně by mě taky zajímalo, jak tuto metodu zvládají děti co na matiku nemají buňky. Když jsem sama začínala učit, tak jsem byla přesvědčená, jak budu dětem vysvětlovat jak k tomu dojdou a spíš je učit ať si přijdou na hodně věcí sami. Pak jsem dostala třídu, kde jsem teda po chvíli musela vysvětli jak funguje vzoreček na Pythagorovu větu, ale ani to nepomohlo a děti počítaly příklady stylem je tam + nebo -. To že když počítají přeponu použijí +, když odvěsnu - nefungovalo. Byla to třída, kde jim nebylo dáno a už jsem nevěděla jak jim to vysvětlit. A právě by mě zajímalo, jestli by tyto děti metodou Hejného zvládly matiku líp.
Jinak jsem sama schopná taky hodně příkladů zvládnout logikou, ale patřím k těm co logické myšlení mají a matika mi vždy šla.
@Aspera Právě, u přesně daného postupu výpočtu se i to méně nadané dítě má o co opřít. Protože buď tam to nadání je - a pak je to pro člověka zábava a zajímavé úlohy jsou výzva, hravě odvozuje, vymýšlí alternativní výpočty, no a nebo to tam fakt není a nepomůže úloha o trakařích, kočičkách ani čokoládě. Pak se prostě napočítá 50 podobných příkladů s tím stejným vzorcem a je to zapamatovatelné, i když třeba nepochopené. Ale tam, kde bych vzorec neznala a neměla talent to dopočítat alternativně, bych asi byla nahraná ![]()
@TerezkaM jj tohle vidím u dětí. Některé se naučí příklad jako básničku, protože to prostě jinak nedá a jiné za mnou po hodině přijde s dotazem a nešlo by to i tahle, to je to co si to vymyslí samo jinak a ať si to pak počítá jak chce, hlavně, že se dobere správného výsledku.
http://www.ontola.com/…ezu-na-poraz
Tak tady je ten úkol, myslim, ze ten nas byl trochu tezsi(nevychazela cisla v desitkach), ale jaky se ocekava zapis a postup u dítěte, které je v 5. tride a neumi soustavy rovnic? Resp. snad neumi rovnice vůbec, mam pocit.
@mroe tady to vychází dobře a jde to vyřešit pomocí násobků, ale kolik by to napadlo dětí netuším.
A rovnou tam bylo řešení pro druháky.
A já tě to naučím jak se to dělá ve 2. třídě, to si namaluješ 50 koleček - to jsou hlavy, pak ke každé namaluješ 2 nohy - těch vlastně vyčerpáš sto a ty zbývající nohy pěkně dokresluj k těm hlavám do počtu 4 a až všechny nohy vyčerpáš budeš mít výsledek,…dvounohé jsou ty husy a čtyřnohá ta telata a nepotřebuješ ani rovnice, jen si pohraješ s tužkou a budeš si opakovat počítání do 14o:))))
tak se dají řešit i trojkolky a autíčka,…
@Aspera píše:
@mroe tady to vychází dobře a jde to vyřešit pomocí násobků, ale kolik by to napadlo dětí netuším.
No, ale jak to mají zapsat, když výsledek neumi klasicky ( rovnicemi) spočítat a nevychazi v desitkach, jako tady?
Kolecka s nohama by asi patakovi neuznali…
Ja bych byla rada, kdyby sem nejaka učitelka napsala postup, který by třeba u prijimacek na osmilete gymnazium vyhovoval…
@mroe já bych to počítala postupným zkoušením.
120 noh a 20 noh - 30 + 10 = 40 málo
80 noh a 60 noh - 20 + 30 = 50
Kdybych přelezla 50, tak hledat mezi atd než bych se dobrala k výsledku.