Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky, chtěli bychom se zeptat máme doma 3 týdení miminko ze začátku to šlo tak nějak dobře ale teď jak přes den tak i přes noc nechce spát jinak než v náručí mamky nebo taťky. Zkoušeli jsme přes noc do postele dát hnízdečko ale moc to nepomáhá když ho houpáme v náručí nebo na kolenou tak spí jak zabité, potom ze vší opatrností jak jadernou bombu ho dáme do hnízdečka a spí max 2 minuty a pak začne zase křik. Už nevíme co dělat. Máte někdo nějaké zkušenosti nebo radu jak ho uspat aby jsme i my mohli spát? Zkoušeli jsme Bílí šum ale ten moc nepomáhá. Budeme rádi i za popis jak jste to dělali, třeba něco bude fungovat i u nás.
Chapu, je to narocne..zaroven je vyzadovani blizkosti pro miminko naprosto prirozene. Napada me spolecne spani - miminko si dat bezpecne z jedne strany a lehnout si k nemu. Ja takhle s detmi usinala tak, ze jsme u sebe meli hlavicky, vzdy je to uklidnilo a spanek se o neco prodlouzil. 😁
Ještě ho můžeš zkusit ozulit tím že mu tam dáš svoje tričko které si celý den nosila…ale nemusí to zabrat. Společný spaní je nejlepší řešení. A to říkám jako člověk který před dětma rezolutně tvrdil že ani omylem, že na spaní potřebuju svůj prostor a prostě neexistuje…
No…a byly časy kdy jsme měli v posteli nasackovaný obě deti, obě přilepený na mě
…starší mi spala na nohách a mladší na hrudi…jako moc sem se nevyspala ale aspoň sem ležela a podrimovala…když zjistili že jim nezdrhnu, nechali se pak i položit vedle a já se taky trochu prospala…jsou od sebe rok a myslím že starší, která kontakt předtím tolik nevyžadovala si tak prostě kompenzovala že už nemá tolik pozornosti. Od 2 let mladsiho usínají a spí oba v poho v pokojíčku..jen mladší ještě někdy uprostřed noci přiběhne…starší ta většinou až ráno…
Vzala jsem je k sobe. U starsiho jsem s tim chvili bojovala s vysledkem, jak pises, mladsi putoval ke me hned po porodu.
@Elika25 píše: Více
Ano, meli jsme totez, bylo to do roka peklo. Chapu, ty nemluvis o tom ze by stacilo spolecne spani, ale ze skutecne dite musi byt v naruci. Jednu dobu jsme to delali tak, ze manzel prisel z prace, sel houpat a ja spat, nosil mi ho jen na kojen a mel ho treba do pulnoci, pak mi dite predal a ja ho do rana mela v naruci, na mici atd. Postupne se to zlepsilo, nekdy kolem pul roka uz sel presunout tak ze jsem z nej nedala pryc ruce, jen jsem houpala v posteli a pak ho soupla tesne vedle sebe a mohla lezet u nej.
Každé dítě je jiné. Musíš najít co mu vyhovuje.
Někdy je to náročné.
@ALIPELI píše: Více
Přes den ho máme v náručí na gauči střídáme se s partnerem občas když úplně odpadne tak ho dáme do postýlky ale to je max 30 minut když se někdy povede
Měli jsme to úplně stejné. Pomohlo spaní na bříšku, ačkoli to není bezpečné, byla to jediná poloha, ve které spala. A tedy byla s námi v posteli. Než jsme na to přišli, nosila jsem v šátku přibližně do 1 - 2 rána, kdy už pak byla docela schopná se se mnou přesunout do postele, ale musela mi spát na hrudi. Vstávala ve 4 ráno
Nebo jsem seděla na gauči, dceru na hrudi a spaly jsme tak. Já samozřejmě jen lehce podřimovala, ale alespoň něco. Nic z toho nedoporučuji, není to bezpečné, ale v zoufalství člověk prostě zkouší všechno možné. A přešlo to. Zpětně se člověk diví, že to období vůbec přežil.
@Elika25 píše: Více
A mas ho v necem, peřinka nebo zavinovačka? Evidentně potrebuje tlak a teplo.
Spala jsem s dítětem v náručí. V tom hnízdečku necítí vaši přítomnost.
Já jsem tedy prvních 6 měsíců musela uhoupávat každou noc od 20 do 2 - 4 hodin, čili 6 - 8 hodin v kuse. A pak s dítětem spát v náručí. Nebo aspoň na svojí ruce, čelem k sobě, s přístupem k prsu. Po položení vedle se okamžitě budilo.