Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Ti, mně se to uspávání dětí taky jeví jako rozmazlenost. Tedy větších dětí. Taky jsem to tak dělala, u prvorozené, není to myšleno zle. Jenže ona usínala špatně, i dvě hodiny, celý večer pryč. Takže jsme během týdne docíli usínání samostatně, i tak to zabralo, táta pomazlit, přečíst pohádku, já pomazlit, zazpívat tunu písniček, ale pak lehnout a usínat sama. A já konečně mohla večer mít pár minut života ženy, nikoliv matky. A nijak se to nevylučovala se spaním s námi, starší tam spala do nástupu do první třídy, malá je tam pořád. Ale usínají samotné. Zase pokud dítě spí do patnácti minut, tak je to pohoda, dvě hodiny večer co večer jsou úmorné. Moje švagrová uspává devítileté dítě. On prostě chce, takže ho večer co večer uspává. Spaní s nimi v posteli nekomentuju. Jsme na dovolené a on tam s dospělými oxiduje do jedenácti, dokud máma nejde spát, protože on chce uspat. Nebo s ním ona jde dřív, ale taky mu trvá dvě hodiny, takže ona už se nevrátí.
Anonym s ohledem na ně.
uspávat devítileté dítě je pro mě nepochopitelný extrém. U předškolních dětí a batolat mi to připadá normální. Nicméně jestli to tak švagrová má, tak jí to asi vyhovuje ![]()
Každopádně jsem rada, ze vtom nejsme sami. Ale i tak bych stim chtěla něco dělat
jen nevím jak mám začít
je mi jí pak líto no jo no, ale musím to nějak překousnout a nebo uspavat dal ![]()
@kudrnka89 píše:
Každopádně jsem rada, ze vtom nejsme sami. Ale i tak bych stim chtěla něco dělatjen nevím jak mám začít
je mi jí pak líto no jo no, ale musím to nějak překousnout a nebo uspavat dal
@lekarnicka28 píše:
@kudrnka89 obě děti už po roce usínají stejně. Pomazlíme, uložíme, povíme pohádku nebo básničku, pusinku a hezky se vyspinkej, zavíráme za sebou dveře a odcházíme. Nebylo to hned a samo, vedla k tomu postupná cesta od miminka, kdy jsme cílili na samostatné usínání.. Ano, taky jsem uspávala u prsa a pak v leže v posteli, ale jak dítě rostlo a pobíralo rozum, posouvali jsme hranice. na každé dítě platí něco jiného, ale platí. U syna je potřeba trochu houknout, ukázat, že si nevyfňuká, dcera je pohodovější, tak nějak snadněji ustupuje z vydobitých pozic k samostatnosti, u když jí to někdy trvá dýl. Ležení vedle dvouletého dokud neusne je rozmazlení od rodičů, kteří to dovolí. Nesoudím, jen tím říkám, že s tím lze něco dělat. Vždyť už musíte být hotoví a partnerský život nulový..
Mame to velmi podobne. Taky jsme se k tomu dostavali. A souhlasim - u 2letaka uz je to ciste jen o tom, ze s rodicema cvici a ti si to nechavaji libit. Dle meho…
@lucenka píše:
@lekarnicka28 proč by měl být nulový partnerský život kvůli uspávání dítěte? Vždyť nezáleží na tom, jestli budu 20 minut ležet vedle prcka nebo stejně dlouho čekat v obýváku, jestli dítě usínající samo nebude něco potřebovat. Dodnes si pamatuju, jak mě a bráchu dali naši spát a my je pořád chodili do obýváku otravovat (záchod, napít).
My jsme toto na nase zkouseli taky, ale byli dost prisni (a jen dobre), takze si toto nenechali libit. Ja jsem taky zastance toho, ze vecery patri rodicum a deti nam u toho asistovat nemusi. Jsem nejen matka, ale i manzelka a kdyz si chci manzelstvi uchovat pekne, musim pro to i neco delat. Ale my jsme v tomto s manzelem za jedno, chceme mit cas i na sebe a jsme spolu radi i bez deti ![]()
@terinka4444 píše:
No, to mi povídej, já jim zpívám před spaním a kolikrát vyzpěvuju půl hodinu, protože mě dítě nechce pustit a já nemám nervy na ty její prosící oči, navíc mě citově vydírá, že ještě potřebuje mazlitale už neuspávám.
Bohužel u nás to bez pláče nešlo, ona brečel i když jsem jen chtěla sedět na okraji postele, vyžadovala ležení ve tmě a držení za ruku. První večer ječela hodně, furt jsem tam chodila a vysvětlovala, k ničemu to nebylo, takže jsem seděla tak, aby mě viděla, a nechala plakat. Druhý den už jen fňukala a třetí už jen zkoušela, jestli nebudu spinkat s ní, a čtvrtý den usínala sama.
Souhlas - jde jen o to vydrzet a nenechat se prevalcovat jejich zbranema. Nasi zbrani je duslednost a pokud jsou rodice dusledni, nese to ovoce ![]()
To já si vždycky
říkám tak a budu důsledná, ale ona me vždy nějak zlomí
Ale je pravda ze každý den do těch 19.30 spí, takže večery máme
Ale jak jsem psala včera udelala, ze nechce a brecela tak jsem z toho byla v šoku..
doufám, ze dnes to nezkusi znova ![]()
@i_press píše:
My jsme toto na nase zkouseli taky, ale byli dost prisni (a jen dobre), takze si toto nenechali libit. Ja jsem taky zastance toho, ze vecery patri rodicum a deti nam u toho asistovat nemusi. Jsem nejen matka, ale i manzelka a kdyz si chci manzelstvi uchovat pekne, musim pro to i neco delat. Ale my jsme v tomto s manzelem za jedno, chceme mit cas i na sebe a jsme spolu radi i bez deti
Tak my máme s chlapem večery taky pro sebe, občas i víkend. ale zároveň máme spokojené mazlivé dítě, kterému dělá dobře večerní tulení.