Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobry den. Chtela bych se zeptat, jestli nekdo zazivato same co ja, a pripadne jak to resite.
Mam ctyrletou dceru a pul rocni miminko. Vsechno je naprosto fungujici a harmonicke, ale co logisticky a emocionalne opravdu nezvladam je uspavani. Miminko ma hodne lehke spani, budi ho kdyz nekdo promluvi a tak dale.. coz neni pro tento vek nic nenormalniho. Usina u prsa, pak ho dam do postylky nebo necham v postleli. Ale musim opatrne abych ho nevzbudila. Starsi dcera velmi pravidelne prijdeze neco chce/potrebuje a miminko je v ten moment vzhuru. Vecer je to to same. Miminko uz skoro spi a zacne delat zvuky, neco mi chce rict a mimi je vzhuru. Ja uz sem z tech situaci predem vynervovana, takze to jen vsechno umocnuje.
Prosim o vase zkusenosti.
@Zabolee píše:
Dobry den. Chtela bych se zeptat, jestli nekdo zazivato same co ja, a pripadne jak to resite.
Mam ctyrletou dceru a pul rocni miminko. Vsechno je naprosto fungujici a harmonicke, ale co logisticky a emocionalne opravdu nezvladam je uspavani. Miminko ma hodne lehke spani, budi ho kdyz nekdo promluvi a tak dale.. coz neni pro tento vek nic nenormalniho. Usina u prsa, pak ho dam do postylky nebo necham v postleli. Ale musim opatrne abych ho nevzbudila. Starsi dcera velmi pravidelne prijdeze neco chce/potrebuje a miminko je v ten moment vzhuru. Vecer je to to same. Miminko uz skoro spi a zacne delat zvuky, neco mi chce rict a mimi je vzhuru. Ja uz sem z tech situaci predem vynervovana, takze to jen vsechno umocnuje.
Prosim o vase zkusenosti.
Vysvětli ji to, je velká.
S tim moc neudelas.
Holt mimco nechat chvili bdit nebo na prso, zase usne.
@Zabolee Mám ani ne půlroční a šestileté, o moc větší sláva to není. Že se mimino nebudí atd atd všechno teoreticky ví, ale spousta věcí jí prostě nedochází a/nebo si nemůže pomoct.
Občas se mi povede uspat to větší první, když čtu pohádku s miminem u prsu, to je pak výhra. Ale většinou tam jen blbe, starší to komentuje a je to k ničemu.
Občas zase mladší stihne usnout, když ho ségra zrovna „nemá v hledáčku“, pak zavřu ložnici a jdu na druhý kus.
Většinou ale prostě musí jen uspávat jednoho a druhý bavit toho druhého.
Jinak se mi to vyřešit nedaří. Když muž doma není, tak jsme holt všichni v posteli a hrajeme si, nebo povídáme dokud nepřijde, nebo se nevytvoří konstelace na něčí spánek.
Także chápu, zázračné řešení nemám a posílám virtuální podporu.
Za prvé vysvětlit a opravdu důrazně. Oni se to naučí, ale my to teda řešili tak, že manžel spal se starším dítětem ( dvouletým v tu dobu). Přes den se musel naučit, že musí být potichu. Buď s námi ležel a nebo si hrál. Ale jako někdy to náročné bylo. To je jasný. Já uspávala v nosítku. Tam usnul rychle a natvrdo. Pak jsem odložila. Na dlouhé uspávání u prsa prostě nebyl čas. S v noci to prostě řešilo rozdělení dětí.
To je bohuzel bezne. Delaly nam to vsechny, i 6leta. Mladsi si nutne musely prijit popovidat, ukazat obrazek, starsi treba postezovat, ze se pohadaly apod. Samozrejme chapaly, z to nesmi delat, ale casto ta potreba byla silnejsi nez ony.
Miminko bylo na hluk zvykle, ale nahle vznikly hlasitejsi zvuk ho budil, konstantni hlasity mu nevadil.
Jedine, co docela zabralo k tomu, aby za mnou nechodily pri uspavani miminka, byla cedulka na kliku “Nerusit”. Ta jim to vizualne pripomnela.
Mladší byla taky taková, že ji probudil každej prd. Dávala jsem spát do kuchyně a zapínala digestor. Nebo do hacky a houpačka někdy pustila na telefonu bílý šum. A taky si se synem, tehdy 2r, udělala z toho hru, že miminko spinká a my jen Septame. Taky brzo pochopil, že je i v jeho zájmu malou nevzbudit. No ale bylo to nárocny období a často se mi povedlo malou uspat tak na 10 minut… Časem to bude lepší..
A co jí něčím zabavit než půjdeš uspávat?
Něco co jindy třeba nemá. Já staršímu pouštěla tv, než mladší stihl pořádně zabrat. O víkendy zabavil staršího manžel a večer usínali spolu. Ale já mám menší rozestup mezi dětma. Jinak jsem mu pořád opakovala, že musí být potichu.
Večer jsem uspávala starší, miminko v ruce u prsa a až pak jsem ho douspala. Přes den jsem nosila hlavně v šátku, tam se nebudilo. A když jsem uspávala v posteli, tak jsem vzala i starší, s knížkou nebo pastelkami a trávili jsme tichý čas spánku miminka společně. Měla jsem všechny tři děti snadno vzbuditelné, rady, jak je uspávat v hluku, že si zvyknou, nikdy nezabraly. První dítě bylo dráždivé a to bylo úplně peklo, stačilo zašustit sáčkem, vrznout klikou. První půl rok jsem musela ležet s ním, jinak by nespalo vůbec. Celkově asi jediné, co zabralo na nebuzení, byl úzký kontakt s miminkem ![]()
Já mám dvouletaka a miminko a musí se to proste přežít
staršímu se to mimino moc líbí a zajímá ho, takže mu porad chce dělat mala mala na hlavičku, jenze po určitě době ho chytne rapl, zasviti mu ocicka a začne skodit - rype mu do hlavy prstikem nebo ho taha za ty mrnavy vlasky
takže když je chci uspat oba, dam je každého na jednu stranu, mimino na prso a starší se přes me vrhá k miminu dokud se fakt nenastvu, neokriknu ho a nepohrozim něčím
pak se urazí na me, řekne, ze jde spát, lehne si a spi
to už je asi takovy kolorit, ale nevím, jak jinak to udělat, když chodí spát oba najednou ![]()
Příspěvek upraven 15.02.23 v 08:06
Mám o trochu menší věkový rozestup mezi dětmi a dělala jsem to tak, že jsem prostě sesynchronizovala jejich usínání. Miminko jsem kojila/houpala, u toho třeba zpívala nebo četla staršímu. Jakmile oba usnuli, teprve jsem odešla. A že si miminko musí zvyknout na určitý hluk v domácnosti, to je celkem normální. Druhé děti bývají otrkanější v tomto ohledu ![]()