Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Porod? Už nikdy??
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.2.10 20:37
Já jsem rodila v šestatřicátém týdnu,mimi bylo malé,ale porod stál za to! 
Měla jsem 60 stehů po přirozeném porodu,malá kefalhematom,doktorka to hrozně urychlovala,bylo to v noci,asi se jí chtělo spát 
Takže když mě během hodiny a půl,co mě šila říkala,že to musí udělat pořádně,aby si manžel neztěžoval,tak se mi zvedl kýbl 
Nemohla jsem si 6 týdnů vůbec sednout a ještě po půl roce jsem neměla jizvu úplně zahojenou…Tak jsem taky říkala už nikdy,ale tak za 3 dny už jsem říkala za deset let,zatim to platí,tak uvidíme! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.10 21:14
Tak už nikdy jsem říkala ne po porodu ale v těhotenství hrozně jsem se porodu bála 
takže jsem říkala že dítko bude jedináček. No ale ouha po porodu jsem už na sále říkala že určo dáme ještě kluka 
a též my říkali že se to dlouho nestalo 
ty bolesti bych teda vynechala to jooo ale tu odměnu neee takže tak.
Už se těším na toho kloučka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 20:16
Já taky řekla to Už nikdy, nejdřív na porodním sále, pak na šestinedělí… ovšem malýmu nebyl ani měsíc, když jsem přecenila síly, spadla a udělala si fakt těžký úraz nohy. Myslela jsem, že z bolesti dostanu infarkt, nemohla jsem ani pořádně dýchat a řvala jsem jako nikdy, i manžel řekl, že to nebyla ani desetina toho co při porodu. Noha jsem během pár minut měla kulatou jak kopačák, samej hematom, modrozelenofialovou. Od té doby strach z druhého mimča nemám a trápí mě spíš finanční a existenční otázky, co by bylo a jak by bylo. Raděj budu 10× za sebou rodit, než znovu něco takovýho. Tím apeluju na všechny budoucí mamky: v šestinedělí nikam nespěchat, šetřit se a dávat pozor, fakt úraz v hormonální bouři je nejhorší zážitek, extrémní otoky, přehnaná reakce organismu a komplikovaná léčba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 20:18
Ne přímo že nikdy,ale říkala jsem ,že na druhé si hoooodně dlouho počkám ..No ale za pár týdnů už jsem říkala,že se těším až budou dva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.13 13:05
Už bych do toho nešla, celé těhotenství jsem problila, porod hrozný, trval 45 hodin, šestinedělí mi nevadilo, přibrala jsem 16 kg, které mám dodnes 2 roky po porodu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.13 13:39
Ahoj, já rodila před 2 měsíci přirozenou cestou, přenášela jsem holčičku přesně týden a den před vyvoláním to na mě přišlo… kontrakce jsem měla 13 hod, než mi doktor píchl plodovou vodu, poté byla malá za 4 hodiny na světě, porod bez komplikací. Už na porodním sále jsem se dušovala, že rodit už nikdy nebudu a a to nejsem žádná poseroutka, to samé na šestinedělí a vydrželo mi to dodnes, ikdyž po čase už to člověk nevidí tak hrozně, jako, když to bylo čerstvé, věděla jsem, že porod bolí a byla jsem připravená na bolest, ale tohle byla hrůůůza… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
29.8.13 13:42
Ještě ten den, co jsem porodila, že jsem pronesla, že porod byl super a dala bych si ho z fleku hned - ale bez toho šití. Byla jsem jak vyšívánky, jenom vnitřních stehů mám osm. Ale ty dva měsíce po porodu… ty už fakt zažít nechci.
- Citovat
- Upravit
29.8.13 13:43
Porod jsem měla fajn, i docela bezbolestný, takže mě myšlenka, že tohle už zažít nechci nikdy nenapadla.Hned jsem plánovala, jak za 3 roky bude další dítě. To mě drželo tak půl roku, pak jsem se vrátila zpátky k tomu, že budeme mít jedno dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.13 13:59
Mě porod teprve čeká za 2 měsíce, takže nemůžu říct, ale když si tu čtu některé 4 roky staré příspěvky kde holky a paní píšou že už fakt nikdy druhý porod a najednou se v metříku usmívá další miminko tak je to božíí 
Já se třeba na porod těším, myslím že právě kvuli tomu těšení to bude děs běs
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.13 14:09
@Angelak Já se taky těšila a porod super. Myslím, že psychika dělá hodně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.13 14:10
Při prvním těhotenství jsem na netu shlédla porod, což jsem neměla, protože od té doby jsem se porodu začala bát- a když to přišlo, bylo to naprosto v pohodě, lepší než zubař . Takže druhého porodu jsem se nebála a obrátilo se to proti mně, protože mi nechtěly sílit kontrakce ani po kapačkách, tak mi pustili pořádnou dávku. Najednou to šlo tak rychle a bylo to nepříjemný, že jsem myslela, že to snad nezvládnu.
Takže rodila bych klidně 10×, ale přirozeně, bez pomoci léků. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.13 14:39
Ahoj, tak já si říkala po prvním porodu loni, že nikdy, po druhém si říkám taky nikdy ( rodila jsem před 10ti dny), ještě mi nevypadly stehy a chlap se mě ptá, kdy začnem dělat na klukovi, protože máme dvě úžasné holčičky … takže usínám s větou: jdi do prdele!!! 
takže až bude čas…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.8.14 22:20
Dobrý večer, chci radu, pomoc…
Mám rok a půl starého chlapečka a rodičovskou na tři roky. Teď je asi nejvyšší čas se rozhodnout zda jít do druhého dítěte nebo ne, abych to stihla do těch tří let. Mám, ale strašný strach. Už před prvním těhotenstvím jsem měla deprese a nepříjemné pocity, ale dokázala jsem to nějak překonat. Nevím jestli bych to stejné dokázala i u druhého těhotenství. Při tom prvním jsem se strašně bála toho, že půjdu na vyvolání a taky jsem šla. Hrozně jsem se bála té nemocnice a toho, že tam budu sama. Když jsem byla doma s manželem a měla jsem depresi tak jsem to s ním zvládla - vybrečela jsem se mu na rameni… Ale tam jsem najednou musela být sama. Hned po nástupu mi taky nasadili uklidňující prášky.
Prostě se mi pořád vybavují vzpomínky z toho jak jsem musela do té nemocnice. Nevím jestli mě pochopíte správně, sama nevím jak to popsat. Prostě mám panickou hrůzu z té samoty v nemocnici. Vím, že je to jen na pár dní, ale při prvním těhotenství jsem se v podstatě netrápila ničím jiným a teď by to bylo stejné a myslím, že ještě horší. Byla bych tam bez manžela i syna. Proč tak blázním…?
Děkuji
- Citovat
- Upravit
9.8.14 22:28
@Anonymní píše:
Dobrý večer, chci radu, pomoc…
Mám rok a půl starého chlapečka a rodičovskou na tři roky. Teď je asi nejvyšší čas se rozhodnout zda jít do druhého dítěte nebo ne, abych to stihla do těch tří let. Mám, ale strašný strach. Už před prvním těhotenstvím jsem měla deprese a nepříjemné pocity, ale dokázala jsem to nějak překonat. Nevím jestli bych to stejné dokázala i u druhého těhotenství. Při tom prvním jsem se strašně bála toho, že půjdu na vyvolání a taky jsem šla. Hrozně jsem se bála té nemocnice a toho, že tam budu sama. Když jsem byla doma s manželem a měla jsem depresi tak jsem to s ním zvládla - vybrečela jsem se mu na rameni… Ale tam jsem najednou musela být sama. Hned po nástupu mi taky nasadili uklidňující prášky.
Prostě se mi pořád vybavují vzpomínky z toho jak jsem musela do té nemocnice. Nevím jestli mě pochopíte správně, sama nevím jak to popsat. Prostě mám panickou hrůzu z té samoty v nemocnici. Vím, že je to jen na pár dní, ale při prvním těhotenství jsem se v podstatě netrápila ničím jiným a teď by to bylo stejné a myslím, že ještě horší. Byla bych tam bez manžela i syna. Proč tak blázním…?
Děkuji
Taky sem musela na vyvolavani pokud jde o tu nemocnici, taky to nemam rada, byt tam sama, celkove nesnasim samotu a spatne to snasim, kazdopadne deprese z toho nemam, vim, ze to musim nejak prezit A co treba ambulatni porod? Nebo si potom vzit nadstandart v porodnici a byt tam s partnerem. Jinak netusim, co bych poradila. V nemocnici jsi prece jen chvili, to se da nejak prezit, popripade se tam seznamis s nejakou mamcou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.14 22:33
Nízké sebevědomí? Co takhle si zaplatit dulu, která tě bude provázet těhotenstvím, dělat společnost u porodu, vysvětlí, co bude potřeba? A chtělo by to ulovit nadstandard, kde by s tebou mohl být muž i přes noc, existují takové porodnice, navíc pokud budeš dítě a ty ok, tak už 2 hodiny po porodu můžete frčet směr domov, druhé porody bývají rychlejší, když se rozjede spontánně a pojedete až fakt na poslední chvíli (doma tě může vyšetřit porodní asistentka, v jaké fázi porodu jsi), tak můžeš v porodnici strávit třeba 3 hodiny a zase jet domů
Záleží na tom, jestli to druhé dítě vůbec chceš, pokud ne, nepřemáhej se. Pokud ho chceš, musíš na sobě trochu zapracovat, hledat způsoby.
Mně osobně jsou nemocnice šumák, nemám v nich strach, pokud něco chci, dokážu si o to říct, pokud s něčím nesouhlasím, dokážu se doktory dohodnout na kompromisu, případně to odmítnout, ale existuje myslím poměrně dost způsobů, jak eliminovat dopady nemocnice na lidi, kteří je snáší špatně, jenom chtít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
