Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Zajímalo by mě, jestli někdo z vás po porodu tvrdil,že už nikdy nebude rodit (tak to pro něj bylo hrozný) a za jak dlouho (jestli vůbec někdy)si to rozmyslel??Já tvrdila že už nikdy, ale tak před 3 měsíci začala být na vážkách.Tak jsem zvědavá, jestli se dostanu až k tomu, že si řeknu :ano,chci znovu rodit.. ![]()
Ahoj,tak NIKDY RODIT jsem si řekla hned po narození první dcery a teď už čekám třetí mimi.Takže časem třeba dojdeš k tomu že do toho půjdeš znovu,ale třeba taky ne ![]()
„Už nikdy“ jsem říkala, ještě když bylo Vojtoj tak rok a půl, takže těsně předtím, než jsem podruhé otěhotněla. Ale porodu jsem se bála celé těhotenství a nakonec mě to mile překvapilo. Teď dokonce ani nezavrhuju možnost třetího (ale až v daleké budoucnosti).
levi píše:
Ale porodu jsem se bála celé těhotenství a nakonec mě to mile překvapilo.
Ahoj, „už nikdy“ jsem taky tvrdila po prvním porodu. Strach mě přešel rychle a od druhého porodu se vždycky loučíme s porodními asistentkami na sále, že za rok jsme tu zas ![]()
Jo, taky jsem měla takové pocity.
Teď už je mám zase, ale nikoliv kvůli strachu z porodu, ale protože jsem stará a unavená
.
Já to tedy mám spíš obráceně. Říkala jsem si před porodem, že snad aspoň ten jeden porod zvládnu a bylo to docela fajn, takže bych klidně do toho šla znovu ![]()
Hm, já bych klidně těhotněla a rodila za peníze (porod od první kontrakce 4 hodiny
)
Co ale už NIKDY nechci zažít, je šestinedělí. Poporodní depku, poloviční IQ… a taky stát v koupelně a fénovat si… no však víte ![]()
Prostě NE.
Tak těhotná bych byla klidně po zbytek života. Po porodu jsem taky hrdinně mluvila, že mě tu viděli naposled, ale už teď je mi jasné, že Lukáš jedináček nebude. A šestinedělí? Doufám, že podruhé už to nebude takový únavný masakr a druhé dítko bude aspoň chvilkami spát (popřípadě některá z babiček už bude v důchodu, aby mohli hlídat a já spát
)
Tak já jsem hned po porodu též prohlásila, že další adoptujeme, než jsem šla z porodnice, tak jsem říkala, že teda možná někdy a do 3 měsíců, bylo jasné, že další ano. Teď už pomalu závidím těhulím
![]()
Hanulko, určitě to přijde - u někoho dřív, u někoho později ![]()
Ale další budeme řešit až tak cca za rok, chci si Samíka pořádně užít…
Po prvním porodu jsem byla 100% přesvědčená, že holka bude jedináček. Málem jsem umřela , šestinedělí hrůza hrůz a malá spala tak 4hoďky za 24 hodin. Ale za dva roky a deset měsíců sem rodila znovu a jak v americkém filmu, tři hodiny od první kontrakce do konce. Nad třetím sem rozmýšlela, po tolika letech prý je to jako první porod, ale bylo to v pohodě a krásné. Rodila bych klidně znovu, ale na výchovu dalšího takovýho draka co roste z naší nejmladší už se moc necítím.
Tak já psala jen o porodu, šestinedělí jsem měla taky děsivý. Docela mě to zaskočilo, jak mi bylo zle. I dětská dr. byla zděšená, když jsem tam chodila s malou, jak jsem zhuntovaná. Měla jsem mega otoky, problémy s kojením, zánět prsa s vysokými horečkami, dokola opary, rozežrané ruce od exému
Zlatý porod!
Tak já se musím přiznat, že těhotenství jsem si fakt strašně užívala, porod katastrofa a šestinedělí mi až tak nevadilo, jen jsem měla pocit,že nic nestíhám a trochu unavená, ale oproti porodu zlatý..Hrozně by mě mrzelo, kdybych už nikdy těhotenství nezažila. Na druhou stranu už bych asi neměla tak čas si to s jedním prckem užívat..
Angua píše:
Tak já jsem hned po porodu též prohlásila, že další adoptujeme, než jsem šla z porodnice, tak jsem říkala, že teda možná někdy a do 3 měsíců, bylo jasné, že další ano. Teď už pomalu závidím těhulím![]()
![]()
![]()
Hanulko, určitě to přijde - u někoho dřív, u někoho později
Ale další budeme řešit až tak cca za rok, chci si Samíka pořádně užít…
Angua mluvíš mi z duše ![]()
Tak já běhěm porodním bolestí se dostala do stavu, že už další dítě nechci a přemýšlela jsem jak to řeknu manželovi. 2 roky od porodu mi lékař potvrdil další těhotentví a došlo mi, že budu muset rodit a padl na mě šílený stres a začala jsem ten den špinit a i krvácet, 2× se to podařilo zastavit, ale po třetí, když jsem začala krvácet jsem potratila a ten potrat mě z toho strachu vyléčil, bolel taky, ale ta bolest u srdíčka byla daleko větší než ta porodní a trvala moc dlouho a bolí do teď, od té doby se snažíme a snad se dočkám dalšího mimča.