Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Už si nevím rady...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
19.4.11 08:59
Už si nevím rady...
Dobrý den, už si nevím rady se svým synem.Ještě mě napadla tahle možnost jinak se už asi obrátím na pomoc psychologa.. Můj syn má 5,5 let, chodí do normální školy a dalo by se říct, že normálně prospívá jako jiné děti.Ale máme hrozné problémy co se týče jakéhokoliv sportu. Učili jsem ho jezdit na kole už od 3 let, ale takové scény co on u toho dělá..to je něco šíleného. Lidi se za námi otáčeli zda mu netrháme hlavu.Tak jsme to oba s přítelem vzdali.. Dodneška když mu chceme vzít ven kolo aby se naučil bez pomocných koleček tak strašně vyvádí a prosí " maminko nééé ".. no a další případ je teď ve školce. Začali jezdit na bazén… když byli v malém bazínku to bylo v pohodě.. teď jim paní učitelka řekla že půjdou do velkého bezénu.. no a co se nestalo, noc před úterým kdy se jezdí na bazén.. začal plakat, že je mu zle, že se asi pozvrací.. no a to jsem na něj šla pomalu a ptala jsem se ho co se děje.. ?? Tak z něj vylezlo právě že zítra jdou do velkého bazénu a že on se strašně bojí… no v noci vůbec nespal.. ráno začal plakat, že ho hrozně bolí břicho až se pozvracel.. takže bazén jsme zrušili.. Ale takhle to přece nejde dál.. zjistila jsem že všeho čeho se bojí.. tak si dovede vyvolat až zle a pozvrací se… Už nevím jak na něj… jsem z toho zoufalá.. protože když jdeme na hřiště tak jeho vrstevníci jezdí na kole, kol. bruslích, plavou.. a on stále nic.. vůbec mu to nevadí, že druzí to umí a on ne… Ale mě to strašně trápí.. chtěla bych mu nějak pomoc ale nevím jak.. přece nebude vždycky doma a nemocný když bude něco čeho se bojí.. vždyť ho čeká škola…!!!Je fakt že zase na svoje roky vyniká v počítačích.. ale to se mi moc nelíbí… když jeho škola je všestranně založena. Prosím nemáte někdo nějakou radu??? Díky A.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.4.11 09:10
Řekla bych, že prostě není sportovní typ. Baví ho něco jiného a v tom vyniká.
Já bych ho nenutila dělat něco, co nechce. Spíš bych občas zkusila, jestli se mu něco nezalíbí - třeba známá má podobné dítě, je velmi chytrý, ale sport ho nebere. Ale vybral si judo a sám tam dobrovolně chodí.
Pokud je syn bázlivý, velmi bych se snažila, aby v rodině cítil jistotu, oporu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 09:17
Já se naučila plavat asi až ve třinácti… nikdy jsem neudělala výmyk, do výšky skočila max. metr a to byla nějaká náhoda 
Nenuť ho do něčeho, co ho zjevně nebaví a nemá na to „buňky“. Co zkusit nějaký hud. nástroj, pro prcky flétna třeba, nějaký výtvarný kroužek, modelaření…
Ve škole nemusí umět jezdit na kole. Třeba pak bude chtít pomalu a opatrně se naučit, když zjistí, že všichni ostatní to umí.
Druhá věc je ta žaludeční neuroza, tím taky trpím, naštěstí nezvracím, ale zle je mi šíleně 
Pomáhá mi klidně, zhluboka dýchat do břicha, dát si teplý sladký čaj (skrze tiu nevolnost je skoro nemožné se najíst).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 09:33
asi bych ho nenutila… nabídla ale nenutila.. a ten bazén.. a co kdybyste zkusili někdy jet někam do bazénu vy s níM? aby měl oporu vaši.. ne paní učitelky.. a nejdřív si pohrát v malém bazénku a pak se mrknout do velkého… třeba by zjistil, že je to ok! a nebál by se pak už na plavání… zřejmě má s něčím špatnou zkušenost ne? a tak se bojí… nevím… asi víc neporadím.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
beruska7908
19.4.11 09:34
Ahoj, tak pridam vlastni zkusenost, souhlasim s tim co tu pisou devcata. ja jsem vylozene antisportovni typ(dle toho taky vypadam ),ale ted vazne. ja mam zaludecni neurozu uz od malicka. zacalo to ve skolce, jak jsem vedela, ze se bude behat, ve skolce pak ruzne behy, cviceni, kladina,atd,tak jsme zvracela jak Amina, no des. nasi me pak nikam nenutili, do cviceni atd. taky jsem byla vylozene studijni typ,takze za me, syna nenutit do toho, co nechce delat a jestli bude takovy ten typ klucika co nesportuje a ma rad pocitace, bud rada,kazdy jsme nejaky a vynikame v necem jinem. 
- Citovat
- Upravit
Tattiana
19.4.11 09:34
Ahojky, nebuď hlavně zoufalá!!! Tvůj syn jen není na sport, ale právě na počítače a jiné zábavy!!! Nech ho dělat jen to, co on chce a hlavně ho nenuť. Jednou by Ti to škaredě vyčetl.
U naší dr. jsem se zmínila (celkem v obavách co mi řekne), že syn hraje na PC a vydrží u toho sedět (dokud ho nevyženu). Dr. mě uklidnila, že je to normální, a hlavně že je vidět, že ho něco baví a vydrží u toho sedět. Tak tohle mě potěšilo moc!
Náš syn je teda hodně i na sport, ale z velkého bazénu má obrovský strach, taky byl nervózní před plaveckým výcvikem. Zvládl to, ale paní trenérka to nelámala přes koleno a nechala ho dělat lehčí věci a neučila ho násilím např. šipky atd. Jsem za to ráda a Ondra pak chodil spokojený, ale cítil zároveň , že ho ta paní trenérka hodně naučila.
- Citovat
- Upravit
19.4.11 09:36
Nemyslim si ze by mel mit spatnou zkusenost.
To je proste takove dite.Proste vynika jinde akorat prijit n ato kde.A uz ne vubec nutit.Cim vic ho budete nutit tim to bude horsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 09:38
ja jsem taky měla jako malá žaludeční problemy opravdu se při tom nedá jist a vždy jsem to zaživala když jsem měla jit k zubaři a nebo když jsem měla před nějakou zkouškou a když se mi řeklo že to dělat nemusim ulevilo se mi
radila aby jste měli trpělivost a jak už bylo zminěno jeli s nim do bazenu vy a ne učitelka a potom třeba získá jistotu a přestane se bát
nebo možná všeobecně se bojí sportů co mu nejdou tak ho do toho nenutit a spiš to pojmout jako zábavu ukazat mu že se nemá čeho bát vzbudit v něm důvěru pro tu danou činnost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 09:38
No mne jednou vezli z denniho tabora sanitkou, protoze jsme meli ten den jit plavat do velkyho bazenu, do ty doby jsme byli v malym. Bylo mi tak zle, cela zelena, ze zavolali sanitku Bylo mi 7 
Jeste to leto jsem se naucila plavat v rece, za daleko drastictejsich podminek.
Hlavne bych do niceho nenutila, muze si to zosklivit na cely zivot. Treba je jeste krome pocitacu na rucni prace, vytvarniceni…co to zkusit timhle smerem? Muj 7mi letak sice na kole jezdi, plave, ale ostatni sporty nic moc, protoze to z domova nezna (fotbal a pod.), zato hrozne rad tvori…a ty pocitace taky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 09:47
Buď v klidu. Můj syn začal na kole jezdit až v 6-ti letech. Předtím prostě nechtěl. A kamarádky syn se zaš šíleně bál vody, dělal hrozné scény a dnes ho nemůže dostat z bazénu. Každý z nás má jiné tempo. Nech mu to jeho a nenuť ho. On si ten svůj čas najde sám. Ale jestli máš větší pochybnosti, tak jdi k psychologovi. Taky už jsem byla, když jsem si nevěděla rady. Není to nic zvláštního.V dnešní době tam chodí kde kdo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 09:48
Jo a on si to „nevyvolává“, jemu je opravdu špatně… Jak tu někdo psal o zubaři, teď už jsem si teda zvykla, ale dřív mi taky bylo předtím špatně - a jsem velká, chápu, že se nemusím bát, že dostanu injekci a bolet to nebude 
, ale prostě žaludek si myslí svoje a bouří se proti takovému stresu.
S kolem mě napadlo - pokud s kolečkama jezdí, tak je trošinku vyhnout směrem nahoru, že pokud pojede „rovně“, tak pojede bez nich, ale pokud se jen trošičku naklopí na bok, nespadne, ale zachytí ho to přihnuté kolečko.
Na bazén jeďte spolu, do velkého ho vezměte v náručí (když se nechá dobrovolně!), nepouštějte, dokud on sám nedovolí… třeba to bude až napotřetí, no a co.
Upřímně, pokud někde nedosáhnu na dno, do té vody nevlezu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 10:06
souhlas s předchozími příspěvky - prostě zjevně není sportovní typ.
Určitě bych ho nenutila, a hlavně bych z toho nedělala před ním žádnou aféru. Prostě ho to nebaví a hotovo, tak proč se tvářit, že je „nějakej divnej“ nebo že jste z toho nešťastní. Ani k psychologovi bych ho kvůli tomu nebrala. To snad jen v případě, že měl nějaký negativní zážitek spojený se sportem, a proto se teď bojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 10:09
Ahoj, asi se budu opakovat, necetla jsem vsechny prispevky…Ja se jako mala taky vseho bala, napriklad s tim plavanim. Zacali jsme chodit asi ve druhy tride a me bylo taky vzdycky noc predtim zle, na plavani jsem nejela…proste jsem neverila ucitelce, ze kdyz se zacnu topit, ona me tou tyci vytahne z vody a zachrani
Naucila jsem se plavat sama, respektive s tatkou o prazdninach - tomu jsem verila Ted plavani a vodu miluju. Takze urcite do niceho nenutit, treba casem zacne sam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 11:33
Šmankote nenuť ho! Chceš mu přivodit nějakou neurózu?? 
Prostě není sportovní typ, nemá tyto činnosti rád…
Já taky nejsem sportovní typ, nemám sport ráda a to mě do něj nikdo ani nenutil (vyjma povinného tělocviku ve škole). Plavat jsem se naučila až na základce, jezdit na kole taky, in-line jsem na nohách v životě neměla, lyžovala jsem jen za stavu totální zamilovanosti, kolektivní sporty mě děsí…
Podle mě se to v dnešní době strašně přehání - ještě ve školce umět počítat, psát, chodit na AJ, plavat, jezdit na kole, všechno musíš umět, hned teď, protože včera už bylo pozdě atd… Ano, pohyb je důležitý! Tak choďte na procházky, poznávejte přírodu, broučky, stromy apod. Ale nezpůsobujme těm dětem taková traumata…
Btw, sport ho neuživí, pokud z něj nebude druhý Jágr (což asi nebude podle jeho nátury), zato super znalosti PC ho uživí velmi slušně. Tak buď v klidu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.11 12:13
Já bych ho nenutila. Já sama jsem se plavání ve škole hrozně bála, vymejšlela jsem si,že mě bolí bříško, hlavička atd.,jen abych tam nemusela. Párkrát mě mamka nechala doma, ale dost často jsem na plavání musela. Měla jsem panickej strach z potápění, nutili nás tam podplavávat různé věci, a i když jsem se bála,tak jsem dle instruktorky musela, když jsem nechtěla, tak do mě šťouchla dlouhou tyčí. Pak dodneška nemám ráda skákání do vody, taky jsem to tam musela dělat, když jsem neskočila, tak znovu tyč a letěla jsem ze stupátka do vody atd. atd., skončilo to tak, že plavat jsem se naučila až někdy mezi 10-12rokem a to díky tiché trpělivosti mého taťky. Nyní jsem vášnivý plavec, není pro mě problém uplavat 60délek bazénu za 40minut nebo přeplavat řeku tam a zpět. Jen dodneška si pamatuju každou hodinu na plavání z té druhé třídy a je to pro mě noční můra. Dodneška ne nepotápím a neskáču do vody, nemám to ráda. Zjisti třeba co se malému líbí, musíte být s manželem trpělivý. Já nejsem moc sportovní typ, ve škole jsem každou hodinu tělocviku protrpěla, nikdy jsem nebyla v ničem moc dobrá, ale našla jsem se pak v tom plavání, jízdě na kole, ale zase si musím jen svým tempem, nemám ráda kolektivní sporty a když jsem do toho byla nucena, tak jsem z toho měla panickou hrůzu a strach. Prostě zkoušejte co za sport či jaká aktivita Vašemu dítku sedne, bude ho bavit, v čem bude dobrý a pak to rozvíjejte, jen ho nenuťte. Třeba mu fakt na tom plavání něco vadí, něčeho se bojí jako já tenkrát, jenže nějak nikdo nezjišťoval čeho se bojím a přístup učitelek a lektorek stál za prd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
