Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Zkus jinou HA. Já když jsem brala HA poprvé, tak jsem třeba ráno tak probrečela, že jsem nebyla schopná jít do školy.
Brala jsem antikoncepci 9 měsíců, když mi bylo 16 a postupně se mi rozjela úzkost, lehká paranoia a panické ataky, nakonec jsem brečela nonstop a musela jsem ji vysadit. Bohužel i po vysazení mám od té doby psychické problémy, diagnostikovanou GAD od 17 a deprese, které spustila antikoncepce. Je to už 13 let. Bylo to plíživé, ze začátku jsem tomu nedávala pozornost, ale pak jsem začala být až moc úzkostná, brečet kdykoliv a kdekoliv, protože mi vyskočila nějaká myšlenka, a začala jsem strašně moc podezírat a bát se, že mě tehdejší přítel opustí. Strašný, upřímně bych své 16leté já nakopala. Ale holky kolem, co měly také úzkosti po antikoncepci jsou na tom po vysazení lépe.
(vyzkoušela jsem jich několik)
Vyřeš si jinou antikoncepci. Já byla kolikrát plačtivá bez důvodu a nevyrovnaná. Navíc se že mě stála nervní a frigidní ženská. Už nikdy víc.
@Anonymní píše: Více
Příbalový leták, je to jeden z vedlejších účinků.
Nech si předepsat jinou.
Já při mojí první HA měla každý večer hrozný depky, byla jsem jak po vyhoření, nic mě nebavilo, furt jsem myslela na všechno špatný, brečela jsem,…hrozný ![]()
Doktor mi změnil HA a byl klid ![]()
Dobrý den, beru antikoncepci Nelya, je mi přes 50 a zjišťuji, že jsem nervozní, nic mě nebaví a hlavně nemám chuť na sex, je možné, že je to tou antikoncepcí? Děkuji za rady, jak to změnit
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, zdali jste zažily něco podobného. Je to tři měsíce, co beru HA (Lydely), nikdy předtím jsem HA nebrala, je mi 20 let. Poslední dobou mám hlavně večer před spaním úzkosti, mám starší rodiče a naskakují mi černé myšlenky, co by se stalo, kdyby tu jednou nedej bože nebyly, nebo tak celkově přemýšlím hodně nad smrtí,… Děsí mě to, pak jsem schopná i delší dobu brečet… A takhle je to vícekrát do měsíce, nikdy před HA se mi to nedělo, vždy jsem to brala jako přirozenou součást života, nebo alespoň jsem nad tím nijak intenzivně nepřemýšlela. Hlavně málo co mě rozbrečelo, když už toho na mě bylo moc, tak jsem spustila… Ale jinak jsem byla dost flegmatická. Nemůžu říci, že by to třeba bylo tím, že nemám co dělat a tak myslím na “blbosti”, studují a mám při tom brigády… Takže hlavu se snažím zaměstnávat dost… Myslíte, že to přejde, že třeba při dalším balení tyhle vedlejší příznaky odejdou? Anebo že bych to měla říct lékaři a zkusit jinou? Anebo že jenže nějaká fáze života, ve které člověk mysli hodně na tyhle věci?