Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Ahoj holky, obracím se na vás s dotazem ohledně kojení. Dcerka má 9m a poslední cca týden dost odmítá prso. Já chtěla kojit alespoň do roka, a to alespoň jednou denně. Teď jsme kojili vždy jen na večer, přes den sama radši pije vodu, jídlo jí šíleně chutná. Teď ale poslední týden to večerní kojení docela odmítá. Přisaje se možná na pár vteřin, pak hrozně kouše, dělá blbiny, odstrkuje mě. Prostě nemá zájem. Láhev máme kojeneckou a na láhev je obecně zvyklá od narození, párkrát jsme museli dát UM, protože jsem s kojením měla pomalý rozjezd a pak jsem jí občas dávala odsáté mléko (na cestách, oslavách atd atd). Každopádně teď to kojení vyloženě odmítá.
Ve mně se to ale strašně bije, na jednu stranu je i mně už kojení nepříjemné (kousání hlavně
), ale na druhou stranu vím, že to MM je pro mimčo důležité a UM mám hrozný blok dávat (kvůli těm kruchým začátkům jsem si k UM vytvorila vylozene odpor, vnimam to asi podvedome jako neco „neprirozeneho“, skodliveho pro moje dite, protoze do me vsichni furt huceli, jak je kojeni jedine spravne).
Každopádně můj dotaz zní, jakbyste to resily vy? Zkousely byste dál kojit? Nejak treba v noci nebo tak? Nebo byste odsávaly? Přešly na UM, i kdyz o „mleko“ vylozene nema zajem a staci ji voda (kvuli vitaminum atd)? Anebo byste uz davaly jen vodu a prikrmy?
Ja proste nevim, mam ale z predstavy ukonceni kojeni hrozne vycitky. Mam i doted extremni hruzu ze SIDS a cetla jsem, ze kojeni snizuje riziko SIDS a nejak to mam porad v hlave… ![]()
Achjo, budu fakt moc rada za jakoukoli radu.
Zdravím.
Syn má taky 9 měsíců, poslední dva týdny mu dávám prso pouze v noci. Přes den kojení odmítá, kouše, štípe, dělá vše kromě pití. Umělé mléko mi odmítá, ale mléčné výrobky tak těch by se ujedl.
Vyhovuje mi, že přes den místo kojení upřednostňuje čaj a příkrmy s chutí celé sní.
Mléka mám pořád dost, když cítím tlak, zkouším přiložit k prsu..pokud nechce, odsávám nebo ve vaně odstrikavam.
Docela se těším až se sám úplně odstaví a rozhodně si to nebudu dávat za vinu, sám nejlépe ví co chce a co mu chutná. Nutit ho nebudu.
Staršího syna jsem kojila 1,5 roku, pak se sám ze dne na den rozhodl že prso ne. Mléko se mi po týdnu bez kojení samo přestalo dělat..
Tohle sis mela rozmyslet jeste pred tim, nez jsi najela jen na jedno kojeni denne
.
V 9 mes jsem normalne jeste dokojovala po jidle a nekolikrat v noci. Do toho kdyz prijde bojkot, da se to v pohode ustat.
Ale s jednim kojenim denne…? Nevim, no.
Udelej si to jak chces, ne „jak by se melo“.
Kdybys fakt chtela kojit, tak kojis, coz skoro nekojis, tak uz je to stejne asi jedno.
Druha dcera se mi v 9 mesicich sama odstavila doslova z minuty na minutu. V te dobe jsem ji jeste kojila mnohokrat za den i noc. Jeden den se rano a odpoledne normalne hodnekrat kojila, vecer jsem zacala uspavat kojenim. Dcera pila par minut, najednou zacala kousat, vztekat se, odstrkovat me. Pozdeji usnula. Pri prvnim nocnim probuzeni se v polospanku normalne nakojila, ale pri druhem uz nechtela. Dalsi den taky nic. Par dni jsem to zkousela, ale porad stejne - rev, kousani, odstrkovani.
Lahev hystericky odmitala. Takze od tech 9 mesicu mela z mleka jen jogurty. Je zdrava.
Nechapu, proc ma nekdo vycitky kvuli UM
Jako jo, je fajn kojit, hlavne je to levne a rychle se tim dite uklidni. Ale kdyz kojeni nejde, tak nejde, no stress ![]()
U nás též v devíti měsících sama od sebe přestala chtít. Kojila už jsem jen po příkrmech- baštila hezky- a jednou v noci. Prostě prso začala odmítat. Z flašky by se jí to bylo i líbilo, ale mně s tou její nechutí sát z prsa i pomalu odcházelo mlíko a odsavala jsem čímdál mín a mín. Pak přišla MS a já byla bez mlíka. I jsem to obrečela. Děcko ale spokojený a já konečně zhubla.
Úplně v klidu bych odstavila. Ale UM bych tedy dávala minimálně do roka - však je to pořád kojenec. Mléko (ať už mateřské nebo UM) obsahuje spoustu vitamínů, které mu jiné mléčné výrobky samy o sobě nenahradí.
Děkuji moc za všechny odpovědi. Ono i to omezení kojení na 1 denně nebylo jen moje rozhodnutí, ale dcerka proste ztrácela zájem a pila si prostě raději vodu při jídle. Koukám; že je možná normální, že i v tomto věku prostě mimčo ztratí zájem o prso. A asi dám na vás, že do toho roka by asi bylo dobré dávat buď MM nebo UM, takže asi nejdřív zkusím odsávat, aby kdybych o mléko přišla, tak se asi svět nezboří. Teď je otázka, kdybych jen odsávala, jak dlouho se mi to mléko může udržet no. To jsem sama zvědavá. ![]()
@Janča6 K těm výčitkám ohledně UM - agresivní rétorika Mamily a jejich vyhrocené narativy ve stylu, že umělá výživa má na svědomí miliony dětských životů (ale především to byla kontaminovaná voda a špatné hygienické podmínky), apel na odebrání UM max. v 6. měsíci (doporučení WHO navzdory, však jejich naturopatický guru Jack tvrdí něco jiného….), normalizování nepravděpodobných scénářů a “katastrofizace”: děti na UM jsou hloupější, vydělávají méně apod. (Korelace a kazuistika??) Vyhrožování rakovinou. Akceptace názorů v jejich diskuzích, kde je UM přirovnáváno k čínským polévkám (v lepším případě). Už to došlo tak daleko, že jsou hospitalizované děti s vážnými gastrickými potížemi, protože maminka dokrmovala kravským mlékem. (Viz kazuistiky pediatrů třeba na IG). Ono stačí, když si rozrušená maminka takhle přečte názory na UM některých praštěných alternativek (to je líheň)….takže se ve finále nedivím, že kde kdo se snaží UM vyhnout, protože sra.cka, malý chemik apod ![]()
@Danuska89
no tak to je síla. Bohužel věřím, že spousta maminek se jejich řečmi nechá pod vlivem hormonů zmanipulovat…ale i tak doufám, že u většiny převládne selský rozum.
@Thomassss doufám, že jo. I když chápu, že v dnešní postfaktické době je těžké se zorientovat. Jsou na tuto problematiku (a celkově laktačního poradenství) na YouTube hezké přednášky od Melissa Drumos.
Vsechny 3 dcery se mi samoodstavily mezi 9-10 mesicem, zadna krec. Mleko pak nechtely zadna alespon 2roky, davala jsem jen jogurty. Prisly jine vyzvy, nez resit jestli jsem naplnila predstavu dokonalosti a kojila alespon rok…
@Danuska89 Já osobně weby tohoto typu vůbec nečtu, spíše na mě doléhal a stále doléhá tlak z porodnice, Kdy lékaři a sestřičky dělali drama z toho, že se nemůžu rozkojit. Rozkojila jsem se okamžitě potom, co jsem přišla domů, takže věřím, že Ta jejich panika měla spíš opačný efekt. Strašně tam pořád zdůrazňovali, jak je kojení důležité, jak z umělého mléka bolí děti briško, je to pro děti nepřirozené složení. Tyhle věty mi zní v hlavě doteď. I když racionálně vím, že je umělá výživa kvalitní, že z toho dcerce nic nehrozí, a to hlavně v 9 měsících, kdy už nějaké bolavé břicho řešit nemusíme. Samozřejmě není pochyb o tom, že je mateřské mléko pro dítě to nejpřirozenější, ale podle mě z toho v té porodnici dělali zbytečné drama a ve mně to zakořenilo nezdravý přístup k UM.
Věřím, že 9 měsíců kojení je poměrně dost, mnohé ženy nekojí vůbec, některé jen pár týdnů nebo měsíců. Na druhou stranu, co mi taky pořád leží v hlavě, tak je to, že ten konec kojení přišel zrovna v momentě, kdy řádí chřipka a virózy různého typu. Doteď přitom dcerka každou nemoc zvládla až překvapivě dobře a asi jsem to osobně připisovala kojení. Možná na tom i něco je, byť nejsem lékař ani biolog, že tělo matky dokáže vytvářet protilátky a miminku to může při zvládání nemoci pomoct.
@Lucie_Sx píše:
Tohle sis mela rozmyslet jeste pred tim, nez jsi najela jen na jedno kojeni denne.
V 9 mes jsem normalne jeste dokojovala po jidle a nekolikrat v noci. Do toho kdyz prijde bojkot, da se to v pohode ustat.
Udelej si to jak chces, ne „jak by se melo“.
Ale s jednim kojenim denne…? Nevim, no.
Kdybys fakt chtela kojit, tak kojis, coz skoro nekojis, tak uz je to stejne asi jedno.
Promiň, ale i když si Tvých názorů obvykle vážím, jsi dle mého takový poloviční kojofanatik. Můj syn, 10 měsíců, plně kojený půl roku, pak příkrmy, rozhodně nestojí o nějaké dokojování. Do tří týdnů od zavedení příkrmů snědl plnou porci, cucnul si mezi jídlem vody, prso odmítal. Stejně tak dcera. Okolo toho cca 3/4 roku jsem obě děti kojila už jenom ráno, večer, a v noci. V noci se budí jednou. Dcera krátce po roce zaspala tu jednu noc, tu druhou, v 15 měsících se odstavila úplně. Sama, bez nějakého „násilí“, řevu apod., jak je tu často strašeno a vyhrožováno.
Sice mi odstav v 9 měsících přijde taky brzo, ale děti jsou různé a nelze je házet do jednoho pytle a z ženských dělat ty, které „nechtějí kojit“
Příspěvek upraven 17.12.22 v 11:11
Asi je ale zbytečné plakat nad rozlitým mlíkem (haha, v téhle souvislosti to zní vtipně). Dcerku ke kojení prostě nedonutím. Zároveň, kdybych chtěla odsávat a dcerce dávat mateřské mléko v láhvi, tak možná jí tím předám mnohé důležité živiny, ale na druhou stranu by jí to před nějakou nemocí stejně neochránilo. Pokud si to totiž pamatuju dobře, tak proto, aby tělo matky vytvářelo protilátky podle potřeb miminka, tak je nezbytný kontakt úst dítěte s bradavkou (logicky žejo). Dcerka už ale opravdu odmítá prso, dnes ráno jsem to zkoušela zase, když byla ještě v takovém polospánku, to už se ale úplně naštvala, odtahovala se a úplně se probudila, k prsu jsem jí prostě nemohla ani dostat.
@Lojzísek Upřímě moc děkuju za ten názor. Já jsem totiž pro kojení udělala strašně moc. Prvních X týdnů po příchodu z porodnice, jsem odsávála třeba i desetkrát denně, dcerku jsem přikládala velmi často, opravdu jsem bojovala, abych kojit vůbec mohla. Vše jsem konzultovala téměř denně s laktační poradkyní. Je mi proto dost líto, pokud mě někdo hodí do pytle matek, které jsou „pohodlné“ a kojit nechtějí. I když ani na tom podle mě není nic špatného. Jsou prostě matky, kterým kojení nevyhovuje, přesto mohou být skvělé matky. Já ale do téhle kategorie matek, které kojit nechtějí, prostě nepatřím. Dcerka strašně ráda jí, ráda pije čajík a vodu. Prso prostě přestala postupně chtít. Ani já jsem nečekala, že k tomu dojde tak brzy. Chtěla jsem kojit alespoň do jednoho roku, ideálně do dvou. Nad některými věcmi ale možná my matky nemáme úplně kontrolu. Nevylučuju, že jsem mohla udělat něco špatně, možná jsem jí měla místo té vody nabízet mléko (žebych jí třeba po obědě nedala napít, aby měla žízeň a nakojila se) možná by to dopadlo jinak. Jsem mámou poprvé, takže je to pro mě všechno nové. U druhého dítěte budu třeba moudřejší she. Přesto ale nechci být zaškatulkovaná do nějaké kategorie nekojících matek. Snažím se pořád pro dcerku dělat jen to nejlepší.