Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vadí mi, že pije
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.7.19 07:17
Já bych mu řekla, že jsem moc hezká a moc chytrá na to, abych trávila čas s alkoholikem a jestli se nezmění, IHNED!, že odcházím. Resp. odchází on, když byt je tvůj. Notabene s děckem na cestě, to si představuje jako jak? Že musí pochopit, že pro tebe je tenhle způsob života naprosto neakceptovatelný a on jako partner bohužel takto značně neatraktivní. Mluvila bych s ním za střízliva a naprosto věcně. Good luck, nezávidím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.19 07:21
Jako jit do hospody s kamosama/kolegama na pivo. Proti tomu snad nikdo nic mit nemuze. Ale jak pisete, s rozumem! Kdyz chodi kazdy vikend, tak by mu urcite stacilo jit 20-23 nebo pulnoc max. To pak by byl i pouzitelnej druhej den. Ale tohle co pisete uz je hodne pres caru. A to pisu jako chlap, co do hospody rad zajde, ale takto k ranu prijdu jednou do roka, kdyz je rozlucka se svobodou, zapijeni ditete apod. On se vylozene ozira jako prase a nehledi na nasledky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.19 07:27
On má teď pocit, že mu něco utíká a s tehuli je doma nuda. Až se mimčo narodí, tak ho bude chodit zapijet.Pak bude mit zase pocit, že mu něco utíká a přece nebude sedět doma s ženskou a miminkem. Fakt ti chlapi jsou občas, tak natvrdly. Alkohol nesnáším, jsem šťastná, že manžel prakticky nepije. Upřímně mě by vadily i kazdovikendove sedánky do půlnoci na pivu. Máte poslední měsíce na to být jen vy dva, někam vyrazit a tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.19 07:30
Už teď vidím obraz, jak v noci spíte s miminkem a ožralý hovado se vrátí z hospody domů a vzbudí mimi. A ještě se bude vztekat, že ho řvoucí mimi budí..
Je mi líto, ale milému pánovi bych zabalila kufry a poslala, ať si táhne za svými chlastacími kámoši.. Respektive bych vyměnila zámky, sbalený kufr odnesla (raději nechala odnést) do hospody k jeho kámošům a řekla, ať se nevrací, dokud nepřestane chlastat.. A rodiče bych o pomoc požádala nebo aspoň nějakého svalnatého kamaráda, aby tam přespal, protože až se ožere, tak přijde dělat bordel..
Bohužel to opět odnese dítě, až bude „tatínek“ dělat naschvály tím, že ho bude chtít.. Opravdu bych se bála mu je v tomto případě dát…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.19 07:34
@Anonymní píše:
Dobré ráno,
možná si budete říkat, že jsem naprosto pitomá, že to řeším tady. Já si tak taky připadám, ale opravdu ted momentálně nevím kudy kam a za každou malou radu budu vděčná. S přítelem jsme spolu dva roky. Žijeme spolu asi třičtvrtě roku, jsem na začátku šestého měsíce těhotenství (plánovaně). Téměř od začátku těhotenství sleduju, jak přítel víc a víc chlastá (tomu už se nedá říct pití). Neříkám, že na začátku vztahu byl abstinent, ale většinou když jsme spolu někam vyrazili, tak jsme v rozumné míře šli i domů. V podstatě mi ani nevadí, že si s klukama skočí na pivo. Jsem typ člověka, který potřebuje čas i sám pro sebe a tudíž mu nebráním. Co mi však vadí je to, že odejde v osm večer a vrátí se kolem 5-6 hodiny ranní, úplně pod obraz. Pak celý den prochrápe a vrcholem mého volného týdne je, že mu můžu uvařit a vyprat trenýrky. Veškeré výlety, plány tím tudíž padají. Tohle už se opakuje několik měsíců, víkend co víkend.. a doba návratu domů se prodlužuje a prodlužuje. Navíc už i v týdnu po večerech je schopný doma tak tři pivka loupnout.
Občas když s ním zajdu na bowling, tak je to v pohodě dokud nedojde na panáky. Pak je nesnesitelný a neví, kdy má dost. Takže já nasraně odcházím a on si vesele pije dál. Snažila jsem mu říct, že mi nevadí, že jde posedět, ale že bych ráda, aby vynechal tvrdý alkohol. To mi tak nějak odkýval, ale pak je to tak, že si dá jeden a už to frčí… Navíc další věcí je, že když dojde domů a neví o sobě, tak se ho bojím. Nikdy na mě nevztáhl ruku, ale jednou na mě spadl, když netrefil svojí část postele a občas sebou tříská ze spaní tak, že lítají facky a kopačky. Trpím kvůli tomu nespavostí, strachem o sebe a o svoje dítě. Minulý týden jsem zřejmě i měla panický záchvat, když jsem v půli noci nemohla popadnout dech a celá jsem byla sevřená. Nevěděla jsem, co se se mnou děje, takže jsem se snažila příteli ve dvě ráno dovolat, napsat mu, on nijak nereagoval. Takže jsem šla ven na vzduch, kde to povolilo a domů jsem se vrátila až za několik hodin. Mezitím on přijel a vesele si spinkal v poseli - bohužel, ani si nevšiml, že nejsem doma.
Nemyslete si, že si doma brečím do polštáře, a čekám až se to samo vyřeší. Snažím se to řešit, mluvit s ním o tom, ale vždycky to skončí stejně - vyčítavě mi řekne, že má jako doma sedět na zadku? Tak mu řeknu, že ne, že chci po něm jen nějakou rozumnou míru. To mi odkýve a další týden vesele nanovo. Sbalit kufry a odejít - to prakticky moc nejde. Byt je můj. Zatahovat do svých problémů svoje rodiče nehodlám, takže bych neměla kam jít. A když jsem jednou spakovala tašku jemu, tak mi řekl, že jsem teda skvěla a že teda kam si myslím, že půjde? A prostě nikam nešel. Pořád čekám, že se domluvíme jako normální lidi, takže třeba to, že bych zavolala policii mě příjde strašný. A na druhou stranu, nena**ru si do bot jen já? Že zůstanu sama a budu máma samoživitelka? Nevím.
To bude asi vše, co jsem měla na srdci. Stále uvažuju o tom, co by mohlo tu situaci zlepšit. Napadlo mě, říct to jeho matce, jenže mě to prostě příjde hrozně na prd do toho zatahovat někoho dalšího - že popíjí o něm v okolí ví, jen určitě neví, v jakém stavu a v kolik se vrací domů. O tom, jak to máme mezi sebou taky ne. Já nejsem (až na dnešek) velký stěžovatel. Jestli jste to po mě dolouskali až sem, tak vám děkuji. Jestli máte nějaký nápad nebo návrh, budu ráda, když ho budete sdílet. Jen prosím a to, aby rýpálci zanechali ostrých komentářů, že jsem slabá ženská, vím i bez nich.
Tak na další týden pevně naplánovat výlet? To ho nezadrží, aby nechlastal zas až do rána? Říct jeho kámošům, pokud je znáš, že máš o něj strach, že tak pravidelně pije, jestli by mohli přestat ho někam co víkend tahat, že je doma pak k nepoužití. Jestli nepřestane, jak tu bude, až se narodí dítě? Budeš se starat o dvě děti? Upozornila bych ho, že to není zrovna dobrý příklad, aby dítě vidělo týdně zlitého tátu. Aby s tím prostě zavčas přestal, nebo dal jen pivo a nezlil se pokaždé pod obraz.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.19 07:45
No keď pije už aj po večeroch doma, tak ma pekne našlápnuté k alkoholizmu ak ním už aj nie je a s takým človekom sa žiť nedá. Žiadne, že chod do hospody a daj si dve pivká keď nemá absolútne mieru. Buď úplne prestane a bude sa liečiť alebo nech ťahá do kelu, toto by som pri dieťati nezniesla, ožraté páchnuce prasa 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.19 08:09
Za mě poslat k šípku a máma samoživitelka nebudeš věčně. Je fajn, že jsi na to přišla tak brzy, najdes k miminu nějakýho chlapa, co bude opravdu otcem a ne pouze dárcem spermatu. Vezmi ho, sbal ho a vystěhuj ho. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.19 08:28
Takže - byt je tvůj, to je skvělé. Dala bych jasné ultimátum, buď přestane ihned pít nebo odchází z tveho bytu a života. Problém je to dítě. Protože upřímně nevěřím tomu, ze by přestal chlastat. Takže bude odejit, ale do budoucna bude mít práva ke svému dítěti a bude moct dělat potíže
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.7.19 08:31
Všem Vám děkuji za reakce. Samozřejmě máte vesměs všichni pravdu a já jsem ta blbka, která se snaží pořád myslet na to, že se to zlepší. 
Ted jsem si tu sepsala pár věci na papírek, abych věděla, čeho se mám držet a co mu vlastně chci říct - použila jsem i pár vašich frázi. Děkuju. Ještě - a doufám, že to nebude znít divně, jsem si ho natočila, jak děsně chrápe a jak sebou mlátí ve spaní. Protože když jsem mu o tom minule říkala, jen nad tím mávl rukou a myslel si, že asi přeháním. Třeba, když to uvidí, to v něčem také pomůže.
@Russet Pevné plány na výlet mám a domlouvám se na nich s ním, aby ho to bavilo. Zatím to i tak vždycky krachlo. Má kamarády vesměs kluky od rodin, který třeba jdou na pivo, ale jednou do měsíce. Takže bud jde pokaždé s někým jiným nebo i sám (což je asi jen další znak toho, že nemá daleko k alkoholismu).
- Citovat
- Upravit
14.7.19 08:34
Zakladatelko, řekla bych, že už je ve stadiu, kdy budeš muset trvat na úplné abstinenci a to jako podminka k setrvání ve vztahu. Protoze tohle je proste alkoholik. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.7.19 08:36
@Tichošlápek Ani já tomu nevěřím, že by přestal pít. Jednou jsem se zmínila před svojí mamkou, že zas přišel v kdoví kolik, ale víc jsem to nerozmazávala. Ta mi na to řekla, že at se nebojím, že až příjde mimčo, tak ho to rychle přejde. Nemyslím si, protože od začátku těhotenství je to horší a horší. A když o mě „nepečuje“ a nebere na mě ohled ted, proč by měl začít jindy…
- Citovat
- Upravit
14.7.19 08:36
@Anonymní píše:
Všem Vám děkuji za reakce. Samozřejmě máte vesměs všichni pravdu a já jsem ta blbka, která se snaží pořád myslet na to, že se to zlepší.
Tak to je teda průšvih. To bych asi použila radu výš. Řekla bych mu, že jsem dost hezká a chytrá, abych žila s ochlastou. Ať si to přebere.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.19 08:37
@Anonymní píše:
@Tichošlápek Ani já tomu nevěřím, že by přestal pít. Jednou jsem se zmínila před svojí mamkou, že zas přišel v kdoví kolik, ale víc jsem to nerozmazávala. Ta mi na to řekla, že at se nebojím, že až příjde mimčo, tak ho to rychle přejde. Nemyslím si, protože od začátku těhotenství je to horší a horší. A když o mě „nepečuje“ a nebere na mě ohled ted, proč by měl začít jindy…
Ano, s tím souhlasím. Navíc když chodí pít i sám. Rozuměj - radsi si sám v hospodě vyleje zobak než by byl se svou těhotnou ženou. Je mi to líto, ale to nemá s funkčním vztahem společného vůbec nic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.7.19 08:46
Vždycky jsem si říkala, jak jsou ženy, který žijou v nefunkčních vztazích s rizikovýma partnera pitomý, že nezabuší pěstí do stolu a neodejdou. A pak se do toho dostanete a ani nevíte jak. Děkuji za vaše rady a komentáře a cením si toho, že mě neodsuzujete.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobré ráno,
možná si budete říkat, že jsem naprosto pitomá, že to řeším tady. Já si tak taky připadám, ale opravdu ted momentálně nevím kudy kam a za každou malou radu budu vděčná. S přítelem jsme spolu dva roky. Žijeme spolu asi třičtvrtě roku, jsem na začátku šestého měsíce těhotenství (plánovaně). Téměř od začátku těhotenství sleduju, jak přítel víc a víc chlastá (tomu už se nedá říct pití). Neříkám, že na začátku vztahu byl abstinent, ale většinou když jsme spolu někam vyrazili, tak jsme v rozumné míře šli i domů. V podstatě mi ani nevadí, že si s klukama skočí na pivo. Jsem typ člověka, který potřebuje čas i sám pro sebe a tudíž mu nebráním. Co mi však vadí je to, že odejde v osm večer a vrátí se kolem 5-6 hodiny ranní, úplně pod obraz. Pak celý den prochrápe a vrcholem mého volného týdne je, že mu můžu uvařit a vyprat trenýrky. Veškeré výlety, plány tím tudíž padají. Tohle už se opakuje několik měsíců, víkend co víkend.. a doba návratu domů se prodlužuje a prodlužuje. Navíc už i v týdnu po večerech je schopný doma tak tři pivka loupnout.
Občas když s ním zajdu na bowling, tak je to v pohodě dokud nedojde na panáky. Pak je nesnesitelný a neví, kdy má dost. Takže já nasraně odcházím a on si vesele pije dál. Snažila jsem mu říct, že mi nevadí, že jde posedět, ale že bych ráda, aby vynechal tvrdý alkohol. To mi tak nějak odkýval, ale pak je to tak, že si dá jeden a už to frčí… Navíc další věcí je, že když dojde domů a neví o sobě, tak se ho bojím. Nikdy na mě nevztáhl ruku, ale jednou na mě spadl, když netrefil svojí část postele a občas sebou tříská ze spaní tak, že lítají facky a kopačky. Trpím kvůli tomu nespavostí, strachem o sebe a o svoje dítě. Minulý týden jsem zřejmě i měla panický záchvat, když jsem v půli noci nemohla popadnout dech a celá jsem byla sevřená. Nevěděla jsem, co se se mnou děje, takže jsem se snažila příteli ve dvě ráno dovolat, napsat mu, on nijak nereagoval. Takže jsem šla ven na vzduch, kde to povolilo a domů jsem se vrátila až za několik hodin. Mezitím on přijel a vesele si spinkal v poseli - bohužel, ani si nevšiml, že nejsem doma.
Nemyslete si, že si doma brečím do polštáře, a čekám až se to samo vyřeší. Snažím se to řešit, mluvit s ním o tom, ale vždycky to skončí stejně - vyčítavě mi řekne, že má jako doma sedět na zadku? Tak mu řeknu, že ne, že chci po něm jen nějakou rozumnou míru. To mi odkýve a další týden vesele nanovo. Sbalit kufry a odejít - to prakticky moc nejde. Byt je můj. Zatahovat do svých problémů svoje rodiče nehodlám, takže bych neměla kam jít. A když jsem jednou spakovala tašku jemu, tak mi řekl, že jsem teda skvěla a že teda kam si myslím, že půjde? A prostě nikam nešel. Pořád čekám, že se domluvíme jako normální lidi, takže třeba to, že bych zavolala policii mě příjde strašný. A na druhou stranu, nena**ru si do bot jen já? Že zůstanu sama a budu máma samoživitelka? Nevím.
To bude asi vše, co jsem měla na srdci. Stále uvažuju o tom, co by mohlo tu situaci zlepšit. Napadlo mě, říct to jeho matce, jenže mě to prostě příjde hrozně na prd do toho zatahovat někoho dalšího - že popíjí o něm v okolí ví, jen určitě neví, v jakém stavu a v kolik se vrací domů. O tom, jak to máme mezi sebou taky ne. Já nejsem (až na dnešek) velký stěžovatel. Jestli jste to po mě dolouskali až sem, tak vám děkuji. Jestli máte nějaký nápad nebo návrh, budu ráda, když ho budete sdílet. Jen prosím a to, aby rýpálci zanechali ostrých komentářů, že jsem slabá ženská, vím i bez nich.