Vedoucí se mě nezastal
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu anonymně, jsem tu pod svým jménem a nerada bych, aby se tahle zkušenosti se mnou osobně spojovala.Pracuji trvale na jednom místě. Kolektiv je dobrý, není s tím problém. Svojí práci dělám, jsem bezproblémová a nekonfliktní.
Bohužel jsem měla nemilou zkušenost s jedním výrobákem, ohledně řešení problému. Bylo mi řečeno, že řeším trapné věci (jeho práce, která byla třeba udělat), na moje dotazy, zda mě nechá domluvit, mi bylo řečeno, že nenechá. A když jsem řekla, že to budu muset dořešit se zákazníkem a bez jeho stanoviska to nejde, bylo mi řečeno, ať si to řeším třeba ze svatým Mikulášem a na to konto mi práskl s telefonem.
Mluvila jsem o tom s vedoucím, ale zjistila jsem, že se situace vůbec neřešila, řekl, že to zatím nebude řešit, ani jistého pracovníka neupozornil, jednoduše nic. A od té doby mám pocit, že jsem v pozici, kdy se mnou kdokoliv může mluvit jak s hadrem.
Celá konverzace z mé strany probíhala v klidu, slušně a prakticky jsem byla postupně umlčována, až jsem tzv. sklapla úplně.
Ve zkratce to bylo řešení jedné vady, kdy zapomněl, že byly aktualizované informace a tím vzniklo špatné stanovisko a já jej potřebovala opravit. S tím výrobákem jsme v kontaktu minimálně, opravdu si nejdeme po krku apod. Ale ten přístup vedoucího moc nechápu. Jak bych to měla teď chápat.
Děkuji za rady a zkušenosti
Za mě si myslím, že se lze chovat slušně, nekřičet. A pokud ten dotyčný nemá zrovna čas, má toho moc, lze přeci říct, teď nemůžu, budu se tomu věnovat později apod. Nevím no.
A na co přesně se ptáš? 
Vedoucí přece nebyl přímým svědkem tvého rozhovoru s dotyčným obchoďákem a nemohl tedy vědět, jakým tónem jsi mluvila ty s ním a jak on s tebou… takže jak si konkrétně představuješ to „zastání“?
Jestli se obchoďák dopustil nějaké faktické chyby, věcně poukaž na ni a na důsledky, které měla… ale jinak je to trochu jako ve škole - jestliže autorita nebyla svědkem konfliktu, jak může rozhodnout, která z žalujících stran tu druhou seřvala více? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Že jsou s výrobakem kamarádi -mozna vyhodicky a proti sobě nepůjdou. Takový běžný stav v mnoha sférách. Nic divného, zažila jsem x krát. Říká se tomu faleš chráněni si vlastních zad či další myšlenkový pochody, dosaď si sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@BohunkaP píše:
A na co přesně se ptáš?Vedoucí přece nebyl přímým svědkem tvého rozhovoru s dotyčným obchoďákem a nemohl tedy vědět, jakým tónem jsi mluvila ty s ním a jak on s tebou… takže jak si konkrétně představuješ to „zastání“?
Jestli se obchoďák dopustil nějaké faktické chyby, věcně poukaž na ni a na důsledky, které měla… ale jinak je to trochu jako ve škole - jestliže autorita nebyla svědkem konfliktu, jak může rozhodnout, která z žalujících stran tu druhou seřvala více?
Za prvé je u nás jistá forma důvěry a za druhé sedí se mnou v kanceláři dvě kolegyně, vedle s otevřenými dveřmi jsou tři kolegové. A navíc máme stále otevřené dveře na chodbu, ani nikomu z nich nepřišlo, že bych byla jakkoliv nepříjemná, nebo hlasitá. A opravdu jsem mluvila v klidu a normálním tónem, v práci jsem považována za klidnou, nikdy mě nikdo neslyšel nadávat, zvýšit hlas, nebo abych na někoho byla nepříjemná. Nepočítám, že vedoucí je za papírovými dveřmi a taky mě neslyšel křičet, spíš mi přijde, že mu chybí trochu empatie. Nevím.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu anonymně, jsem tu pod svým jménem a nerada bych, aby se tahle zkušenosti se mnou osobně spojovala.Pracuji trvale na jednom místě. Kolektiv je dobrý, není s tím problém. Svojí práci dělám, jsem bezproblémová a nekonfliktní.
Bohužel jsem měla nemilou zkušenost s jedním výrobákem, ohledně řešení problému. Bylo mi řečeno, že řeším trapné věci (jeho práce, která byla třeba udělat), na moje dotazy, zda mě nechá domluvit, mi bylo řečeno, že nenechá. A když jsem řekla, že to budu muset dořešit se zákazníkem a bez jeho stanoviska to nejde, bylo mi řečeno, ať si to řeším třeba ze svatým Mikulášem a na to konto mi práskl s telefonem.
Mluvila jsem o tom s vedoucím, ale zjistila jsem, že se situace vůbec neřešila, řekl, že to zatím nebude řešit, ani jistého pracovníka neupozornil, jednoduše nic. A od té doby mám pocit, že jsem v pozici, kdy se mnou kdokoliv může mluvit jak s hadrem.
Celá konverzace z mé strany probíhala v klidu, slušně a prakticky jsem byla postupně umlčována, až jsem tzv. sklapla úplně.
Ve zkratce to bylo řešení jedné vady, kdy zapomněl, že byly aktualizované informace a tím vzniklo špatné stanovisko a já jej potřebovala opravit. S tím výrobákem jsme v kontaktu minimálně, opravdu si nejdeme po krku apod. Ale ten přístup vedoucího moc nechápu. Jak bych to měla teď chápat.
Děkuji za rady a zkušenosti
Za mě si myslím, že se lze chovat slušně, nekřičet. A pokud ten dotyčný nemá zrovna čas, má toho moc, lze přeci říct, teď nemůžu, budu se tomu věnovat později apod. Nevím no.
Pokud potřebuješ něco vyřešit a dotyčný to s tebou řešit odmítne a nedá validní důvod proč, obrať se na jeho nadřízeného s tím, že to potřebuješ vyřešit konkrétní problém, zda by mohli dát nějaké vyjádření za jejich oddělení/tým/cokoli, bez jakýchkoli zmínek o tom, že už tě tento kolega poslal někam…A ať si to potom dořeší mezi sebou, vedoucí většinou své lidi v týmu zná…V případě takovýchto kolegů je ještě fajn využívat emaily nebo jinou písemnou formu, kde je jasně formulován dotaz.
Tyto „zákopové“ praktiky je ale potřeba řešit ve vší slušnosti, věcně a bez jakýchkoli narážek…kolega si sice stejně byde myslet, že jsi… (doplň oblíbené hospodářské zvíře), ale obvykle se dobereš řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pro příště si res jenom to, co je tvoje práce. Pod co seš ty schopná a ochotná se podepsat. Pokud někdo nedělá svou práci tak jak má je to jeho nedůslednost. Nějak nechápu proč bys měla něco za někoho opravovat. Upozornila jsi na to, on nereagoval. Ok jeho problém. Co ty s tím? Maximálně neuděláš další úkon. Proces se zastaví a dojde dál.
Jinak kolegové jsou všelijakci. Např, před pár lety jsem dělala jistou práci i před další pracovníci. Podrobné jsem před ní napsala seznam pro další směnu. Po dvou dnech si mě zavolala vedoucí s tím, že jsem svou práci odvedla špatně a nezabalila část věci. Měla jsem je na seznamu takže zabalila. Šla jsem to tedy překontrolovat a zjistila jsem že některé věci jsou zahrabane v jiných skříních. Tohle se mi stalo jednou. I když jsem měla zastání vedoucí mavla rukou. Mám si to prý líp hlídat.
- Citovat
- Upravit
Jak presne by sis to zastani predstavovala? Sup s vyrobakem na koberecek a minimalne dutka? Vzdyt ten vedouci u toho nebyl. Pises o tom, kolik bylo slyset tebe - predpokladam tedy, ze se konflikt udal po telefonu - to jde taky vsechno slyset skrz ty otevrene dvere, jak on mluvil s tebou? Nejak si to nedovedu predstavit, ze by na nej nastoupil za zaklade toho, ze tys zalovala. Pochopila bych, ze se citis jak se citis, kdyby ten vyrobak na tebe hulakal pred sefem a sef by se te nezastal. Takto si myslim, ze jsi zbytecne ukrivdena a delas z toho vetsi dramo nez je treba. Spis zapracuj na vlastni asertivite. Mohla ses prece sama ohradit, ze si takove jednani libit nenechas.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Za prvé je u nás jistá forma důvěry a za druhé sedí se mnou v kanceláři dvě kolegyně, vedle s otevřenými dveřmi jsou tři kolegové. A navíc máme stále otevřené dveře na chodbu, ani nikomu z nich nepřišlo, že bych byla jakkoliv nepříjemná, nebo hlasitá. A opravdu jsem mluvila v klidu a normálním tónem, v práci jsem považována za klidnou, nikdy mě nikdo neslyšel nadávat, zvýšit hlas, nebo abych na někoho byla nepříjemná. Nepočítám, že vedoucí je za papírovými dveřmi a taky mě neslyšel křičet, spíš mi přijde, že mu chybí trochu empatie. Nevím.
Nezlob se, ale skutečně píšeš jak puberťačka.
Jsou věci, které si i v zaměstnání musíš vyřešit sama - to se občas stává, že se s někým pohádáš, někdo je na tebe nepříjemný apod… to snad ale není důvod lítat s takovou situací za vedoucím, žalovat, že na tebe byl někdo ošklivý a ukřivděně pofňukávat, že mu neudělal okamžité tytyty. Nejsi ve školce 
Jak jsem psala - jestliže obchoďák udělal prokazatelnou chybu, poukaž na ni, žádej nápravu (písemně), zdokumentuj ji… podle situace, ale VĚCNĚ. A jestli se k tobě chová nepříjemně, tak si to s ním zkrátka vyřiď z očí do očí, nejsi snad malé dítě. Maximálně tak, pokud se na to necítíš nebo se to děje opakovaně, požádej nadřízeného, aby byl vaší schůzce osobně přítomen a problémy se mohly vyřešit otevřeně a hlavně konstruktivně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Bohužel jsem měla nemilou zkušenost s jedním výrobákem, ohledně řešení problému.
Píšeš jako Tatar.
Pokud nemáš v popisu práce řešit s výrobákem zákaznické reklamace, tak jsi neměla výrobáka vůbec otravovat. Neřeš do čeho Ti nic není.
Pokud máš v popisu práce řešit s výrobákem zákaznické reklamace, pak po neochotě z jeho strany bylo třeba poslat mu to písemně firemním emailem. Abys byla krytá, že jsi postupovala podle pravidel.
Pokud by se situace opakovala, pak email bude včetně kopie CC: Tvému nadřízenému. Ten by to měl vyřešit s jeho nadřízeným.
- Citovat
- Upravit
@Tala20 píše:
Píšeš jako Tatar.Pokud nemáš v popisu práce řešit s výrobákem zákaznické reklamace, tak jsi neměla výrobáka vůbec otravovat. Neřeš do čeho Ti nic není.
Pokud máš v popisu práce řešit s výrobákem zákaznické reklamace, pak po neochotě z jeho strany bylo třeba poslat mu to písemně firemním emailem. Abys byla krytá, že jsi postupovala podle pravidel.
Pokud by se situace opakovala, pak email bude včetně kopie CC: Tvému nadřízenému. Ten by to měl vyřešit s jeho nadřízeným.
Řešila jsem to s ním právě na příkaz nadřízeného, zároveň to mám i v popisu práce. Pokud jde o emaily, vše šlo písemně. Ještě jsem si s vedoucím ujasnila veškeré informace, zda vidíme věc stejně, a je ji potřeba řešit a žádat opravu. I v tomto hulvátství, co předvedl mi dal vedoucí za pravdu. Jednoduše nejsem zvyklá na to, aby se se mnou jednalo jak s hadrem. Ke všem se za jakýkoliv okolností chovám VŽDY slušně, bez zbytečných emocí a především s klidem.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Řešila jsem to s ním právě na příkaz nadřízeného, zároveň to mám i v popisu práce. Pokud jde o emaily, vše šlo písemně. Ještě jsem si s vedoucím ujasnila veškeré informace, zda vidíme věc stejně, a je ji potřeba řešit a žádat opravu. I v tomto hulvátství, co předvedl mi dal vedoucí za pravdu. Jednoduše nejsem zvyklá na to, aby se se mnou jednalo jak s hadrem. Ke všem se za jakýkoliv okolností chovám VŽDY slušně, bez zbytečných emocí a především s klidem.
Tak jsi mela pri prvnim naznaku hulvatstvi zkopirovat sefa a pri poznamce o svatem Mikulasi odepsat, at si to dal resi primo s tim nadrizenym, ze ty jen reagujes na jeho pokyny. Ale moc teda nerozumim tomu, jak s maily souvisi otevrene dvere a to, ze nikdo neslysel, ze bys zvysovala hlas.
- Citovat
- Upravit
@Silverine247 píše:
Tak jsi mela pri prvnim naznaku hulvatstvi zkopirovat sefa a pri poznamce o svatem Mikulasi odepsat, at si to dal resi primo s tim nadrizenym, ze ty jen reagujes na jeho pokyny. Ale moc teda nerozumim tomu, jak s maily souvisi otevrene dvere a to, ze nikdo neslysel, ze bys zvysovala hlas.
Protože se to odehrálo vše po telefonu, kdy mi sám volal. Když jsem ho žádala, aby mi to napsal do emailu, abych to měla písemně, odpálkoval mě způsobem (viz úvodní příspěvek).
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Protože se to odehrálo vše po telefonu, kdy mi sám volal. Když jsem ho žádala, aby mi to napsal do emailu, abych to měla písemně, odpálkoval mě způsobem (viz úvodní příspěvek).
OK uz rozumim. Ale porad nevim, jak by sis to zastani od sefa predstavovala, kdyz u toho nebyl. Mela ses po zadosti o mail slusne rozloucit a zavesit.
- Citovat
- Upravit
@Silverine247 píše:
OK uz rozumim. Ale porad nevim, jak by sis to zastani od sefa predstavovala, kdyz u toho nebyl. Mela ses po zadosti o mail slusne rozloucit a zavesit.
Nestihla jsem, zasypal mě rozumy a pak Nashle - Prásk. Mě by bohatě, stačilo, aby byl upozorněn na nevhodné chování od svého vedoucího, už jen proto, že si tohle nesmí dovolit. Není to jeho první výstřelek, mají problémy i ostatní kolegové, ale to už je jiná věc.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Nestihla jsem, zasypal mě rozumy a pak Nashle - Prásk. Mě by bohatě, stačilo, aby byl upozorněn na nevhodné chování od svého vedoucího, už jen proto, že si tohle nesmí dovolit. Není to jeho první výstřelek, mají problémy i ostatní kolegové, ale to už je jiná věc.
Jedeš jako kolovrátek pořád dokolečka… vedoucí žádného „nevhodného chování“ nebyl svědkem, telefonát neslyšel (a ostatně i tví kolegové slyšeli konverzaci pouze z jedné - tvé - strany).
Byl by za šaška, kdyby šel dotyčného kárat s odůvodněním typu „Zuzanka mi říkala, že jsi na ni ošklivě mluvil“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, jdu anonymně, jsem tu pod svým jménem a nerada bych, aby se tahle zkušenosti se mnou osobně spojovala.
Pracuji trvale na jednom místě. Kolektiv je dobrý, není s tím problém. Svojí práci dělám, jsem bezproblémová a nekonfliktní.
Bohužel jsem měla nemilou zkušenost s jedním výrobákem, ohledně řešení problému. Bylo mi řečeno, že řeším trapné věci (jeho práce, která byla třeba udělat), na moje dotazy, zda mě nechá domluvit, mi bylo řečeno, že nenechá. A když jsem řekla, že to budu muset dořešit se zákazníkem a bez jeho stanoviska to nejde, bylo mi řečeno, ať si to řeším třeba ze svatým Mikulášem a na to konto mi práskl s telefonem.
Mluvila jsem o tom s vedoucím, ale zjistila jsem, že se situace vůbec neřešila, řekl, že to zatím nebude řešit, ani jistého pracovníka neupozornil, jednoduše nic. A od té doby mám pocit, že jsem v pozici, kdy se mnou kdokoliv může mluvit jak s hadrem.
Celá konverzace z mé strany probíhala v klidu, slušně a prakticky jsem byla postupně umlčována, až jsem tzv. sklapla úplně.
Ve zkratce to bylo řešení jedné vady, kdy zapomněl, že byly aktualizované informace a tím vzniklo špatné stanovisko a já jej potřebovala opravit. S tím výrobákem jsme v kontaktu minimálně, opravdu si nejdeme po krku apod. Ale ten přístup vedoucího moc nechápu. Jak bych to měla teď chápat.
Děkuji za rady a zkušenosti
Za mě si myslím, že se lze chovat slušně, nekřičet. A pokud ten dotyčný nemá zrovna čas, má toho moc, lze přeci říct, teď nemůžu, budu se tomu věnovat později apod. Nevím no.