Vše se mi rozpadá pod rukama

Anonymní
24.9.21 09:48

Vše se mi rozpadá pod rukama

Přibližně před pěti lety to začalo rozhodnutím, že si pořídíme miminko. První těhotenství jsem tak tak doklepala do osmého měsíce, kdy muselo být akutně ukončeno. Byl to náročnější start, ale tak nejak to šlo, aspoň chvíli. Pak přišli nemoce, operace, takže náročnější období na psychiku. Dneska je dceři skoro pět let a je to šikovná holka s menšími problemy s imunitou. Po třech letech přišel „super“ napad pořídit si druhé dítě. S doktory jsme věděli, kde byl problém, takže se to ohlidalo a druhé dítě jsem donosila skoro do termínu. Asi rok bylo vše v pořádku. Pak se to začalo horšit, ale nic strašného. Ted je synovi 20 měsíců a v týdnu jsme se dozvěděli, ze má syn korovou dysplazii a s ní epilepsii. Mám takovy strach z budoucnosti. Samozřejmě jsem blbka četla příběhy na internetu a tam dost casto s tím jde ruku v ruce mentální retardace. Vlastně pořád malého pozoruji a hodnotím. Je hodně šikovný, co se motoriky týče, ale vubec nemluví, jen ukazuje. Vím, že tu nikdo nemá kristalovou kouli, aby mi rekl, co nas čeká (na kontrolu jdeme za 6 týdnů a ani tam nam to neřeknou, protože nevědí). Já pořád jenom brečím a nějak nevím, jak se s tím poprat.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
17551
24.9.21 09:55

Breceni ti nepomůže, aspoň ne když budeš řvát pořád. Já si vždycky zjistím co je nejhorší možný scénář a pak je vše vlastně lepší zpráva.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4123
24.9.21 10:06
@Anonymní píše:
Přibližně před pěti lety to začalo rozhodnutím, že si pořídíme miminko. První těhotenství jsem tak tak doklepala do osmého měsíce, kdy muselo být akutně ukončeno. Byl to náročnější start, ale tak nejak to šlo, aspoň chvíli. Pak přišli nemoce, operace, takže náročnější období na psychiku. Dneska je dceři skoro pět let a je to šikovná holka s menšími problemy s imunitou. Po třech letech přišel „super“ napad pořídit si druhé dítě. S doktory jsme věděli, kde byl problém, takže se to ohlidalo a druhé dítě jsem donosila skoro do termínu. Asi rok bylo vše v pořádku. Pak se to začalo horšit, ale nic strašného. Ted je synovi 20 měsíců a v týdnu jsme se dozvěděli, ze má syn korovou dysplazii a s ní epilepsii. Mám takovy strach z budoucnosti. Samozřejmě jsem blbka četla příběhy na internetu a tam dost casto s tím jde ruku v ruce mentální retardace. Vlastně pořád malého pozoruji a hodnotím. Je hodně šikovný, co se motoriky týče, ale vubec nemluví, jen ukazuje. Vím, že tu nikdo nemá kristalovou kouli, aby mi rekl, co nas čeká (na kontrolu jdeme za 6 týdnů a ani tam nam to neřeknou, protože nevědí). Já pořád jenom brečím a nějak nevím, jak se s tím poprat.

Zlaticko, ja te chapu :hug:

Hele, ze nemluvi, to neni nic. Moje deti (uplne v poradku v tomto veku taky nemluvily/nemluvej). Ted ti mozek prejel mixer. Taky se mi to stalo (v jine souvislosti). Nebyla jsem schopna racionalne uvazovat, jen se hromadily uzkosti. Hele, vazne. Nech si ted docasne napsat AD, nez najedou, tak anxilyotika. Staci se na chvili vratit (i umele) do normalu, vyhodnotit situaci, rozmyslet si scenar dalsiho postupu a jak to budete resit. Ulevi se ti, uvidis situaci trochu z odstupu :hug: :hug: :hug: :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
505
24.9.21 10:31
@Anonymní píše:
Přibližně před pěti lety to začalo rozhodnutím, že si pořídíme miminko. První těhotenství jsem tak tak doklepala do osmého měsíce, kdy muselo být akutně ukončeno. Byl to náročnější start, ale tak nejak to šlo, aspoň chvíli. Pak přišli nemoce, operace, takže náročnější období na psychiku. Dneska je dceři skoro pět let a je to šikovná holka s menšími problemy s imunitou. Po třech letech přišel „super“ napad pořídit si druhé dítě. S doktory jsme věděli, kde byl problém, takže se to ohlidalo a druhé dítě jsem donosila skoro do termínu. Asi rok bylo vše v pořádku. Pak se to začalo horšit, ale nic strašného. Ted je synovi 20 měsíců a v týdnu jsme se dozvěděli, ze má syn korovou dysplazii a s ní epilepsii. Mám takovy strach z budoucnosti. Samozřejmě jsem blbka četla příběhy na internetu a tam dost casto s tím jde ruku v ruce mentální retardace. Vlastně pořád malého pozoruji a hodnotím. Je hodně šikovný, co se motoriky týče, ale vubec nemluví, jen ukazuje. Vím, že tu nikdo nemá kristalovou kouli, aby mi rekl, co nas čeká (na kontrolu jdeme za 6 týdnů a ani tam nam to neřeknou, protože nevědí). Já pořád jenom brečím a nějak nevím, jak se s tím poprat.

Kontaktuj centrum ranne péče ve Vašem okolí co nejdřív ideálně hned jak si to prectes :kytka: Pomůžou a poradí :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.9.21 11:21
@debra.morgan píše:
Breceni ti nepomůže, aspoň ne když budeš řvát pořád. Já si vždycky zjistím co je nejhorší možný scénář a pak je vše vlastně lepší zpráva.

Nejhorší možný scénář jr mentální retardace z toho mám panickou hrůzu.
@FlorenceF Jenkins nad antidepresivy uvažuju, ale stále ho kojim, tak nevím jestli vůbec můžu. Hlavně ta kontrola, kde dostanu aspoň nějaké odpovědi je až za 6 týdnů :zed:
@LucEm
Děkuji podivam se na to

  • Citovat
  • Nahlásit
17551
24.9.21 12:00

Asi bych děcko objednala ke specialistum, klinicky logoped, klinicky psycholog, rana péče taky poradí. Stejnak mají dlouhý cekacky, než se někam dostanes tak to vyšetření za 6 týdnu už bude za vámi. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6359
24.9.21 13:54
@debra.morgan píše:
Asi bych děcko objednala ke specialistum, klinicky logoped, klinicky psycholog, rana péče taky poradí. Stejnak mají dlouhý cekacky, než se někam dostanes tak to vyšetření za 6 týdnu už bude za vámi. ;)

Ja mam vnuka 21 mesicu, mluvi asi 4 slova, rozumi tomu co se mu rika, pohybove je vybornej.
Doktorka ani nikdo z rodiny nema pochyby o jeho mentalnim zdravi.
Kluci nekdy mluvi pozdeji.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1060
24.9.21 14:01

Prijde mi, ze nektere komentujici nemaji srdce… zakladatelce preji at vse dopadne dobre, ted at si klidne poplace, sok kazdy zpracovavame jinak:-) A syn bude mit urcite uzasny zivot ( ma totiz skvelou mamku ), at uz se zjisti jeho zdravotni stav jakykoliv… Motorika i ukazovani je prece skvele :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17551
24.9.21 14:02
@Konnny píše:
Ja mam vnuka 21 mesicu, mluvi asi 4 slova, rozumi tomu co se mu rika, pohybove je vybornej.
Doktorka ani nikdo z rodiny nema pochyby o jeho mentalnim zdravi.
Kluci nekdy mluvi pozdeji.

To ale neznamená, že za A tam problém být nemůže a za B ikdyby nebyl, pomoc logopeda s vývojem řeči není nic proti ničemu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6359
24.9.21 14:09
@Konnny píše:
Ja mam vnuka 21 mesicu, mluvi asi 4 slova, rozumi tomu co se mu rika, pohybove je vybornej.
Doktorka ani nikdo z rodiny nema pochyby o jeho mentalnim zdravi.
Kluci nekdy mluvi pozdeji.

Jen jsem chtela napsat to, ze kluci opravdu mluvi někdy pozdeji a neznamená to retardaci.
Vim o vice pripadech. A treba muj bracha rekl prvni slovo ve 2 letech, ted pracuje ve vyzkumnem tymu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.9.21 14:24
@Konnny píše:
Ja mam vnuka 21 mesicu, mluvi asi 4 slova, rozumi tomu co se mu rika, pohybove je vybornej.
Doktorka ani nikdo z rodiny nema pochyby o jeho mentalnim zdravi.
Kluci nekdy mluvi pozdeji.

Bavila jsem se o té řeči s neuroložkou a říkala, ať na něj nespěchám, že je to chlap a ti to mají víc na háku. Co mu řekla to hned udělal, takže vývoj je přiměřený věku (máme ve zprávě). Ona se mě snažila uklidnit, že to není hned katastrofa, ale ten internet a ty příběhy :zed:. Mame v rodině těžce mentálně retardované dítě, tak vím jak je to náročný.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat