Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Výchova dítěte u rodičů přítele
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.7.21 10:56
@Anonymní píše:
Zdravím, chtěla jsem se zeptat, jestli jsou tady ženy, které těhotenství a s dítětem strávily u rodičů přítele /manžela… A hlavně, jaké to bylo? Byly nějaké problémy? Jak moc vážné? Všechno se nám to semlelo, že přítelová máma potřebuje dočasnou pomoc kvůli zdraví (tak 1-2roky). Bydleli jsme daleko, takže to byl problém, a přítel musel odjet, jelikož já musela dál chodit do zaměstnání a dát výpověď, abych mohla za ním. Ale asi týden na to, jsem zijstila že jsem těhotná, a kvůli práci kde zvedám břemena, jsem to nahlásila šéfovi. Vyvinulo se to tak, že jsem doma na neschopence jelikož tam kde pracuji, jako těhotná pracovat nemůžu a vhodnou práci pro mne nemají. Ale už zjišťuji, že jsou nějaké komplikace v soužití. Má tendenci se mi plést do všeho co dělám. Třeba hrozné boje mám, když dělám vývar… Mám na to svůj postup, dělám ho pomalu sby byl silný..vždy když odejdu a vrátím se do kuchyně, mám ho zesílený na max, tak jej zase ztlumim, a tohle se opakuje třeba celé 3 hodiny co ten vývar dělám. Ráda nám předělává naše věci podle sebe. Vymění nám záclonu v našem pokoji, protože ta její je lepší než ta naše. Nerespektuje naše soukromí, vleze nám do pokoje bez ohlášení, vždy chodí tak, že ji vůbec neslyšíme, pak až si najednou všimněme, že stojí ve dveřích bůhví jak dlouho, nebo si ji všimneme až odchází. Neustále se dívá jak a co dělám a na vše už musím odpovídat „ale já to takhle prostě dělám“, protože neustále poslouchám že ona to dělá jinak, že takhle je to divný, nebo špatný, nebo se to takhle nedělá, protože to takhle nedělá ona. Vadí mi, že mě někdo neustále kontroluje, a že si musím obhajovat vše co dělám. Mluví nám úplně do všeho, ale úplně… Už teď z toho začínám být nešťastná, na tohle zvyklá opravdu nejsem. A bojím se, jak to bude ve výsledku vypadat až porodím? Jestli nebude mít ani váhu moje slovo u mého vlastního dítěte, všechno co udělám bude špatně, tak se z toho asi zblázním a tohle opravdu nebudu schopná tolerovat. Opravdu nevím kudy kam, a jestli můj strach je přehnaný, nebo je právem…
Zkusila bych si najit s pritelem bydleni nekde blizko, aby mohl chodit na vypoc, ale zároveň jste byli ve svem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mackA159
14.7.21 10:56
K čemu potřebuje tu péči? Zaplatte ji pomocnici a nazdar. Nevdecnou stařenu bych neobsluhovala, očividně na tom tak zle není. Jo, a po porodu se z toho pose.res…
- Citovat
- Upravit
14.7.21 10:57
Kdyz pro tebe v práci nemají vhodnou práci tak tě mají nechat za 100% platu doma, obiras se o peníze a musíš dodržovat vycházky. Tchýně potřebuje péči 24h? Asi ne když je schopna se do všeho plest. Najdete si svoje bydlení poblíž a ji jezdete dle potřeby kontrolovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 10:58
A přítel nemusel dávat výpověď, že se odstěhoval jen tak? On nebude pracovat? Toto by měl rozseknout on, měl by mamince vysvětlit, ať se neplete do vašich věcí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 10:59
Základem v takovém soužití je podpora partnera. Tzn on je její syn, on má nastavovat hranice. Tvoje úloha je, nenechat si poroučet a vymezit se, pokud se ti něco nelíbí. Tvoje dítě je Tvoje dítě. Nevím jak by to mělo vypadat, prostě řekneš děkuji za radu, ale je to moje dítě a já si to udělám podle sebe. Když si budeš slušně stát za svým tak to časem pochopí. A když ne, tak to není vhodné pro vaše soužití. Jak to mají jiní není směrodatné. Vždy záleží na povaze člověka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 11:01
Co nejrychleji pryč, z tohohle by ses zbláznila. Evidentně na tom tak špatně není. Tvůj strach opravdu přehnaný není, ta ti bude kecat do všeho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 11:03
Až se dítě narodí bude to ještě horší.. Do jedné domácnosti nepatří dvě ženské, každá na svoji představu a společně to nikdy nefunguje. Odstehujte se někam poblíž a přítel ať ji chodí pomáhat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 11:06
Pomůže Ti jedině odstěhovat se, jak už tady bylo řečeno x krát.
Pokud babka takhle vypruzuje už teď a to tam bydlíte chvíli, nechtěj zažít, co se rozpoutá po porodu.
Podle popisu rozhodně není v tak špatném stavu, aby nemohla bydlet sama. Takže pronájem někde poblíž, abyste se za ní mohli denně/obden stavit a vypomoct s tím co nezvládne.
Jiný smysluplný a účinný řešení neexistuje. 
Co se vyřeší za 1-2 roky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 11:08
V životě bych s tchýní nebydlela (ani se svými rodiči, sourozenci apod.), to bych radši žila na ubytovně! Jediné, co je rozumné, je najít si vlastní bydlení poblíž a zajistit péči o nemocnou matku částečně svépomocí (parnter) a částečně klidně i formou pečovatelky..
ale musíte to aktivně řešit, ne si jen stěžovat..
já bych byla na mrtvici už po druhém zesílení plynu pod vývarem 
v kuchyni nemají být dvě ženské, tečka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 11:09
Já bych to řešila tedy naopak. Fakt bych nedávala výpověď v práci, vždyť z čeho jako hodláte žít? Babce bych našla nějaký mini byt poblíž nám a chodili bysme ji pomáhat dle potřeby. Já jsem bydlela v domě tchyně asi rok, ona tam byla jen o víkendech, tehdy žádný problémy nebyly. Mně nevadilo, že někdy něco uklidnila, že ustlala atp, já jsem lenora, takže ona mi vlastně dělala uklkzecku, dobrovolně… vadí mi to až teď, když máme děti. Bydlíme teda dávno úplně jinde, ale ty víkendy tam porad společně trávíme, máme tam své dva pokoje. Že leze do pokojů a uklízí, že vaří, atp, to mi fakt nevadí aspoň to nemusím dělat já, jsem tam vlastně jak v hotelu. Ale že se plete do výchovy, odmítá respektovat různé potřeby dětí, chce po nich nesmysly, trvá na prkotinach atp, to vytáčí fakt dost. Už jsme to i omezili a jezdíme tam max jendlu nebo dvakrát do měsíce. Prostě to nejde. Tobě doporucuju urychleně najit vlastní bydlení a o tchyni chodit pečovat „ambulantne“. Jinak se porodu fakt zbláznis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 11:11
Mamince bych zaplatila pečovatelku a našla si byt ve vámi vyhovující vzdálenosti. U nás babičky nevychovavají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 11:11
@Anonymní píše:
Zdravím, chtěla jsem se zeptat, jestli jsou tady ženy, které těhotenství a s dítětem strávily u rodičů přítele /manžela… A hlavně, jaké to bylo? Byly nějaké problémy? Jak moc vážné? Všechno se nám to semlelo, že přítelová máma potřebuje dočasnou pomoc kvůli zdraví (tak 1-2roky). Bydleli jsme daleko, takže to byl problém, a přítel musel odjet, jelikož já musela dál chodit do zaměstnání a dát výpověď, abych mohla za ním. Ale asi týden na to, jsem zijstila že jsem těhotná, a kvůli práci kde zvedám břemena, jsem to nahlásila šéfovi. Vyvinulo se to tak, že jsem doma na neschopence jelikož tam kde pracuji, jako těhotná pracovat nemůžu a vhodnou práci pro mne nemají. Ale už zjišťuji, že jsou nějaké komplikace v soužití. Má tendenci se mi plést do všeho co dělám. Třeba hrozné boje mám, když dělám vývar… Mám na to svůj postup, dělám ho pomalu sby byl silný..vždy když odejdu a vrátím se do kuchyně, mám ho zesílený na max, tak jej zase ztlumim, a tohle se opakuje třeba celé 3 hodiny co ten vývar dělám. Ráda nám předělává naše věci podle sebe. Vymění nám záclonu v našem pokoji, protože ta její je lepší než ta naše. Nerespektuje naše soukromí, vleze nám do pokoje bez ohlášení, vždy chodí tak, že ji vůbec neslyšíme, pak až si najednou všimněme, že stojí ve dveřích bůhví jak dlouho, nebo si ji všimneme až odchází. Neustále se dívá jak a co dělám a na vše už musím odpovídat „ale já to takhle prostě dělám“, protože neustále poslouchám že ona to dělá jinak, že takhle je to divný, nebo špatný, nebo se to takhle nedělá, protože to takhle nedělá ona. Vadí mi, že mě někdo neustále kontroluje, a že si musím obhajovat vše co dělám. Mluví nám úplně do všeho, ale úplně… Už teď z toho začínám být nešťastná, na tohle zvyklá opravdu nejsem. A bojím se, jak to bude ve výsledku vypadat až porodím? Jestli nebude mít ani váhu moje slovo u mého vlastního dítěte, všechno co udělám bude špatně, tak se z toho asi zblázním a tohle opravdu nebudu schopná tolerovat. Opravdu nevím kudy kam, a jestli můj strach je přehnaný, nebo je právem…
On ten důvod vašeho stěhování bude zřejmě někde jinde. Takže si srovnejte priority a podle toho se zařiďte. Jestli je bydlení u maminky vaše jediná možnost a na víc nemáte, pak budeš muset tlačit na přítele, aby vaši situaci co nejdříve stabilizoval. Pokud je důvodem pomoc mamince, pak bydlení poblíž ní je přece nejjednodušší řešení - pokud to ovšem ve vaší situaci lze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.21 11:13
Já to ani nedočítám. Klasika a pomůže jen odstěhovat se. Pokud potřebuje nějakou intenzivnější pomoc (ale z popisu to teda opravdu nevypadá), sežeňte si bydlení někde poblíž, ať jste jí k ruce, ale zároveň si udržíte své soukromí. Konfrontovala jsi ji třeba ohledně toho vývaru?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.7.21 11:14
Problém je v tom, že on tohle řeší často, říká ji to, ale evidentně ji to nezajímá, nebo já nechápu kde je pořád problém, občas je i opravdu rázný, když to jinak nejde, ale efekt opravdu minimální… Jak se tu někdo ptal o co jde, tak jde o rakovinu, bude chodit za chvíli na ozařování a tím pádem nesmí ke zvířatům, o to se budeme starat my. Bydlí ve velkém domě s velkým pozemkem, takže tu každý den pomáhám s úklidem, vařením, atd. Přítel se tu zase stará o věci kolem baráku. Je to každý den nějaká práce, proto jsme tu, kdyby jsme dojížděli, byly by jsme tu od rána do večera… Je to složitá situace…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím, chtěla jsem se zeptat, jestli jsou tady ženy, které těhotenství a s dítětem strávily u rodičů přítele /manžela… A hlavně, jaké to bylo? Byly nějaké problémy? Jak moc vážné? Všechno se nám to semlelo, že přítelová máma potřebuje dočasnou pomoc kvůli zdraví (tak 1-2roky). Bydleli jsme daleko, takže to byl problém, a přítel musel odjet, jelikož já musela dál chodit do zaměstnání a dát výpověď, abych mohla za ním. Ale asi týden na to, jsem zijstila že jsem těhotná, a kvůli práci kde zvedám břemena, jsem to nahlásila šéfovi. Vyvinulo se to tak, že jsem doma na neschopence jelikož tam kde pracuji, jako těhotná pracovat nemůžu a vhodnou práci pro mne nemají. Ale už zjišťuji, že jsou nějaké komplikace v soužití. Má tendenci se mi plést do všeho co dělám. Třeba hrozné boje mám, když dělám vývar… Mám na to svůj postup, dělám ho pomalu sby byl silný..vždy když odejdu a vrátím se do kuchyně, mám ho zesílený na max, tak jej zase ztlumim, a tohle se opakuje třeba celé 3 hodiny co ten vývar dělám. Ráda nám předělává naše věci podle sebe. Vymění nám záclonu v našem pokoji, protože ta její je lepší než ta naše. Nerespektuje naše soukromí, vleze nám do pokoje bez ohlášení, vždy chodí tak, že ji vůbec neslyšíme, pak až si najednou všimněme, že stojí ve dveřích bůhví jak dlouho, nebo si ji všimneme až odchází. Neustále se dívá jak a co dělám a na vše už musím odpovídat „ale já to takhle prostě dělám“, protože neustále poslouchám že ona to dělá jinak, že takhle je to divný, nebo špatný, nebo se to takhle nedělá, protože to takhle nedělá ona. Vadí mi, že mě někdo neustále kontroluje, a že si musím obhajovat vše co dělám. Mluví nám úplně do všeho, ale úplně… Už teď z toho začínám být nešťastná, na tohle zvyklá opravdu nejsem. A bojím se, jak to bude ve výsledku vypadat až porodím? Jestli nebude mít ani váhu moje slovo u mého vlastního dítěte, všechno co udělám bude špatně, tak se z toho asi zblázním a tohle opravdu nebudu schopná tolerovat. Opravdu nevím kudy kam, a jestli můj strach je přehnaný, nebo je právem…