Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vynucuje si nošení?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.8.11 11:04
Vynucuje si nošení???
Ahoj maminky,
mám dotaz.. Mám pětiměsíčního caparta, který začíná být pěkně nechutně protivné miminko.. Byl vždycky usměvavý, nebrečel, vydržel si hrát sám i poměrně dlouho, kdykoliv jsme se k němu s partnerem přiblížili, začal kopat radostí a smát se.. Prostě dokonalé miminko.. Ovšem přehouplo se pět měsíců a kdykoliv ho sundám z ruky a položím, i když třeba jen na chvilku, začne hrozně vřískat.. Ze začátku jsem si myslela, že mu něco je, ale jakmile si ho vezmu zas na ruku, je po křiku. To samé udělá, když mě vidí.. Začne ječet, jakmile mu zmizím z dohledu a on mě nevidí, tak se zas uklidní.. Je to prachsprosté vynucování nošení, nebo mám zkoumat co mu je?
Zoubky nerostou, nebo alespoň dásně na to nevypadají. Hlady nekřičí, po večerech dávám kašičku, jinak stále kojíme. Únavou to taky není, je schopen tohle udělat i 15 minut po probuzení..
Jak na to, aby se nám zase smál?? Jsem celkem nervní osoba a tohle je fakt něco na mě.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Hodaka
22.8.11 11:18
Myslím že je to normální, už mu nestačí ležet, ale neumí sedět, potřebuje jiný pohled na svět, a v mámině náručí ho má.
- Citovat
- Upravit
22.8.11 11:27
zkus šátek, nosítko, lehátko… prostě něco nového. ležení ho evidentně už nebaví.
nezlob se, ale „nechutně protivné“ a „prachsprosté vynucovaní“ - to jsou trošku silné výrazy na pětiměsíční dítě, ne? Takové dítě ještě není schopno jednat účelově a vypočítavě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.11 11:30
Taky doma zuřim, mám teď to samé. Kdyby mu aspoň stačilo na mě v polosedu ležet a já mohla třeba být u počítače.. Ale to ne, nosit a chodit u toho. A nejhorší je, že v šátku se v těch vedrech potíme oba, tak ho radši teď nepoužívám. Mám hrůzu z tohodle týdne, co mají být tropy a už se těšim na chladnější počasí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.11 12:26
Já bohužel neporadím-jsem zatím těhotná,ale mě teda „nechutně protivné“ a „prachsprosté vynucovaní" nepohoršilo-naopak mě to dost pobavilo-krásný popis 
úplně se vidím, že tak nějak to budu popisovat časem i já
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.11 12:32
Myslím, že si opravdu vynucuje nošení. Ale přide mi to přirozené, normální. Máš pravdu, v těchto vedrech je to napalici, v šátku je vedro, na ruce je to náročné. musíme vydržet, v září snad bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.11 13:15
Ahoj, pokud chceš aby se zase smál, tak mu holt budeš muset vyhovět v tom co chce, jak už tady bylo řečeno, miminko je starší, už mu nestačí ležet, potřebuje poznávat okolí a protože nemůže chodit tak má maminku, která ho musí nosit 
neboj, nebude to na pořád, za chvíli se začne plazit a sedat si a už to zas bude jiné, teď je to takové blbé období, kdy dítě chce všechno vidět, ale nemůže tak je holt protivné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kettlery
22.8.11 14:19
Naprosto tě chápu
Ahoj, podle mě je to „vynucování“. Doma se potýkáme s něčím podobným. Teď je malému půl roku, ale přibližně ve stejném období to taky začalo. Říkala jsem si, kdo mi vyměnil moje milé samostatné miminko za tohodle „malého vyděrače“ . Trvalo to chvilku, pak se to trochu zlepšilo, ale dodnes třeba není rád sám v místnosti.
Já nemůžu souhlasit, že děti v tomhle věku nejednají s určitým záměrem. Jiřík si hraje a jakmile mne zmerčí, začne pofňukávat, jaká jako že je to hrozná chudinka. Vyloženě to na mě hraje. Někdy s ním taky ztrácím trpělivost, ale asi to jinak nejde. Zkus si představit, že něco chceš a jediný, kdo ti to může poskytnout, je mamka, neumíš jí říct, co chceš, jenom brečet. Tak co uděláš? Brečíš…bohužel.
Když se tahle prudká změna jeho chování stala porvé, byla jsem z toho taky nervní a říkala jsem si, takhle to bude napořád? Ale přešlo to. Všechno se tak rychle mění. Snažím si říkat, že všechno přejde a bude líp. Jinak kromě nosítka (to až v krajním případě, přece jenom 7,5 kg už se pronese) pomáhá vypadnout ven. Malej miluje společnost, koukat na lidi, tak třeba jenom zajít nakoupit a rozbourat si tu rutinu. Když už jsem byla fakt hotová, nechala jsem si u TV malýho usnout u kojení a spal mi na klíně na kojo polštáři a já si trochu oddechla. Každopádně jsem ho tolik netahla, sedla jsem si k němu, mávala mu před obličem nějakou hračkou a koukala na TV, četla si nebo třeba jedla.
Tak pevné nervy a vydrž. Dej tomu týden a snad bude líp.
- Citovat
- Upravit
22.8.11 18:40
Já jsem moc ráda, že je nás víc, že v tom nejsem sama. Dneska už mi z toho třeští hlava. Ve čtyři jsme šli ven, dali jsme si ručník na zahradu do stínu, lehli si tam a já si naivně myslela, že bude rád, že tam s ním ležím, ukazuju mu hračky a povídám si s ním. Byl nadšenej asi deset minut. Pak pět minut na břiše a pak mámo vstávej a nos mě. Je to teď fakt takové zoufalé období. Teď jsem ho na chvíli udala manželovi, ale to vědomí, že prostě nemůžu vypadnout třeba na celý den pryč mě ubíjí. Měla jsem to tak i s prvním, takže vím, že to za chvíli skončí, ale těch pár měsíců bude boj. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.11 19:16
Super holky, vyloženě jste mě potěšily.. S tím šátkováním je u nás další problém.. Krom toho, že jsme oba spíše chladumilní človíčkové, tak ten náš prďola navíc nesnáší omezení pohybu, což šátek dělá celkem silně.. A lehnout si k němu, číst mu, povídat si s ním, dělat opičky? Nebo si sednout?? Neexistuje, prostě nosit a nosit.. A 8kg je celkem síla mít celý den na rukách.. A kočárek jsem taky zkoušela, jenže ouha! Nevidí ven a koukat pořád na boudu se mu nelíbí (a s tím jak praží Slunce jí nemůžu mít odkrytou). Jediné, kde je klid, je fakt obchod. Jenže courat po obchodech pořád nebaví mě.. 
A už jsem zkusila i vozit ho v autosedačce, ale tam se zas nemůže protahovat a točit.. Jak že dlouho to trvá??
A vynucování podle mě takovýhle capart schopný je.. Jak jinak si vysvětlit, že je klidný a hraje si dokud mě nezmerčí???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.11 19:31
stastnovka píše:
A vynucování podle mě takovýhle capart schopný je.. Jak jinak si vysvětlit, že je klidný a hraje si dokud mě nezmerčí???
já to spíš myslela tak, že to nedělá naschvál, aby tě vytočil… jinak přeji pevnější nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taona
23.8.11 08:47
Tak to je mi jasný, ale když to dělá pořád, už to fakt točí, no.. Jo, na nervy je tohle úúúžasná drezura! 
Vždycky se odcházím uklidnit někam mimo a jak přijdu, tak už nevím proč jsem se šla uklidnit, když se na mě podívá tím svým kukučem.. 
Ale kvetu, no.. Tak jsem „ráda“, že je to normální a jdu zatnout zuby a trpět.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
