Vypoved a vycitky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Já jsem nebyla zaměstnanec, zvládla jsem si to provést sama ve svém samopodnikání. Vzít si půl roku „nemocenskou“ a tu duši si v klidu zaléčit a až chytnu slinu začít jinak, to mi přijde jako nejlepší možné řešení…
Příspěvek upraven 01.08.21 v 00:14
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Akve píše:
Já jsem nebyla zaměstnanec, zvládla jsem si to provést sama ve svém samopodnikání. A rupla jsem už úplně do úzkostí, takže ve stavu, kdy byl největší výkon se jít ráno umýt a nepozvracet se a většinu dne jsme proležela ve snaze se vypnout, tak tam nebylo co řešit. Na jednu stranu nikdo z vedení, komu bych se měla zpovídat a cítit se kvůli němu špatně, na druhou stranu pauza 2 měsíce, jak tu někdo psal by znamenala zůstat úplně bez práce, všechno by padnulo bez šance na znovuobnovení. Nikdy jsem neměla dovolenou víc jak týden. Tu část, co mi nejvíc brnkala na nervy, se rozhodl v nouzovým režimu udržet manžel, mně tehdy tahle představa, že se z té jedné části vyvléknu, dost pomohla. Pak si tuhle část odnesl exmanžel při rozvodu, takže jsem jí teda byla dozbavena úplněNechala jsem si jen tu pro mě snazší část, je to už víc jak 5 let ale i tam je prostě znát, že mi to už tolik nemyslí, mozková mlha je tam neustále, to prvotní nadšení je fuč a má to své důsledky. Teď jsem s dětmi sama, takže musím běžet v kolečku a snažit se to aspoň udržet, nemůžu si finančně dovolit začít v jiném oboru odzačátku. Vzít si půl roku „nemocenskou“ a tu duši si v klidu zaléčit a až chytnu slinu začít jinak, to mi přijde jako nejlepší možné řešení…
Dakujem pekne za podelenie sa so svojim pribehom. Je za nim vidiet silnu osobnost…
chapem, ze si si to sposobila sama. To je prave zdroj mojich vycitiek. Ja som tiez nemusela do tohto stadia dojst. Sef sa stale pytal, ci je vsetko v poriadku, ci nepotrebujem spomalit… este par dni dozadu s nim nadsene hovorim o buducich planoch a nakoniec to prislo tak intenzivne, ze mam problem zodvihnut telefon, lebo mi je na vracanie, co sa zase vyskytlo na riesenie…
Ale jasne, rozvod a ine zivotne problemy su horsie. Toto je len praca… no myslela som si, ze vypovedou sa mi aspon trosku u lavi. Zatial vsak tomu len venujem kazdu myslienku, nespim a doma fungujem len na automat… neviem si to zakazat ![]()
- Citovat
- Upravit
Syndrom vyhoření jak vyšitý, taky jsem zažila ![]()
Domluvila bych se na dlouhodobé neplacené volno, abych si vše srovnala a odpočinula si a třeba po nějakém čase bych se zkusila vrátit na půl úvazku.. ![]()
Co ty na to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Přestaň mít výčitky.
Pokud někomu stojí firma na jednom člověku, tak má špatně nastavený byznys model.
Pokud se nedokáže srovnat s tím, že mezi zaměstnaci má být především profesionální vztah a to znamená že jaksi lidé práci mění, tak to je jeho problém, ne tvoje chyba.
Na to odejít ze zaměstnání máš plné právo. Jasně že to je složité, když se máte rádi, ale nejsi zodpovědná za cizí firmu. Naopak jsi zodpovědná za svoje zdraví.
A to co popisuješ je prostě něco, kde nechceš zůstávat a majiteli jen prospěje, když najde někoho, s kým budou funtovat jako profesionálové, tudíž si odchod nebude brát osobně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou tvoj komentar mi vela dal, dakujem!
Pozriet sa na to optikou toho, ze sme prekrocili prefoseionalne hranice a bude to prilezitost pre sefa poucit sa z toho, mi skor nenapadlo. Zaroven ano, najvacsia zivotna zodpovednost je za svoje zdravie, suhlasim. Som vlastne sebec voci svojej rodine a sebe, ked necham zamestnaniu taky priestor v mojich myslienkach…
- Citovat
- Upravit
At najme vedouci vyroby, logistiky, financi, atd. Pokud se firma rozviji dal, bude to potreba tak ci tak. Ty je pak jenom kontroluj a organizuj, ale hlavni provozni veci by meli resit jednotlivi vedouci. To by ti, podle me, melo hodne ulevit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jestli chces uplne odejit nebo si dat nejakou pauzu (cas na rozmyslenou) zalezi jen na tobe. @Ou ma pravdu, ze je jednoduche citit zodpovednost za neco, co tva zodpovednost vlastne neni a je super si to uvedomit, to je prvni krok k „uzdraveni“. Taky jsem typ svedomite holky, co nekdy pracuje na milion procent a pak to odnasi jeji zdravi.. Uz to o sobe vim, lepsim se, ale pomalu… hodne mi pomaha manzel, abych si drzela rozumne hranice, i tak nekdy ujizdim a zdravi se hned ozve, kdyz ho neposlechnu, je to na dlouho… Se svym vzdelanim a schopnostmi bych mohla cilit na vyssi pozice, ale nezvladala bych ten stres, tak vim, ze to delat nesmim (i kdyz si kvuli tomu obcas postesknu).. Zdravi je dulezitejsi, a taky rodina samozrejme.
Pokud mate s sefem nadstandardni vztah, mozna bych mu ty duvody odchodu vic vysvetlila, ze se ti ta prace negativne podepisuje na zdravi (do rozumnych podrobnosti), i kdyz te bavi, nevim, co vsechno jste si k tematu rekli, ale treba si mysli, ze jdes za lepsim a citi se „podvedeny“, kdyz ti ve spouste veci vysel vstric.. Vyhoreni je cim dal tim castejsi ale moc se o tom nemluvi, ale melo by, at se i ti (dobri) zamestnavatele zamysli nad psychickymi dopady prace, ona to neni sranda.. Pokud mate dobry kolektiv a zalezi mu na tobe, tak te v rozhodnuti spis podpori a nebude te tahat zpatky..
At se rozhodnes jakkoli, preju hodne stesti, urcite to bude prima
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Zatial vsak tomu len venujem kazdu myslienku, nespim a doma fungujem len na automat… neviem si to zakazat
Tak stále tam chodíš, stále ti nezmizel ten podnět, na který teď jakoby rozdrážděně reaguješ, tělo dává vědět, že je to přes závit. Ještě se k tomu přidala další hodně náročná situace a to dát tam tu výpověď. Máš rozdrážděné nervy, to co by se jinak zvládlo, může v tomhle stavu být nepřekonatelný problém, z malého bubáčka je obrovskej. Jakmile se pevně rozhodneš a sestavíš si nějaký jasně daný plán úlevy, bude to lepší. Jen moc neporadím, co s tím pak dál, protože nějaké dál pak přijde a je asi dobré nedělat ty samé chyby a zařídit si hezký život jinak nebo šetrněji ![]()
Jinak pokud by ti bylo špatně delší dobu a nešlo s tím hnout, je asi fajn nechat si pomoct medicínsky nebo terapeuticky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dnes som povedal, ze som definitivne rozhodnuta. Nastalo moralne bahno vycitiek - ako som to mohla sefovi spravit, on uz nebude nikdy nikomu verit, preco chcem odist tak rychlo (viac ako 3mesiace vopred som dala vediet) a ze ked ostavam doma, tak je mojou moralnou povinnostou pomoct aspon na pol uvazku s vecami, ktore viem spravit len ja. Vycitky presli do urazenosti a hnevu… len ma to utvrdilo, ze to bolo spravne. Povedala som, ze odchadzam zo zdravotnych dovodov, ze budem maximalne napomocna, ze spisem vsetky informacie, ktorymi disponujem… nepomohlo, aj tak som si to vyzrala
![]()
- Citovat
- Upravit
Šéf je fakt trouba, takto hrát na city. K čemu mu bude ředitelka na nemocenské, až se z toho definitivně sesype. A ty se hlavně nenech ukecat, ohlodali by tě tam do poslední kostičky. Nevím, na co čeká, už dávno měl vedle tebe sedět tvůj nástupce a zaučovat se, to se tak v normálních firmách dělá, že se zavčas najmou noví zaměstnanci, aby se stihli od těch odcházejících v klidu zaučit a firma mohla fungovat dál. Ať si to vyžere sám, času měl na rozhoupání dost, vůbec bych ho nelitovala, spíš bych byla naštvaná, že vypočítavě spoléhal na to, že ze sebe opět uděláš aktivního blbce a zůstaneš tam otročit dál, aby jeho firma nepřišla k úhoně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit