Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Bohužel, zapojit více tátu je nemožné. Musí vydělávat, když jsem doma s mladším.
jasné, chápu
i když by to nejspíš pomohlo
tak fakt vydržet ![]()
@Emilie co ji strašíš ![]()
Zakladatelko všichni sourozenci nejsou psychopati ![]()
Když my na sebe děsně žárlili. Já cítila od otce ten fakt, že jsem „rozbitý zboží“, zatímco brácha měl pindíka (a tudíž jiné jasné maskulinní výhody), no a brácha dodnes cítí neskutečně hluboký respekt (a z toho paradoxně vyplývající nenávist) k „velké sestře“ (což by mi nikdy neřekl, nebýt toho, že jednou jsme se holt sešli všichni tři i s druhým mladším bratrem v hospodě na jedné slavnosti a… pobyli a popili. Ale taky dobrý, si leccos i takhle alkoholově vyříkat místo toho, abychom si vráželi i jako téměř čtyřicetiletí lopatičky do hlavy
). Čili sice nesblíženo - ale vyříkáno. Že svým dílem přispěli do téhle hluboké rivality právě i naši rodiče. (Samozřejmě že ne úmyslně.)
@Maden píše:
@Emilie co ji strašíš
Zakladatelko všichni sourozenci nejsou psychopati
Ne, to určitě ne - ostatně takový originál jako jsem já, ten už se opravdu nenarodí
![]()
Diskuzi jsem nečetla, ale když před tátou mají respekt a nezlobí, tak řekni manželovi ať jim domluví, ať jim on sám řekne, že jestli tě nebudou poslouchat, tak bude zle. A pak to taky v případě nutnosti dodržet.
@Lively píše:
Diskuzi jsem nečetla, ale když před tátou mají respekt a nezlobí, tak řekni manželovi ať jim domluví, ať jim on sám řekne, že jestli tě nebudou poslouchat, tak bude zle. A pak to taky v případě nutnosti dodržet.
Je fakt, že náš hrdina má taky z táty větší respekt. Poslední dobou, když něco provede, tak se mě ptá a nebudeš to říkat taťkovi?
Samozřejmě to tátovi řeknu a on mu pak domlouvá, ale že by si to vzal k srdci, možná na chvilku a na druhý den je to nanovo.
Já už jsem taky bezradná, unavená z našeho 5letého syna, hlavně ráno při vstávání do školky, jak jsem to tu pročítala tak u nás je to to samé, takže budu muset zatnout zuby a vydržet
![]()
Táta než jde do práce tak jim(5 a 3) domlouvá at maminku nezlobí, ale sotva se za ním zavřou dveře, ![]()
Moje rada je opravdu vydržet, my máme každé ráno taky rodeo. Jediné, co tak trvám na dodržení rituálů (vstát, záchod, oblíct, nasnídat, hygiena),aby věděl, co bude následovat, jak bude ráno probíhat, ale stejně každé ráno mladému minimálně desetkrát opakuji vstávej, oblíkej se, snídej, čisti si zuby-jako malému dítěti.
Ale co jsem dělala průzkum v okolí, tak to tak mají skoro všichni vrstevníci, což mě trochu uklidnilo.
Mě se osvědčila opravdu ta důslednost, pokud něco řeknu tak přes to vlak nejede a platí to, ať si špulí pusu jak chce. Nastavení rituálů a občas ignorace. ![]()
Zrovna dneska jsem přemýšlela, co se s mým 5 letým děje, taky začíná být strašně vzdorovitý a najednou… Že by ten věk?? Slyším okolo, že kolem 5 roku začnou víc zlobit..
Někdy poslechne, někdy ne, jak každé dítě, ale někdy je to drzé, musí mí tposlední slovo, musím všechno třikrát a stjeně prd a nakonec po dlouhém dni dostane.. a to nedostával vůbec, ale teď se to nedá..
@kvaček můj je vzdorovitý od prvních narozenin
Má to jako povahový rys po tatínkovi, jenže někdy už mi přijde, že to snad ani není normální…stačí fakt maličkost a sekne se neuvěřitelně, že se válí po zemi a ječí… a to máme jít příští rok k zápisu, to si vůbec nedovedu představit, jestli tam něco takového předvede
a školu už si neumím představit vůbec ![]()
@madi třeba u nás mi kluk nedělá nějaké vztekací scény, ale třeba já něco řeknu, a on jakoby neslyšel, jednou, podruhé, potřetí zařvu a pořád nic, tak zakročím- třeba dneska schválně třepal kočárkem s malým a on prostě pořád i když mu chytnu ruku, tak na něho zařvu.. za 5 minut zase něco jiného a tak dokola celý den.. nakonec to dopadne jako včera, že manžel mu říká, aby ten polštář neházel, že je na stole káva- flák, rozlitá kává, na manželovi, sedačce, všem a dostal na zadek.. ale je den, kdy prostě nezakřičím a je den, kdy snad řvu od rána
@Paradise Tak rituály mám taky, když vstane v klidu tak se převleče, posnídá, udělá hygienu a jde se, ale převažují dny kdy ho prostě z té postele musím vytáhnout mezitím řve a vsteká se že málem probudí celý dům a že do školky nechce a 45min mu trvá než se oblíkne, pak už samozřejmě nesstihne posnídat, jen si vyčistí zuby, snídani do ruky a jde se.Jo kdybych nemusela do práce tak to tak nehrotím ![]()
Jinak taky jsou dny kdy je vše v klidu, ale pak jsou dny kdy já řvu po děckách oni řvou po mě, teda spíš ten starší, pak jim dám na zadek a řve se znova-no OPAVA jistá ![]()
@kvaček jojo, někdy je zlatej, hraje si, přijde se pomazlit a druhý den jako by mu to v hlavě přeplo a ječím od rána ![]()
@Janča K píše:
@Paradise Tak rituály mám taky, když vstane v klidu tak se převleče, posnídá, udělá hygienu a jde se, ale převažují dny kdy ho prostě z té postele musím vytáhnout mezitím řve a vsteká se že málem probudí celý dům a že do školky nechce a 45min mu trvá než se oblíkne, pak už samozřejmě nesstihne posnídat, jen si vyčistí zuby, snídani do ruky a jde se.Jo kdybych nemusela do práce tak to tak nehrotím
Jinak taky jsou dny kdy je vše v klidu, ale pak jsou dny kdy já řvu po děckách oni řvou po mě, teda spíš ten starší, pak jim dám na zadek a řve se znova-no OPAVA jistá
jo to znám a proto ho už pro jistotu a k jeho smůle budím o půl sedmé, aby jsme nejpozději vycházeli v půl osmé. Někdy to stihne dřív, tak jdem dřív a někdy to má jen tak tak, ale když jsem ho budila v sedm a v půl osmé jsme chtěli odcházet, tak byl boj.Ale z postele ho tahám taky horko těžko každé ráno
Ale stejný řvoucí kolotoč máme i my, zkouší kam až může zajít, vysvětlování, pozitivní motivace nezabírá, tak zvýším hlas, popřípadě něco zakážu a výjmečně dostane po prdeli, ale to už musí být. Stejně si z toho nic nedělá a za chvíli zlobí nanovo, ale jsou dny, kdy je zlatý a vše jde jako po másle. ![]()