Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, jsem tu nová, jmenuji se Monika.
Mám syna kterému je 6, tedy téměř 7 let ![]()
Tatínek (tedy můj manžel) jezdí na motorce - to by mi ani nevadilo.
Jenže synek chce taky - dělá to táta tak on musí taky, manžel má nějakého kamaráda který učí děcka jezdit na malých motorkách (závodně pro přesnost).
Motorku už má, baví ho to, jezdí většinou buď na zahradě po příjezdové cestě nebo jezdí s manželem na různé plochy (autem).
No manžela napadlo že by mohl zkusit také závodit.. klukovi se to samozřejmě líbilo - těžko určit zda-li protože chce nebo protože to vymyslel tatínek. No jo ale co teď dovolit to - nedovolit to.. poraďte
Já bych tohle nedovolila… jsem na tyhle věci hrozná, sama na motorku nevlezu a jediné na co jsem se za život odvážila byl fichtl
Strach by mi to prostě nedovolil to dítě tam pustit ![]()
Ja bych dovolila, deda jezdil, tata jezdil, ja mam taky řidičák na motorku. A synovi už se motorka vyrábí
brala bych to jako jiný sportovní koníček. Hlavně ho jen podporovat, ale nenutit.
Příspěvek upraven 20.02.14 v 11:16
Mě tohle čeká taky
Nejraději bych nedovolila, ale už teď vím, že jakékoliv argumentování mi bude prd platné ![]()
Metr vysoko bych radostí neskákala, ale dovolila bych to. Pořád lepší, když bude dělat něco, co ho baví a třeba bude bavit dlouhodobě, než aby se poflakoval venku bez nějakýho cíle.
Dovolit. Nás to čeká taky! Motokros jezdí synovec závodně, můj přítel se sveze jen tak pro radost a na synkovi (16 měsíců
) už je vidět, jak ho to táhne… takže je mi jasný, že nás to nemine. Budu se o něj bát, ale budu ho v tom podporovat
A budu ráda, když se vyřádí na motorce na trati, kde je mimo silniční provoz a kde když spadne tak si max něco zlomí, než aby mi pak (jako starší) jezdil na motorce na silnici v provozu - tam to dopadá většinou špatně…
Dovolila bych, ale trvala bych na pořádném tréninku a výstroji. Bude mít koníčka a bude pod dozorem, a když si pak v šestnácti vzpomene, že chce velkou motorku, nebude to už úplný jelito. Taky jsme motorkářská rodina a tenhle přístup u nás docela fungoval a doufám, že jednou se k tomu dokážu jako matka postavit stejně ![]()
Nejsem mamina, takže strach o dítě si neumím ani představit, ale nebránila bych mu v tom. Časem pak poznáš, zda ho to opravdu baví a bude se tomu chtít věnovat nebo zda to bylo jen kvůli tomu, že s tím přišel tatínek. Každopádně radši podpořit, než zakazovat.
Moje mamča se taky taky mohla zbláznit, když jsem někdy v 16 přišla s tím, že bych chtěla motorku - bránila, zakazovala, vyhrožovala a stejně jí to nebylo moc platné, protože o 10 let později jsem si jí stejně pořídila. ![]()
Tak to teda dovolím
zítra je nějaký první „trénink“ tak uvidíme
jak to bude vypadat