Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Kojíš? asi ne, viď…
a myslím, že by sis z toho hlavu dělat neměla, buď ráda, že nevříská, když se ztratíš z dohledu…je ještě prťavoučký…
@Andenne před 14 dny jsem kojit přestala, ale i když jsem kojila, tak byl rozdíl pouze v tom, že mě potřeboval jen na jídlo, jinak ne…
Chápu, že tě to trápí, ale myslím, že to ještě přijde. Až mu bude rok, rok a půl, tak se ti začne věšet za nohy. Vývojově je v pořádku, ne?
Je pořád s tebou…myslím, že to není tím, že tě nemá rád
já to mám u dcery podobné
u babiček je hodná, když přijde táta z práce může se z něho p****t
ale myslim, že je to tím, že ty mimča nás mají celé dny a ty ostatní jen občas ![]()
@MalinaQ vývojově je naprosto bez problému…bojím se právě, že to nepřijde ani třeba v roce ![]()
Náš nejstarší taky vřeštěl jen na jídlo. Prostě nebyl muchlací miminko. Dokonce už od porodnice preferoval vlastní postel a ječel v zavinovačce. Co oční kontakt při kojení? Směje se? Otáčí se, když na něj mluvíš?
Jako by si psala o mé dceři, ale myslím si, že mě má ráda. Je prostě samostatná a já jsem ráda, že se zabaví sama. Mám čas si udělat vše v domácnosti když je vzhůru a když spí, tak se věnuji pouze sobě a svým koníčkům.
Každé dítě má tu potřebu jinou. Časem přijde separační úzkost a zlomí se to. A něteré děti jsou prostě nemazlivé. Musíš vymyslet nějaký způsob kontaktu, který bude dítěti dělat dobře. To naše (taky půlroční) nemá zas moc rádo chování, přitom mazlit se mazlí, ale nejradši tak, že ho položím a ňuchňám třeba na bříšku nebo se o něj otírám tvářičkama. Prostě hledej a určitě najdeš. Držím palce.
@kotyk když na něj mluvím, tak se mi do očí kouká, i při kojení tomu tak bylo, ale můžu se zbláznit než se začne smát. kdežto partnerovi stačí se na něj jen podívat a syn se směje jak lečo
Můj syn byl taky do jistého věku takový, ale pak se to zlomilo a nemohla jsem jít bez něj ani na záchod, jak vřískal. Neboj, ono to přijde. Za to teď by se mazlil nejradši pořád, ale máme doma ještě mimčo, takže to tak úplně nejde. Vidí tě celý den, nejsi mu vzácná jako ostatní, ale rád tě určitě má, jen to ještě neví. ![]()
Mám pocit, že mě můj půlroční syn „nemá rád“. Vím, že tak malé dítě ještě nedokáže chápat pojem mít nebo nemít rád, ale podle toho, jak se chová mi to tak prostě přijde. Přijde mi, že mě absolutně nepotřebuje k životu… Přes den si vystačí naprosto sám, když třeba vařím a on mě nevidí, je mu to fuk. Když ho hlídají babičky, je to naprosto to stejné, kdybych přestala existovat, ani by si toho nevšiml. Když ho dávám k babičce na hlídání a chci mu dát pusu než odejdu, otočí se. Absolutně nechápu, kde se stala chyba a normální mi to rozhodně nepřijde. Když vidím ostatní děti v okolí, jsou úplně jiné a to v tom smyslu, že když nejsou u mámy, jsou nervozní a pláčou, ale můj syn mě prostě ignoruje… Mazlit se vůbec nechce, když ho pohladím, nelíbí se mu to, nevíte, co se s tím dá dělat? Moc mě to trápí…