Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Holky potrebuji uklidnit ditko za 2 mesice 3 roky, sileny zachvaty vzteku lehne si kope az se skoro pozvraci, vydrzi silet i 40 min. Vse musi byt po jeho, jen slysim ja chci, ty musis neudelam neco je zle krici kope me. Jdu na to po dobrem vysvetlovani uklidnovani nevsimam si a samozrejme ze me ujedou nervy a dostane, samozrejme bez efektu neulevim ani sobe jen se pak trapim a mam silenx vycitky. Uz jsem premyslela nad detskym psychologem homeo na uklidneni nebo ja fakt nevim. Starsi sourozenec naprosto bez problemu, mel horsk chvilky ale tohle je extrem. Trva to tsk asi 2 mesic. Uz si nevim rady nemuzete me neco poradi nebo aspon rict ze to prejde jiz brzy
diky moc
V tom záchvatu vzteku tě vůbec nevnímá, takže počkat, až se uklidní, a pak až něco řešit
Mam doma na mesic stejne stareho syna. Tak dlouhe zachvaty nemiva a neleha si pri nich na zem, ale jinak mi prijde, ze ted porad neco. Cokoli vymyslim, ze muzeme delat nebo kam pujdeme, tak protest, ne ne a ne, nechce se oblekat, boucha me do nohou, utika mi atd. Neni to porad a umo byt fakt zlaty, ale ty odchody z domova, to je desny. Zabere jen kdyz reknu, ze jdu sama a zacnu se chystat na chodbe, to pak pribehne a jde se chystat. Nechce sedet u jidla u stolu, to jsou sceny trikrat denne, vetsinou jidlo odnesu a hold musi vydrzet do dalsiho, protoze to uz mi rupou nervy. Pritom ve skolce je uplne zlatej a strasne ho chvali. Kulminuje to ted posledni mesic az dva a vyhlizim, kdy to skonci. Prijde mi jak pubertak, otraveny, nic se mu nechce dost casto a pak kdyz uz nekde jsme, tak samozrejme se mu tam libi a i je moc hodny, kdyz nekde jsme. Ale de facto na vse, co ja reknu, je odpoved ne, nebudu, nechci atd. Asi je to normalni, obcas mi ruka ujede, ale uz se hodne ovladam, uz ani hlas nezvedam, nema to cenu, nic to nevyresi. Nekdy vysvetluju, nekdy uz ho proste necham, at prijde, az bude v klidu. Je mi to lito, vim, ze je maly, ale presto me to mrzi, ze se clovek snazi vymyslet neco peknyho, hezky program apod a na vse hazi bobek. Ale zase takove to abych ho porad nezabavovala at se o sebe postara, to u ani ne trileteho ditete praktikovat nebudu. Ale tresty mame, kdyz si neuklidi hracky vecer, druhy den mu do skolky nedonesu nic sladkeho, coz je jinak nase tradice, ze ma jednou denne bonbon nebo jednu kinder cokoladku apod. A to uz vi, ze proste to nedonesu, kdyz neuklidi. Nebo ze pujdeme na prochazku bez odrazedla, kdyz nebude jist u stolu. Je to nejvetsi opruz pro me pak, protoze nechce jit pesky, chce se nosit a to ja nedelam apod. Ale neda se to jinak. Vyrostou z toho snad, ale je to fakt narocny no. A to mam jen jedno dite.