Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Řekla bych, že žárlí na mladšího sourozence a ví, že si toho může hodně dovolit.
Kdyby mi doma děcko půl hodiny řvalo, že chce celou čokoládu, tak by nedostalo žádnou a příště by si podobný výlev rozmyslelo.
Pokud na sebe máte dost času a věnujete se mu, tak bych řekla že je načase nastavit pevné mantinely a ty držet ať už dítě předvádí cokoliv. Když ho budete pořád něčím omlouvat, bude to jenom horší.
Tak pro syna je to určitě těžké období. Jednak ten věk, pak nové miminko, se kterým se musí dělit o pozornost. Nepíšeš, zda chodí do školky, takže předpokládám, že ne a je s tebou doma? Logicky už na něj nemáš tolik času jako dřív…určitě souhlasím, že zkouší, co si může dovolit a zatím mu to podle všeho prochází. Neporozuměla jsem tomu, že na jednu stranu píšeš, že nepolevujete a co řeknete, to platí a na druhou stranu píšeš: chce čokoládu nabidnu mu pásek a on, že chce celou, no po pul hodine vztekani kdy konečně pochopí že ji celou nedostane, mu ji dám proč mu ji teda dáváš? Nedala bych mu nic, když se vzteká…
Pokud si jednou něco vyrve, zjistí, že to funguje a bude to dělat pořád a ty se zbláznis.
@LilyJane píše: Více
Souhlasím se vším. Už při čtení zakl. příspěvku kde např. zmiňuje tu čokoládu mě napadlo jako první, že já bych tu čokoládu už pak nedala. Akorát se ty scény zbytečně prodlužují a dítě si diktuje co a jak bude/chce.
Zkouší to, což je normální a ty mu povolíš, což vám následně komplikuje život. Asi si budeš muset ujasnit, kdo u vás bude velet, jestli vy nebo synáček.
Mne to prijde dost normalni, naopak zavidim, ze to u vas prislo az ted…Radu nemam, proste vydrzet. Sama vidis, ze obcas to dite rve, protoze proste rvat chce. Na cemkoliv, co udelas, si najde chybu.
@Silvianna no bylo to tak, že se jeli pro čokoládu s tím, že si da jeden pásek. Když mu ho manžel chtel.dat, začal vyvadet že chce celou.. Dala jsem mu tedy jen to, co jsme mu slibili..
To asi chyba…do školky chodí,,, žijeme v cizine a tady to funguje jinak.. Vim že to má tezke,, snažím se že všech sil, ale taky jsem jen clovek 🙈víc už dát nedokážu…
@Anonymní píše: Více
Tak i ty to určitě nemáš snadné. Jsi relativně čerstvě po porodu a s novým miminkem se teprve asi v domácnosti zžíváte a budujeme nějaký režim. Chce to opravdu pevné hranice, nenechat si skákat po hlavě, moře trpělivosti a spoustu lásky. Pak to bude jen období..a neboj, nejsi v tom sama. ![]()
Píšeš, že mu tu čokoládu po chvíli teda dáš a pak píšeš, že neustupuješ.
Protiřečíš si.
Jinak k dotazu: podle mě opravdu žárlí a snaží se využít toho, že ustoupíte, protože má,,chudák,, sourozence.
Tak takhle ne. Pořád buďte důslední, nelituje ho.
Jen mu věnuj čas i jen pro vás dva a na vše ostatní si bohužel bude muset zvyknout, jako každý starší sourozenec.
Tak já nevím, ale moje 3,5 leté děti, když takhle začnou vyvádět, tak já odcházím se slovy, tak si to udělej podle sebe. Čokoládu by nedostali žádnou, kdyby se začali vztekat. Toto párkrát zkusili a byli bez sladkostí. Oblékat a vyslikat se umí sami. Můžou mi říct, že potřebují pomoct a pomůžu, ale jakmile se začnou vztekat, tak jim pomoct odmítám a ať si jdou třeba nazí. Když se vztekaji u vany, tak tady máš sprchu, mýdlo, ručník a pyžamo máš tam, kam sis ho ráno dal. Až se uklidníš a budeš potřebovat pomoc, tak si řekni. To samé s jídlem… Nelíbí se ti, jak to dělám? Budeš se vztekat? Támhle je lednička, vem si co chceš. (Podotýkám, že máme v ledničce tam kde dosáhnou jen to, co jí, ovoce, zelenina, jogurty,…). A když se vztekaji bezdůvodně, tak je prostě pošlu do pokoje s tím, že to opravdu nebudu poslouchat a ať přijde až se uklidní.
Jinak se jim věnuju dost, když jsme doma, malujeme, hrajeme si, čteme knížky. Ale ten jejich řev kvůli blbosti netoleruju. Vždycky se jich pak zeptám jetsli vi, proč jsem je poslala do pokoje, ví to moc dobře. A popovídáme si, proč se vztekali. Pokaždé vysvětlím, že místo vzteku můžou rovnou říct, co chtějí, že vztek stejně nic nevyřeší. Souhlasí a za pár dní jedeme znovu.
Mám nastavené jasné hranice a ať s nimi děti souhlasí nebo ne, tak často přijdou a povídají..maminko, já tě mám rád. Maminko obejmout, atd…
Ahojte, ne du hledat pricinu jako spíš radu nebo zkušenosti druhých, které mi pomuzou toto období prezit co nejlíp. Syn 3,5 let do ted strašně hodný zlatý chlapecek. Poslední dny ale zazivame hruzu v podobe neustaleho se vztekani a pláče. Možná je to zpusobene prichodem sourozence, ted už 4M nebo období vzdoru apod.. Nicmene vubec nevím jak se k tomu stavet a zda resim situace „správně“. Konkretni pripad? Brečí kvuli rozbite sklenicce, že chce pohádku když mu ji vypnu( predem už upozornuji že ji vypnu),reknes že chce čokoládu nabidnu mu pásek a on, že chce celou, no po pul hodine vztekani kdy konečně pochopí že ji celou nedostane, mu ji dám a on začne rvat že si ji chtel vzít Sam, reknu okey Vem si ji Sam z obalu, začne rvat, že na to potrebuje soukromi 🤦♀️a tak je to se vším.. Nepolevujeme, co rekneme to platí, nabizime na vyber v ruznych situacich když je to možné. Možná jen zkouší a potrebuje nastavit hranice. Co mé ale zarazi, že s tím prislo i období, kdy musím vše ja a manžel nic, jinak je histerak.. Musím oblekat, prevlekat, prepinat pohádky, koupat..vše ja… Už to mel asi 2× toto období, ale té se Opet vrátí,,,🤦♀️ nevím zda v tomhle ustupovat nebo ho nechat rvat dokud to nedovoli manzelovi..ale to se pak asi nikdy nikam nehneme.. Nevím jestli je v takovém venku jeste separace.. Mluvím s ním. Ptám se ho co ho trápí.. Jak muzu pomoci..chce se furt jen tulit a tulit… S miminkem, které ale spí na mé v nositku je to náročne.. Nicmene jsme spolu sami částo..manžel nám dává tolik prostoru kolik jen jde a mimco bere ven… On tvrdi že to není normální a že by zasloužil na dupu..No já jsem opak… Nemyslím si, že tohle v tomto pripade pomuze..naopak.. Ale je to jen týden a my máme pomalu pred rozvodem z toho 🤦♀️jak to prezit a nezblaznit se🤦♀️ 🤦♀️ 🤦♀️je to normální?🤦♀️Dekuji