Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vztekle batole = moje chyba
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
21.9.17 20:20
2,5 mu je, uz blbnu.
A jeste sem nenapsala ze mi moc neodpovida kdyz se ho na neco ptam. Treba jestli chce tamhleto nebo tohle a nebo kdyz se ho nekdo zepta napr jak bylo u babicky a co tam videl.
- Citovat
- Upravit
21.9.17 20:29
Jako by si popisovala naši malou, do 2let svatá, všichni mi ji záviděli (nadsázka), teď 2,5r období vzdoru jak vyšité, všechno co jsi popisovala je i u nás
jsi jenom vysílená matka, určitě ne neschopná, buď jen důsledná a neustupuj kvůl troše řevu, já si vždycky v duchu říkám, že to jednou přejde a - jen si zařvi, je to zdravý 
, však ty emoce musí nějak ven a když to ti prťousi ještě jinak neumí, tak ať si zařvou 
kritika osob starších 50ti let je mi volná, to je jako moje tchýně, která mě kritizovala za to, že malá v roce málo mluví (ikdyž ji všichni okolo chválili kolik už umí slov), protože její syn (můj manžel) už v roce mluvil ve větách
oni strašně rychle zapomínají, jak to tenkrát bylo doopravdy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.17 20:30
Ahoj, tvé pocity zcela chápu a v tvé situaci jsou zcela na místě, ale chci ti říct jen jedno, nejsi neschopná ani to není tím, že bys to snad nezvládala. Syn procházím obdobím, díky kterému poznává, nové pocity a především zjišťuje že on jako osoba je také důležitá. Vyzkoušela bych více mluvit o sobě než se snažit ho vše naučit. Například jídlo - nechce jiné ok momentálně mu chutnají těstoviny s omáčkou neznamená to, ale že později další jídla nepřijme. Také jsme měli takové „období“ je to nový pocit. Reaguje vzdorovitě proto, že mu není po jeho, zkouší a zjišťuje, kde je tvá hranice. Společně se učíte a máte právo na to, aby to vždycky nešlo jen sluníčkově 
Co se týká vztekání, pak doporučuji popsat jeho pocity nahlas, například: Vím, že tě teď něco asi pěkně naštvalo, ale nevím co, chceš o tom mluvit? Trápí mě, že jsi takhle rozčílený. Když jej postavíš za dveře, je jasné, že přestane brečet za pár chvil, ale není to konečné řešení, řeší to jen tu konkrétní situaci. Dítě vzdoruje hlavně proto, že ještě nedokáže tolik popsat pocity a vyjádřit, co má skutečně na mysli. Neviň z toho sebe, nejsi špatná máma, jen vám to teď moc nejde Pokud bys chtěla o tom ještě více mluvit, napiš mi klidně na zprávu
Příspěvek upraven 21.09.17 v 20:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.17 20:31
@Anonymní píše:
2,5 mu je, uz blbnu.
A jeste sem nenapsala ze mi moc neodpovida kdyz se ho na neco ptam. Treba jestli chce tamhleto nebo tohle a nebo kdyz se ho nekdo zepta napr jak bylo u babicky a co tam videl.
Je malej. Tohle období zlosti prejde a přijde další. Je to normální vývojova fáze. S Tvoji výchovou to nemá nic společného. Ale to, co má spolecne s Tvoji výchovou je, ze mu dáváte sladkosti a klouček kloudne nejí. Proč mu dávat sušenky a bonbónek? To už je fakt lepší suchej rohlík nebo lépe ovoce. Anebo určete jeden den v týdnu, kdy po jídle něco sladkého dostane. Nemá smysl takhle malému diteti dávat sladkosti. Nepotřebuje je k životu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.17 20:34
Jo a co se týká slov prosím a děkuji, dělej to a dítě se to od tebe naučí není potřeba mu to připomínat Neříkám, že je to špatně, ale každé dítě k tomu dospěje, prostě to od tebe odkouká. Přijde doba, kdy se začne projevovat nápodoba a tady si zafixuje tyto základy, ale pokud to žádáš musíš to dělat také
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.17 20:38
Myslím, že je to normální batole. Maminku neřešit, co si myslí okolí taky, jsi z toho jen nervozní a nic to nepřináší. Období vzdoru se musí přečkat. On si ještě neumí přesně říct, co potřebuje, ty ho nechápeš, tak ječí.
S jídlem, už to není mimino, začíná projevovat nějakou vlastní vůli. Jasné je, že nebude pořád jíst co on by rád. Když by bouchnul do polívky, odnesla bych jí s tím, že když jí nechce jíst nemusí, ale nic jiného se ted dávat nebude.
Na nočník nenutit. Nabízet varianty typu: Chceš jít na nočník nebo jako táta na záchod? Případně koupit ještě jeden nočník a ptát se místo chceš na nočník? Chceš se vyučůrat do modrého nebo do červeného nočníku.
Co se týká prosím a děkuji, na to je myslím celkem brzo. Stačí přeci když mu to pokaždé vysvětlíš, že je hezké říct prosím a děkuji, že to dělá mamince radost.
Jinak na hysteráky u nás zabírá pochopení. Malá ječí, řeknu jí ty se zlobíš, protože ti nechci dát bonbon? většinou to mlčky odsouhlasí setře slzy a je klid. Představ si to u sebe, něco tě děsně vytočí a manžel ti řekne ať se uklidníš. Pomůže to a vážně jsi najednou v klidu. Není lepší když by řekl třeba, že tě chápe a je tu pro tebe…
Jinak to co chlapeček dělá mi přijde uplně normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tartaletka
21.9.17 20:55
Tohle je úplně normální a bude to horší 
Těm malým andílkům dozrává mozek a uvědomují si své já, formuje se v nich jejich osobnost. Je to taková malá puberta. A věř, že ten boj v sobě máme každá. Takové prozření, že děti ani bičem nevychováš 
Dcera taky byla učiněný andílek, takové to dítě, co někam položíš a za půl dne ho tam zase najdeš. A pak snad přesně v den 2. narozenin jako by někdo mávl proutkem a vyměnil mi dítě. Válečky na zemi v obchodě, válečky na chodníku uprostřed davu lidí… Děti mám tři a už jsem dávno prozřela, že člověk se může stavět na hlavu, ale děti prostě pořád budou děti. To víš, že kolikrát v sobě dusím nějakou výtku okolí, ale pak potlačím své ublížené já a kouknu na to s rozumem.
Jako každý asi děláme někde ve výchově chyby, které si třeba uvědomíme až za delší dobu. Ale nikdo není dokonalý, nikdo nemá na výchovu patent a žádné dítě se prostě nechová vždycky tak jak má.
Mimo to, 2,5 leté dítě má fakt na takové moresy nárok. To zkouší, kde jsou hranice, kam až může zajít a dělají to ve větší či menší míře všechny.
- Citovat
- Upravit
21.9.17 20:58
Batolata jsou vztekla vsechna, je jen na nas, jak pracujeme a vyrovnavame se s jejich /a potazmo svym/ vztekem
Dulezite je asi nenechat se vytocit, nebojovat, zachovat si nadhled dospelaka a nestat se taky jecicim dvouletakem, i kdyz by clovek taky nejradeji vriskal a kopal nozickama
A jeste dulezitejsi je zachovat si nadhled i nad okolim, ktere bud deti nema anebo uz zapomnelo, ze i jejich deti se vztekaly, i kdyz tvrdi, ze ne. Holt milosrdna skleroza vyfiltruje jen to pozitivni.
Jeste za me byl hit drilovani, klasicka herda do zad a „pozdrav! Jak se rika!“ - stejne jsem se stydela a nepozdravila Zarekla jsem se, ze tohle detem delat nebudu, decka zacaly presto dekovat samy od sebe, napodoba je mocna 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.17 21:29
@tartaletka píše:
Jako každý asi děláme někde ve výchově chyby, které si třeba uvědomíme až za delší dobu. Ale nikdo není dokonalý, nikdo nemá na výchovu patent a žádné dítě se prostě nechová vždycky tak jak má.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.17 22:21
@Anonymní píše:
Kdyz se zacne takhle nezduvodne vstekat dam reknu mu "takhle teda ne a odvedu ho za dvere a reknu ze az se vyrve at pride a to taky udela.
Tenhle postup možná zafunguje v té dané chvíli, ale příště se zavzteká zas.
Můj syn tohle dělal od svých 13 měsíců. Zkoušela jsem všechno, odvedení do pokoje, plácnutí, ignoraci, seřvání, brečení, odvedení pozornosti… všecko marný, jen částečně úspěšný. Pak mi někdo tady na Emiminu poradil sehnat si knížku Harvey Karp - Nejšťastnější batole v okolí. Ani jsem nebyla ve čtvrtině a můj kluk se začal měnit. Totiž přestala jsem ho vychovávat a začala jsem nad ním víc přemýšlet. Totiž ono to vztekání nikdy není bezdůvodné. V očích těch mrňousů není. Jakmile mu dám najevo, že mu rozumím, je pak svolný poslechnout si moje náhradní řešení.
Držím palce, ať najdete společnou řeč 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.17 23:09
@Celina píše:
Mamka ti to řekla správně a sama jsi si vědoma, že budeš muset přitvrdit a být důslednější, aby ti malý vzteklounek nepřerostl přes hlavu. Zkouší to všichni, je jen na tobě, kam to necháš dojít. Hodně trpělivosti.
S tím souhlasím. Klukům tukly dva roky a najednou jsem měla doma jiné děti 
hrůza…i já s klidnou povahou jsem se naučila řvát a ruce mě celé noci bolely, s toho jak jsem je přes den pořád vzteklé, válející zvedala, prala se s nima at je dostanu do kočárku, obleču. Prostě musela z mé strany přijít síla a křik, bohužel byly chvíle aspon jednou denně, kdy to po dobrém nešlo 
a nejhorší je, že mě to ani nemrzelo.
Na druhou stranu si sama ze svého ranného dětsví pamatuju, že se po mě něco cjtělo a já to nevěděla…že mi říkali"dřív si byla taková šikovná a ted nic neumíš…"fakt si to pamatuju dodnes a já opravdu nevěděla co po mě chtějí. Takže já dětem vše pořád opakuju, každou činost, vše co děláme, kam pujdem, pořád melu at mají jasno co po nich chci a hodně chválím. Díkybohu, tohle opravdu u nás zabírá, samozřejmě že né na sto procent, ale funguje.
Takže důslednost, pochvaly a snad to zabere. Hodně štěstí, pevné nervy…u nás to trvalo měsíc(ale byl fakt dlouhý 
) a najednou ze dne na den jsou zpět andílci, nechápu a doufám, že se to zase brzo nevrátí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Do 2 let byl syn andilek. Sikovny, pekne jedl, nevztekal se, mamince i babickam delal jenom radost. Pote prislo obdobi vzdoru. Nyni mu je rok a pul a i pres snahu cca 5 mesicu nesedne na nocnik natoz aby si aspon rekl ze se mu chce. Driv papal vse co sem uvarila a jesze si pridaval. Ted pokud to neni omacka nebo testoviny tak jist nechce. Pokud ho nekdo nuti, lzici bouchne do polevky a ta rozstrikne.
I kdyz se ho snazime naucit aby aspon u babicek rikal kvuli susence nebo bonbonku prosim nebo dekuji. Rekne to jen vyjmecne.
Pokud dostane susenku ktera je nefej bize rozlimema vzteka se, ze chce celou a tuhle nechce az chyta hysterak a danou susenku vruce uplne vzteky rozdroli.
Ma matka mi rekla, ze je to s nim horsi a horsi. Ze driv byl takovi sikovny andilek a ted ze je vyslovene dabel. A vse je ma vina, ze neumim vychovavat, ze se mu malo venuju i kdyz uz nevim jak vic se venovat. Kdyz se zacne takhle nezduvodne vstekat dam reknu mu "takhle teda ne a odvedu ho za dvere a reknu ze az se vyrve at pride a to taky udela. Chvili tam stoji na miste, rve a pak dojde kdyz uz prestane. Trva to max 3 minuty
Ja uz sem z te kritiky tak na dne ze uz se citim jako neschopna matka a ze dalsi dite uz snad nikdy mit nemuzu kdyz neumim vychovavat.