Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Čeká mě návštěva u ní (pač měla narozeniny), ale jedu tam až k večeru, abysme mohli hned vypadnout…Mám z toho hrůzu už ted ![]()
Já jsem takhle utlumila kamarádství s kdysi velmi blízkou kámoškou. Než měla dítě, mluvila o dětem drsně, nikdy je nechtěla, měla spoustu řečí na děti manžela z prvního manželství, když jsem měla dítě já, úplně mě odstřihla, pak otěhotněla a vykládala, jak bude „zlá máma“. A pak porodila a totálně se ze svého dítěte pos…
Vadí mi to pokrytectví, prostě to neumím kousnout.
Dítě na tebe plivlo? Okamžitě bych mu dala na prdelu a řekla, ať to víckrát na tebe nezkouší. Fracek rozmazlený.
@Anonymní píše: Čeká mě návštěva u ní (pač měla narozeniny), ale jedu tam až k večeru, abysme mohli hned vypadnout…Mám z toho hrůzu už ted
Na cizí je člověk vždycky přísnější, ale to co popisuješ, je extrém. Asi bych se jí vyhýbala, když je s dítětem. ![]()
@hudečice píše:
Dítě na tebe plivlo? Okamžitě bych mu dala na prdelu a řekla, ať to víckrát na tebe nezkouší. Fracek rozmazlený.
Cizímu dítěti? Leda na planetě žužu ![]()
Přesně tak…Ona mu snad nikdy na zadek nedala. Nedovolila bych si mu dát na zadek. Ale okřikla jsem ho velice nepříjemně. Přitom chodí do školky a tam jsou i ostatní děti a měl by vědět, jak se chovat. To se takto chová i ve školce? ![]()
Já bych se kontaktu asi taky vyhýbala. Nechápu to. Říkat jí něco asi nemá smysl, pro ni to stejně bude dál nejlepší a nejúžasnější dítě, který z toho přece nemá rozum
.
@Anonymní píše:
@BábrdlPřesně tak…Ona mu snad nikdy na zadek nedala. Nedovolila bych si mu dát na zadek. Ale okřikla jsem ho velice nepříjemně. Přitom chodí do školky a tam jsou i ostatní děti a měl by vědět, jak se chovat. To se takto chová i ve školce?
Pochybuju. Rozmazlené děti se tak chovají jen, když je tam máma, která je ochrání.
Jo je rozmazlený, ale nechci nikoho soudit, sama nevím, jaké bud epozději moje dítě. Na jednu stranu je mi jí líto, ona je na syna sama..ale vím, že i její ex si stěžoval, že z malého vyroste prej hajzl. Od té doby mu háže pod nohy klacky a zamezuje, aby ho vídal. Možná to tatínek trochu přehnal, ale s takovou k tomu asi spěje.
Já bych jí na férovku řekla, co se Ti nelíbí. Když se jí budeš vyhýbat, stejně o to kamarádství přijdeš. Když jí to na rovinu řekneš, tak je možné, že to nepobere a kamarádky stejně dál nebudete, ale taky je tu šance, že bude mít snahu to řešit. Když ale nic neuděláš, tak je špatný výsledek jistý.
Navíc, pokud je to kamarádka, tak si zaslouží vědět, proč na ni pořád nemáš čas. Mě by to od mé kamarádky přišlo hodně hnusné, kdyby se mi začala vyhýbat a já nevěděla proč.
Nemám takové kamarádky. Ale pokud nějaké dítě (ty školkové na hřišti jsou také některé spratci) tomu mému ubližuje a ani několik domluv nepomůže, klidně ho srovnám sama. Ne, že bych ho zmydlila, ale seřvání a plesk přes ruku dělá hodně. A to bych udělala i v případě kamarádky. Pokud má rozum, pochopí to. Když ne, už Vás nepozve a nebude to žádná škoda.
Ja bych ji to normalne rekla, ze ti to vadi. Ne nijak vycitave, ale aby to pochopila. Bud se na tebe nakrkne, v tom pripade budes vedet, ze to za kamaradstvi nestoji a uz se nebudete stykat, anebo to pochopi a bude se snazit, aby se jeji dite chovalo nejak normalne.
Já bych jí na Tvém místě nabídla, abyste se setkávaly třeba večer bez dětí (pokud s ní ten kontakt udržet chceš).
Bude to nejlepší..Ale chtěla bych jí to nějak říct. I když vím, že bude konec i tak. Ona je strašně háklivá, když někdo řekne proti jejímu synovi něco špatného. Třeba si mi stěžovala, jak její mamka řekla, že malý je nevychovaný, že by měla být důslednější. (ona žije u mamky) a to si hledala podnájem, že u ní bydlet nebude, že nemá ráda vlastního vnuka, když toto říká. ![]()
Ahoj maminky,
omluvte anonym, ale bojím se aby mě kvůli tomu kaamrádka nepoznala.
Mám kamarádku (známe se 15 let) a ona má 4,5 letého kluka, já rok a půl chlapečka.
Vždycky jsme se hodně vídaly, ale ted se tomu snažím vyhýbat. Moc mě to mrzí, ale nemusím jejího kluka. Nikdy mi nějak nevadil, to jak ho vychovává je její věc. Ale až se mi narodil syn, tak se návštěvám u ní (s ní) vyhýbám, ale nevím, jak jí něco říct.
Když jsme byli napsoled u ní, to bylo mému synovi 15 měsíců a jak se choval její syn bylo příšerné. Malému nepůjčil jedinou hračku, vše schoval,(ok to mi bych přežila) rval mu vše z ruky a 3× ho shodil na zem a schválně otevřel dveře, aby se bouchl do hlavičky. Malý ječel 15 min bolestí. No a ta kamarádka mu jen řekla „Peťulko, to se nedělá!“ A pila kafe dál. Tak i já jsem mu řekla, že syn je ještě malinký a nesmí to dělat ho shazovat na zem a bouchat do dveří.

Je strašně vztahovačná a říct jí to, asi by to nepřežila. Jak jí mám naznačit, že se mi to nelíbí? Ona prostě nezakročí, i přesto, že i já jejího syna okřiknu. 
Od kamarádky můj syn dostal auto a její kluk mu ho sebral, že je jeho a že mu ho nedá. Ona se tomu jen tupě smála a nakonec při odchodu mu ho vzala a dala synovi a Petřík se začal vztekat, že mu to auto nedá a ona mu musela slíbit čokoládku.
Vrchol všeho bylo, že na mě její syn plivla měl z toho záchvat smíchu. To jsem už vypěnila a říkám, co si to dovoluje, že se na lidi neplive!! Kamarádka jen zvýšila hlas, že ještě jendou, dostane na zadek a on se rozebrečel a ona ho utěšovala a hladila
Neříkám, že moje dítě je svaté. Ale od malička ho učím, aby byl na dět hodný a půjčoval hračky. Chodíme do herniček, na cvičení, na hřiště a rád a ochotně vše půjčí. Naopak, ještě hračky občas nabídne. Ano, taky se umí vztekat, ale udělat něco takového jinému dítěti, dostal by tak za vyučenou, že by to už nikdy neudělal.(je mu 20 měsíců)
Máte taky takové kamarádky? Jak o řešíte? Ona se diví, proč věčně nemám čas, že přece může chodit ven a kluci se budou hrát