Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj holky. Pocházím z menšího města, asi 30 tisíc obyvatel a od dětství jezdím na chalupu do hor/pod hory. Teď pendluju mezi velkým městem a Prahou a upřímně, mám toho dost. Vždycky jsem se u nás na maloměstě dusila, chtěla jsem do světa a při jakékoliv návštěvě zahraničí (Londýn, Paříž, Budapešť), jsem se cítila hrozně šťastná. Ze stejného důvodu jsem chtěla vyzkoušet život v Praze, což si několikrát týdně plním a upřímně, mám toho dost. Praha je krásná, ale necítím se tady dobře. Nevím, čím to je. Vadí mi nekonečné fronty v metru, pořád davy lidí, mačkanice, strkanice, spěch, špatné ovzduší, zácpy a kolony atd. Sama jsem překvapena, protože jsem čekala, že to tady budu milovat…A ono ne. ![]()
Pořád uvažuji, že bych se s partnerem sbalila a odjeli bychom do té naší vísky, kam jsme jezdili na chatu. Má asi 800 obyvatel, všude jen a jen hory, autobus sice jezdí do nejbližšího města asi 6× denně, k nám na maloměsto to trvá půl hodiny. Pracovní příležitosti však nejsou žádné. Paní, která prodává v obchodě, tam pracuje 30 let
. Všichni se znají. Ale úplně všichni. Když jsme opravovali chatu, tak řidič přibrzdil, aby se lidi mohli podívat, jak jsem pokročili
. Druhej den už věděli všichni všechno.
Nejsem společenský typ, spíše naopak, ale čas od času si ráda zajedu do velkého města, potřebuju ten ruch..Šťastná bych ale spíše byla jen někde na samotě, kde je klid a ticho, příroda. Má někdo zkušenost s takovým stěhováním? Budu ráda za všechny reakce.
Nevím, jestli ti to pomůže, ale jsem rodilá pražadna, která ve 20ti přesedlala na menší město(2000 obyvatel) a teď ve 33ti žiju na vesnici cca 400 obyvatel.. A je mi tu mnohem lépe. Ale, kde mi je úplně nej, tak u kamarádky, která žije na samotě, do nejbližší vesnice to má 2km a do městečka asi deset.
Nemusím se tu bát o dceru, když je cokoliv potřeba, tak stačí, aby zašel přítel na pivo a ochotné ruce se najdou.
Ze začátku jsem snášela docela blbě tu drbárnu tady, ale ono je to občas fajn.
To co popisujes zni krasne! Me by prave odradilo jak si vsichni vidi do talire a " pribrzduji aby se podivali " i z toho duvodu jsem take zdrhla do Prahy. Takze za me - na samotu klidne ano, ale prvni sousedi by museli bydlet aspon 1km.
Ahoj, nejspis ti to moc nepomuze, ale zkusim. Ja mam zkusenosti s opacnym stehovanim - z male vesnicky do velkeho mesta a nemenila bych. Zkusenosti s zivotem na tak male vsi cca 600 obyvatel - vsichni vedi o vsem, co udelas, na druhou stranu lidi k sobe maji bliz a kdyz natrefis na fajn sousedy, budou ti pomahat. Ale opravdu pocitej s tim, ze budete stredem zajmu starousedliku a nejspis nejen prijemnemu. Za chvili o vas bude vedet cela vesnice a nejblizsi okolo vsechno, vcetne minuleho zivota
Druha vec je doprava. Pokud nemas auto muze se stat, ze ti brzy ten autobus 6 x denne prijde malo. Ja osobne preferuji moznost zajet si i bez auta kdykoliv nakoupit, kdykoliv k lekari, za zabavou apod. A to je dalsi vec, jestli jsi zvykla na mesto, kde to zije, budes se mozna na vesnici nudit. Ale zase si muzes zalozit zahradku
Abych nehorovala jen pro mesto - na bydleni na vesnici bych ocenila cisty vzduch a klid.
@Šarlota4 proč
ono je to někdy fajn pustit něco do eteru a čekat co z tvoji vymyšlené kraviny lidé vymyslí
Jinak já bych do města nešla nikdy jezdím jen do práce a vždy se těším domu, ale úplná samota ne - nezaleží mi na počtu osob, ale musí to být vesnice kde je školka, škola ( aspon 1 stupeň) a nějaka samoška, hospoda, pošta a dětské hříště hold nějaka vybavenost
ale jak to tak čtu po sobě tak jsem docela naročna
@Mi24 tak ja nehanim ani jedno. Kazdymu vyhovuje to jeho. Ja sem puvodne z obce cc 4.000 lidi a obcanska vybavenost dobra. Ale staci kdyz prijedu k nasim na navstevu a uz si cela ulice stebeta. Coz o to ja za par dni odjedu, ale chudak moje mama
na ni se paj snasej nalety dotazu
@Šarlota4 však jo
chápu
jen někdy z toho může být dobrá zabavá..
Já bych se i dívala na to jak dlouho to je autobusem do města my to máme 10 min. kde je všechno až na zaměstnaní a pak 30 min do dalšího kde jezdí většina z obce makat, ale co jsem byla v beskydských vesničkach…tak to bych nedala z jedné obce do druhé 15 min přes les pak člověk jede do města i hodinu a to už je moc ![]()
Sousedi tam jsou, vlastně skoro 400 m od domu, ale do talíře se nekoukají. Jinak je tam většina chatařů, penziónky a v létě tábory
školka, škola, pošta i muzeum. Řidičák ani auto nemám, v zimě bez něj to asi nejde, ale s tím do budoucna počítám.
Tak ja bych na vesnici asi nevydrzela, ac prirodu mam rada. Bydlime na okraji stotisicoveho mesta v domku, vypada to tu skoro jako vesnice (naproti slepice, psi, ulice ma pet domu), ale MHD v parminutovem dosahu jezdi casto. A pesky jsem take do 30 minut prochazkou v centru mesta. Takze kulturni vyziti mozne, auto netreba, ale klid jo.
Neco takoveho by nebylo kompromisem?
Kdyz tam mate chatu, tak bych si nejdriv vyzkousela tam delsi dobu nanecisto bydlet, jestli mate tu moznost. Nemyslim na tyden, ale aspon mesic. Uvidis, jestli takovy styl zivota je pro tebe to prave
Treba zjisti, ze ti to takhle vyhovuje nebo naopak, ze ti chybi moznost kdykoliv kamkoliv zajet a nudis se.
Zakladatelko, romantika a ideální představy jsou jedna věc, realita věc druhá. Trochu si to při vší úctě lakuješ narůžovo. Až nezavadíš široko daleko o práci a do civilizace zruší poslední spoj, pohled na pasoucí se srnky to asi úplně nevynahradí.
Z prahy do jihoceske vesnicky v pohranici. Uz bych nemenila, ale musime mit dve auta abychom byli za vsech okolnosti mobilni, do skolky, k detskari, vsude autem jinak se nedostanu, do spitalu ro mame cca 50 km a kvuli holkam to jezdim jednou tydne ke specialistum. Takze pakarna, praci jsme neresili, manzel pracuje z domova a ja mu pomaham
Z velkého města do vesnice 160 obyv. Nejsem spokojená ani šťastná, město mi chybí a stejně do něj každý týden jezdím. Bohužel situace to jinak zatím nedovoluje. Kdyby to šlo, hned bych to vrátila zpět. Není to ani tak o tom, že nemám 1000 obchodů kolem sebe, kino, divadlo, restaurace apod., ale hlavní, co mi chybí, jsou lidé, kterí jsem si kolem sebe za téměř 40 let nastřídala, dobří přátelé, rodina. V novém bydlišti jsem jako kůl v plotě, nikoho neznám a i když s někým začnu mluvit, nemám o čem. Můj aktivní život se s poklidným vesnickým neslučuje:-). Zachraňuje mě přítelova rodina, alespoň pár lidí tam tedy je. Myslela jsem, že příchod dítěte to změní, ale je to ještě horší. Kamarádky s dětma jsou daleko, věčkeré dětské vyžití taky a chodit pořád dokola kolem vsi sama s kočárkem mě nebaví. To, že o práci, která by mě bavila, tady asi nezavadím, ani nemluvě… No, snad se to do budoucna podaří nějak vyřešit. Je to ale o mojí nátuře, jsem prostě hodně aktivní a nejsem typ hspodyňky, co se jen stará o děti a čeká na chlapa, až se vrátí z práce…
Ale abych opověděla, taky jsem si malovala na růžovo, jak to bude fajn v přírodě, úžasné pro dítě, procházky, zahrádka a tak, ale řešila bych to nějakou chatou na víkend, a přes týden ve městě… Prostě vesnický život mě zatím moc neuspokojuje.
@Fazulina píše:
Z velkého města do vesnice 160 obyv. Nejsem spokojená ani šťastná, město mi chybí a stejně do něj každý týden jezdím. Bohužel situace to jinak zatím nedovoluje. Kdyby to šlo, hned bych to vrátila zpět. Není to ani tak o tom, že nemám 1000 obchodů kolem sebe, kino, divadlo, restaurace apod., ale hlavní, co mi chybí, jsou lidé, kterí jsem si kolem sebe za téměř 40 let nastřídala, dobří přátelé, rodina. V novém bydlišti jsem jako kůl v plotě, nikoho neznám a i když s někým začnu mluvit, nemám o čem. Můj aktivní život se s poklidným vesnickým neslučuje:-). Zachraňuje mě přítelova rodina, alespoň pár lidí tam tedy je. Myslela jsem, že příchod dítěte to změní, ale je to ještě horší. Kamarádky s dětma jsou daleko, věčkeré dětské vyžití taky a chodit pořád dokola kolem vsi sama s kočárkem mě nebaví. To, že o práci, která by mě bavila, tady asi nezavadím, ani nemluvě… No, snad se to do budoucna podaří nějak vyřešit. Je to ale o mojí nátuře, jsem prostě hodně aktivní a nejsem typ hspodyňky, co se jen stará o děti a čeká na chlapa, až se vrátí z práce…Ale abych opověděla, taky jsem si malovala na růžovo, jak to bude fajn v přírodě, úžasné pro dítě, procházky, zahrádka a tak, ale řešila bych to nějakou chatou na víkend, a přes týden ve městě… Prostě vesnický život mě zatím moc neuspokojuje.
realistický pohled z druhé strany. ![]()
Ja to ted resim take, ale opacne. Bydlim ve vesnici kde nas je celkem 22 obyvatel. Stehovala jsem se sem ze samoty u lesa a prislo mi to tu jako velka civilizace… Ted po 12ti letech kdy o praci tady nezavadite a ve meste vas taky nechteji, protoze vedi ze v zime tu mame problem se kvuli snehu vyhrabat ze vsi a nechteji riskovat ze jim do prace proste nedorazite..
Pro deti je to tu super dokud jsou maly a staci jim mamka s tatkou, jak povyrostou chteji kamarady a tady zadne deti nejsou, sami dospeli, takze tezka nuda.
S kocarkem (terennim) se da motat kolem vsi mezi traktorama nebo po dvore.
Sousedi to je kapitola sama pro sebe. Je to asi fakt tim jak je nas tu malo, jak vetsi rodina-no obcas ponorka. Opravdu se tu resi neskutecny kraviny, vsichni vedi vsechno, kdy vam prijel kdo na navstevu, co jste si koupila k snidani, v kolik hodin vas pes pocural kaplicku na navsi…
Autobus jezdi jeden rano do skoly (v zime kdyz mate stesti tak vetsinou dorazi do 30minut po casu na jizdnim radu) a druhy zpet odpoledne ze skoly.
Takze my jsme se rozhodli presunout kousek vedle do „mestecka“ (skolka, skola, posta, obchod, lekarna, bus) a to hlavne kvuli detem a praci.
Ale abych jen nenadavala-je tu klid, ticho a krasna priroda (ale taky mraky tezky driny kvuli ktere si te prirody a krasy zas tak moc neuzijete…
)