Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Je super, ze jsi se odhodlala
On za moc opravdu nestoji pokud te necha s detma jit nekam do pryc.
Mas si kam jit pobrecet? Zvazila bych psychologa, pouze si popovidat, treba si to pak lepe sedne.
Ale rozvod je blby a kdyz nemas kam poradne jit, tak to je hodne narocny.
Drzim Ti moc palce a urcite si to sedne, neboj
![]()
@flybe já myslím že má právě štěstí že jí NECHA jít…horší jsou ti,kteří partnera proste jít nenechají a jsou ochotni jít přes mrtvoly jen aby si ho udrželi… znám z blízkeho okolí a je to strašný… zakladatelka je rozumná ted ma trochu depku ale to je asi normální…deti ji pomohou držet se - bude mit tolik práce se zařizováním a zmenama že myslím nebude mít pak už na depku cas ani
@axelina No ja spis myslela, ze on by mel odejit, nez si ona neco vhodne najde s detmi.Ze i kdyz je nemovitost jeho, tak se jedna o dalsi zivot jeho deti..Ne, ze ji necha „odejit“.
Jinak mas pravdu, kdyz delaji urazene naschvaly, je to strasny ![]()
@flybe alev tom baraku jsem pochopila bydli jeho rodiče..tak by to asi bylo huř proveditelne…malokterej chlap necha zenskou jít když jde do tuhýho… a bihužel my ženský se vetsinou nechame ukecat a chlap si mne ruce…
NN jeho rodiče žijí kousek od nás, respektive od toho bytu… Musím tu tak nějak do konce června vydržet než tu starší dochodi školní rok. Mezitím pokud dopadne ta chaloupka si tam věci navážet. Manžel tak nějak věří, že si od sebe odpocneme a vrátíme se k sobě… Mám ho pořád ráda, ale moje podmínka je vyřešit alkohol. No a to resi už hodně dlouho, tak nějak tuším že ho asi nevyřeší. Jinak k psycholozce chodím, mám už dlouho díky tomu všemu sebevědomí na nule… Možná pod nulou. 😦Začala jsem se sebou pracovat a chci to zase zlepšit. Víc si věřit a nevěřit tomu co mi manzel všechno řekl… Hlavně doufám, že to všechno proběhne v klidu než se odstěhujeme. Dokud tu bydlíme tak mám pocit, že si Manžel vůbec neuvědomuje co vše bude následovat… Že tu bude sám, že nebudeme mít uvařeno, uklizeno, zatopeno, vyprano,atd…muj muž bere vše jako samozřejmost.
Brzy mu možná i dojde že si ted bude dělat všechno sám.Snad nový začátek zvládneme pravou nohou
holky moc dekuju za prispevky ![]()
Od včera do mě Manžel teda reje, že si budu někoho hledat a ať nepočítám, že se trema detma mě bude chtít nějaký normální chlap, že tak leda do postele, že na všechno budu sama-jenomže to jsem i když sem s ním.Jako kdybych teď o chlapa stala, fakt. Dnes jel se synem na fotbalový zapas, nejdřív se mě ptal jestli pojedeme všichni… Tak jsem mu řekla že nevím, jestli by to vydržela ta nejmladší 2roky.Je to divoska co neposedi
No a manžel šel a okamžitě zavolal tchyni, ať jede s ním. Pak mi vlastně oznámil, že už jet ani nemůžeme, protože se nevejdeme.
Tchyně se synem jsou na sobě závislí a kazilo nám vztah i to, manžel mi řekl že díky OCD ji má na prvním místě a pak jsme až my… První dvě děti tedy nejsou manžela pro upřesnění. Ale že má mámu i před svoji dcerou… Kdyby řekl, že ji má alespoň nastejno.
Neříkám, že ho nemají rádi… A že manzel nemá rád je. Ale neumí se jim věnovat, až teď když začal syn jezdit na fotbal, tak se střídá s bývalým ve vozeni. Nejmladší(ta je jeho) k němu moc vztah nemá, třeba se alespoň po rozvodu dají více do kupy.Holky, ve mě se ty emoce tak míchají… Fakt desny ![]()
@moncapalec píše:
Od včera do mě Manžel teda reje, že si budu někoho hledat a ať nepočítám, že se trema detma mě bude chtít nějaký normální chlap, že tak leda do postele, že na všechno budu sama-jenomže to jsem i když sem s ním.Jako kdybych teď o chlapa stala, fakt. Dnes jel se synem na fotbalový zapas, nejdřív se mě ptal jestli pojedeme všichni… Tak jsem mu řekla že nevím, jestli by to vydržela ta nejmladší 2roky.Je to divoska co neposediNo a manžel šel a okamžitě zavolal tchyni, ať jede s ním. Pak mi vlastně oznámil, že už jet ani nemůžeme, protože se nevejdeme.
Tchyně se synem jsou na sobě závislí a kazilo nám vztah i to, manžel mi řekl že díky OCD ji má na prvním místě a pak jsme až my… První dvě děti tedy nejsou manžela pro upřesnění. Ale že má mámu i před svoji dcerou… Kdyby řekl, že ji má alespoň nastejno.
Neříkám, že ho nemají rádi… A že manzel nemá rád je. Ale neumí se jim věnovat, až teď když začal syn jezdit na fotbal, tak se střídá s bývalým ve vozeni. Nejmladší(ta je jeho) k němu moc vztah nemá, třeba se alespoň po rozvodu dají více do kupy.Holky, ve mě se ty emoce tak míchají… Fakt desny
Drz se, já odešla po 20 letech . Děti 19( ten už bydlí sám)13 a 2,5 roku. Je to těžký . Ale je mi mnohem lip
Anonymni:Jakpak dlouho jsi sama s dětmi? Po 20 letech to jsi opravdu moc statečná, že jsi odešla i po tolika letech! A zvlášť když je Ti líp… Věřím, že těžké to je a hodně.Zvládáš to sama nebo Ti alespon občas pomůže rodina? Ale žít v nefunkčním vztahu je to taky těžký, to asi sama víš. ☹️️Jsou věci které se asi dají vyřešit… Ale alkohol a psychika moc ne. Na to že to bude těžké se připravuji… Ale nebýt pořád ve stresu na to se těším. Chci si užívat děti a být v klidu… Nechci aby děti trpěli. ![]()
@moncapalec píše:
Anonymni:Jak to vlastně zvládají děti? A jak ty?
To je všechno za ty roky na dlouhé psaní . Největší podporu jsem čekala od nejstaršího . Nakonec mi řekl, ze jemu už dětství nikdo nevrátí . V loni před Vánocemi ho manžel napadl a od té doby s nama nebyl a mě trvalo dalších 9 měsíců než jsem odesla. Ale víceméně jsem se na to připravovala ( bydlení).
Prostřední syn k němu vůbec nechce a prcek je ještě malý , takže to respektuji.
Vymohl si přesně časy a dny, kdy chce mít u sebe kluky a stejně to nedodržuje .
Třeba jako ted🙃
Jsem pryč 5 měsíců . Ale je to těžké . Bydlení je staré, ale musím se naučit tak žít .
Udělám klukům pokojiky, hlavně novou elektřinu a ostatní musí počkat .
Za tu dobu , co jsem pryč, jsem brecela jen parkrat. Třeba u filmu nebo tak.
Ale dřív to bylo na denním pořádku
Byl to manipulátor , všechno muselo byt na domě hotové , opravené , nový nábytek a všechno . Samozřejmě půjčky všechny na mě .
Takže budu splácet ještě dlouho.
Ustoupila jsem ve všem . Všechno mu nechala
Ale pro mě to byly nejkrásnější Vánoce za 22 let co jsme byli spolu . Nejstarší syn přišel také na Stedry vecer a já byla fakt šťastná .
Anonymni:Držím Ti moc palečky pro štěstí, aby bylo všechno už v pořádku a byli jste s dětmi šťastní!
Manžel napadl i syna? To už je vážně moc. A vím že to pro Tebe nebylo jednoduché odejít i přes to všechno, psychika je narušena a bojís se… Mam to stejně. Jsi moc statečná! Ten klid za to všechno stoji
Manžela se bojím doteď když se napije… Naposledy mi triskal hlavou o zeď. A jednou u toho byli i děti. Tam mi došlo, že je všechno špatně… A stejně jsem se bála odejít. Ale vím, že je to pro nás Všechny dobře.S manželem jsme se překvapivě domluvili a bojím se, že třeba ještě něco přijde… A asi přijde. Ale doufám, že až se odstěhujeme bude zase líp…
@moncapalec je přirozené, že člověk má strach z neznámého. Ty teď krok do neznáma děláš, proto máš strach. To je v pohodě.
Podle toho, co píšeš, ses rozhodla správně. Jedna tzv. manažerská poučka říká „The most difficult is the decision. The rest is just an execution.“
Ty jsi rozhodnutí udělala, a zbytek je už prostě jen jeho vykonáním. Vidím však jedno nebezpečí. Upřímně tedy více, sle jedno hlavní: ještě od manžela nejsi odpoutaná. Mělo by ti být úplně jedno, jak si bude vařit, prát, atd. Mělo by ti být jedno, co si on myslí, o čemkoli. V tomto připadě třeba o tvých šancích najít si nového partnera.
Jednak máš na hledání si někoho dalšího ještě čas a jednak není neobvyklé, že muži při výběru preferují ženy s dětmi - sám jsem to tak měl a žena se třemi dětmi v mém „interním hodnocení„ získala hodně plusových bodů. Žena vez dětí byla v podstatě out. Ale to je vedlejší - zkrátka nenech si nic nakukat.
No a pokud došlo k fyzickému násilí, plus alkohol, není co řešit. Zde je jediná správná reakce: vzít nohy na ramena a běžet, bez ohledu na třeba dočasné těžké chvíle s živobytím a tak. Leda bys chtěla, aby tvé děti měly jako vzor do života, že je fajn, když ožralý chlap bije svoji ženu. Tohle ale možná nechceš, co?
Takže hlavu vzhůru. Tvé rozhodnutí je správné a v zásadě jediné možné. Na kecy manžela nedej, stejně tak se vykašli na pocity ublíženosti, ty ti nic nepřinesou. Postav se na své vlastní nohy a časem se jistě někdo najde, kdo bude mít rád tebe i tvé děti a nebude k tomu potřebovat mlátit ti hlavou o zeď.
PS: omlouvám se za případné překlepy, ťukám to na telefonu od Zeleného stromu, kde slavím konec úspěšného suchého února ![]()
@flybe píše:
@axelina No ja spis myslela, ze on by mel odejit, nez si ona neco vhodne najde s detmi.Ze i kdyz je nemovitost jeho, tak se jedna o dalsi zivot jeho deti..Ne, ze ji necha „odejit“.
Jinak mas pravdu, kdyz delaji urazene naschvaly, je to strasny
tak to by musel být padlý na hlavu, kdyby odešel ze svého, s prominutím
@Burj Chalifa píše:… Máš pravdu a ani bych tu zůstat nechtěla… Byt je jeho nebo zatím jeho rodičů a zůstat tu nemuzu a ani nechci
tak to by musel být padlý na hlavu, kdyby odešel ze svého, s prominutím
@salamio Moc děkuji za příspěvek…Asi mas nejspíš pravdu, úplně jsem se neodpoutala. Ale začínám na sobě pracovat a to od psychiky až po postavu. Po třetím porodu mi nešli dolů kilca, tak jsem změnila stravu a začala poctivě cvičit. Mám dole 10kg a cítím se daleko líp. Zvýšilo se mi tím i trochu sebevědomí. Uvědomila jsem si, že musím žít i sama pro sebe nejen pro děti.Urcite nechci aby si děti mysleli, že je normální chodit opilý být sprostý a navíc když rupnou nervy tak si i bouchnout… Teď na mě sice téměř rok nesahl, ale vím že by se to opakovat mohlo, nebylo to totiž poprve.
Partnera určitě nehledam a vím že dlouho chtít nebudu. Musím se ze všeho dostat sama a určitě nikomu jen tak nevěřím… To potrvá dlouho. Ale samozřejmě se může stát, že někdy potkám někoho kdo bude mít rád mě i děti. Pokud nebude mít rád děti, má smůlu okamžitě
Napsal si to hezky a docela jsi mě i vystihl… Nejsi psycholog? ![]()