Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravim mam syna 2 roky,. posledni dobou nevim jak na nej zacal se vztekat ale vzteka se takovym zpusobem ze zacne mlatit hlavou o zem nebo krici a nikoho a nic nechce…staci kdyz se mu neco zakaze a je zle praskne sebou o zem a jeci, mlati kolem sebe a nikdo mu nesmi nic rict…trva to chvili pak jakoby zapomene a je v klidu. teda v klidu moc ne neustale od nekud skace nebo lita jako silenej. ale taky si dokaze vzit auticka a sam si krasne hraje. kdyz prijde nekdo mene znamy a promluvi na nej bud se schova ke me nebo zavre oci a dela ze nikoho nevido jakoby se hrozne stydel…uz nevim co delat aby byl klidnejsi nebo to prejde? je to normalni nebo delam neco spatne. premyslela sem ze navstivim nejakeho odbornika…
Dělám, že to nevidím, maximálně jí odnesu do jejího pokoje a čekám. Její 2 a 8 měsíců a zlepšuje se to…
Neříkám, že je to nejlepší řešení, ale nic jiného mi nepomáhalo a mám jen jedny nervy…
Ahoj, u nás proběhlo úplně to samé a nic na něj neplatilo… ale uklidním Tě: přešlo to ve 2,5 letech samo a teď je z něj zlatíčko… vydrž!
Ahojky, meli jsme pred nedavnem to same, syn, 2 roky, uplne presne co popisujes, lehne na zem, mlati se do hlavy, zlobi, hazi s hrackama…rekla bych ze klasicke obdobi vzdoru, kazdopadne vim co na to zabira! Studena sprcha!
Jednou zacal hazet s zidlickama, a kdyz jsem mu uz po pate rikala at to nedela a zidlicky uklidi, ani to s nim nehlo, capla jsem ho jak je a obleceneho osprchovala par vterin vodou..bylo mi ho teda lito, pac vypadal jak po 5 infarktech, nicmene zabralo a obrat o 90%! Od te doby zlate dite a kdyz neco, staci pohrozit sprchou a hned uklizi hracky, co jsem po nem chtela..
Vyhledej si tu na emiminu sprchu a uvidis tech zkusenosti..
Kazdopadne preji pevne nervy ![]()
Přejde to. Je to přirozená součást vývoje. Ty neděláš špatně nic a k odborníkovi chodit netřeba. Do země mi mlátily (a stále ještě někdy mlátí i 4-letý) hlavou obě moje děti a čím jsou starší, tím je to lepší.
Mlátila jsem hlavou do země já, mlátil hlavou do země můj muž a ani jeden to už neděláme. ![]()
No a co dělat? To těžko říct, protože na každé dítě zabere něco jiného a co osobnost, to originál. Staršího kluka nechávám vyvztekat mimo jakékoliv obecenstvo, takže ho zavřu samotného do pokojíčku a mladšího naopak zase hlídám a koriguju, aby si neublížil, protože u něj záchvaty nejsou jen demonstrativní a opravdu si ubližuje.
Odborníka by nás asi muselo navštívit hodně ![]()
naše mladší je taky vztekloun, je od narození trochu ďáblík…teď měla moc fajn období, ovšem co teď předvádí ráno, když vedeme starší do školky..včera například chtěla běhat do silnice, vysvětlovala jsem, vůbec nevnímala, tak jsem jí čapla pod paži(protože přeci nějak musíme dojít do té školky, že
) po chvilce řevu pustila, zda tedy půjde po chodníku..a že né…no šly jsme s muzikou(takový heavy-metal) až do školky. Rudá jsem byla až na zadku..radu nemám, jen vydržet a nezbláznit se ![]()
Mě to začala dělat dcera taky a vyřešila jsem to jako @adelajd 2× jsem ji dala ledovou sprchu a pak stačilo ji jen vzít, že jde o sprchy a byl klid
Nektere deti musi clovek nechat vyrvat a nevsimat si jich, ja odesilam do pokojicku, ze nemam zajem to poslouchat.
Pokud dite alespon trochu rozumi, muzes mu dat najevo, ze vnimas, co chtel, kleknout si k nemu, rict „ty jsi chtel mlatit tim suplikem, vid“ a kdyz rekne ze jo, tak muzes pokracovat neco jako „ale ja nechci, abys s nim mlatil, protoze by se ty talire uvnitr mohli rozbit“ nebo „protoze je to uplne strasnej zvuk“ a pak prevest na jinou cinnost „co kdybys radeji…“ dopln oblibenou cinnost, ejakou pomocnou v kuchyni, uklidu, abys ho z toho mista uplne nevyhodila a pritom neskodil.
Ale tohle plati jen na meho tretiho, prvni dva zkratka rvali a neslo s nima nic, treti byl s mluvenim a porozumenim rychlejsi a jde ho snaz umlatit argumenty.
Jak píšou holky, je to všude… nejhorší u nás je, že syn mi tím vřískáním pěkně brnká na nervy a mám co dělat sama se sebou
![]()
Pokud je to už hodně extrémní, souhlasím s @adelajd - jak píše o studené sprše.
ale tohle bych si nechala v záloze, asi jako poslední možnost, protože se to nedá dělat moc často ![]()
u nás na záchvaty vzteku zabírá ji nechat být, nevšímat si. pokud za mnou leze a řve mi u nohy (což je časté, chce mít obecenstvo), tak ji čapnu a s klidem odnesu do pracovny, kde je pro tyto účely neustále nachystaná cestovní postýlka. tam ji dám, ona neumí vylézt, nic se jí tam nemůže stát… říkám jí, ať mě zavolá, až přestane řvát… ona se tam většinou chviličku vzteká a za minutku-dvě na mě zavolá a je už klidná. kdybych ji nechala řvát u mojí nohy, tak se vzteká klidně půl hodiny.
teď v listopadu jí budou 2 roky
Sice mám holčičku, ale dovede se pěkně vztekat, tak jí nechám léžet na zemi atˇ se vyvzteká ![]()
Obdobi vzdoru. Spis by bylo divne, kdyby ho dvoulete dite nemelo. Starsi mlatil hlavou do zeme, mladsi se vali po zemi a kope nohama. Nevsimam si toho, jen davam pozor, aby dite neco nerozbilo, nebo si neublizilo. Kdyz si treba syn lehne uprostred krizovatky, prenesu ho na chodnik a pockam, az ho to prejde. Vetsina lidi si vzpomene, ze to jejich deti delaly taky a nekoukaji na tebe jako na exota
.