Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@Anonymní píše:
Zdravím všechny.Často chodívám pro rady do diskuzí na emiminu nebo jen tak čtu.. Dnes jsem již bezradná, proto jsem se zaregistrovala a zakládám tuto diskuzi. Věřím, že zde najdu nějakou radu na to, co mám dělat dál, případně nějaké typy na dětského psychologa a mediátora pro rodiče v Praze..
Můj příběh bude trochu delší a prosím bez odsuzování a názorů na to, co bylo. Jdu si pro radu, co mohu dělat teď pro to, abych mohla být se svým synem a vím sama moc dobře, co vše jsem udělala blbě.
Takže, začala bych asi tím, že když bylo synovi 6 rozešli jsme se s partnerem a syn nám by svěřen do střídavé péče. Já jsem se po čase dostala do tíživé životní situace, kde se mi prostě vše sesypalo a já to celkově nezvládla. (Není důležité co se stalo a proč, prostě to tak bylo.) V tu dobu jsem přišla i o práci a zkrátka jsem neměla zázemí ani peníze na to, se o syna starat. Tenkrát jsem přistoupila na to, aby byl syn na žádost otce svěřen do péče jemu s tím, že až se stabilizuji, vrátíme zpět střídavou péči. Tak to bylo i v rozsudku. (Ano, toto byla největší chyba v mém životě!!) Za synem jsem chodila a volala mu během té doby, co byl v péči u otce. Trvalo to necelý rok, než jsem si zvládla vše opravdu stabilizovat a dát do pořádku tak, abych měla jistotu, že se již nemůže nic stát a já jsem opět schopna se postarat jak o sebe, tak o syna. Tudíž jsem s tím šla za otcem který mi ale řekl, že mi syna prostě nedá. Přitom vždycky, když jsem se se synem viděla, byl syn veselý, šťastný, těšil se na mě, bylo to vidět, že prostě tam není žádný problém z synovo strany a otec se taky choval přátelsky. Syn chtěl ke mě začít zas jezdit, řekl to i před otcem. Ale otec s tímhle najednou nesouhlasil, zcela otočil a další návštěvu najednou už i syn tvrdil, že ke mě nechce. Změnila se i synovo komunikace přes telefon, začal být mlčenlivý, moc si nepovídal, nepsal mi jako dřív.. (Pak jsem se dozvěděla, že mu otec i zatajil několikrát, že jsem mu psala.. Často jsem volala, ale napsala jsem mu stejně vždy třeba na dobrou noc apod. - měl kvůli naší komunikaci svůj telefon, který mu otec začal brát..) A Proto jsem podala žádost k soudu na úpravu styků. Tam to proběhlo tak, že jsme dostali nařízeno jít na rodinnou terapii s bývalým partnerem (otcem syna) a jelikož mám nové zázemí apod., tak byly stanoveny dny, kdy jsem si malého mohla vzít, ovšem omezeně, s cílem styky navyšovat, aby se syn adaptoval. Už tenkrát jsem řešila, že otec v synovi rozvíjí syndrom zavrženého rodiče a se synem manipuluje, protože synovo chování se od doby, kdy mi otec řekl, že mi ho prostě dávat nebude, razantně změnilo.
Každopádně když byly ty styky nařízeny soudem, včetně té terapie, kam jsme docházeli, tak se s tím otec nějak musel smířit a na terapiích jsme se pak už vždy hezky na všem domluvili, on na vše přistoupil a syn najednou už neměl žádný problém a najednou zas ke mě jezdit chtěl. Zkrátka jakmile to přestalo vadit otci, syn se zcela odblokoval a bylo vše naprosto v pohodě.
No.. Navýšení jsme zvládli celkem rychle a během necelého roku byl u mne syn již téměř stejný čas jako u otce. Terapie nám po půl roce ukončili jako neúčelné s tím, že jsme naprosto nekonfliktní a na všem se domluvíme sami.Nyní chybí už jen dva dny v měsíci, které jsou ale bohužel znát a mě prostě chybí. Během celého dalšího roku jsem se s otcem několikrát pokoušela tyto zbylé dny do styků přidat a nastavit tím již zpět střídavou péči. Syn mi několikrát řekl, že by i chtěl. Ale pokaždé, když jsem to otci přednesla, buď nereagoval, nebo to odmítl momentálně řešit apod… Naposledy jsme to se synem zkusili o letních prázdninách, kdy jsem to otci oznámila při předávání syna. Opět to odmítl řešit s tím, že je unavený. Když byl syn za pár dní zas u mě, začal najednou říkat, že to přidat nakonec nechce, že mu takto být u mě stačí. Já ho nechci do ničeho nutit, ale vím, že je to jen a jen kvůli jeho otci, protože ON si to nepřeje a tak teď to syn říká taky. Syn mi často doma pláče, že je na něj otec bezdůvodně hnusný atd atd a že když je u něj, je raději celou dobu v pokojíku a hraje si sám.. Dokonce jsem našla sešítek v aktovce, kde si syn zapisuje dny, kdy je na něj otec hnusný a i mu sprostě nadává..
Dokonce je tam napsaný i den, kdy jsme otci řekli, že by syn chtěl začít ke mě jezdit o ten den dřív a je tam napsáno, že jakmile odešli s otcem do výtahu..a několik hvězdiček… Jenže to nemohu nikde použít, protože by to od něj syn schytal.
Když jsem pak otci řekla, proč se tomu vyhýbá a proč mi na to není schopen odpovědět, řekl, že na syna tlačim já a že mi to syn odkýval jen proto, aby měl klid a že mu to takto vyhovuje. Syn od té doby používá tu samou větu. Od té doby prostě zarytě říká, že to takhle stačí a že to chtěl jen kvůli mě. Přitom to má napsané i v tom svém sešítku!
Ale jen asi aby se otec nezlobil, nebo aby se mu zavděčil nebo já nevim, to prostě raději neřekne, že by to tak chtěl.
Snažila jsem se to dohodnout opravdu dlouho, ale bezvýsledně a tak jsem to podala opět k soudu. Návrh na toto poslední rozšíření a na střídavou péči.A TEĎ TA AKTUÁLNÍ DŮLEŽITÁ ČÁST!:
Soud byl včera dopoledne. Zprvu vypadalo vše slibně a soudkyně se celkem pouštěla do otce, že nechápe, proč má problém styk rozšířit o dva dny v měsíci, když se o syna staráme už tak dlouho zase ve stejné míře atd..*Asi si také říkáte, proč řeším dva dny, ale máme střídání tato:
Já lichý týden od čtvrtka odpoledne (po škole) do pondělního rána sudého týdne, a sudý týden od středy odpoledne do pátečního rána.
Otec v sudém týdnu od pondělního odpoledne (po škole) do středečního rána a pak opět od pátečního odpoledne (po škole) až do následujícího - lichého čtvrtka ráno.
Tzn., že u otce je téměř týden vkuse, když tráví víkend u něj a u mne je jen 3 celé dny, když tráví víkend u mne.
NEPTEJTE SE, PROČ TO MÁME TAKTO NASTAVENÉ. ZKRÁTKA TO TAKTO POSTUPEM ČASU VYPLYNULO A SYNOVI TO TAKTO VYHOVUJE A TÝDEN A TÝDEN STŘÍDAVKU NECHCE.No, Já požadovala po otci přidat ty poslední dvě středy v lichém týdnu.
Soudkyně tedy nechápala, proč s tím má otec problém a několikrát to také pronesla. Advokát otce řekl, že by mu to zasahovalo do práce (což je totální lež, když bych si ho já vyzvedla jen vždy v lichém týdnu o den dříve, nemá to absolutně jak zasahovat do jeho práce, což i sám po konci jednání, když jsem s ním mluvila, přiznal). Na to soudkyně řekla, že i kdyby to do práce zasahovalo, je v zájmu syna jeho povinností, si pracovní dobu upravit. Pak se zeptala ještě jednou a přímo otce, proč s tím tedy nesouhlasí a on řekl, že jedná v zájmu syna, že syn si to nepřeje a že si stěžuje, že kouřim apod.
Na to soudkyně otočila a zeptala se mě, jestli jsem kuřačka. Řekla jsem, že ano, ale že kouřim málo a ne doma, ale to už mě skoro ani nenechala dopovědět a spustila na mě, že bych teda měla přestat kouřit atd, že to asi není dobrý, že nejsme schopni se domluvit a že by jsme si s otcem měli zajít první k nějakému mediátorovi a já že bych měla svůj návrh tedy stáhnout. (Ano jsem kuřačka a on mě jako kuřačku poznal, ale kouřím opravdu velmi málo, většinou 3-5 cigaret denně a ne v přítomnosti syna, když už si jdu zapálit, tak když jsme venku, tak stranou nebo když jsme doma, tak na zahradu apod. Ale ex kvůli kouření dělal dusno vždycky..
Každopádně jak to tedy zprvu vypadalo, že budu mít vyhráno, tak jen proto, že jsem kuřačka, mi řekla, že tedy přepokládá, že svůj návrh nyní stáhnu a s otcem si najdeme nějakého mediátora, abychom se naučili komunikovat. Já se vždy s otcem na všem v klidu domluvim, to on se celou dobu vyhýbá nějaké komunikaci. Kdyby nedělal problémy a normálně se semnou domluvil na těch dvou blbých dnech v měsíci navíc, ani bych to nehnala k soudu. Dodávám, že já měla nastavené alimenty 2500,– měsíčně a ani ty bych nežádala o zrušení, kdyby mi nebojkotoval to poslední rozšíření styků se synem. To jsem mu i řikala. Já nemám zapotřebí dělat zbytečně komukoliv problémy, ale on to má bohužel asi jinak.
No, pro mne v tu chvíli bylo absolutně nemyslitelné, že bych to po takové době měla stáhnout a opět čekat, zda se otec obměkčí za x dalších měsíců na nějakých terapiích a pak to zkoušet podávat znovu, tak jsem tedy ustoupila a přistoupila na návrh otce, nechat styky tak, jak jsou teď, s tím, že je opět ve střídavé péči obou rodičů. Rozsudek je na dohodu, takže se nemohu ani odvolat a podmínkou je, že s otcem máme vyhledat toho mediátora nebo terapii.Takže, sice mám syna zpět ve střídavé péči, ale styky, dle mého návrhu rozšířené nejsou a to jen proto, že jsem kuřačka!! To jako vážně?
To snad ani nemůže soudkyně myslet vážně, ne?? A to říkala, že je v zájmu soudu, aby byl nezletilý v péči obou rodičů a aby se rodiče dohodli. Už to takhle trvá děsně dlouho a ona mi sebere dny se synem jen proto, že jsem kuřačka?
Jen dodávám, že sociální pracovnice, která k soudu přišla, nevěděla o našem případu vůbec, ale VŮBEC nic!! Prý dostala náš spis asi před měsícem, ale dost pravděpodobně se ani nenamáhala, si ho prostudovat.Tak vůbec nevím, co mám teď dělat. Ani se nikdo nenamáhal ani přemýšlet o tom, že by se zjišťovalo, jak to chce tedy ten syn, že by s ním měl třeba někdo mluvit, nějaký odborník… a otec prostě bude dál tvrdit, že syn nechce a syn dál nepřizná, že jo a bude dál tvrdit, že nechce, aby na něj nebyl táta naštvanej a zas hnusnej… Vážně nevím, co si počít! Přeci mám stejný nárok mít syna u sebe, jako otec.
Přemýšlela jsem, že to podám na sociálku s žádostí o prošetření, aby někdo prostě promluvil se synem, aby zjistili, jak to doopravdy je a jak to syn doopravdy chce.. Nebo že syna vezmu k nějakému dětskému psychologovi a pak s nějakým výsledkem, podám žádost o rozšíření styku znovu… Nevím, zda existují nějací zdarma, nebo se u každého hradí 2000,– za 50min..Přeci mi nemůžou takhle odepřít styk se synem proto, že jsem kuřačka!!???
Nevíte prosím, jak mám teď postupovat? Nemáte kontakt na nějakého mediátora nebo dětského psychologa..? Nebo někoho, kdo by mi s tím pomohl?Už takhle to trvá děsně dlouho a teď zas musím jen čekat, až tohle vše budeme mít za sebou, abych mohla žádost podat znovu.
Už nechci ztrácet čas se svym synem
kor když vím, že on by u mě být chtěl.
Ještě jen dodám, že jediná má špatná vlastnost je to lehké kouření. Nepiju vůbec, ani nic podobného, mám stabilní práci i bydlení a to vše už od té doby, co jsem se zas kompletně postavila na nohy a život si zas stabilizovala, se nic nezměnilo a nejspíš se dlouho ani nic nezmění. Není jediný důvod, proč mi ten styk odepírat, nebo proč s ním nesouhlasit.
Jsem jeho matka a že jsem kuřačka, snad není důvod, abych nemohla být se svým synem stejný čas, jako otec..:(
Proto moc prosím o rady, nebo kontakty, na koho se obrátit!Moc všem předem děkuji!!
Snad jsem na nic nezapomněla a napsala to aspoň trochu smysluplně..A moc prosím, bez jízlivých komentářů, o které vás nežádám.
Cituji
…až někdo udělá stručný výtah
Ideálně vytučnit podstatné z textu, případné nesmysly a protimluvy. Děkuji
@Anonymní píše:
Zdravím všechny.Často chodívám pro rady do diskuzí na emiminu nebo jen tak čtu.. Dnes jsem již bezradná, proto jsem se zaregistrovala a zakládám tuto diskuzi. Věřím, že zde najdu nějakou radu na to, co mám dělat dál, případně nějaké typy na dětského psychologa a mediátora pro rodiče v Praze..
Můj příběh bude trochu delší a prosím bez odsuzování a názorů na to, co bylo. Jdu si pro radu, co mohu dělat teď pro to, abych mohla být se svým synem a vím sama moc dobře, co vše jsem udělala blbě.
Takže, začala bych asi tím, že když bylo synovi 6 rozešli jsme se s partnerem a syn nám by svěřen do střídavé péče. Já jsem se po čase dostala do tíživé životní situace, kde se mi prostě vše sesypalo a já to celkově nezvládla. (Není důležité co se stalo a proč, prostě to tak bylo.) V tu dobu jsem přišla i o práci a zkrátka jsem neměla zázemí ani peníze na to, se o syna starat. Tenkrát jsem přistoupila na to, aby byl syn na žádost otce svěřen do péče jemu s tím, že až se stabilizuji, vrátíme zpět střídavou péči. Tak to bylo i v rozsudku. (Ano, toto byla největší chyba v mém životě!!) Za synem jsem chodila a volala mu během té doby, co byl v péči u otce. Trvalo to necelý rok, než jsem si zvládla vše opravdu stabilizovat a dát do pořádku tak, abych měla jistotu, že se již nemůže nic stát a já jsem opět schopna se postarat jak o sebe, tak o syna. Tudíž jsem s tím šla za otcem který mi ale řekl, že mi syna prostě nedá. Přitom vždycky, když jsem se se synem viděla, byl syn veselý, šťastný, těšil se na mě, bylo to vidět, že prostě tam není žádný problém z synovo strany a otec se taky choval přátelsky. Syn chtěl ke mě začít zas jezdit, řekl to i před otcem. Ale otec s tímhle najednou nesouhlasil, zcela otočil a další návštěvu najednou už i syn tvrdil, že ke mě nechce. Změnila se i synovo komunikace přes telefon, začal být mlčenlivý, moc si nepovídal, nepsal mi jako dřív.. (Pak jsem se dozvěděla, že mu otec i zatajil několikrát, že jsem mu psala.. Často jsem volala, ale napsala jsem mu stejně vždy třeba na dobrou noc apod. - měl kvůli naší komunikaci svůj telefon, který mu otec začal brát..) A Proto jsem podala žádost k soudu na úpravu styků. Tam to proběhlo tak, že jsme dostali nařízeno jít na rodinnou terapii s bývalým partnerem (otcem syna) a jelikož mám nové zázemí apod., tak byly stanoveny dny, kdy jsem si malého mohla vzít, ovšem omezeně, s cílem styky navyšovat, aby se syn adaptoval. Už tenkrát jsem řešila, že otec v synovi rozvíjí syndrom zavrženého rodiče a se synem manipuluje, protože synovo chování se od doby, kdy mi otec řekl, že mi ho prostě dávat nebude, razantně změnilo.
Každopádně když byly ty styky nařízeny soudem, včetně té terapie, kam jsme docházeli, tak se s tím otec nějak musel smířit a na terapiích jsme se pak už vždy hezky na všem domluvili, on na vše přistoupil a syn najednou už neměl žádný problém a najednou zas ke mě jezdit chtěl. Zkrátka jakmile to přestalo vadit otci, syn se zcela odblokoval a bylo vše naprosto v pohodě.
No.. Navýšení jsme zvládli celkem rychle a během necelého roku byl u mne syn již téměř stejný čas jako u otce. Terapie nám po půl roce ukončili jako neúčelné s tím, že jsme naprosto nekonfliktní a na všem se domluvíme sami.Nyní chybí už jen dva dny v měsíci, které jsou ale bohužel znát a mě prostě chybí. Během celého dalšího roku jsem se s otcem několikrát pokoušela tyto zbylé dny do styků přidat a nastavit tím již zpět střídavou péči. Syn mi několikrát řekl, že by i chtěl. Ale pokaždé, když jsem to otci přednesla, buď nereagoval, nebo to odmítl momentálně řešit apod… Naposledy jsme to se synem zkusili o letních prázdninách, kdy jsem to otci oznámila při předávání syna. Opět to odmítl řešit s tím, že je unavený. Když byl syn za pár dní zas u mě, začal najednou říkat, že to přidat nakonec nechce, že mu takto být u mě stačí. Já ho nechci do ničeho nutit, ale vím, že je to jen a jen kvůli jeho otci, protože ON si to nepřeje a tak teď to syn říká taky. Syn mi často doma pláče, že je na něj otec bezdůvodně hnusný atd atd a že když je u něj, je raději celou dobu v pokojíku a hraje si sám.. Dokonce jsem našla sešítek v aktovce, kde si syn zapisuje dny, kdy je na něj otec hnusný a i mu sprostě nadává..
Dokonce je tam napsaný i den, kdy jsme otci řekli, že by syn chtěl začít ke mě jezdit o ten den dřív a je tam napsáno, že jakmile odešli s otcem do výtahu..a několik hvězdiček… Jenže to nemohu nikde použít, protože by to od něj syn schytal.
Když jsem pak otci řekla, proč se tomu vyhýbá a proč mi na to není schopen odpovědět, řekl, že na syna tlačim já a že mi to syn odkýval jen proto, aby měl klid a že mu to takto vyhovuje. Syn od té doby používá tu samou větu. Od té doby prostě zarytě říká, že to takhle stačí a že to chtěl jen kvůli mě. Přitom to má napsané i v tom svém sešítku!
Ale jen asi aby se otec nezlobil, nebo aby se mu zavděčil nebo já nevim, to prostě raději neřekne, že by to tak chtěl.
Snažila jsem se to dohodnout opravdu dlouho, ale bezvýsledně a tak jsem to podala opět k soudu. Návrh na toto poslední rozšíření a na střídavou péči.A TEĎ TA AKTUÁLNÍ DŮLEŽITÁ ČÁST!:
Soud byl včera dopoledne. Zprvu vypadalo vše slibně a soudkyně se celkem pouštěla do otce, že nechápe, proč má problém styk rozšířit o dva dny v měsíci, když se o syna staráme už tak dlouho zase ve stejné míře atd..*Asi si také říkáte, proč řeším dva dny, ale máme střídání tato:
Já lichý týden od čtvrtka odpoledne (po škole) do pondělního rána sudého týdne, a sudý týden od středy odpoledne do pátečního rána.
Otec v sudém týdnu od pondělního odpoledne (po škole) do středečního rána a pak opět od pátečního odpoledne (po škole) až do následujícího - lichého čtvrtka ráno.
Tzn., že u otce je téměř týden vkuse, když tráví víkend u něj a u mne je jen 3 celé dny, když tráví víkend u mne.
NEPTEJTE SE, PROČ TO MÁME TAKTO NASTAVENÉ. ZKRÁTKA TO TAKTO POSTUPEM ČASU VYPLYNULO A SYNOVI TO TAKTO VYHOVUJE A TÝDEN A TÝDEN STŘÍDAVKU NECHCE.No, Já požadovala po otci přidat ty poslední dvě středy v lichém týdnu.
Soudkyně tedy nechápala, proč s tím má otec problém a několikrát to také pronesla. Advokát otce řekl, že by mu to zasahovalo do práce (což je totální lež, když bych si ho já vyzvedla jen vždy v lichém týdnu o den dříve, nemá to absolutně jak zasahovat do jeho práce, což i sám po konci jednání, když jsem s ním mluvila, přiznal). Na to soudkyně řekla, že i kdyby to do práce zasahovalo, je v zájmu syna jeho povinností, si pracovní dobu upravit. Pak se zeptala ještě jednou a přímo otce, proč s tím tedy nesouhlasí a on řekl, že jedná v zájmu syna, že syn si to nepřeje a že si stěžuje, že kouřim apod.
Na to soudkyně otočila a zeptala se mě, jestli jsem kuřačka. Řekla jsem, že ano, ale že kouřim málo a ne doma, ale to už mě skoro ani nenechala dopovědět a spustila na mě, že bych teda měla přestat kouřit atd, že to asi není dobrý, že nejsme schopni se domluvit a že by jsme si s otcem měli zajít první k nějakému mediátorovi a já že bych měla svůj návrh tedy stáhnout. (Ano jsem kuřačka a on mě jako kuřačku poznal, ale kouřím opravdu velmi málo, většinou 3-5 cigaret denně a ne v přítomnosti syna, když už si jdu zapálit, tak když jsme venku, tak stranou nebo když jsme doma, tak na zahradu apod. Ale ex kvůli kouření dělal dusno vždycky..
Každopádně jak to tedy zprvu vypadalo, že budu mít vyhráno, tak jen proto, že jsem kuřačka, mi řekla, že tedy přepokládá, že svůj návrh nyní stáhnu a s otcem si najdeme nějakého mediátora, abychom se naučili komunikovat. Já se vždy s otcem na všem v klidu domluvim, to on se celou dobu vyhýbá nějaké komunikaci. Kdyby nedělal problémy a normálně se semnou domluvil na těch dvou blbých dnech v měsíci navíc, ani bych to nehnala k soudu. Dodávám, že já měla nastavené alimenty 2500,– měsíčně a ani ty bych nežádala o zrušení, kdyby mi nebojkotoval to poslední rozšíření styků se synem. To jsem mu i řikala. Já nemám zapotřebí dělat zbytečně komukoliv problémy, ale on to má bohužel asi jinak.
No, pro mne v tu chvíli bylo absolutně nemyslitelné, že bych to po takové době měla stáhnout a opět čekat, zda se otec obměkčí za x dalších měsíců na nějakých terapiích a pak to zkoušet podávat znovu, tak jsem tedy ustoupila a přistoupila na návrh otce, nechat styky tak, jak jsou teď, s tím, že je opět ve střídavé péči obou rodičů. Rozsudek je na dohodu, takže se nemohu ani odvolat a podmínkou je, že s otcem máme vyhledat toho mediátora nebo terapii.Takže, sice mám syna zpět ve střídavé péči, ale styky, dle mého návrhu rozšířené nejsou a to jen proto, že jsem kuřačka!! To jako vážně?
To snad ani nemůže soudkyně myslet vážně, ne?? A to říkala, že je v zájmu soudu, aby byl nezletilý v péči obou rodičů a aby se rodiče dohodli. Už to takhle trvá děsně dlouho a ona mi sebere dny se synem jen proto, že jsem kuřačka?
Jen dodávám, že sociální pracovnice, která k soudu přišla, nevěděla o našem případu vůbec, ale VŮBEC nic!! Prý dostala náš spis asi před měsícem, ale dost pravděpodobně se ani nenamáhala, si ho prostudovat.Tak vůbec nevím, co mám teď dělat. Ani se nikdo nenamáhal ani přemýšlet o tom, že by se zjišťovalo, jak to chce tedy ten syn, že by s ním měl třeba někdo mluvit, nějaký odborník… a otec prostě bude dál tvrdit, že syn nechce a syn dál nepřizná, že jo a bude dál tvrdit, že nechce, aby na něj nebyl táta naštvanej a zas hnusnej… Vážně nevím, co si počít! Přeci mám stejný nárok mít syna u sebe, jako otec.
Přemýšlela jsem, že to podám na sociálku s žádostí o prošetření, aby někdo prostě promluvil se synem, aby zjistili, jak to doopravdy je a jak to syn doopravdy chce.. Nebo že syna vezmu k nějakému dětskému psychologovi a pak s nějakým výsledkem, podám žádost o rozšíření styku znovu… Nevím, zda existují nějací zdarma, nebo se u každého hradí 2000,– za 50min..Přeci mi nemůžou takhle odepřít styk se synem proto, že jsem kuřačka!!???
Nevíte prosím, jak mám teď postupovat? Nemáte kontakt na nějakého mediátora nebo dětského psychologa..? Nebo někoho, kdo by mi s tím pomohl?Už takhle to trvá děsně dlouho a teď zas musím jen čekat, až tohle vše budeme mít za sebou, abych mohla žádost podat znovu.
Už nechci ztrácet čas se svym synem
kor když vím, že on by u mě být chtěl.
Ještě jen dodám, že jediná má špatná vlastnost je to lehké kouření. Nepiju vůbec, ani nic podobného, mám stabilní práci i bydlení a to vše už od té doby, co jsem se zas kompletně postavila na nohy a život si zas stabilizovala, se nic nezměnilo a nejspíš se dlouho ani nic nezmění. Není jediný důvod, proč mi ten styk odepírat, nebo proč s ním nesouhlasit.
Jsem jeho matka a že jsem kuřačka, snad není důvod, abych nemohla být se svým synem stejný čas, jako otec..:(
Proto moc prosím o rady, nebo kontakty, na koho se obrátit!Moc všem předem děkuji!!
Snad jsem na nic nezapomněla a napsala to aspoň trochu smysluplně..A moc prosím, bez jízlivých komentářů, o které vás nežádám.
Nechceš udělat nějaký výcuc na 10 řádek?
Kdo to dočte, má u me pivo.
@Lama Lama píše:
Nechceš udělat nějaký výcuc na 10 řádek?
Kdo to dočte, má u me pivo.
tl;dr
V 6 letech syna se rozvedli, pečovali oba, poté se něco matce přihodilo a nemohla rok pečovat, syn byl u otce, když si vyřešila svoji situaci postupně se dostali v podstatě do systému 50:50, byli u mediátora. Otec má syna o 2 dny v měsíci více a je na něj hnusný, což matka ví z deníčku, který našla v aktovce. Požádala soud ofiko o 50:50, nedostala ho, protože kouří 5 cigaret denně.
@MamkaDouDou píše:
Tak přestaň kouřit.
Vždyť jeto blbost. Nedal by někdo dítě do péče otci, protože kouří? Asi těžko. Kdyby se měly odebírat z rodin děti kuřákům, nestačily by děcáky.
A nebyla to návaznost na to, že jsi předtím měla ty problémy? Každopádně moje zkušenost- nikoho moje připomínky a statosti nezajímalo, i když biologicky otec neměl žádný zájem o dceru, stejně jsem pak byla za hysterku. Alimenty má ex vystavené na 3k, nájem nemá žádný, protože žije v bytě po babičce, platí jen energie na dvě osoby za 3.5k a stejně mi bylo řečeno, že 3k jsou až až, že mám být vlastně ráda. Ale že jsem sotva vyžila a museli mi pomáhat rodiče, to soud nezajímalo. Takže otec si žil na vysoké noze a dceru klidně několik měsíců neviděl, ale já žila s pár stovkami na týden. Taky mi to přišlo a vlastně do teď mi to přijde nefér.
Asi záleží na koho narazis, stridava péče je momentálně dost oblíbená asi, ale soudy to občas neumí řešit správně. V okolí mám případy, kdy je střídava péče i u někoho, kdo má problémy s alkoholem a přišel o řidičák i kvůli chlastu. Což mi přijde přes čáru, takový člověk by právo na stridavku neměl mít. Ale má.
a zase to odnese jen to dítě…
@Anna766 píše:
Vždyť jeto blbost. Nedal by někdo dítě do péče otci, protože kouří? Asi těžko. Kdyby se měly odebírat z rodin děti kuřákům, nestačily by děcáky.
Přestat kouřit není nikdy blbost.
Sorry, ale jestli je to jediná překážka (a myslím, že je to spíš její výklad), tak co by pro dítě (a sebe) neudělala.
@MamkaDouDou píše:
Přestat kouřit není nikdy blbost.Sorry, ale jestli je to jediná překážka (a myslím, že je to spíš její výklad), tak co by pro dítě (a sebe) neudělala.
A jak to bude dokazovat soudu že už nekouří? To bych chtěla vidět.
Fajn, Lama mi dluží pivo, přihlásim se o ně za nějakých 6,5 měsíce.. ne sakra, později.. stejně nepiju tak co
Ve zkratce, nějak se sesypala a o dítě pečoval jen otec. Dala se dohromady a chtěla styk s dítětem, neoficiálně pohoda u oficiálně se taťka sprajcl. Šli na terapii či co a nakonec ji ho dal i oficiálně. Teď je to tak, že mají péči napůl, ale táta o 2 dny v měsíci více (respektive o 4 asi, prostě ji do 50/50 chybí dva dny. Dítě by chtělo stridavku 50/50 dala to k soudu a otec nechtěl, soudkyně že by to dala, pak zjistila že je kuřačka a řekla ať se s otcem domluví přes mediátora. No a ona na to kývla, takže s tím moc dělat nemůže a rozčiluje se, že jí chybí dva dny protože je kuřačka.
A dodatek je že taťka je na syna zlý, syn si to píše do deníčku.
Zdravím všechny.
Často chodívám pro rady do diskuzí na emiminu nebo jen tak čtu.. Dnes jsem již bezradná, proto jsem se zaregistrovala a zakládám tuto diskuzi. Věřím, že zde najdu nějakou radu na to, co mám dělat dál, případně nějaké typy na dětského psychologa a mediátora pro rodiče v Praze..
Můj příběh bude trochu delší a prosím bez odsuzování a názorů na to, co bylo. Jdu si pro radu, co mohu dělat teď pro to, abych mohla být se svým synem a vím sama moc dobře, co vše jsem udělala blbě.
Takže, začala bych asi tím, že když bylo synovi 6 rozešli jsme se s partnerem a syn nám by svěřen do střídavé péče. Já jsem se po čase dostala do tíživé životní situace, kde se mi prostě vše sesypalo a já to celkově nezvládla. (Není důležité co se stalo a proč, prostě to tak bylo.) V tu dobu jsem přišla i o práci a zkrátka jsem neměla zázemí ani peníze na to, se o syna starat. Tenkrát jsem přistoupila na to, aby byl syn na žádost otce svěřen do péče jemu s tím, že až se stabilizuji, vrátíme zpět střídavou péči. Tak to bylo i v rozsudku. (Ano, toto byla největší chyba v mém životě!!) Za synem jsem chodila a volala mu během té doby, co byl v péči u otce. Trvalo to necelý rok, než jsem si zvládla vše opravdu stabilizovat a dát do pořádku tak, abych měla jistotu, že se již nemůže nic stát a já jsem opět schopna se postarat jak o sebe, tak o syna. Tudíž jsem s tím šla za otcem který mi ale řekl, že mi syna prostě nedá. Přitom vždycky, když jsem se se synem viděla, byl syn veselý, šťastný, těšil se na mě, bylo to vidět, že prostě tam není žádný problém z synovo strany a otec se taky choval přátelsky. Syn chtěl ke mě začít zas jezdit, řekl to i před otcem. Ale otec s tímhle najednou nesouhlasil, zcela otočil a další návštěvu najednou už i syn tvrdil, že ke mě nechce. Změnila se i synovo komunikace přes telefon, začal být mlčenlivý, moc si nepovídal, nepsal mi jako dřív.. (Pak jsem se dozvěděla, že mu otec i zatajil několikrát, že jsem mu psala.. Často jsem volala, ale napsala jsem mu stejně vždy třeba na dobrou noc apod. - měl kvůli naší komunikaci svůj telefon, který mu otec začal brát..) A Proto jsem podala žádost k soudu na úpravu styků. Tam to proběhlo tak, že jsme dostali nařízeno jít na rodinnou terapii s bývalým partnerem (otcem syna) a jelikož mám nové zázemí apod., tak byly stanoveny dny, kdy jsem si malého mohla vzít, ovšem omezeně, s cílem styky navyšovat, aby se syn adaptoval. Už tenkrát jsem řešila, že otec v synovi rozvíjí syndrom zavrženého rodiče a se synem manipuluje, protože synovo chování se od doby, kdy mi otec řekl, že mi ho prostě dávat nebude, razantně změnilo.
Každopádně když byly ty styky nařízeny soudem, včetně té terapie, kam jsme docházeli, tak se s tím otec nějak musel smířit a na terapiích jsme se pak už vždy hezky na všem domluvili, on na vše přistoupil a syn najednou už neměl žádný problém a najednou zas ke mě jezdit chtěl. Zkrátka jakmile to přestalo vadit otci, syn se zcela odblokoval a bylo vše naprosto v pohodě.
No.. Navýšení jsme zvládli celkem rychle a během necelého roku byl u mne syn již téměř stejný čas jako u otce. Terapie nám po půl roce ukončili jako neúčelné s tím, že jsme naprosto nekonfliktní a na všem se domluvíme sami.
Nyní chybí už jen dva dny v měsíci, které jsou ale bohužel znát a mě prostě chybí. Během celého dalšího roku jsem se s otcem několikrát pokoušela tyto zbylé dny do styků přidat a nastavit tím již zpět střídavou péči. Syn mi několikrát řekl, že by i chtěl. Ale pokaždé, když jsem to otci přednesla, buď nereagoval, nebo to odmítl momentálně řešit apod… Naposledy jsme to se synem zkusili o letních prázdninách, kdy jsem to otci oznámila při předávání syna. Opět to odmítl řešit s tím, že je unavený. Když byl syn za pár dní zas u mě, začal najednou říkat, že to přidat nakonec nechce, že mu takto být u mě stačí. Já ho nechci do ničeho nutit, ale vím, že je to jen a jen kvůli jeho otci, protože ON si to nepřeje a tak teď to syn říká taky. Syn mi často doma pláče, že je na něj otec bezdůvodně hnusný atd atd a že když je u něj, je raději celou dobu v pokojíku a hraje si sám.. Dokonce jsem našla sešítek v aktovce, kde si syn zapisuje dny, kdy je na něj otec hnusný a i mu sprostě nadává..
Dokonce je tam napsaný i den, kdy jsme otci řekli, že by syn chtěl začít ke mě jezdit o ten den dřív a je tam napsáno, že jakmile odešli s otcem do výtahu..a několik hvězdiček… Jenže to nemohu nikde použít, protože by to od něj syn schytal.
Když jsem pak otci řekla, proč se tomu vyhýbá a proč mi na to není schopen odpovědět, řekl, že na syna tlačim já a že mi to syn odkýval jen proto, aby měl klid a že mu to takto vyhovuje. Syn od té doby používá tu samou větu. Od té doby prostě zarytě říká, že to takhle stačí a že to chtěl jen kvůli mě. Přitom to má napsané i v tom svém sešítku!
Ale jen asi aby se otec nezlobil, nebo aby se mu zavděčil nebo já nevim, to prostě raději neřekne, že by to tak chtěl. 
Snažila jsem se to dohodnout opravdu dlouho, ale bezvýsledně a tak jsem to podala opět k soudu. Návrh na toto poslední rozšíření a na střídavou péči.
A TEĎ TA AKTUÁLNÍ DŮLEŽITÁ ČÁST!:
Soud byl včera dopoledne. Zprvu vypadalo vše slibně a soudkyně se celkem pouštěla do otce, že nechápe, proč má problém styk rozšířit o dva dny v měsíci, když se o syna staráme už tak dlouho zase ve stejné míře atd..
*Asi si také říkáte, proč řeším dva dny, ale máme střídání tato:
Já lichý týden od čtvrtka odpoledne (po škole) do pondělního rána sudého týdne, a sudý týden od středy odpoledne do pátečního rána.
Otec v sudém týdnu od pondělního odpoledne (po škole) do středečního rána a pak opět od pátečního odpoledne (po škole) až do následujícího - lichého čtvrtka ráno.
Tzn., že u otce je téměř týden vkuse, když tráví víkend u něj a u mne je jen 3 celé dny, když tráví víkend u mne.
NEPTEJTE SE, PROČ TO MÁME TAKTO NASTAVENÉ. ZKRÁTKA TO TAKTO POSTUPEM ČASU VYPLYNULO A SYNOVI TO TAKTO VYHOVUJE A TÝDEN A TÝDEN STŘÍDAVKU NECHCE.
No, Já požadovala po otci přidat ty poslední dvě středy v lichém týdnu.
Soudkyně tedy nechápala, proč s tím má otec problém a několikrát to také pronesla. Advokát otce řekl, že by mu to zasahovalo do práce (což je totální lež, když bych si ho já vyzvedla jen vždy v lichém týdnu o den dříve, nemá to absolutně jak zasahovat do jeho práce, což i sám po konci jednání, když jsem s ním mluvila, přiznal). Na to soudkyně řekla, že i kdyby to do práce zasahovalo, je v zájmu syna jeho povinností, si pracovní dobu upravit. Pak se zeptala ještě jednou a přímo otce, proč s tím tedy nesouhlasí a on řekl, že jedná v zájmu syna, že syn si to nepřeje a že si stěžuje, že kouřim apod.
Na to soudkyně otočila a zeptala se mě, jestli jsem kuřačka. Řekla jsem, že ano, ale že kouřim málo a ne doma, ale to už mě skoro ani nenechala dopovědět a spustila na mě, že bych teda měla přestat kouřit atd, že to asi není dobrý, že nejsme schopni se domluvit a že by jsme si s otcem měli zajít první k nějakému mediátorovi a já že bych měla svůj návrh tedy stáhnout. (Ano jsem kuřačka a on mě jako kuřačku poznal, ale kouřím opravdu velmi málo, většinou 3-5 cigaret denně a ne v přítomnosti syna, když už si jdu zapálit, tak když jsme venku, tak stranou nebo když jsme doma, tak na zahradu apod. Ale ex kvůli kouření dělal dusno vždycky..
Každopádně jak to tedy zprvu vypadalo, že budu mít vyhráno, tak jen proto, že jsem kuřačka, mi řekla, že tedy přepokládá, že svůj návrh nyní stáhnu a s otcem si najdeme nějakého mediátora, abychom se naučili komunikovat. Já se vždy s otcem na všem v klidu domluvim, to on se celou dobu vyhýbá nějaké komunikaci. Kdyby nedělal problémy a normálně se semnou domluvil na těch dvou blbých dnech v měsíci navíc, ani bych to nehnala k soudu. Dodávám, že já měla nastavené alimenty 2500,– měsíčně a ani ty bych nežádala o zrušení, kdyby mi nebojkotoval to poslední rozšíření styků se synem. To jsem mu i řikala. Já nemám zapotřebí dělat zbytečně komukoliv problémy, ale on to má bohužel asi jinak.
No, pro mne v tu chvíli bylo absolutně nemyslitelné, že bych to po takové době měla stáhnout a opět čekat, zda se otec obměkčí za x dalších měsíců na nějakých terapiích a pak to zkoušet podávat znovu, tak jsem tedy ustoupila a přistoupila na návrh otce, nechat styky tak, jak jsou teď, s tím, že je opět ve střídavé péči obou rodičů. Rozsudek je na dohodu, takže se nemohu ani odvolat a podmínkou je, že s otcem máme vyhledat toho mediátora nebo terapii.
Takže, sice mám syna zpět ve střídavé péči, ale styky, dle mého návrhu rozšířené nejsou a to jen proto, že jsem kuřačka!! To jako vážně?
To snad ani nemůže soudkyně myslet vážně, ne?? A to říkala, že je v zájmu soudu, aby byl nezletilý v péči obou rodičů a aby se rodiče dohodli. Už to takhle trvá děsně dlouho a ona mi sebere dny se synem jen proto, že jsem kuřačka? 
Jen dodávám, že sociální pracovnice, která k soudu přišla, nevěděla o našem případu vůbec, ale VŮBEC nic!! Prý dostala náš spis asi před měsícem, ale dost pravděpodobně se ani nenamáhala, si ho prostudovat.
Tak vůbec nevím, co mám teď dělat. Ani se nikdo nenamáhal ani přemýšlet o tom, že by se zjišťovalo, jak to chce tedy ten syn, že by s ním měl třeba někdo mluvit, nějaký odborník… a otec prostě bude dál tvrdit, že syn nechce a syn dál nepřizná, že jo a bude dál tvrdit, že nechce, aby na něj nebyl táta naštvanej a zas hnusnej… Vážně nevím, co si počít! Přeci mám stejný nárok mít syna u sebe, jako otec.
Přeci mi nemůžou takhle odepřít styk se synem proto, že jsem kuřačka!!???
Už takhle to trvá děsně dlouho a teď zas musím jen čekat, až tohle vše budeme mít za sebou, abych mohla žádost podat znovu.
Už nechci ztrácet čas se svym synem
kor když vím, že on by u mě být chtěl. 
Přemýšlela jsem, že to podám na sociálku s žádostí o prošetření, aby někdo prostě promluvil se synem, aby zjistili, jak to doopravdy je a jak to syn doopravdy chce.. Nebo že syna vezmu k nějakému dětskému psychologovi a pak s nějakým výsledkem, podám žádost o rozšíření styku znovu… Nevím, zda existují nějací zdarma, nebo se u každého hradí 2000,– za 50min..
Nevíte prosím, jak mám teď postupovat? Nemáte kontakt na nějakého mediátora nebo dětského psychologa..? Nebo někoho, kdo by mi s tím pomohl?
Ještě jen dodám, že jediná má špatná vlastnost je to lehké kouření. Nepiju vůbec, ani nic podobného, mám stabilní práci i bydlení a to vše už od té doby, co jsem se zas kompletně postavila na nohy a život si zas stabilizovala, se nic nezměnilo a nejspíš se dlouho ani nic nezmění. Není jediný důvod, proč mi ten styk odepírat, nebo proč s ním nesouhlasit.
Jsem jeho matka a že jsem kuřačka, snad není důvod, abych nemohla být se svým synem stejný čas, jako otec..:(
Proto moc prosím o rady, nebo kontakty, na koho se obrátit!
Moc všem předem děkuji!!
A moc prosím, bez jízlivých komentářů, o které vás nežádám.
Snad jsem na nic nezapomněla a napsala to aspoň trochu smysluplně..