Zase deprese? Co dělat?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Anonymní

3.9.14 10:48

načítám...

Zase deprese ? Co dělat ?

Ahoj. Možná se potřebuji jen vypsat, možná slyšet nějaké povzbuzení. Mám měsíc před porodem a necítím se nejlépe. Jsem plačtivá, urážlivá, citlivá…občas mívám hrozné pocity. Snažím se s tím něco dělat, ale prostě to není tak jednoduché. Mám strach..Bojím se toho, co bude. Mám ještě jedno dítě doma, při něm jsem se rozhodla doplnit si vzdělání a příští rok maturuji. Bylo to do teď v pohodě, ale ted, co začal školní rok se bojím, jak to všechno zvládnu. Vím, že na tom nestojí svět, jenže všichni se mě na to pořád ptají…jak to zvládneš? máš toho hodně atd. A já tohle nepotřebuji slyšet..Vím, že s ženou v těhotenství pracují hormony, ale jelikož jsem se v patnácti léčila na těžké deprese ( asi 5 let ), tak vím, že to není jen tak a nechci do toho zase spadnout. Chci být veselá a užívat si, ale uvnitř to prostě nejde přepnout. K tomu problémy rodičů a mamka to řeší se mnou, sestra volá taky jen když má nějaký problém a já prostě ostatní nechci zatěžovat…nevím, zda mi někdo bude rozumět, protože se nechápu ani já sama…třeba někdo napíše něco, co mi pomůže a já se vzchopím…děkuji

Citovat
Upravit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Emilie

20518

3.9.14 10:52

načítám...

Ne, depresi nepřerazíš přemlouváním sebe sama, že ti prostě musí být lépe. na to potřebuješ odborníka, aby ti pomohl.

nauč se říkat ne, to můžeš. Pokud ti vrásky přidělává to, že okolí na tebe přenáší svoje starosti, prootže je na to zvyklé, je nejvyšší čas na to slůvko ne.

Odpočívej a obklop se věcmi, které jsou ti příjmené.

Určitý strach a starosti jsou v tuhle dobu běžné.

To zvládneš :hug:

načítám...
Citovat
Zmínit

Elí2014

126

3.9.14 11:29

načítám...

Předně, studium se s miminem zvládnout dá a celkem v pohodě. Já jsem dodělávala VŠ a ještě jsem k tomu chodila do práce. Musíš mít ovšem hlídání alespoň na ty přednášky, příprava se dá zvládnout po večerech, kdy děti už spí. Je to náročné, ale jde to.

Za další - jak už se tu psalo. Nauč se říkat NE. Tohle je totiž přesně to, co potřebuješ a hned se ti uleví. Spousta lidí má tendenci hodit batoh svých problémů na někoho jiného tím, že se mu neustále svěřují. Ono je to hezké, ovšem co to dělá s tou „vrbou“, na to už nikdo nemyslí. Snaž se spíš obklopit pozitivními lidmi, než těmi, kteří se tě úzkostlivě ptají, jak to všechno zvládneš. A že to zvládneš, to si piš. Jsou daleko těžší věci v životě, než je škola s malými dětmi :palec:

načítám...
Citovat
Zmínit

jun

749

3.9.14 11:33

načítám...

@Anonymní píše:
Ahoj. Možná se potřebuji jen vypsat, možná slyšet nějaké povzbuzení. Mám měsíc před porodem a necítím se nejlépe. Jsem plačtivá, urážlivá, citlivá…občas mívám hrozné pocity. Snažím se s tím něco dělat, ale prostě to není tak jednoduché. Mám strach..Bojím se toho, co bude. Mám ještě jedno dítě doma, při něm jsem se rozhodla doplnit si vzdělání a příští rok maturuji. Bylo to do teď v pohodě, ale ted, co začal školní rok se bojím, jak to všechno zvládnu. Vím, že na tom nestojí svět, jenže všichni se mě na to pořád ptají…jak to zvládneš? máš toho hodně atd. A já tohle nepotřebuji slyšet..Vím, že s ženou v těhotenství pracují hormony, ale jelikož jsem se v patnácti léčila na těžké deprese ( asi 5 let ), tak vím, že to není jen tak a nechci do toho zase spadnout. Chci být veselá a užívat si, ale uvnitř to prostě nejde přepnout. K tomu problémy rodičů a mamka to řeší se mnou, sestra volá taky jen když má nějaký problém a já prostě ostatní nechci zatěžovat…nevím, zda mi někdo bude rozumět, protože se nechápu ani já sama…třeba někdo napíše něco, co mi pomůže a já se vzchopím…děkuji

Ahoj, a Ty sama máš pocit, že je toho na Tebe moc, nebo je to jenom tlak z okolí? Pokud je to i Tvůj pocit, tak bych fakt zvolnila. Jsi šikovná, žes začala studovat školu, ale určitě by rozvolnění bylo možné. No a pokud je to jenom tlak z okolí, tak nezbývá, než jim rázně vymezit hranice - př. přenášení problémů. Teď jsi nejdůležitější Ty a Tvoje miminko. Ostatní se s tím musí poprat samy, všem stejně nepomůžeš. V tomto bych asi byla sobec. Držím palce ať to zvládneš :hug: