Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravé s postiženými?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
24.6.11 08:51
Můžu se zeptat na druh postižení?
A ještě něco, to nejmenší je jako „z divokých vajec“ pod tíhou toho, že jeho starší sourozenci jsou postiženi?To zní docela divně.Jak se věnuje maminka tomu nejmladšímu?To je spíš otázka 
!
- Citovat
- Upravit
24.6.11 08:52
Ahoj,tak já si myslím že ji tim určitě neublížíš,právě naopak,můžeš ji toho spoustu naučit..že jsou mezi námi nejen zdraví lidi ale také i postižený,a že těm je třeba pomáhat atd.myslím že by to pro ni mohlo být v budoucnu přínosné když se stím setká už v dětsví,nebude pak třeba na postižené koukat přes prsty ja bát se jich jako většina lidí. Zaleží teda kolik dcerce je let..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.6.11 09:02
Anonymní píše:
Můžu se zeptat na druh postižení?
A ještě něco, to nejmenší je jako „z divokých vajec“ pod tíhou toho, že jeho starší sourozenci jsou postiženi?To zní docela divně.Jak se věnuje maminka tomu nejmladšímu?To je spíš otázka
těžká mentální retardace + atyp.autismus a další dvě vady, které si přesně nevybavím, jedná se o nějaká čísla, odchylky, já přesně nevím a to nejmenší své sourozence stále napodobuje, nemluví a vydává hrdelní zvuky podobné tomu dítěti s tím největším postižením + třepetání rukou například. možná to divně píšu, ale tak mi to připadá a sama ta maminka to říká, že musí chodit taky mezi zdravé, že jí to řekl dětský psycholog(tma chodí s nejmladším) a věnuje se mu se mu ze všech nejvíce, protože u té nejvíce postižené to nemá cenu (to je na dlouho a možná to vyzní blbě, ale ten druh postižení je natolik rozsáhlý, že dítě jen chodí, vystřeluje rukama a kroutí hlavou,nebo spí, žádné hraní, mazlení, nic)
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.6.11 09:03
katule9 píše:
Ahoj,tak já si myslím že ji tim určitě neublížíš,právě naopak,můžeš ji toho spoustu naučit..že jsou mezi námi nejen zdraví lidi ale také i postižený,a že těm je třeba pomáhat atd.myslím že by to pro ni mohlo být v budoucnu přínosné když se stím setká už v dětsví,nebude pak třeba na postižené koukat přes prsty ja bát se jich jako většina lidí. Zaleží teda kolik dcerce je let..
3roky, já si to také myslela od té doby, než šel s námi manžel a měl takové řeči 
také si říkám, že aspoň nebude koukat jako mnozí a některé maminky své děti vyloženě odhánějí od těch postižených - to jsem bohužel měla !tu čest! na vlastní oči vidět…
- Citovat
- Upravit
24.6.11 09:23
Anonymní píše:katule9 píše:3roky, já si to také myslela od té doby, než šel s námi manžel a měl takové řeči
Ahoj,tak já si myslím že ji tim určitě neublížíš,právě naopak,můžeš ji toho spoustu naučit..že jsou mezi námi nejen zdraví lidi ale také i postižený,a že těm je třeba pomáhat atd.myslím že by to pro ni mohlo být v budoucnu přínosné když se stím setká už v dětsví,nebude pak třeba na postižené koukat přes prsty ja bát se jich jako většina lidí. Zaleží teda kolik dcerce je let..
Obávám se že můj přítel by byl asi stejnýho názoru jako tvuj manžel,ti chlapi jsou holt takový,ale spíš je to o tom že nejsou dostatečně informovaní o postižení o tom jak se k takovým lidem chovat a spíš se toho bojí.Ale být tebou tak pokud jste kamarádky tak k té známe chod dál
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.6.11 09:32
katule, to určitě budeme chodit dál, jen jsem zvažovalal, jetli tak často, chodíme tak jednou týdně, malá je z toho nejmladšího nadšená (ostatní totiž nejeví zájem o ní, jinak by se kamarádila) tak díky za pozbuzení a je pravda, že ti chlapi jsou v tomhle směru trochu omezení 
- Citovat
- Upravit
24.6.11 09:40
No tak tím spíš bych to neřešila když s nejmladším si hrajou,a myslím že ji to do budoucna něco dá to že má kotakt s postiženými,minimálně to že se jich nebude bát a nebude je brát jako nějaké „exoty“.Uplně si dovedu představit mýho přítele..bohužel v některých věcech je vážně omezený a nechápe je a hlavně si nenechá vysvětlit,on má prostě svůj názor a ten je podle něj nejlepší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.11 09:53
Taky bych kontakt neomezovala. Chlapi v tomhle moc neumí uvažovat - nebo spíš prostě přemýšlí jinak, víc jakoby černobíle.
Nehledě na to, že tomu nejmladšímu dávaj určitě vaše návštěvy hodně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
24.6.11 09:54
Davdan píše:
Taky bych kontakt neomezovala. Chlapi v tomhle moc neumí uvažovat - nebo spíš prostě přemýšlí jinak, víc jakoby černobíle.
Nehledě na to, že tomu nejmladšímu dávaj určitě vaše návštěvy hodně.
taky si to myslím, díky, chlapovi to vysvětlím - možná po zlém 
- Citovat
- Upravit
24.6.11 09:56
Anonymní píše:
katule díky mocpomohla jsi mi
Nemáš vůbec zač 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.11 09:57
Davdan píše: .Nehledě na to, že tomu nejmladšímu dávaj určitě vaše návštěvy hodně.
Přesně tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.6.11 10:22
Doufám že se tady do mě nikdo nepustí, nemyslím to nijak zle, jen se PTÁM
Jestli na tom co říká přítel nemůže být něco pravdy? Kamarádka má dvě děti, a to starší se začalo opičit po mladším, klasický model, začala chtít taky plínky, dudlíka, hrát si hračkama pro mimina 
naprosto souhlasím s kaťulí jen mě zajímá váš názor z tohoto pohledu
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
ahoj, nevím kam zařadit, možná se vám bude můj dotaz zdát hloupý, já sama si tak poslední dobou připadám - jsem těhotná a v hlavě plno myšlenek, zmatků atd. Možná by mě za normálních okolností toto vůbec nenenapadlo, mžoná jo, kdo ví
raději píši anonymně s ohledem na známou
takže k věci
známí mají tři děti a dvě jsou postižené - jedno opravdu hodně moc a druhé nemluví a v 10 letech je na úrovni 5 letého a to třetí je sice zdravé, ale pod tíhou sourozeneckých postižení je jak z divokých vajec a nemluví - 3 roky staré dítě
chodíme k nim poměrně často a včera s námi byl i manžel a po příchodu domů mi řekl ,že neví, jestli by nebylo lepší, dkybych chodila s malou na hřiště nebo někam jinam, jestli jí to ve vývoji nezastaví, nebo tak něco.
.
Moje první reakce byla taková, že jsem mu řekla: a přesně proto se někdo bojí chodit ven, aby někdo jako ty, radši neutekl domů…
potom mě to hlodalo, mám trochu jiný myšlení v tom těhotenství, nebo nevím, ale bylo mi to najednou všechno líto a začla jsem se bát, jestli jí tím opravdu nemohu nějak ublížit.
Je tu někdo, kdo se vyskytl v podobné situaci a měl podobné pocity? Kdo to nezažil ,tak asi řekne, že jsem blbá, a konec. Ale já toho brouka v hlavě mám
děkuji za přečtení a reakce a omlouvám se za anonym.