Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ještě k tomu, že „by někdo nechtěl mít dva sourozence - retardy“. V knize o Nicholasi Wintonovi je pasáž, kde se zmiňuje, že ke dvěma zdravým(tuším dcerám)měli ještě syna s Down. syndromem. Měl současně vrozenou srdeční vadu, takže zemřel myslím kolem 12 let, a Winton tam mluví o tom, jak je jeho byŤ krátký život obohatil, jak ho rodina milovala atd. Lepší nepsat o tom, s čím nemám zkušenost…
anonymni starala jsem se v Americe o postizenou holcicku, byla prostredni dite, narodila se s vahou pul kila, byla opozdena, hyperaktivni, placala kolem sebe rukama a neumela se vyjadrit jinak nez na papire. prest vsechno jeji maladsi sestra a starsi bratr na tom byli dobre, i sousedky deti, ktere k nim chodily a alasi clenove rodiny.
je dulezite aby ostatni deti videly nejaky rozdil, tak jako nejsou vsechny deti bile, tak nejsou vsechny deti zdrave.
moje dcera kdyz potka romske nebo cernosske dite se me NIKDY nepta proc je ten clovek jiny, proste jsem ji to jednou vysvetlila a hotovo. hraje si s postizenymi, romskymi, vietnamskymi, s detmi na voziku, proste deti jsou dle meho nazoru bezprostredni a neresi to co my, dospeli.
BARAFtim, ze jen o techto detech pises jako o retardech bych te tipovala na osobu, ktera asi nebude moc tolerantni.nedej boze ze by ten RETARD bylo TVE dite, to bys asi cumela kdyby se od tebe ostatni distancovali a nazyvali tve dite treba dementem, retardem atd.
jsi nevyzrala osobnost, uprimne, lituju tve deti pokud by byl nekdo z nich treba gay, to asi moc podpory mit doma nebudou co????
ruznorodost je vsude kolem nas a tim, ze se vsemu budeme vyhybat se nic nevyresi, spis naopak
zakladatelkotve dite ma jiste kontakt se zdravymi detmi, s vami jako rodici, niceho bych se nebala, jestli tam nechodite vylozene kazdy den na cely den, myslim si, ze muzes byt v klidu, nijak ji to nenarusi.vice lidi jak jsi ty, kteri s temito lidmi souciti a nevyhani je na okraj spolecnosti
mas muj obdiv
Uáááá, slovo „retard“ byl nevyslovila myslím ani na základce a tady se sním operuja jako s chlebem v obchodě.
Vnitřně mě tenhle postoj lidí jako je BaraF neskutečně mrzí, myslím, že slovo štve by bylo bezobsažné.
Můj syn má PAS(poruchu autistického spektra) a tím, že vyhlíží jako zdravé dítě a najednou začal v trolejbuse „jančit“ a lidé s podobným náhledem a smyslem pro „normálnost“ nás začali vybízet k odchodu z autobusu se slovy:„Ať ten rozmazlenej, nevychovanej fracek vypadne!“ jsme většinou opouštěli soupravu.
Ten, kdo takový způsob jednání nezná, ten ať nesoudí a neurčuje lidem, kolik dětí mít či nemít.Tohle by se mělo snad říkat maminkám deseti zdravých dětí, která každého jednoho dá do kojeneckého ústavu.
Mám dvě zdravé děti před a jedno zdravé po našem postiženém synovi a jako nezodpovědná si opravdu nepřipadám.
Kdyby jsi byla milá BaraF v obraze a vyjadřovala se tak, že by z toho člověk mohl mít pocit konstruktivní debaty, napsala bych to, co už napsala maminka jiné autistky a to, že dítě se ti do určitého věku vyvijí naprosto standartně a až následně zjišťuješ odchylky ve vývoji.
Někdy mlčeti zlato platí stoprocentně!
Alice19761 píše:
Uáááá, slovo „retard“ byl nevyslovila myslím ani na základce a tady se sním operuja jako s chlebem v obchodě.Vnitřně mě tenhle postoj lidí jako je BaraF neskutečně mrzí, myslím, že slovo štve by bylo bezobsažné.
Můj syn má PAS(poruchu autistického spektra) a tím, že vyhlíží jako zdravé dítě a najednou začal v trolejbuse „jančit“ a lidé s podobným náhledem a smyslem pro „normálnost“ nás začali vybízet k odchodu z autobusu se slovy:„Ať ten rozmazlenej, nevychovanej fracek vypadne!“ jsme většinou opouštěli soupravu.
Ten, kdo takový způsob jednání nezná, ten ať nesoudí a neurčuje lidem, kolik dětí mít či nemít.Tohle by se mělo snad říkat maminkám deseti zdravých dětí, která každého jednoho dá do kojeneckého ústavu.Mám dvě zdravé děti před a jedno zdravé po našem postiženém synovi a jako nezodpovědná si opravdu nepřipadám.
Někdy mlčeti zlato platí stoprocentně!
Kdyby jsi byla milá BaraF v obraze a vyjadřovala se tak, že by z toho člověk mohl mít pocit konstruktivní debaty, napsala bych to, co už napsala maminka jiné autistky a to, že dítě se ti do určitého věku vyvijí naprosto standartně a až následně zjišťuješ odchylky ve vývoji.
pekne napsane
chlapecek je roztomily ![]()
na lidi v trolejbuse bych se zvysoka vykaslala, mala takhle janci a je tuk tuk zdrava,ale z lidi si nic nedelam, vedi prd o tvem zivote, muzes na ne hodit bobek taky.
BaraF zrejme uvazuje tak, ze se veskera zdravotni postizeni daji rozpoznat uz v ranem stadiu tehotenstvi, ovsem tak to neni, presne jak rikas, nektere projevy autismu se daji vypozorovat az v roce, ve dvou…do te doby si clovek mysli, ze je jeho dite zdrave.
vazne pohrdam lidmi, kteri nejak nesnesou odchylky…to se za chvili zacnem bavit jen s lidma, kteri jsou krasni, stihli, pac preci ti tlusti a obezni a plesati a osklivi(ja
)jsou preci vyvrhel ![]()
BARAF: nemam slov…ubohe ![]()
Nemyslim si ze to tvym detem uskodi.Myslim ze spis pomuze.
A bude to pro tve deti plus.
Baraf:tve deti to nebudou mit jednoduche a to jak se ty k tomu stavis ty budou stavet i tve deti.
Moje sestra má těžce mentálně postiženou holčičku a 2 zdravé děti narozené předtím. Vůbec by mě nenapadlo, abych své děti Valentýnky stranila, syn je větší tak už jí ani nezajímá, ale 2-letá dcera si s ní hraje, dává jí svou panenku, přetahuje se s ní o kočárek. Přijde mě to úplně přirozené, nic zvláštního na tom nevidím
A taky mé děti ji znají od malička, syn se na jiné postižené děti ani nedívá, přijde mu to asi běžné. Je pravda, že malé děti co ji neznají se jí bojí, ale poté co ji párkrát potkají si zvyknou, že je jinná.
Takže na Tvém místě bych vůbec neřešila co ti říká manžel a dál bych kamarádku navštěvovala.
Moje dcera chodí do školy pro zrakově postižené. Chodí tam i děti s poruchami učení i děti postižené. Rozhodně jí to nijak neublížilo, spíš naopak. A v rámci tzv. obrácené integrace bude nejspíš k nim do školky chodit i syn. Takže já bych určitě kamarádku neopouštěla.
já jí opustit nechtěla, jen jsem chvililinku uvažovala, že tam nebudu brát malou ![]()
Anonimní,jj,ale jí by to bylo určitě divné proč malou nebereš,a myslím,že by se jí to dost dotklo.Pokud nehrozí fyz. ublížení tak bych to neřešila.Navíc pro tebe problém,malou by musel někdo hlídat,je to pak předci jen jiné,něž když si sednete s děckama na kafe,když jsou chlapi v práci.
dada, ona sama mi říkala, že bdue lepší, když budeme chodit k nim, když ta její dcera bude s asistentkou nebo ve školce, pak nemá tolik času, musí za ní pořád lítat
Anonymní píše:
já jí opustit nechtěla, jen jsem chvililinku uvažovala, že tam nebudu brát malou
zeptam se jinak, jak to citis TY??? ty sama?? preci bys neprestala brat svoji malou ke kamradce, se kterou se dlouho stykate jen proto, ze se tvuj muz na to mc netvari??
rekla bych mu, ze chapu jeho obavy,ale ze se nemusi niceho bat, ze tam proste budete chodit dal a hotovo. vuci kamaradce by to nebylo fer a mne uprimne by i hanba fackovala.
proste to nech tak jak to bylo dosud a neres to. deti si hraji, nikdo nikomu neublizuje,tak co…
Anonymní píše:
dada, ona sama mi říkala, že bdue lepší, když budeme chodit k nim, když ta její dcera bude s asistentkou nebo ve školce, pak nemá tolik času, musí za ní pořád lítat
No,tak není co řešit. ![]()
Tak nejprve bych se vyjádřila k tématu:
- rodiny, kde se narodilo postižené dítě, testy ok, následné těhotenství sledované jak v NASA, dítě po porodu zdánlivě zdravé, v půl roce stejný vývoj, poté odhalena zvláštní vada, která se vyskytuje v promile případů, další děti už nedoporučeny, protože by to zřejmě bylo stále stejné - o této rodině dokonce byl i v ČT dokument. Obě starší děti jsou na vozíku, těžká fyzická porucha i ment. retardace. Jejich skvělí rodiče se tedy vzdali pokusů o vlastní zdravé a adoptovali dvě z domova, týrané, ale zdravé (postupně, ne najednou). Samozřejmě je všechny mají doma, nedali je do ústavu. Před takovými lidmi já se skláním. 
myslím, že kontakt s postiženými, kteří ovšem dítě nějak neohrožují či neatakují, mu naprosto nemůže ublížit, rozhodně to nefunguje, že by se zdravé dítě stalo „postiženým“ jen tím, že má takového sourozence či se stýká s nějakými postiženými kamarády.
S rodinami, kde mají postižené, jsem získala od dětství bohaté zkušenosti, neb máti vedla jako psycholog letní tábory pro rodiny s postiženými dětmi. Jezdily tam normální rodiny, které jen měly tu „smůlu“, že se jim narodilo postižené dítě. Mohu říct, že ve většině případů měli další dítě zdravé. Zažila jsem tam tolik kombinací a náhod, že by se z toho pisatelka BaraF asi picla
Zajímavé, ti autisté, znám několik rodin, kde starší dítě je autista, a těžké případy, a další sourozenec zcela zdráv. Vesměs mohu teď už s odstupem říct, že ti sourozenci autistů (dnes již jim je přes 20) jsou úspěšní mladí lidé, směřující k vysokošk. diplomu, takže bych řekla, že postižený sourozenec je rozhodně „nebrzdil“, co se intelektu týče.
Takže bych rozhodně nesoudila někoho, kdo má postižené, že se po konzultacích a doporučeních pokusí o zdravé.
Sama netvrdím, že bych na potrat z důvodů potvrzeného těžkého postižení nešla (např. ten slavný film Zachraňte Edwardse - pro mě by to byl jasný důvod k ukončení těhotenství), ale ne vše lze předem zjistit a když se to miminko narodí, rodiče je milují stejně, a já jsem si jistá, že by si je doma nechala většina z vás a nedala je do ústavu. Ono totiž na tom miminku toho většinou není ani moc poznat (pomíjím těžké tělesné vady, ale ty se většinou v těh. odhalí), teprve vývoj to postupně ukáže a to už to dítě rodiče milují stejně jako každé jiné a pryč by ho nedali /myslím do ústavu/.
Za sebe děkuji Bohu, že mám zdravé děti, není to samozřejmé, ale přestat se stýkat s přáteli, kteří to štěstí neměli, to mi přijde jako vrchol bezcharakternosti.