Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Holky, jdu se jen tak vypovídat, protože mě to trošku trápíProsím o zachování anonymity, je to pro mě citlivé téma. Otázka je jasná - lze žít bez kamarádek? Vím, pro někoho banalita, ale pořád nad tím musím přemýšlet…Bydlím ve středně velkém městě, takže jsou tu mateřská centra, ale zatím jsme je nevyzkoušeli.
Mám 15m úžasné malé dítko, super hodného manžela a rodiče, se kterými jezdíme na společné dovolené. Prostě rodinné vztahy na jedničku. Ale pořádná kamarádka žádná. Pár kamarádek mám - mají stejně staré děti, vídáme se max 1-2× mesíčně - někdy ani to ne, ale je to jen takové to povrchní tlachání o tom, jak děti vyrostly, co už umí…apod. Ale holčinu, se kterou bych mohla probírat soukromé věci a mít prostě někoho blízkého k sobě…nemám.
Jak to máte vy? Máte nejlepší kamarádku a neumíte si to bez ní představit, nebo nemáte žádné kamarádky a vyhovuje Vám to?
Nedokážu si to představit. Mojí nejlepší kamarádku mám od druhé třídy, takže nějakých už 18 let. Vztah se změnil, to je jasné. Já mám rodinu, ona dělá VŠ v jiném městě takže si píšeme hodně přes mobil, fc. vídáme se tak 4× do měsíce. Pak mám další tři kamarádky se kterými jsme si také blíž než s těmi klasickými kdy se někde sejdete, proberete jak to jde apod.
@DuckHim Nevím, já mám třeba kamarádku, která mi vždy volá, když má nějaký zdravotní problém, já jí vždy poradím a může se na mě 100% spolehnout, že se jí pokusím poradit..ale osobní věci spolu řešíme málokdy, pro mě to tím pádem není tak blízká kamarádka. To, o čem mluvíš, by se dalo nazvat přátelstvím, které máš za svůj život třeba jedno dvě..ale přeci se nebudu ochuzovat i o ty „tlachací“ kamarádky ![]()
Ahoj, víš, než mít hodně, ale falešných přátel. Tak je radši lepší nemít přátelé. A udržovat si třeba jen malou hrstičku.
Já žiji na vesnici a co s etýče tady kamarádek, tak tady není nikdo pořádnej. I t ajediná o které jsme si myslela, že by třeba mohla být super se později ukázala u jiné holky jako pomluvačná osoba. A to já nesnesu. Já si stojím za upřímností, která do přátelství patří. Mám kamarádku od učiliště, kteoru mám velmi ráda. Ale má také svou rodinu, takže se vidíme minimálně. Teď začala chodit do práce, takže i komunikace se hodně omezila, ale jako co se dá dělat? Ale kdykoliv si napíšem jsem strašně ráda.
Nejvíce jsem v kontaktu se svou sestřenicí, která bydlí také daleko.
Prostě takové ty správné a upřímné kamarádky mám na stovky kilometrů daleko. A opravdu jsem vděčná za whats app na mobilu, nebo alespoň ten facebook, který mi to umožní. Tady na vesnici u nás jsou všechny děsně pomluvačné a hrají si na něco co nejsou. Pomlouvají jedna druhou a věřit se jim nedá absolutně nic. Ani akce tady nějak nevymetám, protože někde vejít a zírají na tebe JAKOŽE kamarádky, tak to je hnus. Chodíme pouze na dětské akce, aby prostě dítě o nic nebylo ošizeno, ale my se tady opravdu s nikým nestýkáme. Opravdu jen projdeš řekneš ahoj a jdeš dál. S takovýma já čas ani ztrácet nehodlám. Jo je tady jedna kamarádka, ale ta se bude stěhovat za přítelem. Takže zase nic.
Můj manžel to vidí úplně stejně. Má pár přátel z výšky se kterýma je v kontaktu na dálku, protože žijí daleko. A jednoho co sem tam knám přijede, když zrovna nemaká v cizině. A jinak jak říká on. My dva jsme si nejlepší přátelé a manželé a milenci a vše prostě.
@fialka09 píše:
@DuckHim Nevím, já mám třeba kamarádku, která mi vždy volá, když má nějaký zdravotní problém, já jí vždy poradím a může se na mě 100% spolehnout, že se jí pokusím poradit..ale osobní věci spolu řešíme málokdy, pro mě to tím pádem není tak blízká kamarádka. To, o čem mluvíš, by se dalo nazvat přátelstvím, které máš za svůj život třeba jedno dvě..ale přeci se nebudu ochuzovat i o ty „tlachací“ kamarádky
Ja nerikam, ze kamaradi nejsou i o povidani/sverovani se. Ale urcite to nosny pilir kamaradstvi/pratelstvi. To je podle me naprosta duvera v toho cloveka, na ktereho se muzes vzdy spolehnout.
@Anonymní píše:
Holky, díky moc. Jsem ráda, že to lze…vše vlastně vyřeším s manželem a nebo mamkou
Já chodím tlachat sem, je to lepší, než v reálu, když tě někdo zklame, vyhodíš si ho z přátel a máš po starostech. V reálném životě je to horší.
@DuckHim píše:
Uff… jsem docela v sokuPro Vas znamena KAMARADSTVI to, ze mate s kym potlachat???
![]()
Tak hlavně to, že s ním můžeš sdílet to, co nechceš, aby se dozvěděl někdo cizí. Přijde ti to divný?
@DuckHim píše:
Ja nerikam, ze kamaradi nejsou i o povidani/sverovani se. Ale urcite to nosny pilir kamaradstvi/pratelstvi. To je podle me naprosta duvera v toho cloveka, na ktereho se muzes vzdy spolehnout.
No však právě, je tam naprostá důvěra, že ji můžu říct cokoliv a to přeci neznamená, že spolu nemůžeme zažít i něco jiného ne?
Mě právě moje,,ještě včera dobrá" kamarádka zklamala. Vyčetla mi, že se někde doslechla, že po celém městě o ní a její rodině mluvím negativně. Přitom nejsem v kontaktu s nikým, kromě jí samotné. A oto víc mě mrzí, že mi nedala vůbec šanci se k tomu nějak postavit. A nakonec všeho mi napsala, ať se mi krásně žije, že mě nechce vidět a necháme to tak…protože jsem jí několikrát psala, že vůbec nevím o co jde, neodpovídala na sms, napsala jsem - že tímhle pro mě skončila. Debila ze mě nikdo dělat nebude - nebyla schopná mi k tomu nic říct, natož napsat, nechápu, co se stalo.
Ale pravdu má manžel - takový člověk za to asi nestojí…
@šmoulinka71 píše:
Tak hlavně to, že s ním můžeš sdílet to, co nechceš, aby se dozvěděl někdo cizí. Přijde ti to divný?
To ano, ale kamaradstvi je pro me viz. muj prispevek dnes v 10:00
@Anonymní píše:
Holky, jdu se jen tak vypovídat, protože mě to trošku trápíProsím o zachování anonymity, je to pro mě citlivé téma. Otázka je jasná - lze žít bez kamarádek? Vím, pro někoho banalita, ale pořád nad tím musím přemýšlet…Bydlím ve středně velkém městě, takže jsou tu mateřská centra, ale zatím jsme je nevyzkoušeli.
Mám 15m úžasné malé dítko, super hodného manžela a rodiče, se kterými jezdíme na společné dovolené. Prostě rodinné vztahy na jedničku. Ale pořádná kamarádka žádná. Pár kamarádek mám - mají stejně staré děti, vídáme se max 1-2× mesíčně - někdy ani to ne, ale je to jen takové to povrchní tlachání o tom, jak děti vyrostly, co už umí…apod. Ale holčinu, se kterou bych mohla probírat soukromé věci a mít prostě někoho blízkého k sobě…nemám.
Jak to máte vy? Máte nejlepší kamarádku a neumíte si to bez ní představit, nebo nemáte žádné kamarádky a vyhovuje Vám to?
Jde! A užívám si to! Žiji bez nich 5 let, nemam ani 1 jedinou a jsem šťastná, manzel v trapu v práci a já aspoň neposloucham od nějakých pipek kdakani nad kafickem ![]()
@DuckHim No k tomu mě napadá, jestli se fakt vždycky můžeš na někoho na 100% spolehnout
(sice jsem napsala předtím, že se té kamarádce budu snažit vždy poradit, ale..kdybych byla někde pryč, asi jí ten telefon hned nezvednu, když bude potřebovat pomoc akutně
)
Tak já mám takovou opravdovou kamarádku pouze jednu. Co jsem se přestěhovala je to trochu komplikovanější se sejít, ale můžu se na ni spolehnout jako ona na mě. Ve všem.
Jinak tady kde bydlím je to strašná drbárna ( samá super kamarádka, která od tebe běží o dům dál povědět co se dozvěděla. Tady můžu akorát tak o počasí
)a na to mám snad alergii.
Většina kamarádů na pokec jsou tady chlapi.
![]()
@Eny.x píše:
Jde! A užívám si to! Žiji bez nich 5 let, nemam ani 1 jedinou a jsem šťastná, manzel v trapu v práci a já aspoň neposloucham od nějakých pipek kdakani nad kafickem
To bude spis tim, ze jsi opravdovou kamaradku nikdy nemela… kdyz za kamaradky povazuje pipky kdakajici nad kafickem ![]()