Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Život bez kamarádek?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Elenloth
28.2.19 09:49
- Citovat
- Upravit
28.2.19 11:08
@Elenloth jsem na tom podobně, pořád si říkám, že časem se na mě štěsí usměje a potkám nějakou spřízněnou duši, která bude ochotna se mnou trávit kus svého volného času nejen kvůli dětem. Začínám si číst i knížky o komunikaci jestli nedělám něco blbě já, ale moc to nepomáhá:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.19 11:14
@nocenka.jalapovita mám to stejně, na škole jsem kamarádky měla, postupně jsem se ale stěhovala na vysokou nebo za prací a kontakty se přerušily. Měla jsem jen kamarádky z práce a teď na mateřské už si píšem spíš přes email. V mým věku už moc nevěřim, že bych našla někoho komu bych se mohla bez obav svěřit, že to pošle dál… Tak uvidíme, stačila by jedna.....
- Citovat
- Upravit
28.2.19 11:26
pro anonymní: asi čím je člověk starší, tím míň věří lidem, obzvlášť po nějakých špatných zkušenostech. V práci máme hodně fajn kolektiv, ale nevěřím tomu, že kdybych odešla, že bychom se nadále stýkaly..je to ryze takové fajn kolegiální. Vycházím i s maminkami dětí, které chodí s těmi našimi do školky a více se baví, ale je to takové hrozně povrchní, prostě se to nikdy nedostane do té roviny, že bychom šli pokecat jen tak, nu což - klidně napiš:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.19 12:15
Ty brďo, tak to si neumím představit. Mám super chlapa, se kterým si pokecám o všem, ale kámošku k životu nutně potřebuju, přece jenom s ženskou se kecá jinak než s chlapem. Mám pár výborných kámošek, ale jednu, se kterou jsem denně na telefonu nebo se vidíme a víme o sobě naprosto vše. Prožili jsme spolu porody, rozvody, nové partnery, další děti, stěhování. Teď jsme společně začaly i sportovat, abychom se podpořily v hubnutí. I když se někdy neshodneme, vždy to vyřešíme. My jsme jak ten vtip, kdy spolu sedí dvě baby ve vězení 20 let, vylezou ven a řeknou si: Jo tak odpoledne si to dovykládáme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
28.2.19 14:41
@nocenka.jalapovita Já asi i vím, co dělám blbě, ale nějak nevím, co s tím. Jsem jaká jsem a myslím, že předstíráním si nepomůžu. Jsem vůči lidem otevřená, přátelská, ale mám pocit, že čím je člověk starší, tím těžší je navázat s někým bližší vztah.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.3.19 18:49
Ja mela kamaradku ze stredni. Nase nerozlucne kamaradstvi zaclo prvni skolni den v prvaku na stredni. Byly jsme jak jedna. Smaly jsme se stejnym vecem, na vse mely stejny nazor, stejne filmy, mohly jsme mluvit o cemkoliv hodiny a hodiny a stejne jsme si furt mely, co rict. Ja v te dobe mela kluka, ona stesti na kluky nemela, i kdyz jsem ji dost podporovala. Sem tam se nejaky nasel, ale nic, co by vydrzelo dele nez 2-3 mesice. Zustaly jsme kamaradky i po stredni. Ona sla na vysku, ja pracovat. Kdyz jsme se nevidaly kazdy den, jak na skole, intenzita komunikace trochu opadla, ale i tak jsme si skoro denne volaly, spavaly jedna u druhe a tak. Stale jsme si skvele rozumely. Pak jsme se spolu jeden vecer sblizily intimne. Bylo to krasne, prijemne. Dalsi den jsme vstaly a chovaly se jakoby nic. Coz si myslim, ze byla chyba. Mely jsme si o tom promluvit. Mne to casem vrtalo v hlave. Intenzita kontaktu hodne poklesla, ale stale nebyla nulova. Pak si nasla zbohatlika a zmenila se. Zacala resit veci jako kabelky a modu a tak. Stala se z ni takova namyslena panicka. Uz jsme nemely nic spolecneho. Jiz nekolik let jiz zadna komunikace. Obcas si na ni vzpomenu, na tu noc, jak to bylo hezke, a ze mi i chybi. Kdyby se nezmenila, bylo by to fajn. Chlapa ted mam, ale stejne tak trochu pochybuju o tom, jestli jsem do ni tehda nebyla neco jako zamilovana, kdyz jsme si tak rozumely a i ty intimnosti s ni se mi libily? Kazdopadne zavidim lesbickam, kolik usetri casu oproti heterosexualkam, ktere vetsinou musi muzum vysvetlovat, co vlastne maji na mysli a tak, nez jim muz zcela porozumi. Samozrejme, ne kazda heterosexualka to tak ma. Dekuji za pochopeni anonymu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.3.19 19:31
Ja mam par znamych.. Vetsinou kdyz se vidime, zacnou na me valit svoje problemy, ale to je moje chyba, kdyz davam najevo zajem. Kamaradku nejlepsi jako takovou nemam a ani nechci. Jsem introvert a v lidech jsem se zklamala. Cus
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Já mám asi nějakou charakterovou vadu, protože kamarádství s holkama mi prostě nějak nejde. Nikdy se mi nepodařilo zapadnout do nějaké skupiny holek, nebo žen, takže s kamarádkama jsem na štíru celý život. A když jsem si našla aspoň jednu, tak se buď odstěhovala do jiného města, nebo jsem pak já šla na VŠ na druhý konec republiky.
Vždycky jsem se bavila spíš s klukama, nebo jsme měli smíšené party lidí se stejným zájmem. Poslední taková parta se rozpadla s tím, jak si kluci našli partnerky. Místo aby se ty holky zapojily k nám, tak si urvaly kluky pro sebe a byl konec. A od doby, co mám děti mi nějaká ta kamarádka docela chybí. Už jen z praktického hlediska - třeba na vzájemnou výpomoc, výměnu nebo půjčování věcí a tak.