Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Život dvakrát naruby
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.4.10 15:17
- Citovat
- Upravit
21.4.10 15:21
ZAKLADATELKO,
vyjimka NEJSI 
Mam dojem,ze to bude treba skutecne nechat ‚utrepat‘-strasne moc zalezi na Tvem manzelovi,jak dlouho mu bude trvat pocatecni faze soku a uvedomeni si reality… 
Kez by se to dalo nejak zkratit -aby ho to prebolelo driv!!!!!!Pak bude schopen ‚normalne uvazovat‘ o Vasi dcerce i o nastale situaci.....
Blbe je na tom to,ze jeho sok je(byl) navic jeho kamarad 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.10 15:25
BaraF píše:
Fandím manželovi! Jestli jsi jen trochu soudná tak mu dceru svěř a dej jí možnost žít s někým pro koho je č.1 a netahej ji moc do svého světa „lepších a ještě lepších a nových tatínků“.
Koukám,že nejspíš soudíš podle sebe a máš zkušenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Gabika
21.4.10 15:33
Anonymní píše:Jako náctiletí jsme se tuším zamilovávali docela často všichni ne? Tenkrát jsem to jako zamilování viděla, ale teď s odstupem let vím, že to bylo úplně něco jiného..Když jsem se zamilovala do budoucího manžela, byla jsem také ještě mladá, sama, po těžkých životních chvílích a po lásce jsem toužila. Snad nejsem taková vyjímka, že jsem se zamilovala víckrát za život.
farska píše:
GABIMusim reagovat:
Ja jsem se totiz zamilovavala taky desne casto-uz v MS jsem se na WC libala s malym mensinovym spoluobcanem .A pak jsem se zamilovala rok co rok,to minimalne jednou...... (pardooon,jen pro odlehceni situace)
Ale no tak! Tak som to nemyslela. 
Skúsim ešte raz. Podľa mňa je v poriadku, keď sa jeden človek bez záväzkov zamiluje do druhého človeka bez záväzkov, a to dokonca i pomerne často. Nie je v poriadku, podľa mňa, keď sa niekto zamilováva do niekoho so záväzkami, prípadne, ak má záväzky sám. Jedenkrát je to podľa mňa prešľap, ale viackrát? A ešte si z podvedenej manželky spraviť najlepšieu kamarátku? A manžela podviesť z jeho kamarátom? 
Mne je pomerne jasné, že budete Anonymní poplácavať po pleci a hovoriť jej, že je to bežné, ja sa ale s dovolením, nepripojím. I keď z celého srdca Anonymní prajem, aby svoje šťastie našla.
- Citovat
- Upravit
21.4.10 15:38
Gabika píše:Anonymní píše:Jako náctiletí jsme se tuším zamilovávali docela často všichni ne? Tenkrát jsem to jako zamilování viděla, ale teď s odstupem let vím, že to bylo úplně něco jiného..Když jsem se zamilovala do budoucího manžela, byla jsem také ještě mladá, sama, po těžkých životních chvílích a po lásce jsem toužila. Snad nejsem taková vyjímka, že jsem se zamilovala víckrát za život.farska píše:
GABIMusim reagovat:
Ja jsem se totiz zamilovavala taky desne casto-uz v MS jsem se na WC libala s malym mensinovym spoluobcanem .A pak jsem se zamilovala rok co rok,to minimalne jednou...... (pardooon,jen pro odlehceni situace)Ale no tak! Tak som to nemyslela.
Mne je pomerne jasné, že budete Anonymní poplácavať po pleci a hovoriť jej, že je to bežné, ja sa ale s dovolením, nepripojím. I keď z celého srdca Anonymní prajem, aby svoje šťastie našla.
GABI,
nemusis se pripojovat-neni totiz k cemu Placat nikoho nikdo po ramenou NEBUDE-ale nemyslim si,ze je na miste smahem odsoudit a ‚zaskatulkovat‘ (tak,jak uz se zde delo).
Ja pisu z pozice te,co tohle manzelovi ‚zpusobila‘ take a muzu Ti rici,ze nejhorsi,co muze byt je napsat,ze ‚ten manzel(chudak) za to preci vuuubec nemuze a proc by mel on trpet za neci chyby‘ drive,nez si clovek zjisti informace take i o onom chudakovi podvadenem manzelovi..... 
NIKDY NENI NA ROZPADU MANZELSTVI VINIK JEN JEDEN-to je obecne znamy fakt a toho se i ja drzim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.10 15:39
Ahoj, nemám čas číst všechny komentáře. Rozhodně je to ale situace, kde je zbytečné dělat nějaké unáhlené kroky, zvlášť když jde tak moc o dcerku. Všechno chce svůj čas, i tvůj manžel si musí na situaci zvyknout. Zkuste řešit všechno co nejvíc v klidu a hlavně tak, aby se to minimálně dotklo dcerky.
Nám s exmanželem trvalo rok, než jsme se domluvili na pravidlech „půjčování“ Matyáše, ale nakonec jsme se domluvili na střídavé péči a tím se to hodně srovnalo. Potom tedy trvalo ještě další rok a čtvrt, než jsme začali spolu vycházet osobně , ale i to jsme jakž takž zvládli. Dneska jsme čerstvě rozvedení, bavíme se spolu normálně, máme své partnery a ohledně Matyáše nemáme mezi sebou vůbec žádné problémy.
Takže to nežeň nikam tlakem, ty musíš být ta rozumnější, protože chceš ze vztahu odejít a dej manželovi prostor, aby se s tím popasoval. Uvidíš, že to jednou ocení, až bude mít nadhled.
Držím palce vám všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.10 15:41
Gabika píše:
Mne je pomerne jasné, že budete Anonymní poplácavať po pleci a hovoriť jej, že je to bežné, ja sa ale s dovolením, nepripojím. I keď z celého srdca Anonymní prajem, aby svoje šťastie našla.
Nechci po nikom, aby mě poplácával nebo nějak utěšoval. Napsala jsem to sem, abych se podělila, nemám s kým jiným bych se o to podělila. Jakýkoliv názor respektuju. Co člověk, to osobnost, to názor.
- Citovat
- Upravit
21.4.10 16:13
Dej manželovi čas ať to všechno vstřebá. Nedivím se, kdyby bojoval o dceru - je si totiž vědom, že i když bydlíte kousek od sebe - blízko, tak příjde o ten pocit - to když večer příjde domů z práce a jen tak nakukne na dcerunku jestli spinká. Nebo když bude mít volnou chvíli, tak nebude mít možnost jí trávit s dcerou. On ČAS se o tohle postará. Jen se teď jako MUŽ cítí být hodně odstrčený a nepotřebný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.10 16:26
ahoj,
myslím, že manžel to přežije. Je to určitě jedna z těžkých chvílích v životě, ale myslím, že ani on by nebyl šťastný jen v „předstíraném šťastném“ manželství kvůli dítěti. Ani moc dobře nechápu, jak by to šlo zůstat s někým koho nemiluju, kvůli dětem? Vždyť podle mě to dítě vycítí, že něco není v pořádku. Samozřejmě se může stát, že se zamiluješ i několikrát za život a nemůžeš pokaždé utíkat za tím novým, ale podle mě poznáš sama, že je to to ONO. Taky jsem utekla, rozvedla se a začala nový život a nelituju ani vteřiny, snad jen toho, že jsem ublížila tomu člověku, s kterým jsem se rozváděla, ale zvládl to, teď už má taky svoji rodinu a myslím, že všechno přebolí.
Omlouvám se za anonymitu 
- Citovat
- Upravit
21.4.10 16:36
Souhlasim, ze manzel snad casem pochopi, ze dceru do pece nedostane a ze to nejlepsi, co pro ni muze udelat, je domluvit se na stridave peci…
A taky mam pocit, ze je lepsi resit nesrovnalosti ve vztahu jinak nez novym milencem…i kdyz tady uz bylo neco spatne hned na zacatku… nekdy mam pocit, ze se lide berou z lehkomyslnosti a nic ten slib pro ne neznamena…
Ja jsem asi divna, ale nikdy jsem nechodila ani nespala s zenatym muzem, zadneho ze svych(tri) partneru jsem nepodvedla a stejne tak ani sveho manzela,o kamaradovi bych snad ani neuvazovala… tim rozhodne nechci rict, ze me manzelstvi je bez problemu,naopak…a Harlekyny byste podle nas rozhodne psat nemohly…
Proste mi takove chovani neprijde normalni, ale velmi lehkomyslne, vztahem s kamaradem pocinaje a pocetim ditete s clovekem, ktereho nijak zvlast nemiluji konce......at uz si o tom myslite cokoli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.10 16:47
Hanule píše:Anonymní píše:Proč?
A taky,otec snad chodí do práce?Kdo by se o ni v té době staral,babičky?Nepřichází v úvahu..
Já nevím,ale matka je snad s dítětem na rodičovském příspěvku,pobírá dávku,měla by o něj celodenně a řádně pečovat..Proč by to měla zastat babička,jenom aby si otec „udělal dobře“?Dítě potřebuje hlavně matku,případně otce.Co z toho bude mít,když bude v práci?Čerpám hlavně ze zkušenosti své a zkušenosti z okolí..S naším soudem,naší soudkyní a naší sociální pracovnicí.Bydlím v relativně malém městě,tak všichni víme a známe.
Někde to samozdřejmě může být jinak,ale věřím,že rozumný soudce by na to nepřistoupil.Dovolil by návštěvy podle pracovních možností..
Mmch,nedávno se rozváděla známá s 15 měsíční holčičkou,její otec ji dostal na jedno sobotní dopoledne za 14 dní
- Citovat
- Upravit
21.4.10 16:52
Ahoj anonyme, za první nechápu jak jsi si ho mohla vzít když jsi už věděla že to není ono, určitě si už tušila že budeš hledat něco lepšího, taky mi přijde dost nezoodpovědné snažit se o miminko ani ne po roční známosti, moji rodiče jsou rozvedení takže vím co je to vyrůstat bez otce, a i když jsme žily z máminým přítelem není to to samý jako je vlastný táta a hlavně vlastní táta který s dítětem žije doma (s mým tátou jsme se vídaly ale je to velký rozdíl), takže ten kdo na tom bude nejvíc bit je vaše dítě. Na jednu stránku chápu že jsi chtěla být úplně šťastná ale za mě tohle všechno co jsi popisovala odsuzujina plné čáře, a tím vyjadřuji jen svůj názor nic víc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
KOCICKOVAA
21.4.10 17:01
k bodu Tvé nevěry v mládí, oba jste to dokázali utnout včas, to by se mělo taky „ocenit“, že jste nerozbili rodinu…je to pryč, a manželství pak bylo šťastné, taky doufám, že kamarádka vychladne, a nedivím se, že jsi jí to řekla, Dr. Plzák vždy tvrdil i kdyby vás tahali za nohu tak zatloukat a zatloukat..a pokud jednim dechem říkala, že by se rozvedla, nedivím se.
- Citovat
- Upravit
21.4.10 17:50
Ahoj zakladatelko,
soudit tě nehodlám, proč? Svůj život si žiješ ty, a nikdo jiný ho za tebe neodžije. Jen bych potřebovala kus té sebejistoty některých přispěvatelek. Člověk má pocit, že drží svůj života v tak pevných rukou, že chybu nikdy neudělají. Zakopnout může přece každý a život není jen černobílý.
Líbil se mi názor z té druhé strany, jak je tvůj muž naštvaný, žes ho tak dlouho vodila za nos. Dej mu čas a nediv se. Jo, je něco, co bych ti asi vytkla - to lhaní a tahání za nos. Je fakt, že jsou v životě člověka chvíle, kdy milosrdná lež je 100× lepší než krutá pravda. V tom podvádění manželky/kamarádky z party, tam bych asi lhala taky. Těžko říct, nebyla jsem v takové situaci a nevím, jestli bych na tohle měla žaludek. Fakt nevím. Ale mám kamarádku, která to zvládla - s ním spala a jeho ženu doučovala angličtinu a hlídala jim dcerku.....Nikdy jsem nepochopila, jak se jí může ta kamarádka podívat do očí. Ale jak říkám, každý si žije svůj život sám za sebe. Tobě držím palce, aby jsi našla to, co hledáš a spokojenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.10 18:16
radúna píše:
Ahoj zakladatelko,
soudit tě nehodlám, proč? Svůj život si žiješ ty, a nikdo jiný ho za tebe neodžije. Jen bych potřebovala kus té sebejistoty některých přispěvatelek. Člověk má pocit, že drží svůj života v tak pevných rukou, že chybu nikdy neudělají. Zakopnout může přece každý a život není jen černobílý.
Líbil se mi názor z té druhé strany, jak je tvůj muž naštvaný, žes ho tak dlouho vodila za nos. Dej mu čas a nediv se. Jo, je něco, co bych ti asi vytkla - to lhaní a tahání za nos. Je fakt, že jsou v životě člověka chvíle, kdy milosrdná lež je 100× lepší než krutá pravda. V tom podvádění manželky/kamarádky z party, tam bych asi lhala taky. Těžko říct, nebyla jsem v takové situaci a nevím, jestli bych na tohle měla žaludek. Fakt nevím. Ale mám kamarádku, která to zvládla - s ním spala a jeho ženu doučovala angličtinu a hlídala jim dcerku.....Nikdy jsem nepochopila, jak se jí může ta kamarádka podívat do očí. Ale jak říkám, každý si žije svůj život sám za sebe. Tobě držím palce, aby jsi našla to, co hledáš a spokojenost.
Hezký zdílím tvůj názor
Anonymní-je pravda manžel se uklidní také jsem byla v situaci a soudili jsme se o dcerku zůstala v mé péči trvalo to tři roky,dnes už vím že to byla jak jeho touha mít dcerku tak uražená ješitnost.V současné době je jí 9let otec nejeví zájem a spíš já se snažím jí vysvětlit,že nemá čas.A z její strany zájem též upadá a bere jako tátu mého současného manžela. Je to fakt těžký a dítě samo vycítí kde je mu nejlíp a pokud jsi fakt dobrá máma dle mého dítě patří k mámě.Jen nebránit otci ve styku a dohodnout se.Pokud bys ho pomlouvala a špinila věř mi obrátí se to proti tobě.Držím palce at´vše dopadne dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Střídavou péči jsem mu navrhla, ale zatím to jako řešení nevidí, nechce si dítě půjčovat jako auto. Bydlet od sebe budeme jen kousek, takže by to praktikovat šlo. (manžel pracuje 5 dní v týdnu, ale kdyby chtěl, upravit by si to nejspíš mohl)
Já mu přece malou vzít nechci. Chci, abysme ji vychovávali oba dva, chci aby se denně vídali. Chci aby pro ni zůstal tátou navždycky
Jako náctiletí jsme se tuším zamilovávali docela často všichni ne? Tenkrát jsem to jako zamilování viděla, ale teď s odstupem let vím, že to bylo úplně něco jiného..Když jsem se zamilovala do budoucího manžela, byla jsem také ještě mladá, sama, po těžkých životních chvílích a po lásce jsem toužila. Snad nejsem taková vyjímka, že jsem se zamilovala víckrát za život.