Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
babi Zlopocasna píše:
No ja len akosi neviem uverit ze toto bude zakladatelkina posledna zastavka. Plus, co ocakavat od chlapa, ktory preberie zenu kamaratovi? Asi to nebola len nejaka povrchna znamost, ked si ho zakladatelkin manzel pozyval domov, predpokladam ze toho uz maju za sebou viac. A predsa mu ukradol zenu aj dceru. Koho zradi nabuduce?
Plně s tebou souhlasím a je to na obě strany,co čekat od ženy,která kvůli chlapovi veme dítěti tátu.Chudák dítě.
Některé z vás sem přispívají ze svého života příběhy o nevěrných manželích, kteří vás týraly, bili, podváděli a život s nimi byl jedno velké příkoří a jedním dechem podporujete zakladatelku.
Chápu, že vám se život bez tyrana líbí a začaly jste znovu a lépe.
Ale to vůbec není zakladatelčina situace. Ona se špatně rozhodla, nikdo jí netýral, neubližoval, nepodváděl - jen nebyla spokojená a zamilovaná. Hm..
Potřeba lásky jí dohnala až do nového vztahu. Nevím jak moc trpěla, ale byla ochotna ten pocit vyměnit za úplnou rodinu a vztah otce s dcerou.
Já kdybych svou vlastní chybou nepocitovala naplnění ve vztahu, ani ve snu by mě nenapadlo to řešit takto.Pokud by dcera byla štastná tak přesto by vlak prostě nejel, na to bych neměla odvahu ani nervy ani svědomí. ![]()
Jdi za hlasem svého srdce mi v tuto chvíli zní jako tak nejsobečtější věta na světě.. ![]()
JO, presne… o jake vazne zivotni udalosti, po ktere se partner zmeni, mluvite? U zakladatelky se nic takoveho nestalo. Ze si zacala s kamaradem? Ja bych si nikdy s manzelovym kamaradem nic nezacala a ani by me ani kamarada nikdy nic podobneho nenapadlo…to me hlava proste neber… v jake spolecnosti to zijete? Ja si s manzelem poridila dite po sesti letech vztahu, to uz snad clovek pozna, jaky ten druhy je… no treba po roce to asi fakt nejde… a po dvou letech pryc… fakt se na muj vkus zamilovavate dost rychle… a ze clovek nepozna, jaky ten druhy je hned, no ano, taky se nezenim a nevdavam, jak na bezicim pasu, ne? Vzdycky existuji omluvitelne vyjimky, ale tady nejak zadnou nenachazim…
ja proste nechapu, jak muzete takove jednani omlouvat? jsem rada, ze vim, ze od svych kamaradu se niceho podobneho obavat nemusim a manzel taky ne… ![]()
Hezky zpoved. A co tady cekas? Rozhreseni?
Sla si za hlasem sveho srdce, pocitej s tym ze poneses dusledky, jak ty, tak tvoje dcera tak tvuj manzel tak tvuj milenec.
Ze se manzel chce soudit o dceru? Je jeho zakonne pravo. V kazdem normalnim state by mel alespon sanci, zvlast jelikoz rozvod je z Tveho popudu,z duvodu Tve nevery, ani si se nepokusila manzesltvi spravit nejakou poradnou, lhala si, podvadela. V tomto state asi jeho sance vysoke nejsou ale hold pocitej s tim, ze kdyz se chces rozvest tak je alespon sance ze prijdes o peci o dite!
Ano, nejlepsi by bylo domluvit se rozumne, ale ty ses doted jak rozumny clovek nepredvedla (zatloukala si, lhala, vahala, ridila si se citem) , tak proc to cekas od manzela?
Nesoudim Te, mas pravo opustit manzelstvi, mas pravo spat s kamaradem sveho manzela, mas pravo dcerce privest do zivota jienho chlapa ale NES dusledky bez fnukani a litovani sama sebe, jak tady nekdo napsal s noblessou!
Mroe, Lizbeth, napsaly jste to hezky, máte svůj názor, ale je to o tom, že soudíte podle sebe.
„Já bych nikdy nedokázala,…Já bych to neudělala…“
Fajn, držím vám palce, aby se vám tohle nebo podobné klopýtnutí nestalo. Fakt. Není to ironie, jen opravdu fandím lidem těm, co mají tak pevné morální zásady a myslí si, že život jim nikdy (!) nenachystá žádné takové pasti, do kterých by spadli.
Jo, je super, že hlásáte, že štěstí dětí je na prvním místě. Ale nemám ten pocit, že by dcera zakladatelky byla na tom tak moc špatně, aby jste její matku skoro „ukřižovaly“. Mně zase rozhodil daleko víc ten vánoční příběh Pavlínky a jejího dědečka. To mi přišlo daleko horší a daleko odsouzeníhodné. Tam by možná bylo takové to mravokárné rozhořčení na místě daleko víc než tady. Do detailů tu situaci neznáme, máme od zakladatelky pouze takové informace, na jejichž základě si netroufám soudit ani omylem. Jak jen to psala Lesina?
Lesina píše:
Naučila jsem se jedno - nesoudím nikoho, v jehož botách jsem se neprošla…
V poslední době jsem neslyšela moudřejší rčení.....
mroe píše:
Ja si s manzelem poridila dite po sesti letech vztahu, to uz snad clovek pozna, jaky ten druhy je…
A ani toto nemusí být tak docela pravda. Já jsem si třeba „pořídila“ dítě s manželem po osmiletém vztahu, jsme spolu 12 let. A můžu ti říct, že poslední rok docela koukám, co se z mého mužíčka klube…Řešíme takové problémy, o kterých jsem si myslela, že je řešit nebudeme nikdy. A nejsou to peníze, milenky, pítí a bití. Docela pár maličkostí, které se na sebe nabalily a manžílka ukázaly v jiném světle. A člověk by řekl, že to jsou prkotiny, které se dají vyřešit. Jo, dají, ale musel by ten protějšek chtít něco taky řešit. Ale to jsem kapku odbočila. Takže ani dlouholetost nezaručuje průhlednost toho druhého.
Co je tak zvlastneho na tom, ked ma niekto moralne zasady? Tebe sa predsa tiez nikdy nestane ze sa nevyspis s vlastnym otcom, tak preco sa cudujes ked niekto vie ze sa nevyspi s manzelovym kamaratom? Ved chlap ako chlap.
Bábi Zlopočasná píše:
Co je tak zvlastneho na tom, ked ma niekto moralne zasady? Tebe sa predsa tiez nikdy nestane ze sa nevyspis s vlastnym otcom, tak preco sa cudujes ked niekto vie ze sa nevyspi s manzelovym kamaratom? Ved chlap ako chlap.
Není na tom špatného vůbec nic. Naopak, psala jsem už jednou, že lidem, kteří umí žít tak, aby ty zásady neporušili, fandím. Jen jim k tomu i navrch přeju, aby nikdy nepovolili otěže těch zásad a velmi pevně drželi po celý zbytek života. Protože jsou lidé, kteří povolili a neudrželi. Následky jsou na nich, ale my přece nejsme soudci, kteří je musí za to zákonitě odsoudit, nebo jo?
Jen jsem zapomněla připsat (ironicky), že se s vlastným otcom opravdu nevyspím, protože mi před dvěma a půl lety umřel…
radúna píše:
Jen jsem zapomněla připsat (ironicky), že se s vlastným otcom opravdu nevyspím, protože mi před dvěma a půl lety umřel…
![]()
Myslím si,že tady opravdu ukáže až ŽIVOT -se svýma spletitýma cestičkama může kohokoli zavést uplně jinam, než by od něj očekával.....
![]()
Aj tak si myslim ze su proste veci ktore sa nerobia a nemoze sa stat situacia, ktora by Ta prinutila urobit ich.
A miesto otca si kludne dosad brata, stryka, mamu sestru
Skratka ludia na ktorych sa nesiaha a tam patri aj kamarat manzela (ked uz odhliadneme od toho ze vsetci mimo aktualny vztah)
Pravda,odsoudit človška jde lehce,ale přijde mi,že zakladatelka nám tu chtěla naznačit,jak to měla těžké,nejdřív ženatý milenec,pak sňatek bez lásky…
No nevim,na mě to zapůsobilo opačně.
Jasně láska nezná hranice,ale zodpovědnost ano.
Možná mě ukamenujete,ale milovat se s člověkem o kterém si myslím,že není ten pravý..no nevim,bo zákonitě si musím uvědomit,že se může něco stát a až se to stane,tak teprve potom dojít k závěru,že mi ten dotyčný nevyhovuje.Divné.
Můžete mě kamenovat za staromódní názory,ale právě že nezodpovědnost některých lidí je děsná.
Z různých diskusí mám pocit,že děti jsou jen nějaká věc,která se dá bez problémů přesouvat a používat jako zbraň proti partnerovi.
Jsem po třetí vdaná,takže taky mi nevyšlo vše podle představ,ale nerozváděla jsem se protože jsem se zamilovala do jiného.
Hodně děvčat tady píše,jak je náhradní tatínek super,ale v mém případě to až tak ideální nebylo,nejhorší varianta je tvoje děti,moje děti a vaše děti.
Protože pro mě byli děti ti nejdůležitější,raděj jsem je vychovávala sama.
Dnes už jsou z domu a manželství klape,dovolím si tvrdit,že hlavně díky tomu.
Mám hodného muže,tolerantního a děti ho mají rády,ale jsou už dospělé,takže je nikdo nevychovává atd.
Sára.
Bábi Zlopočasná píše:
Aj tak si myslim ze su proste veci ktore sa nerobia a nemoze sa stat situacia, ktora by Ta prinutila urobit ich.
Ale ano, já taky nikde to zakladatelčino počínání neschvaluju. Nedělají se takové věci. Ale stává se to. Jsme lidé, omylní lidé.
Jen nevím, proč se někdy takové věci odsuzují tak razantně, zvlášť, pokud se nás osobně přímo netýkají.....?
Jedno mě naučil život a řídím se (občas) heslem:
„Nehas, co tě nepálí.“
Takže nevím, proč bych měla být na zakladatelku zlá, když mně osobně neublížila…?
Nevím, jestli jsem to napsala tak, aby jsi mě pochopila.
radúna píše:mroe píše:A ani toto nemusí být tak docela pravda. Já jsem si třeba „pořídila“ dítě s manželem po osmiletém vztahu, jsme spolu 12 let. A můžu ti říct, že poslední rok docela koukám, co se z mého mužíčka klube…Řešíme takové problémy, o kterých jsem si myslela, že je řešit nebudeme nikdy. A nejsou to peníze, milenky, pítí a bití. Docela pár maličkostí, které se na sebe nabalily a manžílka ukázaly v jiném světle. A člověk by řekl, že to jsou prkotiny, které se dají vyřešit. Jo, dají, ale musel by ten protějšek chtít něco taky řešit. Ale to jsem kapku odbočila. Takže ani dlouholetost nezaručuje průhlednost toho druhého.
Ja si s manzelem poridila dite po sesti letech vztahu, to uz snad clovek pozna, jaky ten druhy je…
Ano, muze se to stat, ale to se zakladatelky proste netyka, ze? Tam to bylo jinak… ja ji soudit nechci,mne jen rozciluji ty povzbudive komentare lidi, kteri se tvari, jako ze je to v poradku…a drzi ji jeste palce… jako v cem? ve vztahu s kamaradem manzela a jeho ditetem? to je fakt silny kafe…(ten predchozi vztah se zenacem a pak kamaradstvi s jeho zenou to uz snad jen dokresluji) jako vam to neprijde nenormalni?
nerikam, ze se cloveku obcas nemuze stat neco necekaneho, co odporuje nebo odporovalo jeho zasadam, ale tohle je na muj vkus nejak moc veci najednou…zrejme se zakladatelciny moralni zasady diametralne odlisuji od tech mych…a casti ostatnich prispevatelek…
No ja len akosi neviem uverit ze toto bude zakladatelkina posledna zastavka. Plus, co ocakavat od chlapa, ktory preberie zenu kamaratovi? Asi to nebola len nejaka povrchna znamost, ked si ho zakladatelkin manzel pozyval domov, predpokladam ze toho uz maju za sebou viac. A predsa mu ukradol zenu aj dceru. Koho zradi nabuduce?