Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Život dvakrát naruby
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.4.10 09:45
Anonymní píše:
Pravda,odsoudit človška jde lehce,ale přijde mi,že zakladatelka nám tu chtěla naznačit,jak to měla těžké,nejdřív ženatý milenec,pak sňatek bez lásky…
No nevim,na mě to zapůsobilo opačně.
Jasně láska nezná hranice,ale zodpovědnost ano.
Možná mě ukamenujete,ale milovat se s člověkem o kterém si myslím,že není ten pravý..no nevim,bo zákonitě si musím uvědomit,že se může něco stát a až se to stane,tak teprve potom dojít k závěru,že mi ten dotyčný nevyhovuje.Divné.
Můžete mě kamenovat za staromódní názory,ale právě že nezodpovědnost některých lidí je děsná.
Z různých diskusí mám pocit,že děti jsou jen nějaká věc,která se dá bez problémů přesouvat a používat jako zbraň proti partnerovi.
Pod tohle bych se podepsala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.10 09:52
Radúno - rozhodně si nemyslím, že mě se nemůže nic takového přihodit, že se nemohu já nebo manžel někde zamilovat a zblbnout, ale to neznamená, že ted na to nemůžu mít názor..To bychom se tu vůbec nemohly bavit, kdybychom to vztahovaly jen na to co jsme zažily. Máme přece názory i na věci, které se nás netýkají, takže nevím co je na tom tak divného..
Určitě se také nepovažuji na morální výši a mám své chyby stejně jako manžel..
I já jsem byla před pár lety na vážkách ( trochu poblázněná), přemýšlela jsem o tom, jaké by to bylo bourat rodinu a všechno to okolo - vyšlo mi z toho, že štastný nebude absolutně nikdo..
A že existují horší životaní situace?? Pavlínka a děda ( či jiné) - no jasně, ale to taky neznamená, že toto je vpořádku.
to jak se zakladatelka zachovala ve 20 se ženáčem mi vůbec nevadí - nevidím v tom souvislost s jejím životem - botu udělá každý - to jsou prostě průšvihy..
Ale toto už je jiné - někdo psal - a co jako měla dělat když otěhotněla??? - To je jako vážně řešení vzít si kvůli tomu člověka, kterého nemiluji, nakukat mu ideální rodinku, a potom se zhroutit z toho jak jsem neštastná?? Nebylo by to jednoduché ale mohla to rozseknout už v těhotenství a ušetřit tatínkovi soužení o dceru..
zase na druhou stranu o dlouhodobém poznávání to není. Já otěhotněla po 3 měsících známosti a je to fajn. Brali jsem se až po 11 letech.
Ano vždycky se může něco posrat, co neplánujeme, co nechceme, co prostě udeří jako blesk z čistého nebe - jenže tohle nebyl žádný blesk ale mlha od zakladatelky hustá tak , že by se dala krájet - a to od počátku.. 
Já vidim rozdíl v tom, když po 10 letech je manžel nebo manželka nevěrní či jinak na pytel a řeší se to, než když člověk začne vztah tohoto typu a pak kouká jak jelito na následky..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.10 09:52
To nie je o tom byt na zakladatelku zla … To by sme potom mohli prepustit vsetkych uvaznenych podvodnikov, ved netreba byt na nich zly, ked neublizili konkretne nam. Lebo zakladatelka tiez „iba“ podvadzala manzela.
Teda, nechcem zakladatelku lyncovat alebo tak nieco. Ale ona VEDOME urobila nespravnu vec (a neraz, ale to je vedlajsie). A ano, vinnikom treba odpustat. Ale oni sami si najprv musia priznat svoju vinu a olutovat ju (sakra, to sa pise uz v Biblii), ale zakladatelka je (podla toho ako si ja jej slova vysvetlujem) presvedcena o tom, ze je v prave, a pokial sa manzel pokusi ziskat dceru, tak jej este bude aj ublizene. A to je to co mi vadi. Neviem ci priamo iba na zakladatelke, alebo na vsetkych ktore ju podporuju a povzbudzuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.10 10:12
Zakladatelka píše:
„…zamilovali se do sebe a já se během tří týdnů přestěhovala za ním na téměř druhý konec republiky. Našla jsem si tu práci a žili jsme si svůj spokojený život. Ani ne za rok jsme se začali snažit o miminko. Vyšlo to asi za čtvrt roku a já otěhotněla. Už ale během těhotenství jsem začala zjišťovat, že to není ono. Že prostě ten vztah mi nedává to, co chci, i když jsem sama přesně nevěděla, co to je, to něco. Už jsme ale čekali miminko, tak se konala svatba. Vlastně jsme se ani původně brát nechtěli. Vzali jsme se na mů popud, říkala jsem si, že to „ono“, třeba přijde, že se budu snažit. Už kvůli tomu miminku. Po porodu se ale začal ten něžný cit vytrácet ještě víc. Postupně, až se vytratil úplně. Nevěděla jsem, co dělat. Asi bych s tím ani nic nedělala, kdyby se v mém životě neobjevil jiný muž. Nepřišlo to najednou.“
Z tohoto úryvku zakladatelčina psaní usuzuji, že vstupovala do manželství zamilovaná a ne, že ho tahala za nos už před svatbou. Ty její citové problémy začaly v těhotenství a po porodu se vyostřily.
Nevím, kde se vzal ten názor, že svého manžela podvedla (neměla ráda) už před sňatkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.4.10 10:16
radúna píše:
Zakladatelka píše:
„…zamilovali se do sebe a já se během tří týdnů přestěhovala za ním na téměř druhý konec republiky. Našla jsem si tu práci a žili jsme si svůj spokojený život. Ani ne za rok jsme se začali snažit o miminko. Vyšlo to asi za čtvrt roku a já otěhotněla. Už ale během těhotenství jsem začala zjišťovat, že to není ono. Že prostě ten vztah mi nedává to, co chci, i když jsem sama přesně nevěděla, co to je, to něco. Už jsme ale čekali miminko, tak se konala svatba. Vlastně jsme se ani původně brát nechtěli. Vzali jsme se na mů popud, říkala jsem si, že to „ono“, třeba přijde, že se budu snažit. Už kvůli tomu miminku. Po porodu se ale začal ten něžný cit vytrácet ještě víc. Postupně, až se vytratil úplně. Nevěděla jsem, co dělat. Asi bych s tím ani nic nedělala, kdyby se v mém životě neobjevil jiný muž. Nepřišlo to najednou.“Z tohoto úryvku zakladatelčina psaní usuzuji, že vstupovala do manželství zamilovaná a ne, že ho tahala za nos už před svatbou. Ty její citové problémy začaly v těhotenství a po porodu se vyostřily.
Nevím, kde se vzal ten názor, že svého manžela podvedla (neměla ráda) už před sňatkem.
Tak si to přečti znovu,píše to tam dost jasně.S
- Citovat
- Upravit
Gabika
22.4.10 10:20
Súhlasím s Lizbeth aj Bábi Zlopočasnou. Chyby sa stávajú, ale u zakladateľky mi to príde tak trochu ako životný štýl. (Tým nechcem povedať, že ju odsudzujem. 
Tie, ktoré ju podporujete, nie je to náhoda, že ste samy rozvedené (a prípadne znovu vydaté)? Ste presvedčené o tom, že ste k tomu mali dobrý dôvod, a aj, že vám to vyšlo… a teraz v osude zakladateľky hľadáte podobné body. Prečo? To si neveríte, že ste urobili dobre? Ja nechcem rýpať, len by som chcela povedať, že sa nemusíte stotožňovoať s každou nespokojnou manželkou…
Už som to tu raz písala, zakladateľka má podľa mňa tendencie sa pomerne nevhodne zamilovávať. (Z tej druhej diskusie som len veľmi letmo pochopila, že onen aktuálny milenec sa v poslednej dobe nejak výrazne zmenil, „dospel“ - kiež mu to dlho vydrží. Ako sa hovorí, chlap dúfa, že sa manželka nezmení, žena dúfa, že sa chlap zmení… Tak nejak by som za pár rokov čakala pokračovanie, že on sa vlastne len pretvaroval… takže to celé bol zase omyl. Ale to už myslím s nadsázkou Nech sa teda zamilováva, ale vo svojom „voľnom čase“ a neťahá do toho rodinu…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.4.10 10:21
radúna píše:
Zakladatelka píše:
„…zamilovali se do sebe a já se během tří týdnů přestěhovala za ním na téměř druhý konec republiky. Našla jsem si tu práci a žili jsme si svůj spokojený život. Ani ne za rok jsme se začali snažit o miminko. Vyšlo to asi za čtvrt roku a já otěhotněla. Už ale během těhotenství jsem začala zjišťovat, že to není ono. Že prostě ten vztah mi nedává to, co chci, i když jsem sama přesně nevěděla, co to je, to něco. Už jsme ale čekali miminko, tak se konala svatba. Vlastně jsme se ani původně brát nechtěli. Vzali jsme se na mů popud, říkala jsem si, že to „ono“, třeba přijde, že se budu snažit. Už kvůli tomu miminku. Po porodu se ale začal ten něžný cit vytrácet ještě víc. Postupně, až se vytratil úplně. Nevěděla jsem, co dělat. Asi bych s tím ani nic nedělala, kdyby se v mém životě neobjevil jiný muž. Nepřišlo to najednou.“Z tohoto úryvku zakladatelčina psaní usuzuji, že vstupovala do manželství zamilovaná a ne, že ho tahala za nos už před svatbou. Ty její citové problémy začaly v těhotenství a po porodu se vyostřily.
Nevím, kde se vzal ten názor, že svého manžela podvedla (neměla ráda) už před sňatkem.
Zakladatelka se po třech týdnech stěhovala za přítelem a teď se zase chce vrhnou stejně nezodpovědně do dalšího vstahu,ale už není sama,co když za rok,dva zjistí,že to pro ni není ono a půjde zase o dům dál?S
- Citovat
- Upravit
Gabika
22.4.10 10:29
Anonymní píše:radúna píše:Tak si to přečti znovu,píše to tam dost jasně.S
Zakladatelka píše:
„…zamilovali se do sebe a já se během tří týdnů přestěhovala za ním na téměř druhý konec republiky. Našla jsem si tu práci a žili jsme si svůj spokojený život. Ani ne za rok jsme se začali snažit o miminko. Vyšlo to asi za čtvrt roku a já otěhotněla. Už ale během těhotenství jsem začala zjišťovat, že to není ono. Že prostě ten vztah mi nedává to, co chci, i když jsem sama přesně nevěděla, co to je, to něco. Už jsme ale čekali miminko, tak se konala svatba. Vlastně jsme se ani původně brát nechtěli. Vzali jsme se na mů popud, říkala jsem si, že to „ono“, třeba přijde, že se budu snažit. Už kvůli tomu miminku. Po porodu se ale začal ten něžný cit vytrácet ještě víc. Postupně, až se vytratil úplně. Nevěděla jsem, co dělat. Asi bych s tím ani nic nedělala, kdyby se v mém životě neobjevil jiný muž. Nepřišlo to najednou.“Z tohoto úryvku zakladatelčina psaní usuzuji, že vstupovala do manželství zamilovaná a ne, že ho tahala za nos už před svatbou. Ty její citové problémy začaly v těhotenství a po porodu se vyostřily.
Nevím, kde se vzal ten názor, že svého manžela podvedla (neměla ráda) už před sňatkem.
To je sradna, ako každý v tom úryvku vidíme niečo iné 
Ja tam vidím to, že sa zamilovala, a to až tak, že za láskou šla na druhý koniec republiky. A tiež tam vidím to, že z lásky chceli miminko, a keď sa zadarilo (keď dosiahla, čo chcela), tak sa láska vytratila… Celá láska trvala niečo cez rok. A za nejaký rok-dva sa zamilovala znovu, a tiež chce ísť za láskou „na koniec sveta“.
Sú ľudia, ktorí sa zamilovávajú ťažko a dlho im to trvá, a sú ľudia, ktorí dokážu byť každých pár rokov zamilovaní „do smrti“ do niekoho iného… Keď v tom vzťahu dosiahnu určitého bodu, záujem opadá… Pokiaľ zakladateľka patrí do druhej skupiny, mala by so sebou ťahať dieťa?
- Citovat
- Upravit
22.4.10 10:30
Brala si ho proto,ze cekala, ze to ono prijde a ze se bude snazit… ale asi na to snazeni rychle zapomnela, kdyz jsou male teprve dva roky…jednou se k tomu SAMA rozhodla a zavazala, dokonce to sama navrhla, tak se snazit mela…ze by se najek konkretne snazila nepise… a ze je manzel v soku zrejme vypovida o tom, ze ani nejak presne moc netusil, ze se neco zavazneho deje…taky pokud jsou male dva roky a uz ma v zivote jineho muze(predpokladam a vlastne to i pise, ze se pro jineho nerozhodla tak rychle jako poprve), asi nebyl moc cas…
no nic… stejne to nic nezmeni, uz se stalo, kez by se zakladatelka poucila a dal se chovala zodpovedneji…
netusim, kolik je ji let, mozna jeste dospeje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.10 10:49
Gabika píše:
To je sradna, ako každý v tom úryvku vidíme niečo iné
Sú ľudia, ktorí sa zamilovávajú ťažko a dlho im to trvá, a sú ľudia, ktorí dokážu byť každých pár rokov zamilovaní „do smrti“ do niekoho iného… Keď v tom vzťahu dosiahnu určitého bodu, záujem opadá… Pokiaľ zakladateľka patrí do druhej skupiny, mala by so sebou ťahať dieťa?
Toto je konečně příspěvek, který má (podle mně) „hlavu a patu“.
Jen ta poslední věta - tam bych už to nechala na zakladatelce a nevynášela nad ní soud.
Jen ještě poznámečka k výtce anonymní, že se stěhovala za přítelem na konec republiky za tři týdny…:
Ano, možná to byla zbrklost, ale jak říkám:
tisíc lidí = tisíc povah.
Každý holt uvažujeme a chováme se jinak než ten druhý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.4.10 10:55
radúna píše:
Gabika píše:[/citaceJen ještě poznámečka k výtce anonymní, že se stěhovala za přítelem na konec republiky za tři týdny…:
Ano, možná to byla zbrklost, ale jak říkám:
tisíc lidí = tisíc povah.
Každý holt uvažujeme a chováme se jinak než ten druhý.Chtěla jsem tím jen říct,že jedná zbrkle a bez rozvahy,ale už není sama.Byla zaláskovaná,dobře,ale dlouho jí to nevydrželo,jak ví,že teď to bude jinak?
Ale je to pořát dokola,dokonce se zakladatelka jaksi neukazuje.Asi chtěla plácat po rameni,jak udělala dobře a ujištění,že manžel je bídák,protože má rád dceru.S
- Citovat
- Upravit
Gabika
22.4.10 10:55
radúna píše:
Gabika píše:To je sradna, ako každý v tom úryvku vidíme niečo iné
Sú ľudia, ktorí sa zamilovávajú ťažko a dlho im to trvá, a sú ľudia, ktorí dokážu byť každých pár rokov zamilovaní „do smrti“ do niekoho iného… Keď v tom vzťahu dosiahnu určitého bodu, záujem opadá… Pokiaľ zakladateľka patrí do druhej skupiny, mala by so sebou ťahať dieťa?Toto je konečně příspěvek, který má (podle mně) „hlavu a patu“.
Jen ještě poznámečka k výtce anonymní, že se stěhovala za přítelem na konec republiky za tři týdny…:
Jen ta poslední věta - tam bych už to nechala na zakladatelce a nevynášela nad ní soud.
Ano, možná to byla zbrklost, ale jak říkám:
tisíc lidí = tisíc povah.
Každý holt uvažujeme a chováme se jinak než ten druhý.
Nie, nie, ja ju za sťahovenie neodsudzujem! Sama som sa v raných počiatkom môjho vzťahu sťahovala zo Slovenska do Prahy! Tak si viem predstaviť, aký silný cit to musel byť, keď sa rozhodla opustiť istotu a ísť „do neznámeho sveta“. Akurát, že mi to vydržalo dlhšie… bude to 10 rokov (ŤUK-ŤUK)
- Citovat
- Upravit
22.4.10 11:14
Gabika, já vím, že už není sama a že by měla myslet na dítě, ale dovedeš si představit třeba, jaké by to soužití? Manžel by stejně asi časem prozřel a možná by to jejich manželství stejně skončilo „v kytkách“.
Kdyby se mi něco podobného stalo, já za sebe říkám, že bych asi nedokázala žít s člověkem, který už nechce se mnou být. A kdo říká, že kvůli dítěti ano, tak je buď lhář nebo masochista. Znám to, známá z práce tak zůstala s mužem kvůli tomu, že měli syna. Šestiletého. On se ku.vil, pil a bil ji a přesto s ním byla. Pak otěhotněla, mají spolu druhého syna, ale ona je nešťastná, že zůstala. Děti mají dneska 10 a 3. On ji sice už nebije, ale jinak je stejný. A ona? Je nešťastná, že neodešla dřív. I teď zůstává kvůli ml. synovi, aby měl tátu.
Já vím, že to není totéž jako u zakladatelky, ale já mám pocit, že je zde souzená stejně jako by provedla snad vraždu nebo co.
Kurňa, já si připadám jako její advokát.........A přitom jsem jí taky napsala (str. 3 tuším), že to lhaní nebylo zrovna to pravé ořechové.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.4.10 11:19
NEZODPOVĚDNOST
…tak bych to nazvala já. …Zcela nevyzrálá osobnost zakladatelky.- nejdříve románek se ženatým, pak dlouhá léta lži a vetření se do přízně jeho ženě(jak zklamaná musela být jeho manželka, když se po letech dověděla pravdu a celou tu dobu jí zakladatelka i její manžel lhali???!!!!) Zakladatelko, vžij se do její situace! …Pak obrovské zamilování, početí dítěte, nejasnost v citu k muži,za něhož se vdá…!!!myslela jsem, že dnes už se tohle nemůže stát-pokud to nebylo kvůli penězům, nevěřím, že „kvůli“ miminku se vdá( mohla s ním přeci dál žít a čekat až „to“ -opravdová láska přijde)…no a teď je znovu zamilovaná, snad brzy počne další dítě z lásky a možná že po pár letech zjistí, že ON-není ten praví a bude hledat dál… Půjde si za svým „štěstím“ a za sebou nechá zlomená srdce mužů, kteří ji milovali a věřili, pár dětí, které bude vláčet s sebou na své cestě za štěstím… Takovéhle ženské mají být sami, nesnažit se „přizpůsobit“ normálnímu modelu-rodina, zázemí… Podle všeho je zakladatelce něco pod 30let?? Počkej pár let, snad dospěješ a pak zakořeň. Dříve to nemá smysl. A nebo ještě jedna možnost- pamatuj, že boží mlýny melou spravedlivě a dej pozor, aby tvou novou lásku neodlákala jiná „dvacítka“ pro pobavení-pak teprve při vlastním zraněném srdci by jsi pochopila správný význam „lásky“…a dokázala tak odlišit pouhou zamilovanost a poblázněnost nového vztahu, za kterou se ženeš.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.4.10 11:21
radúna píše:
Gabika, já vím, že už není sama a že by měla myslet na dítě, ale dovedeš si představit třeba, jaké by to soužití? Manžel by stejně asi časem prozřel a možná by to jejich manželství stejně skončilo „v kytkách“.
Kdyby se mi něco podobného stalo, já za sebe říkám, že bych asi nedokázala žít s člověkem, který už nechce se mnou být. A kdo říká, že kvůli dítěti ano, tak je buď lhář nebo masochista. Znám to, známá z práce tak zůstala s mužem kvůli tomu, že měli syna. Šestiletého. On se ku.vil, pil a bil ji a přesto s ním byla. Pak otěhotněla, mají spolu druhého syna, ale ona je nešťastná, že zůstala. Děti mají dneska 10 a 3. On ji sice už nebije, ale jinak je stejný. A ona? Je nešťastná, že neodešla dřív. I teď zůstává kvůli ml. synovi, aby měl tátu.
Já vím, že to není totéž jako u zakladatelky, ale já mám pocit, že je zde souzená stejně jako by provedla snad vraždu nebo co.
Kurňa, já si připadám jako její advokát.........A přitom jsem jí taky napsala (str. 3 tuším), že to lhaní nebylo zrovna to pravé ořechové.
Jistě,není ideální zůstávat v nefunkčním vztahu,ale proč do něj vstupovat,když mám pochybnosti.Navíc zakladatelka nepíše nic o týrání,ona se jen zamilovala do jiného.Neodsuzuji,ale taky neschvaluji její počínání.Je sobecké a nezodpovědné.S.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
- Je ve stresu - jak mu pomoct?
- Veliká lež expříteli - chyba
- Pocit podezíravosti vůči partnerovi
- Rozvod - jsem bez přijmů, může mi soud odpustit poplatky?
- Společné bydlení s mými dětmi a přítelem??
Užitečné odkazy
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
