Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše: Více
My jsme měli hotové přízemí a dodelavali patro. Ve smyslu finálních podlah, vybavení.
Tak lepší v tomhle než s tchyní, se kterou máte problémy. Ten klid je k nezaplacení. Navíc už je hezky, budete venku, na zahradě.
Já bych dala přednost klidu a radši furt uklízela, než se s někým dohadovat. Klid je k nezaplacení.
Díky, i já jsem nakloněna klidu, pohodě a žádnému stresu co zase bude. Jen mi vadí, že malá zkrátka lozi v tom pisku, betonu, cementu a já nevím v čem všem co manžel tahá
ale i tak by to mělo být v pohodě, nic malé hrozit nemůže? Já jsem z paneláku takže i bydlení a oprava baráčku je pro mě novinka
Tak trochu nepořádku přežije, za chvíli bude běhat, bude to zase o něco lepší. S tchyní bych nebydlela ani kdybych si měla dát na zahradu stan.
A na jak dlouho to ještě máte cca? Za mě náročné, ale ne nereálné. A lepší s 1 dítětem na léto než s lezcem na zimu. Jako co by se tomu dítěti mohlo stát?
Já bych tam při tomto, co máte hotové, bydlela už dávno.
Dcěři je rok, tak by snad v písku lozila i na pískovišti…Cement a tak je samozřejmě větší problém, ale přijde mi to celkem normální, asi se tam práší, ale při určitých typech opatření se to neroztahá tak moc.
Dceři bylo rok a půl a rozbourali jsme půl baráku. Přežila to.
já třeba potřebovala loupat staré dlaždičky a dcera chodila v tom prachu. Hrabala se lopatkou v tom bordelu. Bylo to o neustálém uklízení, ale bylo to fajn. Zvládli jsme to a rekonstrukci dokončili..
Zůstala bych ve svém..
Odepisuju po delší době. Já jsem pro aby malá ochutnala písek, olizla kde co, dudlík vyvalela, ochutnala kámen, trávu apod, v tomhle sterilní nejsem, jen mi vadí prach tady z tohohle. Dcera není v tom prachu, to je jasný ale přeci jen se to trochu roztaha a tuhle sni že země kousek křupky nebo sebere hračku, leze a z toho oblečení je trochu ten „prach“ cítit nebo jak to napsat. Jedná se pouze o víkendy, týden je manžel zaneprázdněn práci, tak snad se to nějak zvládne a nějaký malý množství ji neublíží, chová se malá jako vždy. Takže už tady budeme zůstávat, jen teda tchýně to nějak nedokáže překousnout, zabarikadovala její dům (oblečení, věci malé a naše zkrátka vše jsme odvezli) jen jsme nestihli pár skříní, postel naší a postýlku malý. Matrace nám půjčili manželův bratranec a postýlku pro malou sousedi - jen ji manžel musel snížit rošt, a aby do toho nevrtal tak to vypodlozil laťkou kterou řezal fryckou.. no trochu to kousky latí jsou cítit spaleninou tak vetram a větrám.. muzu vám říct že takhle dlouho na nervy jsem nebyla, jsem zrala minimálně na dva panáky (s nadsázkou) ![]()
Že začátku tě bude hrozně s.at, všude bordel, nic hotového, neustálý randál, prach. Život na stavbě.
Ale zvykneš si na tu situaci a přijmi to jako fakt, jednou to skončí.
Je třeba na to jít systematicky, nedělat páté přes deváté.
Nejdřív kuchyň a 1 místnost, koupelna. V tom se už dá v pohodě žít.
Sousedi takhle mají rozestavěný barák už asi 10 let, nejdřív měli právě jen tu kuchyni, obývák a koupelnu. Postupně doopravovali další místnosti.
Někdo už psal, že to tak dřív bylo normální. Jo bylo. Lidi makali má svém po práci a o víkendech, nemohl si každý dovolí firmu, řemeslníky.
Většina lidí to zvládla ufinancovat z úspor a výplat.
Z generace mých rodičů neznám nikoho s hypotékou na dům a všichni tady na vesnici bydlí ve svém. Sice stavěli dlouho a sami, ale za svoje.
Takže za mě jo, bydlet na stavbě se dá a byl to dřív standard
.
Jednou na to budete rádi vzpomínat.💐 To vám tchýně sebrala postele s postýlku protože jste se odstěhovali?
@Anonymní píše: Více
lepší furt uklízet bordel a hlídat dítě, než se nechat rozložit u tchyně
Víš kolik dětí dřív vyrůstalo „na staveništi“? ![]()
Poprosím o anonym - soukromé informace. Již před těhotenstvím jsme pořídili za dobrou cenu dům. Udělali se okna, střecha, voda, elektrika apod. Pak jsem otěhotněla (nečekali jsme že to i přes diagnózu půjde takhle snadno) a dům jsme nestihli udělat komplet a zůstali jsme bydlet u tchýně. U tchýně dobry, ale pak začal masakr a ani jeden to už s manželem nedáváme. Napadlo nás (nájem si dovolit s dnešníma cenama za pronájem nemůžeme) že by jsme šli do baráku kde by se tedy dál dodělávalo. Kuchyň, místnost na spaní, koupelna a toaleta je ale i tak. Dcera je lezici roční dítě. Zkusili jsme to zatím na víkend a jsem z toho dost na vážkách. Manžel vozí přes chodbu kolečko s betonem pak zase s pískem a postupně se to roznáší i do dalších místností no a samozřejmě dcera v tom leze, má hračky na zemi. Žil taky někdo nějakou dobu s miminem a zvládlo to bez úhony? Vím že dítě nemůže být ve sterilním ale trápí mě to. Zase by se nám takhle ulevilo od tchýně a jejího psychického teroru. Malá se tu zda spokojená. Přes týden bych vždycky vygruntovala aby byly čisté podlahy a dalo se tu normálně fungovat, víkendy jsou takto pracovní. Rodiče skrz hlídani mám daleko, kamarádky tu zatím nemám a tchýně je notná alkoholicka takže tam hlídání už vůbec ne. Postupně se pak budou nahazovat zdi, doobkladavat koupelna apod.