Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ja tu diagnozu taky jen tak strelila od boku a koukam jak se to tady chytlo, trochu ukvapene podle mne nemyslite? Jinak ty co tady pisi o tom ze staci par hodin k presne diagnoze zloutenky to je uplne zcestne, nezlobte se, ale je videt ze nevite o cem mluvite. A rizikove chovani v tomto pripade muze byt i pichani usi ci jina uplna banalita, takze bych s takovymi recmi byla opatrna.
Já spíš nechápu, když se zakladatelka ptá na názor, proč nenapíše diagnozu
papavlinka33 píše:
Ja tu diagnozu taky jen tak strelila od boku a koukam jak se to tady chytlo, trochu ukvapene podle mne nemyslite? Jinak ty co tady pisi o tom ze staci par hodin k presne diagnoze zloutenky to je uplne zcestne, nezlobte se, ale je videt ze nevite o cem mluvite. A rizikove chovani v tomto pripade muze byt i pichani usi ci jina uplna banalita, takze bych s takovymi recmi byla opatrna.
Můj manžel má hepatitidu C, má jí nejspíš už 30(jako nedonošený dostal dvě transfuze krve). Má to naštěstí hodně v pohodě, ale léčbu posouvá kvůli mému otěhotnění (zatím jsme si prošli dvěma potraty, což ale nebylo způsobeno touto nemocí). Doktor (kapacita v tomto oboru) mu bez problémů odklad schválil. I mě testovali, jestli mě nenakazil, naštěstí to mám negativní. Gynekoložka mi řekla, že má pět pacientek, které tuto nemoc mají a bez problémů donosily zdravé dítě. Takže o tuto chorobu se určitě nejedná ![]()
Jo, manžel měl výsledky během dvou týdnů, dále jen zjišťovali, který má genotyp - to ale nerozhoduje o „nebezpečnosti“, ale jen o délce léčby. To trvalo asi měsíc.
Mělo tam být 30 let.
soslik píše:
Moje známá (spolužačka) po diagnostikované rakovině řešila před pár měsíci stejnou situaci jakou řešíš ty - tzn. potrat a včasná léčba nebo donosit další dítko a začít s léčbou až po porodu. Rozhodla se dítko donosit a přivedla na svět zdravého chlapečka. Necelý měsíc po porodu svůj boj ale Marcela prohrálaa zanechala po sobě 2 chlapečky (2roky a cca 4týdny)…
Je to rozhodnutí každého…ale za sebe bych volila potrat - přijde mi sobecký nemyslet na to, co by v nejhorším případě bylo nejlepší pro většinu…Máš už jedno dítko, které potřebuje mámu a to by pro mě bylo nejdůležitější. Pokud by se nemoc neprokázala, můžete mít časem dítko další…pokud se nemoc prokáže, je důležité začít s léčbou co nejdřív a jednou si pořídit dítko další třeba formou adopce.
Asi máš strach z toho, že podstoupíš potrat a nemoc se nakonec neprokáže. Ty ale nemusíš mít strach a už vůbec by nebyly na místě žádné výčitky, protože by jsi přeci dělala to nejlepší pro tvé dítko, které je už na světě.
![]()
Přesně jsem o tom takhle uvažovala, až z toho mrazí. Obětovala se pro miminko, ale už je nevychová a ani to starší, co přišlo o to nejdůležitější ve svém životě, o svojí mámu. Strašné
Vždycky je neštěstí, když osiří dítě a o to větší když jich je víc.
Já osobně bych opravdu volila starší dítko, aby mělo mámu co nejdýl.
Co bude dělat neštastný týta se starším dítkem a miminkem…
Milá „Inko“, je mi líto, že místo těšení se na miminko musí řešit tohle. Moc ti přeju, aby ses vytouženého miminka nemusela vzdát. ![]()
Co bych dělala já - nevím. Sedím tu a přemýšlím. Rozumově je mi to jasné, léčit se a být tu pro staršího, ale nevím jestli bych se dokázala smířit se ztrátou vytouženého miminka, asi ne a riskla bych to. Určitě bych rozjela kolečko konzultací s Dr a dalšími.
vranecka píše:
Milá „Inko“, je mi líto, že místo těšení se na miminko musí řešit tohle. Moc ti přeju, aby ses vytouženého miminka nemusela vzdát.
Co bych dělala já - nevím. Sedím tu a přemýšlím. Rozumově je mi to jasné, léčit se a být tu pro staršího, ale nevím jestli bych se dokázala smířit se ztrátou vytouženého miminka, asi ne a riskla bych to. Určitě bych rozjela kolečko konzultací s Dr a dalšími.
No jo, jenže ona si taky toho vytouženého miminka nemusí užít. Může dojít k nejhoršímu a to vytoužené miminko zůstane bez mámy.
Tak já na rovinu říkám, že kdyby mé nové těhotenství(teď mluvím v rovině teoretické, těhotná nejsem), mělo ohrozit můj život, tak půjdu na ukončení těhotenství..Zvlášť, pokud už mám doma dítě nebo víc dětí..Je sice hezké dát „život za život“, ale kdo ty děti vychová, kdo se o ně bude starat?Jak se jim bude vyrůstat bez mámy?
Zase na druhou stranu, zemřít může i mladý člověk, matka, vinou dopravní nehody, čehokoliv jiného, vzácně může zemřít i zdravá žena během těhotenství a porodu..
Ale u většiny nemocných žen dokáží lékaři většinou docela přesně odhadnout prognozu..A kdyby mi můj lékař řekl, že prognoza je špatná a těhotenství ohrožuje můj život, budu mu věřit.
Já sama za sebe říkám, že otázku, jestli můžu mít děti, jsem z lékaři řešila už kolem 17 let, už tehdy jsem věděla, že budu chtít mít rodinu a pokud možno, tak víc dětí, minimálně 2. Chtěla jsem vědět, „na čem jsem“, jestli je otěhotnění a donošení dítěte možné, co to obnáší za rizika oproti zdravým ženám atd..A kdyby to nebylo možné, tak abych měla dostatek času se s tím smířit a namířit si život jiným směrem(což se nestalo, jsem za to osudu vděčná a nedovedu si představit, jak bych se s tím smířila).
Tím nechci říct, že je zakladatelka nezodpovědná, protože mnoho vážných nemocí se skutečně zjistí až v pozdějším věku, po těhotenství..Známá má Hockinův lymfom(nevím, jestli píšu dobře), má dítě, během těhotenství na nic nepřišli, ani v co se týče krevních testů, zjistili to asi rok po porodu..Nemoc se jí úspěšně daří zdolat, ale další dítě už asi nebude moct mít, prý chemoterapie poškodila vaječníky ![]()
A taky mi nepřijde fer, že zakladatelka nenapsala diagnozu,když už teda vystupuje anonymně(což v tomto případě chápu).My tady může me jen spekulovat, co má za nemoc.
Stále nechápu proč má někdo potřebu stále řešit proč sem to nenapsala.Nenapadlo vás že pokud diagnozu napíšu tak anonymitu nemusim používat?Pokud napíšu c mám za nemoc celá rodina která tráví čas na netu by si spojila diskuzi s mojí osobou a že si třeba nepřeju aby má rodina věděla že zvažuju potrat?
Je to pravdu tak k nepochopení?
Otázku jsem položila a všem moc děkuji za názory a děkuji i těm kteří mi pomohli najít cestu jak pokračovat dál.
Já osobně kdyby se toto stalo.. nevím, ale tak ta diagnoza i když nevíme, tak zakladatelka naznačila, že je vážná, tak asi to nebude něco jenom tak
takže spíš chtěla vědět, kdyby šlo o vaše zdraví jak byste volily..
Já to řeknu takto.. Asi bych šla na potrat.. Ano je to risk,a le dala bych si o na misku vah.. Anonymní píše, že by stejně po porodu nastoupila nějakou léčbu atd. co by bylo s miminkem a starším dítětem, kdyby maminka proležela v nemocnicíh atd..Chlap se bude starat o novorozence a dítě a budou bez peněz
..
Já jsem ležela v nemocnici s malým taky pár měsíců i toto bylo náročné - nervy, domácnost stála, chlap nestíhal doma v práci, jezdil za náma. Nedokážu si představit, že by třeba měl doma ještě jeno dítě ![]()
Můžu se prokázat, že potrat nebyl nutný, ale taky druhá možnost je ta, že porodu si stějně miminka moc neužije, potože bude letat někde po léčbách vylečení bude složitější…Dítě takto bude bez mámy..
zimi píše:
Já osobně kdyby se toto stalo.. nevím, ale tak ta diagnoza i když nevíme, tak zakladatelka naznačila, že je vážná, tak asi to nebude něco jenom tak![]()
takže spíš chtěla vědět, kdyby šlo o vaše zdraví jak byste volily..
Já to řeknu takto.. Asi bych šla na potrat.. Ano je to risk,a le dala bych si o na misku vah.. Anonymní píše, že by stejně po porodu nastoupila nějakou léčbu atd. co by bylo s miminkem a starším dítětem, kdyby maminka proležela v nemocnicíh atd..Chlap se bude starat o novorozence a dítě a budou bez peněz..
Já jsem ležela v nemocnici s malým taky pár měsíců i toto bylo náročné - nervy, domácnost stála, chlap nestíhal doma v práci, jezdil za náma. Nedokážu si představit, že by třeba měl doma ještě jeno dítě
Můžu se prokázat, že potrat nebyl nutný, ale taky druhá možnost je ta, že porodu si stějně miminka moc neužije, potože bude letat někde po léčbách vylečení bude složitější…Dítě takto bude bez mámy..
jenže já třeba nejsem schopná přesně říct, jak bych se zachovala, když v podstatě člověk neví vůbec nic…
Prostě bych se snažila najít co nejvíc informací…
ALe podle mě lidi, kteří neví o co jde těžko nějak racionálně poradí…
Protože těch informací mají málo… ![]()
Já bych se asi rozhodla pro donošení toho prcka, protože ani při přerušení těhotenství není 100% šance, že to vyléčí a přežije… Těhotenství o 10 - 20% sníží pravděpodobnost vyléčení, ale zároveň není jistý, že umře, pořád tam bude 60 - 70% pravděpodobnost, že to přežije a to taky není zrovna málo. A k tomu ještě ten fakt, že není jistý jestli tu nemoc vůbec má… ![]()
Tato léčba se provádí jen ambulatně.Pokud bych měla někde strávit rok tak se do léčby ani nepouštim..
Já jsem prošla něčím jiným kdy jsem zažila rakovinu u blízkého. ANo je to jne, ale na procenta bych nehrála… Procenta jsou jenom orientační…
Já vím, že většina vidí miminko, ale nevím no, myslím si, že v tom to je nejdůležitější matka..
takto, třeba nech si prcka nechá, ale zajímalo by mě, kdyby v průběhu těhu se jí to zrozšilo, ona v co má, takže ted musí sama vědět o co jde a jak se zachovat…
Já bych teda kdyby mě lékaři doporučili potrat a nebo naznačili, tak bych šla..
Samozřejmě si bude vyčítat kdyby nemusela, ale kdyby se ji při těhu přitížilo, zajímala se i následky pro dítě
jestli by ho to ovlivnilo.. Říkám, dala bych to na misku vah