Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ja byh si mimino fakt nechala, psychicky ti pomuze se s nemoci vyrovnat a pripravit na uspesnou lecbu. Pokud pujdes na potrat, akorat te to bude mrzet a trapit a lecit se nebudes, pokud to nebude psychicky dobre. Jsem pro donoseni, nakonec by sis to vycitala!!!! A to si priznejme vsechny!!!!! Nevycitaly by jste si to????? A nekecejte ze ne!!!!
lokofa píše:vranecka píše:No jo, jenže ona si taky toho vytouženého miminka nemusí užít. Může dojít k nejhoršímu a to vytoužené miminko zůstane bez mámy.
Milá „Inko“, je mi líto, že místo těšení se na miminko musí řešit tohle. Moc ti přeju, aby ses vytouženého miminka nemusela vzdát.
Co bych dělala já - nevím. Sedím tu a přemýšlím. Rozumově je mi to jasné, léčit se a být tu pro staršího, ale nevím jestli bych se dokázala smířit se ztrátou vytouženého miminka, asi ne a riskla bych to. Určitě bych rozjela kolečko konzultací s Dr a dalšími.
Jsem pro miminko. Už i proto, že to riziko není 100%, více procent a k tomu i možnost dobrého stádia nemoci jsou více na straně života maminky, i kdyby mimi donosila. Není to volba mimi x maminka. S nejvtší pravděpodobností by to zvládly obě.
Je to jen na mamince a její rodině. Tak mě napadá - co na to manžel? To je přeci také důležité. A co širší rodina?
ahojky zakladatelko.....vím,že se ti nelíbí ,že chceme znát název tvoji nemoci…ale těžko radit,když nevíme o co se přímo jedná.A nadruhou stranu ,když píšeš jako anonymní…nemáš fotku ani jméno,tak z 10 milionů obyvatel bych se neobávala,že mě někdo pozná.
kotýsek píše:
ahojky zakladatelko.....vím,že se ti nelíbí ,že chceme znát název tvoji nemoci…ale těžko radit,když nevíme o co se přímo jedná.A nadruhou stranu ,když píšeš jako anonymní…nemáš fotku ani jméno,tak z 10 milionů obyvatel bych se neobávala,že mě někdo pozná.
Myslím, že zakladatelka moc dobře ví, proč si vybrala anonymitu. Pokud si lékařka, mohla si rozebrat, podle popisu, jaké onemocnění mají jaká rizika, popřípadě jí nabídnout aby se Ti ozvala přes SZ a poradila se s Tebou. Pokud lékařka nejsi, otázka zněla jasně. Nechala by sis dítě, kdyby bylo nějaké riziko? Nic víc, zakladatelka vědět nechtěla. Určitě komunikuje s né jedním lékařem a hledá si potřebné info na netu, chtěla jen znát názor matek, jak by se zachovaly. Nechápu proč máte potřebu řešit její diagnózu.
Janichka píše:
Ja byh si mimino fakt nechala, psychicky ti pomuze se s nemoci vyrovnat a pripravit na uspesnou lecbu. Pokud pujdes na potrat, akorat te to bude mrzet a trapit a lecit se nebudes, pokud to nebude psychicky dobre. Jsem pro donoseni, nakonec by sis to vycitala!!!! A to si priznejme vsechny!!!!! Nevycitaly by jste si to????? A nekecejte ze ne!!!!
Jinak se přemýšlí, když žádné dítě zatím nemáš a jinak se přemýšlí, když dítě už máš..
Kdybych měla dobrou prognozu co se týče těhotenství, potvrzenou lékařem, tak bych se nebála..Ale kdyby mi řekl, že je to risk „život za život“, pravděpodobně bych při 2 dětech doma volila umělé přerušení..
Jana206 píše:Janichka píše:Jinak se přemýšlí, když žádné dítě zatím nemáš a jinak se přemýšlí, když dítě už máš..
Ja byh si mimino fakt nechala, psychicky ti pomuze se s nemoci vyrovnat a pripravit na uspesnou lecbu. Pokud pujdes na potrat, akorat te to bude mrzet a trapit a lecit se nebudes, pokud to nebude psychicky dobre. Jsem pro donoseni, nakonec by sis to vycitala!!!! A to si priznejme vsechny!!!!! Nevycitaly by jste si to????? A nekecejte ze ne!!!!
Kdybych měla dobrou prognozu co se týče těhotenství, potvrzenou lékařem, tak bych se nebála..Ale kdyby mi řekl, že je to risk „život za život“, pravděpodobně bych při 2 dětech doma volila umělé přerušení..
Přesně tak to cítím i já.
Zakladatelko, ať se rozhodneš jakkoliv, bude to rozhodnutí správné, držím palce a brzo se uzdrav ![]()
Pokud bych měla dvě děti taky bych zvolila umělé přerušení ale mám dítě jen jedno.Je to poslední šance na to dát dítěti sourozence.Třeba zde mohu být dalších 20 let ale pak by jednomu dítěti tady na světě už nezbylo nic,takle vim že bude mít alespon surozence
Kallkapo děkuji ano přesně tak
.
Pro ty co to tak strašně zajímá brzy svou identitu odhalim ale zatim chci nechat i rodině čas na to se s tím srovnat.Pokud napíšu svojí diagnozu není těžké s goglem naject rovnou na diskuzi co sem založila.
Rodina stojí při nás at se rozhodnu jak se rozhodnu.Peníze at se to týká léčby nebo případné pracovní neschopnosti nejsou problém,toho se nemusíme pár let bát.
Zakladatelko taky je důležité, jaké máš zázemí, myslím například co na to manžel - jestli by byl schopen/ochoten/srozuměn s tím, že se bude starat o dvě děti bez tebe… A taky zda to druhé dítko bylo počato přirozenou cestou „hladce“, nebo řekněme po velkých peripetiích, IVF, mnoha potratech, rocích čekání a pokusů apod.
I tak bych za sebe ale volila větší jistotu vyléčení - jsem teď v 11tt, dítě ještě nemám a i přesto bych raději šla na potrat, kdybych už doma jedno dítě měla, než zvyšovala riziko, že bude vyrůstat bez mámy.
můžu ti říct, že z vlastních zkušeností vím, že pokud už doma jedno dítě mám, že bych neváhala, šla na přerušení a léčila se…nestojí to za to, já bych tady svého syna jen tak nenechala. promiň
Kallkapa píše:
Nechápu proč máte potřebu řešit její diagnózu.
Tak to je přesně to, co jsem říkala už včera…
Zvědavost holt musíte ukojit jinak… ![]()
Protože diagnózaa její prognóza je pro další rozhodnutí zásadní. Ono to málokdy stojí tak, jak zakladatelka píše, tady „život za život“.
Neřešte už tu diagnozu.
Kdo čte emimino pravidelně jako koníček a odreagování, tak může poznat, o koho jde..
Já si myslím, že to vím..Sedí vše, co o tom napsala i její normální styl psaní..
Chápu to a nikomu svůj tip neprozradím, ani SZ..
Hodně štěstí ![]()
Jinak taky souhlasím s tím, že ta diagnoza je zásadní, třeba by se ozval někdo, kdo řešil podobný problém..Ale ona možná chtěla jen řešit v té rovině, jestli „život za život“..
Myslím, že pokud bych se ocitla ve stejné situaci jako zakladatelka, tak bych nejspíše volila potrat i přesto, že bych tak vzala dítěti šanci na sourozence, protože si myslím, že dítě především potřebuje matku, která ho spolu se zbytkem rodiny dokáže připravit co nejlépe do života. Též bych brala nejspíše velké ohledy na mažela a zbytek rodiny, pro které by můj možný předčasný skon byl mnohem větší rána, než přijít o nenarozeného čléna rodiny. Sama vím, že bych se s potratem těžce vyrovnávala, ale zvolila bych pro ostatní menší zlo v podobě mého uzdravení. Je opravdu složité nad tím uvažovat, pokud mi není známa přesná diagnoza a její prognoza…ale opravdu bych se nejspíše rozhodovala na základě logiky a to takové, že potřeba většiny převažuje nad potřebou menšiny či jednotlivce a v tomto případě bych jako většinu brala svého druha, svého již žijícího potomka a ostatní členy rodiny, kterým bych svým předčasným odchodem způsobila velkou bolest a možné psychické problémy do budoucna…
Příspěvek upraven 18.10.11 v 13:28
Nikdy neříkej nikdy, ale… Šla bych na potrat. Bála bych se tu nechat dva polosirotky. Smrt matky rodinu zasáhne vždy velmi krutě, o moc víc než potrat plodu.
Inko, zkus zapátrat spíš na forech na netu věnujících se konkrétně tvé nemoci a zkus tam najít nějakou maminku.
Nebo se zkus tady zeptat adminů nebo bývalé adminky Lesiny, jestli netuší, vyskytuje-li se zde maminka s tvou diagnozou. Popř. zkus po ní zapátrat na mmb nebo baby-cafe.
Za mě, ale podotýkám, že nevím konkrétní okolnosti vztahující se k diagnoze, bych volila přerušení těhoteství.
Každopádně ti přeju k téhle tvé Sophiině volbě, aby si vybrala jak nelíp můžeš a dokázala s tím žít bez výčitek svědomí ![]()