Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Holky, já myslím, že zakladatelka chtěla jen slyšet ( přečíst si ) slova útěchy… Třeba je už i rozhodnutá ( ať tak či onak ) a jen chtěla podpořit od ostatních maminek… Ať už má jakoukoli nemoc, tak by jistě ocenila to, že jí tady ženský podrží a napíšou něco jako: drž se, myslíme na tebe, buď silná a tak… Ocenila by to jistě každá z nás, být ( nedej bože ) na jejím místě ![]()
libz já nejsem ten typ co by chtěl utěšovat,spíš naopak moc to nemám ráda.Potěší mě to od někoho koho znám.Pokud vystupuji pod svou identitou proto že vim že to napíše ten kdo mě zná,ví co cítím a nelituje mě proto že se mi jen stalo něco špatného.
Nic jiného než zvědavost za tím nebyla.
Proto zde také nefnukám a nesnažim se ze sebe dělat chudinku.Hned jsem jasně řekla že o sobě a o své nemoci zatim více neprozradim proto že i vim že takle jsem pro většinu cizí osoba a já i když mě někdo dojme pokud nemá jméno stále to beru jako příběh.Snad to nezní moc hloupě ![]()
Vážim si ale i těch co mi zde pomohli najít kontakty které sem sama nenašla takže pár zasvěcených zde je i si vážim podpory jak dbrého slova,ale litovat není potřeba.Zatim neležim na smrtelné postely a ani nepočítám s tím že by se tak mělo stát.
Anonymní píše:
Proto zde také nefnukám a nesnažim se ze sebe dělat chudinku.Hned jsem jasně řekla že o sobě a o své nemoci zatim více neprozradim proto že i vim že takle jsem pro většinu cizí osoba a já i když mě někdo dojme pokud nemá jméno stále to beru jako příběh.Snad to nezní moc hloupě
Vážim si ale i těch co mi zde pomohli najít kontakty které sem sama nenašla takže pár zasvěcených zde je i si vážim podpory jak dbrého slova,ale litovat není potřeba.Zatim neležim na smrtelné postely a ani nepočítám s tím že by se tak mělo stát.
Přeji hodně sil a pevné nervíky! Za mně mimi nechat!!!
Zvládneš to! Donosit mimí a pokud se mrcha choroba potvrdí, tak vyhraješ í nad ní. Budeš mít hnací motor! dvě dětičky!!
Držím pěsti a přeji, aby se diagnoza nepotvrdila.
Za sebe - mimi bych se snažila donosit a až bych znala přesnou diagnozu, tak bych řešila co dál. Vím že ze závažných zdravotních důvodů je možno k ukončení těhotenství přistoupit i později. Držím palečky aby bylo vše O.K.
Pokud se potvrdí diagnóza,dala bych určitě přednost tomu dítěti,které už je na světě.To hlavně potřebuje maminku......Vím,že je to děsné rozhodnutí-sice za jiných okolností(zdaleka ne tak závažných),ale něčím podobným jsem si prošla nedávno.Miminko v bříšku je sice nádherné,ale stále ještě dost nejisté.Jsi na začátku těhotenství,takže se klidně může stát,že o něj můžeš samovolně přijít,může mu být nalezena nějaká vada a co já vím co ještě.Je to ještě véliká nejistota.Dítě co máš doma oproti tomu miluje maminku a moc ji potřebuje.....Je to můj názor a já bych tak jednala.Mám 2,5letého syna a o druhé dítě jsem přišla v 18tt.......
Tak já asi vím, kdo jsi, ale neboj, anonymitu zachovám
A jak bych se zachovala? Záleželo by na názorech doktorů…A rozhodně bych nedala na názor jednoho…Nevím, jestli jsem pochopila správně, ale pokud by ses šla léčit, tak už bys další mimčo mít stejně nemohla? Já bych asi vyčkala, určitý procento tam je a pokud to neohrožuje mimčo a šanci na podchycení nemoci by se snížilo jen o nějakých 10%, tak bych si ho asi nechala…Ono záleží i na tom, když to napíšu drsně, kolik bys měla času, kdyby to dopadlo blbě a léčba nezabrala…Pokud by to bylo v řádcích měsíců, tak bych se snažila užít si prvního, pokud by to bylo v řádcích několika let, tak bych druhý donosila…Dalším důležitým faktorem je to, co by ta léčba obnášela…Pokud by to bylo na dlouhý lokty, častej pobyt v nemocnici, nějaký hodně nepříjemný procedury, tak co z toho budou mít ty děti? A zas na druhou stranu, aspoň by to první dítko nebylo „samo“, mělo by parťáka, s kterým by si tím procházel…Rozhodně tohle rozhodnutí není na jeden večer, chce to fakt zvážit všechna pro a proti…Nicméně držím palce, ať už se rozhodneš jakkoliv…Snad jsem to napsala srozumitelně, jedním okem hlídám neposedný dítko ![]()
Taky už mi docvaklo, kdo jsi. Ajaj. Posílám hodně síly. ![]()
Nemám k této nemoci nic načteno ............. takže jako bych nevěděla diagnózu. Volila bych jako většina ostatních a šla na přerušení. Ještě bych zvážila, zda nenechat přerušení až na ten 20tý týden. Je to moc těžký.
Ahoj, tak já bych poslouchala vnitřní instinkt. Nikdo Ti nemá právo kecat do toho, jak se rozhodnout.
Byla jsem ve velmi podobné situaci (nevyléčitelná smrtelná nemoc plus těhotenství) Teď mám doma krásnou princeznu. Se zdravím je to sice horší, ale léčba snad zabírá. Jen jsem rodila císařem a nesměla kojit
Držím palce!
Ahoj, tak já bych poslouchala vnitřní instinkt. Nikdo Ti nemá právo kecat do toho, jak se rozhodnout.
Byla jsem ve velmi podobné situaci (nevyléčitelná smrtelná nemoc plus těhotenství) Teď mám doma krásnou princeznu. Se zdravím je to sice horší, ale léčba snad zabírá. Jen jsem rodila císařem a nesměla kojit
Držím palce!
Ahoj, já se také přikláním k předešlému názoru. Já Ti popíši svoji situaci. Loni v létě mi zjistili, že jsem nemocná, u nás v místě bydliště mi lékaři zakázali těhotenství. Jenže já jsem typ člověka, který si o dané nemoci zjistí vše a naštěstí jsem se dostala do Prahy k vyhlášenému panu doktorovi. Do Prahy jsem už jela těhotná, samozřejmě, že ve mně byla malá dušička. Kontrola dopadla úplně super, protože pan doktor mi řekl, v těhotenství se to zhorší pouze u 0.004%. Během těhu jsem jezdila na kontoly jestli není invaze. Na začátku září jsem byla na kontrole po 6-ti nedělí, musím přiznat, že kontrola nedopadla dobře a musela jsem hned na operaci. Dnes jsem byla pro výsledky histologie, zjednodušeně jsem OK!!!! Vše špatné bylo odstraněno.
Moje choroba snad už jenom byla virového původu, takže se domnívám, že by to mohlo být to samé …
Anonymní zakladatelko, ráda bych pomohla.
Když čtu poslední názory, taky jsem zapomněla dodat, že je potřeba, aby se nemocná těhotná žena dostala do péče odborníků na problematiku, i když by měla rodit třeba 100 a více km daleko..
Taky jsem to tak měla..Tady se každý lékař „bál“ vzít si mě do péče, ale odborníci na vrozené srdeční vady u dospělých, původem pediatři,teď se starají o dospělé, se nebáli..
Rodila jsem samozdřejmě v porodnici, kde by o mě(snad) bylo postaráno i v případě náhlých kardiologických komplikací. U nás mě ani nechtěli a doufali, že neporodím dřív.
Když jsem potom byla s dětmi v nemocnici a diktovala rodinnou anamnézu, taky se kdejaký pediatr zděsil, když viděl, že mám při své diagnoze dvě děti..
Já jsem kojit mohla, dokonce jsem mohla i porodit normální cestou, jen jsem musela mít porod vyvolávaný, nejen aby byl hlídaný od začátku do konce, ale i jištěný ATB.
Ale věřím,že zakladatelka je v péči odborných lékařů ![]()
Jana206 píše:
Když čtu poslední názory, taky jsem zapomněla dodat, že je potřeba, aby se nemocná těhotná žena dostala do péče odborníků na problematiku, i když by měla rodit třeba 100 a více km daleko..
Taky jsem to tak měla..Tady se každý lékař „bál“ vzít si mě do péče, ale odborníci na vrozené srdeční vady u dospělých, původem pediatři,teď se starají o dospělé, se nebáli..
Rodila jsem samozdřejmě v porodnici, kde by o mě(snad) bylo postaráno i v případě náhlých kardiologických komplikací. U nás mě ani nechtěli a doufali, že neporodím dřív.
Když jsem potom byla s dětmi v nemocnici a diktovala rodinnou anamnézu, taky se kdejaký pediatr zděsil, když viděl, že mám při své diagnoze dvě děti..
Já jsem kojit mohla, dokonce jsem mohla i porodit normální cestou, jen jsem musela mít porod vyvolávaný, nejen aby byl hlídaný od začátku do konce, ale i jištěný ATB.Ale věřím,že zakladatelka je v péči odborných lékařů
Koukám, že jsi na tom podobně jako já. Sama mám 5 srdečních vad a implantovaný kardiodefibrilátor. Bohužel přirozeně rodit nemohu. Byl unikát najít obvodního lékaře, ale i gynekologa. Nakonec jsem našla dva odvážlivce v místě bydliště. Hlídají mně jako oko v hlavě. Rodit mohu jen na dvou místech v ČR. Jsou to České Budějovice a Motol. Jelikož do ČB to mám 40km, volba byla jasná. Ale ten přístup..... Minulý týden jsem v porodce skončila s velkými bolestmi podbříška, sestra na mě hulákala, proč jsem nejela do Tábora. Po vysvětlení situace po mně hejkala, jak sem přišla na to, že musím rodit císařem… Po přečtení papírů zmlkly, ale když jsem jmenovala veškeré ty nemoci srdce, zas na mně začala hulákat, že jsem sebevrah pořizovat si dítě a co mě to vůbec napadlo a co budu dělat až malýmu umřu a že by mi má mamka měla dát za tohle riskování po hubě (sama se stejnými problémy má mě, segru a před dvěma roky v ČB porodila brášku, vše celkem ok). … Takže ty jsi měla štěstí na doktory… Já se děsím, jaký přístup mě čeká až budu rodit… Teď lituji, že jsem se nenahlásila do Prahy… Záleží na tom kam se zakladatelka dostane a k jakým doktorům. Doufám a přeji jí jen k těm nejlepším!!
Pesee23 píše:Jana206 píše:Koukám, že jsi na tom podobně jako já. Sama mám 5 srdečních vad a implantovaný kardiodefibrilátor. Bohužel přirozeně rodit nemohu. Byl unikát najít obvodního lékaře, ale i gynekologa. Nakonec jsem našla dva odvážlivce v místě bydliště. Hlídají mně jako oko v hlavě. Rodit mohu jen na dvou místech v ČR. Jsou to České Budějovice a Motol. Jelikož do ČB to mám 40km, volba byla jasná. Ale ten přístup..... Minulý týden jsem v porodce skončila s velkými bolestmi podbříška, sestra na mě hulákala, proč jsem nejela do Tábora. Po vysvětlení situace po mně hejkala, jak sem přišla na to, že musím rodit císařem… Po přečtení papírů zmlkly, ale když jsem jmenovala veškeré ty nemoci srdce, zas na mně začala hulákat, že jsem sebevrah pořizovat si dítě a co mě to vůbec napadlo a co budu dělat až malýmu umřu a že by mi má mamka měla dát za tohle riskování po hubě (sama se stejnými problémy má mě, segru a před dvěma roky v ČB porodila brášku, vše celkem ok). … Takže ty jsi měla štěstí na doktory… Já se děsím, jaký přístup mě čeká až budu rodit… Teď lituji, že jsem se nenahlásila do Prahy… Záleží na tom kam se zakladatelka dostane a k jakým doktorům. Doufám a přeji jí jen k těm nejlepším!!
Když čtu poslední názory, taky jsem zapomněla dodat, že je potřeba, aby se nemocná těhotná žena dostala do péče odborníků na problematiku, i když by měla rodit třeba 100 a více km daleko..
Taky jsem to tak měla..Tady se každý lékař „bál“ vzít si mě do péče, ale odborníci na vrozené srdeční vady u dospělých, původem pediatři,teď se starají o dospělé, se nebáli..
Rodila jsem samozdřejmě v porodnici, kde by o mě(snad) bylo postaráno i v případě náhlých kardiologických komplikací. U nás mě ani nechtěli a doufali, že neporodím dřív.
Když jsem potom byla s dětmi v nemocnici a diktovala rodinnou anamnézu, taky se kdejaký pediatr zděsil, když viděl, že mám při své diagnoze dvě děti..
Já jsem kojit mohla, dokonce jsem mohla i porodit normální cestou, jen jsem musela mít porod vyvolávaný, nejen aby byl hlídaný od začátku do konce, ale i jištěný ATB.Ale věřím,že zakladatelka je v péči odborných lékařů
Ahoj, pokud nechceš rodit v ČB, tak zkus ještě zavolat nebo napsat do Prahy, oni na většině klinik jsou max. vstřícní a mají lidstější přístup. Myslím si, že Tě neodmítnou.
Bylo mi jasné že sem někdo odkaz zkopíruje.Je to hrozné,ale v takové situaci kdy bych opravdu měla na výběr jen muj život nebo život dítěte rozhodla bych se jen pro svuj život .
Všem kteří odpověděli děkuji i za podporu