Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Krásnou sobotu všem! Předem bych chtěla poprosit, aby můj dotaz nebyl brán jako stížnost na dcerku, kterou bezmezně miluju a nevyměnila bych ji za nic na světě, a to, co budu popisovat, tak vím, že je naprosto normální. Co mě zajímá, je názor na chování/opatření nás, jako rodičů. S přítelem jsme si před 5 lety postavili krásný dům. Vše nové, podle našeho vkusu a našich představ. Dcerka má 18 měsíců a od toho roka to je dost katastrofa. Bílá sedačka zapatlaná už neodstranitelnými a neidentifikovatelnými fleky, jak jí nechávám jíst v obýváku u televize. Konferenční stolek podřený, stejně tak podlahy jsou úplně zničené, protže si po plovoučce vozila židle, řádí tu na odrážedle, apod. Takhle bych mohla pokračovat do alelůja. Já to beru tak, že prostě máme dítě, tak je to normální a přijde mi ujetý ji nutit, aby jen spořádaně seděla a pokud možno na nic nešahala. Když ale teď vylila pití (nechce už svoje lahvičky, ale pít ze sklenice) do bílého koberce s vysokým vlasem, přítel ztratil nervy, houkl že odchází do práce a prásknul dveřma. Na toto téma už jsme se bavili mockrát a vím, že ho zničené věci dost trápí. Já to na jednu stranu chápu, stálo nás to hodně peněz i práce. On by rád, aby dcera jedla pouze ve své židličce s pultíkem v jídelně, hrála si v herně, na odrážedle jezdila venku, nevcházela dovnitř v botech a pila z netekoucích hrnečků. Já ji zas nechci neustále kybicovat, protže když jsme tu pořádně naklidili a chtěla jsem to udržet, tak to bylo v každé větě Eli to nesmíš, to si odnes do herničky, kde ji to samotnou nebaví, když třeba vařím, s tím jídlem - jíme v obýváku spolu. Jako vím, že teoreticky má pravdu přítel, ale mě nebaví ji pořád sekýrovat s tím, co všechno nesmí. Tak jsem to měla doma já a chtěla jsem se toho vyvarovat. Jak to funguje u vás. (Ještě pro doplnění, tohle je příklad a rozhodně dcera má své mantinely co smí a nesmí, není jí dovoleno vše!!!) Zajímá mě to hlavně ve vztahu k ochraně majetku. Díky za názory
Asi bych se snažila domácnost přizpůsobit, tj. sedačku takovou, kde se dá potah vyprat (nebo teda jezte v jídelně, moc nechápu, proč jíte na sedačce, když nejde vyčistit), koberec nějaký levnější, který lze vyprat nebo vyčistit… Prostě bílé drahé vybavení není zrovna to pravé pro malé dítě.
My máme také zařízení podle našeho vkusu, sedačka je pratelná a koberce nemáme. A nic bílého ![]()
Taky máme vše nové a je někdy opravdu těžké se vyhnout „katastrofě“, ale snažím se tomu co nejvíce předcházet. Sedačku už neřeším, stane se, že vylije pití nebo ji něčím upatlá, jinak nemůžu říct, že by malý něco zničil. Má povolené co může a nemůže a je to v pohodě. Vlastně já si ani moc nemůžu stěžovat, že by často dělal něco vyloženě zakázáneho. Akorát jsou teda upatlané stěny a to hlavně kolem dveří, což mě dost vadí, ale to se vymaluje.
Občas jezdí na odrážedle a když vidím, že naráží do nábytku nebo zdí, tak ho napomenu a on většinou přestane. Když ne, zabavuji hračku.
@Kapaz jak píšeš, je to normální, ale zapřemýšlela bych nad kompromisem. Třeba to jídlo, bude jíst vždy u svého stolečku v jídelně a k televizi jí můžeš dát třeba jen něco suchého. S tím odrážedlem, to bych nechala na ven. Ale hračky bych jí nebrala, ať si hraje kde chce. Já bych za sebe omezila to jídlo na bílé pohovce a to odrážedlo bych také zkusila omezit, jinak bych asi nic nemělnila, když jí budete pořád komandovat co nesmí, nic si neužije a bude smutná.
Dle mě, čím víc budeš zakazovat, tím víc bude lumpačit, aspoň tak to mám já
no taky jsem MĚLA bílý koberec s vysokým chlupem, taky jsem MĚLA světlou sedačku (ta teda ještě v obýváku je a zaplat pánbůh že m tenkrát něco osvítilo a kůži jsem chtěla - jdou z ní dobře dolů zaschlé banány apod.
, nicméně ted uz není taková světlá a neflekatá
)
to k tomu prostě patří no, počítám s tím, že se půl věcí zničí ![]()
díky dítěti jsem přestala být materialista ![]()
radu nemám…vlastně mám: PEVNÉ NERVY
![]()
Ahoj, mě přijde jako hlavní chyba pořizovat v době, kdy se počítá s dítětem světlou sedačku, koberec s vysokým vlasem atd.
Taky dovoluju jíst malému v obýváku, ale jen nepatlavé jídlo (rohlík, křupky, jablíčko atd.) Omáčky musí jíst v židličce bez debat, nebudu po obědě omývat celý pokoj. Odrážedlo jsem doma zrušila, u nás to teda bylo kvůli psovi, ale malému doma nechybí a drandí na něm venku.
Já to beru tak, že teď to tu holt pár let bude trpět a až děti vyrostou, tak to stejně už bude chtít pomalu znova obměnu, tak si ty věci vyměníme za nové hezké.
A bude hůř, až malá objeví kouzlo pastelek ![]()
Příspěvek upraven 28.06.14 v 10:04
Máme to podobne. Nas maly ma 19 měsíců. Nechci vše zakazovat ale hranice mame a i kdyz ji se mnou v obýváku tak ve své židli s pultem. Pit ze sklenice ho necham jen čistou vodu. Mame zničeny jídelní i konferenční stůl a stěny buď s dlaněmi nebo pomalovanéh pastelkou. Koberce nema a plovoucku jsem ne studovala. Do kuchyně mame zábranu tak me tam vidi ale nemůže za mnou.Za co jsem moc rada že jsem ho naučila je že lego patří na náš zasklený balkon a chodi si tam s nim hrát. Vcera mi počůral matraci ![]()
Pořídit si k malému dítěti bílou sedačku, která nejde jednoduše vyčistit, je pitomé. Nechat malé dítě jíst v místnosti s bílým kobercem, je ještě pitomější. A úplně nejpitomější je, nechat dítě jezdit na odrážedle po všech místnostech v domě, jestliže si nechci zničit plovoucí podlahy.
To, co ty nazýváš kybicování, je běžné vytváření hranic dítěti a běžné opatření pro to, aby kibicovat nemusela. V obýváku se snad jí až ve chvíli, kdy je člověk nějak přiměřeně schopen nedělat brajgl. Stejně tak, co je divné a „kybicoidní“ na tom, že se má dítě přezouvat a neběhat doma v botách? dítě při příchodu zvenku okamžitě přezuji a co? Jestli ji necháváš volně chodit ven a dovnitř, tak se vlastně ani příteli nedivím, že se mu nelíbí žít jako prase, protože nechce určit pár jednoduchých pravidel.
Příspěvek upraven 28.06.14 v 10:21
@Kapaz píše:
Krásnou sobotu všem! Předem bych chtěla poprosit, aby můj dotaz nebyl brán jako stížnost na dcerku, kterou bezmezně miluju a nevyměnila bych ji za nic na světě, a to, co budu popisovat, tak vím, že je naprosto normální. Co mě zajímá, je názor na chování/opatření nás, jako rodičů. S přítelem jsme si před 5 lety postavili krásný dům. Vše nové, podle našeho vkusu a našich představ. Dcerka má 18 měsíců a od toho roka to je dost katastrofa. Bílá sedačka zapatlaná už neodstranitelnými a neidentifikovatelnými fleky, jak jí nechávám jíst v obýváku u televize. Konferenční stolek podřený, stejně tak podlahy jsou úplně zničené, protže si po plovoučce vozila židle, řádí tu na odrážedle, apod. Takhle bych mohla pokračovat do alelůja. Já to beru tak, že prostě máme dítě, tak je to normální a přijde mi ujetý ji nutit, aby jen spořádaně seděla a pokud možno na nic nešahala. Když ale teď vylila pití (nechce už svoje lahvičky, ale pít ze sklenice) do bílého koberce s vysokým vlasem, přítel ztratil nervy, houkl že odchází do práce a prásknul dveřma. Na toto téma už jsme se bavili mockrát a vím, že ho zničené věci dost trápí. Já to na jednu stranu chápu, stálo nás to hodně peněz i práce. On by rád, aby dcera jedla pouze ve své židličce s pultíkem v jídelně, hrála si v herně, na odrážedle jezdila venku, nevcházela dovnitř v botech a pila z netekoucích hrnečků. Já ji zas nechci neustále kybicovat, protže když jsme tu pořádně naklidili a chtěla jsem to udržet, tak to bylo v každé větě Eli to nesmíš, to si odnes do herničky, kde ji to samotnou nebaví, když třeba vařím, s tím jídlem - jíme v obýváku spolu. Jako vím, že teoreticky má pravdu přítel, ale mě nebaví ji pořád sekýrovat s tím, co všechno nesmí. Tak jsem to měla doma já a chtěla jsem se toho vyvarovat. Jak to funguje u vás. (Ještě pro doplnění, tohle je příklad a rozhodně dcera má své mantinely co smí a nesmí, není jí dovoleno vše!!!) Zajímá mě to hlavně ve vztahu k ochraně majetku. Díky za názory
Ahoj
, také mě některé věci, které padly za oběť tomu, že máme děti, ale bohužel to k tomu patří. Ale já jsem tomu začala přizpůsobovat domácnost už dlouho před tím, než jsme si děti pořídili. Takže těch zničených věcí, které mě mrzí, není moc. Například sedačku jsme kupovali po svatbě, to už jsem byla těhotná, tak jsem jí vybrala v tmavě hnědé barvě a i přes časté (nechtěné i chtěné) útoky naší malé, je stále pěkná
. A odrážedlo doma nepovoluji (máme koberce), na to má dost času venku. Takže myslím, že jsme celkem v pohodě. Ale spíš začínám být ve stresu, že jsme 4 ve 2+1 s miminkem, kdy dcera nemá pořádně své místo na hraní, takže má věci všude a do toho plno dalších věcí pro miminko a už jsme tu celkem namačkaní
. Ale to se brzy vyřeší, budeme se stěhovat do většího. Už se moc těším
.
Asi bych být vámi na čas odstranila choulostivé věci, než bude malá větší. Jinak přeji pevné nervy
.
Příspěvek upraven 28.06.14 v 10:08
A proto chci koupit novej gauč, až trochu odroste. Stěnu jsme koupili od jedné paní. Chtěla bych mít také sladěný byt, ale počkám až bude mít trochu rozum. JInak by mě asi trefilo, kdybych viděla, že mi ničí novej gauč ![]()
@Kapaz Přes pohovku dej nějakou pratelnou deku, koberec (pokud je kusový) sroluj a schovej pryč, pokud to nejde, tak se s ním rozluč, stejně jako s plovoučkou. Nám kluci taky dost ničí vybavení. Myslela jsem si, že to bude lepší, když budou starší. Ano - na sedačku už se nám nepočůrávají, ale jídlo na ni vykydnou ještě dostkrát, stejně jako na koberec. Zařídili jsme jim nové pokojíčky (nový nábytek, koberce,…) a vypadá to děsne (nábytek omlácenej od židlí, koberce zašpiněný od barev,…). Manžel je z toho taky na prášky, já je sice napomínám, ale taky je nechci furt jenom sekýrovat, takže tě celkem chápu. Prostě je to tak - máme děti a nemůžeme chtít, aby vše bylo dokonale čisté, naleštěné a načančané. Zkus třeba manžela nechat, ať tedy o víkendu hlídá malou on. Ať ji pořád honí honí jíst do kuchyně, na odrážedlo jen ven, hračky jenom v herně,…ono by ho to rychle přestalo bavit. A když mu připomeneš, že ty to máš 24/7, tak si třeba uvědomí, že je asi lepší psychická pohoda a trocha nepořádku, než nepoškozené vybavení v dokonalém stavu a manželka, která jenom ječí a padá z toho na ústa ![]()
Ja uz pri zarizovani pocitala s tim, ze proste prijde dite a bude nicit, takze treba sedacku mame starou, ale nova bude, az dostane rozum (az se jednou odstehuje?
). Koriguju, do pokoje s kobercem se jidlo fakt nenosi, potraviny typu jogurt zasadne v jidelni zidlicce, ale treba ovoce na uzobavani holt nosi po byte. Pit taky ucim z normal hrnku. Obcas proste neco uzme za mymi zady a nici. Ale uz kdyz jsme vybirali podlahu, chtela jsem neco, cemu nebudou vadit denne louze vody. Jestli te to utesi, vcera mi sebrala ovladac k televizi a namocila ho v kafi tak, ze je neopravitelny, k prastare televizi uz novy nesezeneme, takze nejspis ditko nas prinuti kvuli me parsekundove nepozornosti poridit novou tv ![]()
My jsme bydlení maximálně přizpůsobili dítěti. Na sedačce máme potah, konf. stolek je v katastrofálním stavu ale nový koupíme až odroste. Stěna je nová takže na tu musí dávat pozor a chápe to. Na odrážedle jezdí venku. Pořídili jsme jí její stolek se židličkou a ten využívá na jídlo i na hraní (malování, modelína,…) Něco občas přijde k úhoně, ale že bysme měli zničenou domácnost, to ne. Ale je fakt, že by mě v životě nenapadlo si pořídil bílou sedačku a koberec když bych věděla, že na tom bude jednou řádit dítě ![]()