Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zničená domácnost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.6.14 08:20
Já bych ještě napsala k tomu jestli být benevoletní k ničení nebo ne. Ono to není jenom o tom - tak když to zničí koupím nové, ale i o tom, že třeba pro mně je celkem důležité aby děti pochopily, že věci mají nějakou hodnotu a že je normální, že se o ně staráme a neničíme je. Prostě u mně to není o financích, ale o tom, že je to vklad do života který myslím potřebují. Náš čtyřletý syn dokáže listovat v 600 stranové encyklopedii o přírodě bez toho aniž by ji nějak ničil. Ano museli jsme ho to naučit, ale pochopil to:-) a tak je to ze vším 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.14 08:31
@Kapaz píše:
Krásnou sobotu všem! Předem bych chtěla poprosit, aby můj dotaz nebyl brán jako stížnost na dcerku, kterou bezmezně miluju a nevyměnila bych ji za nic na světě, a to, co budu popisovat, tak vím, že je naprosto normální. Co mě zajímá, je názor na chování/opatření nás, jako rodičů. S přítelem jsme si před 5 lety postavili krásný dům. Vše nové, podle našeho vkusu a našich představ. Dcerka má 18 měsíců a od toho roka to je dost katastrofa. Bílá sedačka zapatlaná už neodstranitelnými a neidentifikovatelnými fleky, jak jí nechávám jíst v obýváku u televize. Konferenční stolek podřený, stejně tak podlahy jsou úplně zničené, protže si po plovoučce vozila židle, řádí tu na odrážedle, apod. Takhle bych mohla pokračovat do alelůja. Já to beru tak, že prostě máme dítě, tak je to normální a přijde mi ujetý ji nutit, aby jen spořádaně seděla a pokud možno na nic nešahala. Když ale teď vylila pití (nechce už svoje lahvičky, ale pít ze sklenice) do bílého koberce s vysokým vlasem, přítel ztratil nervy, houkl že odchází do práce a prásknul dveřma. Na toto téma už jsme se bavili mockrát a vím, že ho zničené věci dost trápí. Já to na jednu stranu chápu, stálo nás to hodně peněz i práce. On by rád, aby dcera jedla pouze ve své židličce s pultíkem v jídelně, hrála si v herně, na odrážedle jezdila venku, nevcházela dovnitř v botech a pila z netekoucích hrnečků. Já ji zas nechci neustále kybicovat, protže když jsme tu pořádně naklidili a chtěla jsem to udržet, tak to bylo v každé větě Eli to nesmíš, to si odnes do herničky, kde ji to samotnou nebaví, když třeba vařím, s tím jídlem - jíme v obýváku spolu. Jako vím, že teoreticky má pravdu přítel, ale mě nebaví ji pořád sekýrovat s tím, co všechno nesmí. Tak jsem to měla doma já a chtěla jsem se toho vyvarovat. Jak to funguje u vás. (Ještě pro doplnění, tohle je příklad a rozhodně dcera má své mantinely co smí a nesmí, není jí dovoleno vše!!!) Zajímá mě to hlavně ve vztahu k ochraně majetku. Díky za názory
to je snad normální ne? děcko má mít hrabnice co a kam až může. I v tomto věku moc dobře chápe co znamená že něco nesmí. Kdy jindy ji to chceš učit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.14 08:39
Bydleni jsem rovnou uspusobovala psum a detem (i kdyz jsme deti jeste nemeli), takze sedacku pratelnou z alcantary, podlahy altro (psum neklouzou a na odrazedle se na nich jezdi skvele), zadny koberec s vysokym vlasem, v pokojickach obyc koberce a k nim vysavac s mokrym vysavanim, nabytek bud dreveny (prebrousitelny) nebo levny z Ikey, barva na steny stale po ruce, zidle pratelne. Deti řádí dle libosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
29.6.14 08:43
@CokeLady píše:
Já nevím, proč si někdo myslí, že mantinely a stanovení pravidel znamenají, že ti upadne pusa od toho, jak budeš věčně napomínat, buzerovat, věčně stát dítěti za zadkem a držkovat. Je to přeci pravidlo jako každé jiné, které čím dřív se nastaví, tím dřív ho dítě vezme jako normální a neměnnou automatickou věc. To víš, že když necháš dít+ do 5 let chodit doma v botech, budeš ho to těžko odnaučovat. Copak dítě necháš aby chodilo nahaté a rezignuješ na oblékání jen proto, že se mu nechce a tak ho to nebudeš ani učit, však bys mu to musela furt opakovat?A že něčí babička byla úzkostná na pořádek a měla přikrytý gauč? No holt to byl jediný gauč, který na pár desítek let měla. Nežila v IKEA světě, kde se nábytek za nízké ceny kupuje každých pár let a vážila si toho, že ten gauč vůbec má a proto o něj pečovala, i když možná přehnaně. Některá krátkozraká odsouzení, že tohle je pomalu do blázince a jak byla babička na hlavu a otravovala s tím, jsou velmi hloupá.
Přesně tak 
- Citovat
- Upravit
3.7.14 13:01
@Kapaz
Pritel rozhodne pravdu nema, ani teoreticky. Kdo chce mit dite, nemuze cekat, ze bilej koberec vydrzi ciste bilej. Pokud je pro nej dulezitejsi sterilne cisty byt, nez dcera, ma zrejme nejakou deprivaci z detstvi. Mam taky 18ti mesicni dceru, dum si manzel stavel, jeste nez jsme se poznali, vse na miru, z nejdrazsiho dreva a mramoru, starej mladenec, mel predstavu, ze si tam bude vodit obchodni partnery a dum ho bude reprezentovat. A ted, vis co? Ani jsme si nevsimli, jestli dcera neco nekde poskrabala, umazala, pocmarala, odrela. Resime dite a ne majeteček, veci jsou proste jen veci..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.4.15 13:40
Ahoj zakladatelko,
moc by mě zajímalo, jak to teď máte doma nastavené. Kdybych chodila na emimino v době, kdy byla tahle diskuze aktuální, tak bych patřila (a patřím) do skupiny benevolentních/líných matek. Chci se zeptat, jestli se vám doma podařilo fungování nějak přenastavit, nebo jestli z ničení věcí malá vyrostla, nebo je vše při starém a jste happy 
Sama se v tom pěkně plácám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
