Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zoufalá- nespavé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.8.23 23:54
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, rozhodla jsem se založit další 100 diskuzi, jelikož jsem nenašla nic podobného. Už jsem velice zoufalá a unavená proto píší sem o radu. Omlouvám se za sloh, ale ani nevím kde začít a jak to vše zformulovat. Mám roční dítě, nikdy neholdovalo spánku, ale teď už to jde do extrému. Cca od 5 měsíců se spánek zhoršil a trvá to do dnes. Což už je asi 8 měsíců. Jestli za tu dobu spal celou noc se vším všudy dohromady tak 3 týdny? Každou noc se budí tak 10× s pláčem. Někdy stačí dat dudlík, to je ta lepší varianta. Jinak se budí s pláčem a když ho nevytáhneme z postýlky tak spustí hysterák. Takhle je to celou noc. Teď se to vyhrotilo tak, že chodí spát 23 nebo po půlnoci. Jinak má hystericky pláč. A to hezky usínal po 19 večer. I přesto, ze chodi spat tak pozdě, tak se nadále budí, sedí v postýlce a pláče a chce ven. Má straně neklidné spaní, hází sebou, celou noc cestuje po cele postýlce. Zkoušeli jsem vše a nic nepomáhá. Ani v posteli k nám nechce, jak vidí ze si chceme lehnout tak začne plakat. Takže se jde do obýváku a tam leze do 3 do rána. Už padame na hubu a nevíme co dělat. Jsem zoufalá, už se děsím každého dalšího večera. Kolikrát už tu jen sedim a brecím jak nemůžu. Doktorka nám řekla ze to je období, ze některé děti to tak mají. No, ale kdo to má vydržet? Já teda nikoho takového ve svém okolí nemám kdo by tohle zažíval. Nebo by mohl poradit. Max třeba při růstu zubu, nebo jen nějaké to přechodné období par týdnu, ale né tolik měsíců. Jestli mate někdo nějakou radu nebo zkušenost, tak budu rada.
No pokud se nebudí pláčem, že ho něco bolí, tak prostě bych příliš nereagovala. Roční dítě už si musí umět dudlík dát samo, měli jsme svítící ve tmě a jen párkrát se někde zahrabal tak, že jsem musela pomoc s hledáním. A děti učila, že v noci se spí starší ještě skoro ve třech letech v noci nespala klidně hodinu/možná i víc, ale my spali. Mladší je horší, ten se klidně sebere a jde si sám hrát, což zatrhávám a pak je občas křik - ale taky už má tři… V roce, prostě byli v posteli s námi, když nespali, tak nespali, ale my se jim nevěnovali, max. nepříjemně odvětili nebo třeba přitulili, podle toho co dítě provádělo a vyžadovalo. Ono zdravé roční dítě už dost dobře ví, co na rodiče platí a zkouší…
Ale pokud už to vůbec nedáváš, tak jdi prostě spát brzy navečer a jak jde muž v noci spát, tak se prostě vystřídejte… Já to tak třeba měla, když děti byly maličká miminka nevím už přesně cca do jejich 2-3měsíců…
Případně teď bude víkend, tak ať se muž jednu noc komplet postará, když nepůjde do práce a ty se vyspi.
Příspěvek upraven 11.08.23 v 00:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.23 00:05
A v kolik vstava?
Jinak ja jsem takove deti mela. Prvni dcera od cca 3 tydnu usinala nejdriv ve 2, nejpozdeji ve 4 rano. A to byla od 20 hodin unavena, musela jsem ji kojit a u toho chodit po byte. Pripadne vozit rvouci venku v kocarku (to pri hezkem pocasi, cca od 20 do 22 - 23 hodin). A to kazdou noc do 6 mesicu. Vazne to vecerni uspavani trvalo 6 az 8 hodin, kdy jsem ji vetsinu tohoto casu nosila, jinak hystericky rvala. Vstavala v 6 - 7 rano a mezitim se nekolikrat budila na kojeni. Od tech 6 mesicu se to zacalo postupne zlepsovat, ale i v roce usnula nejdriv v 1 rano, ovsem uz bez x-hodinoveho noseni. Byla kojena 20 mesicu a poprve prospala celou noc v kuse tyden po narozeni druhe dcery, ktera se narodila tesne pred jejimi druhymi narozeninami. Ale to stejne pouze vyjimecne usninala pred pulnoci. Pres den prestala spat okolo 13 mesicu. A to denni uspavani bylo taky peklo. Kdyz to ted po sobe ctu, tak nechapu, jak jsem to mohla vydrzet. Ale aspon chtela spat se mnou v posteli.
Druha byla mnohem lepsi, nemela ty hystericke revy. Od miminka vecer usinala okolo pulnoci. Vazne to driv neslo. Ovsem bez tech revu. Vstavala okolo 7., mezitim tak 8× vzhuru. Ona jedina chtela dudlik, takze obcas stacilo ji dat dudlik, obcas bylo nutne kojeni. Poprve spala celou noc po narozeni treti dcery, v jejich 15,5 mesicich. Denni spanek take zrusila okolo roku.
Treti od miminka usinala po 22., ovsem cca od 2 do 7 mesicu se kazdou noc probudila o pulnoci a do 2 jsem s ni musela byt v obyvaku, hrat si s ni nebo ji nosit, jinak byl hysterak. Take vstavala okolo 7., od tech 2 do 7 nekolik kojeni. Poprve spala celou noc v necelych 3 letech. Denni spanek zrusila okolo roku.
Ctvrta, narozena 3 a 1/4 roku po treti, je zlaticko. Od miminka usinala okolo 22. - 23., v noci se budila jen cca 4 - 5×, vstavala v 7. Nekdy vydrzela v kuse spat i 5 hodin. Poprve spala celou noc cca v roce. Ted je ji skoro 2,5 roku a celou noc zatim spala tak 5×. Ale ja si ji uzivam, protoze se uz budi jen 2 - 3×. Dokonce doted tak v 80 % spi i jednou pres den. A vsechny usinaji okolo 22, vstavaji mezi 7. a 8. Je jim skoro 9, skoro 7, 5 a 3/4 a skoro 2,5 roku.
Jen jak pises o neklidnem spani. Hodne cestuje treti dcera, doted. Ale vylozene sebou nehazi. Prvni hrozne skripe zubama. A druha ze spani place, ma nocni mury po lonskem urazu, takze musi spat se mnou. Zkouseli jste s malym rovnou usinat u vas v posteli? Nebo si ho tam berete az po prvnim nocnim probuzeni?
Příspěvek upraven 11.08.23 v 00:11
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.23 00:10
Osobni zkusenost nemam. Ale napada me, ze by ses urcite potrebovala vyspat. Kdyz budes ty klidna a vyspala, tak treba se trochu zklidni i dite. Ta moznost tady je. Takze pokud je u ditete zdravotne vse v poradku, tak bych najela na smeny. Priklad.: manzel prijde z prace 18 hodin a dostane na starosti dite a ty jdes spat. O pulnoci se vystridate. Predpokladam, ze takove veci jako snizit teplotu v loznici, premistit postylku jinam, rozhazet po postylce vice dudliku, at si da dudlik sam, vecerni ritualy, zkraceni deniho spanku, pobyt venku, tak to vse mate vyzkousene a nefunguje. Taky jsem slysela, ze nekomu pomohlo presunout se do klidnejsiho prostredi-na chalupu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.23 01:20
Moje děti se přestaly budit v noci, když jsem jim přestala dělat ty věci, kvůli kterým se budily.
Trvalo to vždy pár dnů, vždy jsem k radikálnímu kroku přistoupila až ve chvíli, kdy to nebylo udržitelné (buzení třeba 20× za noc).
Tj. přestat dávat dudlík, vyndavat z postýlky etc. Byt s dítětem, říct mu, že teď se spinká, zůstat s ním, aby vědělo, že jsi ho neopustila, ale nedelat mu 8* za noc sluhu. Můžeš si třeba ustlat vedle jeho postýlky. U nás se to buzení vždycky s věkem horšilo a zvyšovala se ta frekvence.
Já tedy měla děti v posteli, takže jsem byla pro ně dosažitelná, ale přestala jsem s plněním jejich přání v noci. A světe div se, po pár proplakaných nocích najednou v noci normálně spaly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.23 01:52
Porid si velkou ohradku, dej do ni matraci, normalne bez spat a prcek at si tam leze jak chce, vsak on si pak k tobe prijde lehnout.
(Vsechny tri deti jsem mela v roce u sebe v posteli a kojila x-krat za noc. Kolikrat nevim, vsichni jsme u toho spali. Po odstavu plynule presli do celonocniho spanku.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.23 02:05
@Limi123 píše:
Moje děti se přestaly budit v noci, když jsem jim přestala dělat ty věci, kvůli kterým se budily.Trvalo to vždy pár dnů, vždy jsem k radikálnímu kroku přistoupila až ve chvíli, kdy to nebylo udržitelné (buzení třeba 20× za noc).
Tj. přestat dávat dudlík, vyndavat z postýlky etc. Byt s dítětem, říct mu, že teď se spinká, zůstat s ním, aby vědělo, že jsi ho neopustila, ale nedelat mu 8* za noc sluhu. Můžeš si třeba ustlat vedle jeho postýlky. U nás se to buzení vždycky s věkem horšilo a zvyšovala se ta frekvence.
Já tedy měla děti v posteli, takže jsem byla pro ně dosažitelná, ale přestala jsem s plněním jejich přání v noci. A světe div se, po pár proplakaných nocích najednou v noci normálně spaly.
Přesně tak, naše malá tohle dělala též, dokud ( ne tedy v takové míře, jak tu s hrůzou čtu) jsem po narození druhého nebyla v noci tak tuhá, že jsem ji prostě neslyšela. Pak během týdne spala celou noc bez buzení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
11.8.23 04:36
Moc neporadím, 2.5 roku a noc v kuse nespal nikdy ještě. Jeho kvalita spánku je šílená od narození ( ano sourozence má a stejně se v hluku spát nenaučil ). Denní spánek raději zrušil než spát např. v kočáře, v autě, atd…Úplně ( t. j. i doma, kde do té doby přes den jedině spal ) ho zrušil ve 2 letech.
Blbý je, že v noci ( uspat se ) nenechá od manžela- to raději nespí.
Noční bdělá okna naštěstí neměl nikdy dlouho ale zase nikdy neusnu v 19, 20 hodin.
22.00 - 6.00, nyní 22-7, v horší variantě (22.30 - 6.20 h). Přes den 0. 
s cca 5× buzením v super noci. 9×- 10× v horších. Každým očkováním se to horšilo na přechodnou dobu. Teď po MMR opět noci masakr 
Jenže to není kontraindikace že
Ráno vstávám totálně KO, přes den nespí. Pracuji k tomu, takže musím fungovat. Náročný.
K těm radám s nočním vyřváním. My máme sousedy v okolí. Nechat ho několik nocí řvát, tak mě ráno vynesou v zubech.
( netýká se to nás ).
- Citovat
- Upravit
11.8.23 06:07
Deti spaly se mnou v posteli a kojila jsem ve spanku, taky se budily tak 10× za noc. Cim vic jsou unavenejsi a pretazenejsi, tim hur spi. Pres den mate jaky program a spi jak? Nejvalitnejsi spanek je pred pulnoci, je kontraproduktivni nechavat ho vzhuru do pulnoci, pretazeny bude spat jeste hur.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.23 06:13
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, rozhodla jsem se založit další 100 diskuzi, jelikož jsem nenašla nic podobného. Už jsem velice zoufalá a unavená proto píší sem o radu. Omlouvám se za sloh, ale ani nevím kde začít a jak to vše zformulovat. Mám roční dítě, nikdy neholdovalo spánku, ale teď už to jde do extrému. Cca od 5 měsíců se spánek zhoršil a trvá to do dnes. Což už je asi 8 měsíců. Jestli za tu dobu spal celou noc se vším všudy dohromady tak 3 týdny? Každou noc se budí tak 10× s pláčem. Někdy stačí dat dudlík, to je ta lepší varianta. Jinak se budí s pláčem a když ho nevytáhneme z postýlky tak spustí hysterák. Takhle je to celou noc. Teď se to vyhrotilo tak, že chodí spát 23 nebo po půlnoci. Jinak má hystericky pláč. A to hezky usínal po 19 večer. I přesto, ze chodi spat tak pozdě, tak se nadále budí, sedí v postýlce a pláče a chce ven. Má straně neklidné spaní, hází sebou, celou noc cestuje po cele postýlce. Zkoušeli jsem vše a nic nepomáhá. Ani v posteli k nám nechce, jak vidí ze si chceme lehnout tak začne plakat. Takže se jde do obýváku a tam leze do 3 do rána. Už padame na hubu a nevíme co dělat. Jsem zoufalá, už se děsím každého dalšího večera. Kolikrát už tu jen sedim a brecím jak nemůžu. Doktorka nám řekla ze to je období, ze některé děti to tak mají. No, ale kdo to má vydržet? Já teda nikoho takového ve svém okolí nemám kdo by tohle zažíval. Nebo by mohl poradit. Max třeba při růstu zubu, nebo jen nějaké to přechodné období par týdnu, ale né tolik měsíců. Jestli mate někdo nějakou radu nebo zkušenost, tak budu rada.
Nemůže mít noční děsy?
Trpěla jedna dcera v určitém období. Doktorka říkala, že se to řeší na neurologii a případnou medikací. Léky jsou na dozání příslušných center v mozku.
Nebo lze použít homeopatika, bylinky.
Mám jiný názor než většina tady. Není možné, aby roční dítě zničilo rodiče a rozložilo rodinu. Někteří tatínci dělají i nebezpečnou práci a potřebují se vyspat, ne strašit v noci s děckem. Stejně tak maminky musí normálně fungovat se staršími dětmi, některé k tomu studují, pracují.
Kdyby nezabraly běžné metody jako společné spaní a trvalo by to dlouho, určitě bych to řešila. Naše doktorka taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.23 09:50
Teď už se tomu jenom směju, dnes je z nočního řvouna dvoumetrový puberťák…do jednoho roku vstával 15× za noc. Jedna strana rodiny nehlídací, druhá 200km. Manžel musel do práce. V den jeho prvních narozenin jsem si k němu sedla a řekla mu klidně, že je moje zlatíčko, ale tohle přežije pouze jeden z nás - A TO BUDU JÁ!! Od toho dne už jsem k němu nikdy nevstala. První dvě noci to zkoušel, a od té doby spal až do rána. Musíš sama vědět kde jsou tvoje hranice, tady ti budou hrdinky vykládat jak vlastně nespí už 4 roky. No a co! Tvůj život - tvoje rozhodnutí, a medaili za matku trpitelku desetiletí ti nikdo nedá. Tak se rozhodni a pokud ti to vadí - něco s tím nespaním udělej. Držím ti palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.8.23 11:06
Děkuji všem. Je to naše první dítě, takže je možné že někde děláme chybu. Zkusím napsat jak u nás ten spánek vypadá. Třeba poradíte kde je chyba. Když chodilo spát po té 19 h, tak vstávalo mezi 5-6. Pochopitelně to bylo i s nočním pláčem( to je každý vecer nehledě kdy a jak jde spat) Teď jak usíná kolem té půlnoci tak by spal až snad do 11. Ale to už je zvyklí ve 12 chodit spat tak do 14:00 někdy i do 15:00. To ho ale musím budit, jinak by byl schopny prospat cele odpoledne. Tam problém nemá. Když ho pozoruji v chuvičce, tak si třeba sedne, kouká, když nemá dudlík tak si ho najde lehne a zase spinka. Ale večer je úplně jiný. To není schopny ničeho. Prijde mi ze u toho snad ještě spí. Začne se kroutit, fňukat, lehne si na brisko, z toho jde na čtyři a začne plakat, má zavřené oči. Je jakoby v transu, jen pláče, v tomhle stavu si hledat dudlík není schopny. Když mu dam dudlík, někdy zabere, lehne znovu a spí. Ale většinou se rozeřve a to už se probere a nespí. Tahat ho z postýlky taky nechci, ale jak to udělat aby neřval do amoku? Nemůžeme přece každý vecer si hrát v obýváku do 3. Já se ho snažila učit od miminka spat jen v postýlce. Takže je zvykli, tam snad problém není. Když jsem to teď zkoušela k nám do postele, tak místo toho děla kraviny, leze z postele dolu a vše ho zajímá, ale aby si šel k nám si lehnout to ne, jen se pomazlit a jde si po svých. To je, když si večer jdeme lehnout. Když ho beru do postele k nám, když se vzbudí tak place taky, když vidí ze si jde lehnout. Samozřejmě ven chodí, unavený je, ale jak padne večer, ví ze po večeři se jde spinkat tak utíká, vezmu do ruky a pláč. Tohle začal dělat teď 14 dnů. Problém je, ze bydlíme v paneláku a ono to slyšet je. Nedávno mi přišlo nevím, ze někdo Bouchal do zdi. Není divu. To mě pochopitelně znervózňuje ještě víc. Z každého jeho place mi tečou už nervy. Už mi vadí jen slyšet jak natahuje. Představa ze ho nechám vybrečet, tak mě sousedi vynesou v zubech.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.8.23 11:35
Pronajala bych si na týden chatu někde v lese, nebo kde nebudu nikoho rušit a snažila se tam na tom pracovat. Dcera, když se budila 10×za noc a chtěla podávat dudlíček, tak o něj přišla. Spánek se zlepšil na tři buzení za noc, kdy chtěla mléko. Když mě nebavilo kolem roku a půl dávat jí v noci mléko, dala jsem jí místo něj vodu a budila se jednou za noc, kdy měla pročůranou plenku. Odplenkovala jsem ji a spí celou noc. Všechno provázely dvě noci řevu a jedna buzení a kňourání. Pak byl klid. Ono pokrok bolí, ale uvědom si, že i to dítě se potřebuje naučit v noci spát a ne zažívat tohle. A k tomu spaní přes den - když byly tendence, že chtěla usínat až kolem desáté, tak jsem jí odpolední spánek výrazně zkrátila.
Dcera nikdy nebyla spáč, z inkubátoru měla úplně obrácený režim a teď spí od 21:15 do 5:00. Takže možná se ti jevím jako matka Herodes, ale určitě jsem si tím prošla. Nespala jsem tak moc, že můj mozek přestal na ty izolované hodiny spánku usínat a po sedmi dnech nespaní mi doktor musel napsat hypnotika.
- Citovat
- Upravit
11.8.23 20:38
U starší dcery pomohlo dát do vlastního pokoje. Ale nebylo to teda tak strašné, jak u vás, ale také měla výživné období. Mladší je děs, od narození také nespala celou noc, běžně se budí 10×, noční párty také opakovaně a i jsem.ve 3 ráno šla jezdit a kočárkem, i to jsem s ní zažila. Nevšímat si a spát dál, to je hezká rada, ale ona se vždy tak rozeřvala, že se z toho poblila. A to jsem u ní byla, tišila ji, hladila a stejně se poblila. Takže jsem zatla zuby a dál provozovala kojospaní. Mě osobně to ruší, nevyspím se kvalitně, ale aspoň nějak. Nyní jí je 17m a začíná se to trochu lepšit. To znamená, že jí místo kojení lze uspat tišením nebo potichým zpíváním, ale trvá to. A vetšinou to zvládnu tak dvakrát, třikrát a zbytek noci zase,,odkojím", protože jsem příliš tuhá a chci spát. Zdá se mi ale, že se budí přece jen trochu méně, tak pět krát za noc. Možná, kdybych se hecla… ale třeba teď se vzbudila poprvé a jsem ji zas ukojila, protože je to rychlejší a mám dole práci ještě . Je to na palici. Taky jsem mrtvá. Příští týden jsem se objednala na psychoterapii.
Jo a tu mladší prokazatelně bolí růst zubů, to třeba tu starší vůbec netrápilo. Ale já teda poznám, když mi řve v noci bolestí a kdy jen,,prudí".
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj maminky, rozhodla jsem se založit další 100 diskuzi, jelikož jsem nenašla nic podobného. Už jsem velice zoufalá a unavená proto píší sem o radu. Omlouvám se za sloh, ale ani nevím kde začít a jak to vše zformulovat. Mám roční dítě, nikdy neholdovalo spánku, ale teď už to jde do extrému. Cca od 5 měsíců se spánek zhoršil a trvá to do dnes. Což už je asi 8 měsíců. Jestli za tu dobu spal celou noc se vším všudy dohromady tak 3 týdny? Každou noc se budí tak 10× s pláčem. Někdy stačí dat dudlík, to je ta lepší varianta. Jinak se budí s pláčem a když ho nevytáhneme z postýlky tak spustí hysterák. Takhle je to celou noc. Teď se to vyhrotilo tak, že chodí spát 23 nebo po půlnoci. Jinak má hystericky pláč. A to hezky usínal po 19 večer. I přesto, ze chodi spat tak pozdě, tak se nadále budí, sedí v postýlce a pláče a chce ven. Má straně neklidné spaní, hází sebou, celou noc cestuje po cele postýlce. Zkoušeli jsem vše a nic nepomáhá. Ani v posteli k nám nechce, jak vidí ze si chceme lehnout tak začne plakat. Takže se jde do obýváku a tam leze do 3 do rána. Už padame na hubu a nevíme co dělat. Jsem zoufalá, už se děsím každého dalšího večera. Kolikrát už tu jen sedim a brecím jak nemůžu. Doktorka nám řekla ze to je období, ze některé děti to tak mají. No, ale kdo to má vydržet? Já teda nikoho takového ve svém okolí nemám kdo by tohle zažíval. Nebo by mohl poradit. Max třeba při růstu zubu, nebo jen nějaké to přechodné období par týdnu, ale né tolik měsíců. Jestli mate někdo nějakou radu nebo zkušenost, tak budu rada.