Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zůstat, nebo odejít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.7.10 01:05
ahoj…
no, zrovna takováhle závislost je docela prekérní protože sázkové kanceláře a tak jsou skoro všude, takže „uhlídat“ manžela, aby si po cestě třeba z práce nevsadil, bude dost těžký 
a i když ti slíbí, že už to neudělá - no, jak se říká, že zakázané ovoce nejlíp chutná…a pokud v tom bude pokračovat, tak si nemyslím, že bys to poznala (teď už by to líp tajil )
co takhle si s ním vážně promluvit, že tě to mrzí, že sis to už jednou prožila a opakovat to nehodláš, a že pokud si bude chtít vsadit, tak to budeš chtít vědět - a hlavně ZA KOLIK!!!
nejsem si jistá jestli nějakej radikální zákaz by k něčemu vedl…možná asi k větším lžím 
každopádně vám, ale hlavně tobě!! přeji hodně sil, ať to zvládnete…SPOLU 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.7.10 09:51
hm maličkost to není a zbavit se tohohle taky ne (bohužel už si nemyslím že to jde navždy 
)
nicméně šanci bych mu dala s tím, že veškeré peníze povedeš ty, snažila se mu najít nějakou novou činnost (prostě nějakou změnu, když to přeženu změnu města atd.) a taky bacha na alkohol (v jeho opojení jsou ty „nejlepší nápady“)
Wiolla píše:Anonymní píše: … jako neslo mne o hrani ale o to vyhratHele a on někdo sází pro samotné sázení a ne pro výhru?
1,pro adrenalin, to je tam žene
2,závisláci si hodněkrát myslí to co anonymní napsala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
janibubi
26.7.10 10:26
Ahoj sanci bych mu dala,ale zase ne 10…to uz pak nema cenu a zase byt ve vztahu za kazdou cenu,nema smysl,budes se trapit a deti to poznaji casem,ze neni neco v poradku…
Zase nevim,jak bude dlouho klapat to,ze se staras o finance ty,muzska jesitnost…
Ale kazdopadne drzim palce.
- Citovat
- Upravit
26.7.10 10:38
janibubi píše:
Zase nevim,jak bude dlouho klapat to,ze se staras o finance ty,muzska jesitnost…
Ale kazdopadne drzim palce.
taky pravda 
nechat mu rozhodování bez přístupu k větším částkám a pokud sám chce s tím něco udělat, tak to přežije aby sám chtěl je to hlavní, bohužel většinou pomáhá až si pořádně nabije „ústa“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
janibubi
26.7.10 10:51
mati píše:janibubi píše:taky pravda
Zase nevim,jak bude dlouho klapat to,ze se staras o finance ty,muzska jesitnost…
Ale kazdopadne drzim palce.
To je prave to,jak ho to bude dlouho bavit .Nechci ho urazet,neznam ho,ale ja se zmenama dobre zkusenosti nemam.Clovek se dokaze v necem zmenit,ale ne v nicem velkym a hlavne musi chtit a to moc lidi nechce 
- Citovat
- Upravit
26.7.10 11:19
janibubi
přesně tak když nebude chtít tak nepomůže ani svěcená, zakladatelka se bude trápit a manžel odevzdávat penízky v sázk. kancelářích, automatech… (když bude chtít, tak si způsob najde)
Takže všechno začíná a končí na tom, jestli si dotyčný uvědomuje si své problémy, co chce pro to dělat a jakou má vůli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.7.10 11:43
Já nevím, pokud by asi všechno ostatní v manželství klapalo, tak bych asi dala ještě šanci.
Ale za určitých podmínek.
Určitě bych chtěla, aby se partner léčil. Samozřejmě to musí být dobrovolné.
Omezený přístup k penězům bych asi zavedla taky. Ale problém je, že si může jeden z manželů půjčit bez ohledu na ne/souhlas druhého. Vzhledem k situaci bych asi nevěřila, že tohle partner v žádném případě neudělá. Řešením tohoto by bylo rozdělení společného jmění manželů. Jenže otázka je, jestli by tohle partner snesl a zda by vztah vydržel…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.7.10 11:57
Sany80s píše:
Ale problém je, že si může jeden z manželů půjčit bez ohledu na ne/souhlas druhého. Vzhledem k situaci bych asi nevěřila, že tohle partner v žádném případě neudělá. Řešením tohoto by bylo rozdělení společného jmění manželů.
Toho bych se taky moc bála. Pokud by zakladatelka držela kasu a on by „léčení“ nezvládal, tak je vysoce pravděpodobné, že by si někde ten úvěr vzal. Asi bych taky chtěla rozdělení majetku. Jak psal někdo výše, opravdu to závislým dojde tehdy, když si hodně nabijou hubu. Jenže v tomhle případě stáhne s sebou i svoji rodinu!! 
Netýkalo by se to jen jeho, ale i manželky (potažmo dětí). Takže bych zrušení bezpodílového vlastnictví manželů také chtěla.
Jenže otázka je, jestli by tohle partner snesl a zda by vztah vydržel…
To je taky pravda. Ale jestli zní otázka, jestli odejít hned a nebo dát ještě jednu šanci, tak v případě že manžel tuto podmínku neunese to není o tolik horší, jako kdyby se s ním rozešla hned, ne? A nikdo nemůže tvrdit, že pro udržení manželství neudělala dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
26.7.10 14:10
Ahoj,
v podstatě jsem se rozvedla z podobného důvodu- resp. já jsem neměla potvrzeno a zjištěno, zda můj ex sází nebo kam ty peníze dává, ale také se nám doma ztrácely peníze, nejdříve po troškách, potom už toho bylo více. Dokud jsme si znali navzájem PIN od svých karet, tak mi mizely peníze i z mého účtu- ex vždycky vše zapřel. Takto to postupovalo s léty pořád dál- když se něco ztratilo., ex zapíral a jinak se choval jako milius, pořád opakoval, jak mě miluje. Potom úplnou náhodou (ex vyhodil svůj výpis z účtu do koše a já se do něj podívala) zjistila, že splácí již několik let úvěr. Uhodila jsem na něj a on tvrdil, že se museli v Bance splést, že žádný úvěr nemá atd… potom už jsem byla opatrnější, vyměnila si PIN na své kartě a měla oči na stopkách- poslední kapkou bylo, když zmizelo auto (ex tvrdil, že ho dal do servisu a když se oprava pořád ne a ne dokončit, tak jsem tam zajela sama a v servisu, kam ex říkal, že ho dal, nic nevěděli)- prostě auto (v ceně cca 150 000,–)prodal a peníze se poděly neznámo kam. Poté jsem začala podnikat kroky ohledně rozvodu- ex přede mnou klečel a prosil, že už se nic z otho nebude opakovat, že žádné tajnosti nemá. Při vyřizování SJM vyšlo najevo spousta dalších jeho tajných úvěrů a dluhů, o kterých jsem já neměla ani páru. Naštěstí jsem ho přiměla, že ty „tajné“ úvěry si nechal napsané na sebe a já se s ním dělila o úvěr jen jeden.
Po rozvodu ještě vyšlo najevo, že si jezdil tajně pro peníze i ke svým rodičům, kterým říkal, že já držím kasu a on chudák nemá ani na svačinu- takže ještě měl příjem tam. Dneska má novou přítelkyni, holku z bohaté rodiny, bydlí s ní u jejích rodičů a co vím, tak je bez peněz pořád a dluhy dělá dál a nesplácí…
Suma sumárum- jsem šťastná, že jsem se té „koule na noze“ zbavila. Ono je to ťuťuňuňu hezké, ale když partnerovi absolutně nemůžete věřit a táhne vás s sebou finančně do propasti, tak to prostě nejde.
Tím ti nechci psát, že se máš rozvést (já taky dala šancí x, než mi došla trpělivost), ale buď opravdu obezřetná a pokud budeš držet kasu, tak si ošetři i ty jeho možné úvěry za tvými zády, já taky netušila, že je možné, že banka dá jednomu z manželů bez vědomí toho druhého několika set korunový úvěr . Moc ti přeju, aby to v tvém případě dopadlo lépe než u mě
- Citovat
- Upravit
27.7.10 13:13
Ahoj… také přidám jednu myšlenku. Můj skoro bratr (mamky přítele syn) byl v minulosti taky hráč. Měl manželku, děti a když už to bylo neúnosné, tak manželka mu dala nůž na krk a řekla mu, že pokud je nechce ztratit, že si půjde zařídit léčení. Tady to dopadlo dobře. Šel na léčení, vyléčil se a už x let je čistý a supr fungující. Tady ta pohádka skončila dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.12.11 21:33
Přeji hezký večer…
Předem se omlouvám za anonymní, ale v osobních situacích není asi moc holek, dam a paní, kterí by chtěly zveřejňovat jméno.
Nechtěla jsem ani zakládat novou diskusi, ale potřebuji slyšet nezaujatý názor.
Mám partnera, se kterým jsem 9 let. Skoro celou dobu našeho vztahu jsem studovala, tak jsme se viděli o víkendech a při každém volnu a když jsem začala pracovat, bydleli jsme u rodičů, než jsme si sehnali a zrekonstruovali vlastní bydlení. Dva roky jsme se po neúspěšném těhotenství snažili o mimčo… nyní máme sedmiměsíční zlatíčko. Ale náš vztah po porodu je úplně v háji. Nevím přesně, na které straně hledat chybu, ale mám pocit, že je lepší odejít včas.
Můj partner je výborný táta, který zaobstará mimčo po všech stránkách, uvaří, uklidí, vypere, prostě rádoby ideální chlap, ale poslední dobou si s ním doma nepřipadám jako doma, ale jako ve vězení, pořád chce chodit všude s náma, skoro ani na procházku, když si chci jen tak bloumat sama s kočárkem a svýma myšlenkama nemůžu. Pořád, pořád ho mám u sebe. Mně už to rozčiluje, chci také své osobní volno, ale přitom jedná-li se o to, že jdu s kamarádkama na kafe, posedět do hospůdky, nakoupit do města, tam problém není, vždycky ochotně pohlídá. Ale prostě má pocit, že jako rodina se jinak bez sebe nemůžeme hnout. Sám měl dětství a rodinu nanic, byl z hodně dětí, táta pil, máma neměla na děti čas. A já mám pocit, jako že to chce vynahradit na své rodině, kterou tím ale úplně deptá. I já chci jít občas sama s prckem na procházku, někam na výlet, prostě si odpočinout. Ale on to nechápe. Už dvakrát jsme se pohádali tak, že jsme se div nepoprali a to upozorňuji, že já jsem klidná povaha. On taky, ale asi mám talent ho vytočit a to pak jde do extrému a já se bojím, že se to bude zhoršovat. Vygradovalo to tím, že jsem měla jet s malým pryč a on nejneže zamkl byt, ale vyměnil fabku, abych nemohla odjet, mělo to být na čas, takže za hodinu fabku vrátil a strašně se chtěl omlouvat a probírat to. Nemluvím s ním už několik dní. A ani nebudu, dokud nepřijde minimálně s máslem na hlavě, jinak si nikdy neuvědomí, že něco není v pořádku. Co si o tom myslíte? Já mám sto chutí se zabalit a odejít, protože nechci, aby případnou podobnou hádku někdy v životě viděl nebo se jí zúčastnil prcek. Každopádně díky za každý názor.
- Citovat
- Upravit
barbanek_2009
14.12.11 09:05
Milá dámy,slečny,paní..
já jsem autorka prvního příspěvku.Po dlouhé době se ozývám,abych se s vámi podělila o své zkušenosti.Takže.S manželem jsem zůstala,jak se říká, v dobrém i zlém.Jestli hraje,sází nebo čert víco nevím.Každopádně máme na bytě exekuci,další hrozí.Dlouhodobý dluh na nájmu je údajně splacený.Už od léta jsem od něj odstěhovaná.Tedy původně jsme se měli odstěhovat oba a začít nový a LEPŠÍ život.Náhle mi minulý týden zavolal,že neví jak dál,že pořád řešíme peníze,ale má nás rád.Nejdřív jsem si pobrečela a pak začala pátrat.Bylo to totiž jako blesk z čistého nebe.On rozhodně není ten, kdo by měl důvod odcházet.Při pátrání jsem zjistila takovéhle skutečnosti.Pokud zaplatíme do konce měsíce,exekuce prý neproběhne.V druhé bance jsme domluveny s paní,že počká do čtvrtka a pak se asi dohodneme na prodeji bytu,který s manželem máme.Moje zkušenost?Měla jsem odejít dávno.Čím jsou děti menší,je to lepší.Ted mi oba pláčou,že chtějí tátu,i když ví o hádkách,které byly na denním pořádku.Nedá se radit,vše je individuákní.Někdo nechce přijít o rodinu a vzpamatuje se,někdo se ven nevyhrabe.Předevčírem mi řekl,abych se k němu tedy vrátila.Rozmyslel si to a chce s námi být.Ani omylem.Co je to za chlapa,když NEVÍ jestli o rodinu stojí nebo ne.Pisatelce nade mnou doporučuji,aby si s manželem v klidu až mimi usne vše vyříkali v klidu.Obrnit se trpělivostí a vysvětlit,že potřebujete také dýchat sama.Má Vás určitě rád.Když to nepomůže…to už poznáte sama.hodně štěstíčka
- Citovat
- Upravit
14.12.11 22:50
...
Vážená a milá Zakladatelko,
i když tomu nejsem rád, tak Vám chci napsat, že tahle situace si jednoznačně říká o léčení v poradně pro závislosti. Pokud to u Vašeho muže nevypadá jako závislost teď, tak to tak bude vypadat v brzké budoucnosti, viz předchozí dva příspěvky. Jak už z oněch příspěvků vyplývá, tak u gamblera nestačí jen hlídat kasu, ale znamená to preventivně na sebe přepsat veškerý možný i nemožný majetek, dokladovat kdo kdy co koupil pro případ budoucích exekucí, hlídat každý dopis z banky a podobně.
U gamblerů platí podobné jako u alkoholiků: pokud nejsou ochotni se léčit, doporučuje se, i v rodinné poradně, rozvod jako řešení, protože gamblerství nepostihuje jenom jedince, ale celý rodinný systém. U alkoholiků jsem o tom psal nějaké Vám spřízněné duši zde; bohužel, příběhy závislých se sobě dost podobají: https://www.emimino.cz/…rankovani/3/
Tak Vám přeju, ať to nějak dopadne - líbí se mi, že nad svým mužem nelámete hned hůl, byť to trápením s ním trvá už docela dlouho. Z Vašeho dopisu cítím spíše starost nežli vztek. Starost a únavu.
Pokud byste chtěla udělat ještě něco navíc, a to hlavně pro sebe a do budoucnosti, je tu ještě jedna záležitost k reflexi - ve druhém plánu, až zažehnáte akutní nebezpečí, by možná bylo dobré položit si ještě jednu otázku sama sobě. A to otázku týkající se ohledně potkání se s partnerem - vybrala jste si druhého tvrdého gamblera jako životního partnera v řadě. Kde se bere, ta zvláštní přitažlivost?
Ale to je opravdu otázka až na potom. Hezký večer.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
barbanek_2009
15.12.11 10:16
Krásný a příjemný den..
Ano,máte pravdu,skutečně jsem nesmírně unavená a vyčerpaná.Stavy optimismu střídají stavy úzkosti a beznaděje.,K té reflexi..už jsem mockrát přemýšlela,proč si vybírám stejné partnery.Jsem člověk,který bytostně touží po klidu.Neutrácím za hlouposti.(s mými partnery,to ani nejde 
Psycholog mi poradil,at hledám problém v rodině,v dětství..Netuším.Mám hodné rodiče,úžasnou babičku..Snad je problém v tom,že mám mladšího postiženého bratra.V dětství jsem měla neustále pocit,že mě mamka nemá ráda a byla jsem hodně fixovaná na otce a babičku.Neustále se mi říkalo,že musím být hodná,všem pomáhat a jednou se o bratra postarat.Patrně si podvědomě vybírám muže,nezralé,kteří potřebují pomoc,ale já nejsem Matka Tereza a zachranovat darebáky fakt nechci!Můj muž nevidí problém,dokonce mi řekl,že by si nejraději půjčil milion,zaplatil dluhy(v současnosti činí 130 000)a užíval si.To je pro normálního člověka nepochopitelné.Jinak Vám,milý pisateli velice děkuji..
- Citovat
- Upravit
29.12.11 11:36
...
Vážená Zakladatelko, milý Barbánku,
když jsem si přečetl Váš poslední příspěvek, tak jsem si řekl: „tak o tuhle holku se už bát nemusím“. Byl to takový příjemný pocit - no a pak jsem si přečetl data příspěvků - kdy byly psány - a došlo mi, jak to vlastně celé bylo. Že vlastně odepisuji o rok později a že se tahle diskuse dostala do popředí díky dotazu Anonymní ze 12.12.11 21:33 (která v tom lítá teď a zatím sama).
Jak se ten Váš celý příběh odehrál, to není žádné veselé čtení; seběhlo se to tak, jak jsem čekall (což není žádné umění toto předpovídat), ale udělalo mi radost, jak jste se k tomu postavila - že to vlastně celé zvládáte. A příjemně a navíc mne překvapilo, že jste sama od sebe pustila i do toho „druhého plánu“ – to je opravdu fajn. Píšete o svém dětství, píšete o sobě … je to radost číst.
Tak Vám přeju, ať se Vám i nadále daří - a věřím (a myslím si) že to zvládnete. Ale čeká Vás ještě dlouhá cesta – a to i u toho psychologa, kde, jak píšete, jste byla. A kdyby Vám snad i tahle cesta „v druhém plánu“ pomáhala a jedinou překážkou na ní byl nedostatek peněz (což si dovedu vzhledem k okolnostem představit), klidně mi napište, klidně i do mailu – třeba by se dalo vymyslet, co se s tím dá dělat.
PF 2012
K.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
