Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Milá anonymní,byla bych ráda,kdybyste se s námi podělila o pokračování Vašeho příběhu.Jestli jste si třeba promluvili,jestli jste našli řešení..sdělená starost-poloviční starost.Moc bych Vám přála štastný konec.Víte,měla jsem čtyři roky psychologii,praxi u soudu..sobě pomoct neumím.Ale jedno vím jistě-lidi spolu musí mluvit..o pocitech,o problémech,o radostech,snech..nic v sobě nedusit.Sednout si třeba zády k sobě, a říct všechno co nám vadí,co bychom si představovali jinak,ale přitom neobvinovat..funguje to.Ale musí chtít oba. ![]()
Milá a vážená Anonymní,
připojuji se k Barbánkovi
, myslel jsem na totéž, jakoby mluvila za mne … nerad bych, abyste zůstala oslyšena…
Hezký Silvestr,
K.
Dobrý večer,
těší mě Váš zájem aděkuji za optání.
Jsem velmi komunikativní člověk, který nerad nechává věci nevyřešené. U mého partnera je to jiné, není příliš mluvný a málokdy z něj vypáčím něco jako názor nebo kompromisnost. V podstatě se dle mě jen velmi málo seberealizuje a já z něj potřebovala vymáčknout maximum. Cit, šťávu, prostě život. Zdálo se mi, že v jeho 30ti letech umírá. Bylo by dlouhé povídání o našich velmi odlišných životech, které jsme žili, než jsme se poznali. Ve zkratce asi tak, že já jsem měla pohodové dětství, na které ráda vzpomínám, on dětství neprožil ![]()
Protože komunikace stále vázla, nebyli jsme si schopni přijít na jméno, vsadila jsem na to, že buď vše nebo nic a odešla. Tím jsem mu ublížila, protože malého nadevšechno miluje, ale potřebovala jsem vědět, zda miluje jen malého, nebo i mě. Pár dní jsem nereagovala na telefony, ven chodila na místa, kde by nás nehledal. Asi po deseti dnesch jsem mu telefon zvedla a domluvili jsme se, že si promluvíme, tak jsme se sešli. Řekli si, co si kdo myslíme, že ten druhý dělá špatně a snad jsme krizi zažehnali. Já jen doufám, že to nebyly jen plané řeči a po uplynutí nějakého času se vše nevrátí do starých kolejí. Podruhé už bych se totiž nevrátila. Vyžaduji po partnerovi, aby tak, jako já respektuji jeho, respektoval on mě. Ve chvíli, kdy tato rovnocennost nefunguje, ztrácí pro mě význam celý vztah.
Takže momentálně užíváme Silvestrovské noci v teple našeho domova.
Děkuji, že jste dočetli až sem a vyslechli mě. Doufám, že takovéto diskuse již nebudu nucena navštěvovat s vlastní zkušeností, ale… Člověk míní, život mění… Tak to má asi být.
Barbánku, děkuji za radu. Já jsem studovala zdravotnický obor, tedy jsem se na střední a VŠ okrajově psychologie dotkla, vždy mě hrozně fascinovala a říkala jsem si, jak je vše jasné, ale… jde-li o mě, musí pohár opravdu přetéci, abych byla schopná jednat
Jednoho dne jsem si pak řekla, že přeci nemohu kázat vodu a pít víno a doufám, že už pro příště budu ve svých rozhodnutích jen silná a nenechám se srazit na lopatky ![]()
Doufám, že i u Vás je teď všechno ve stavu, kdy je dobře pro Vás.
![]()
Přeji Vám všem příjemné prožití Silvestrovské noci a šťastný vstup do nového roku 2012! M.
Milá a vážená Anonymní,
děkuji za odpověď, celé mi to zní dost dobře…doufám, že to vydrželo až do letoška
. Proto jen snad malou poznámku pro příští partnerské diskuse: lepší, nežli mluvit o tom druhém a říkat, co ten „druhý dělá špatně“, je tutéž věc formulovat za sebe, třeba „nelíbí se mi, když děláš to a to“, nebo „když děláš to a to, cítím se tak a tak“. Dá se tak (1) vyjádřit svůj postoj či pocit, (2) popsat tentýž problém, ale zároveň (3) se vyhnout hodnocení toho druhého.
No, Vy to zvládnete tak jako tak, tak ať Vám to vydrží dál, jak na Nový rok … držím palce.
Ahoj… vím, že si to musím vyřešit sama, ale nedá mi se nezeptat na to, jak by reagovali jiné ženy
zkrátka jsem vdaná, mám dítě a manžel je poslední dobou na odstřel!!! s ničím mi doma nepomůže, to už musí být a nebo mu to musím snad tisíckrát zopakovat a pak to udělá, ale má u toho spoustu řečí. Když se jedná o věci které ho baví nebo jsou spojeny s jeho koníčky (má jich několik) to je to hotové ihned, ale když je potřeba udělat věci doma - dovézt dříví, nasekat ho nebo prostě upravit dům a zahradu před zimou to ne, to odkládá jak jen to jde a pak se kvůli tomu stejně pohádáme nebo to nakonec udělám sama, aby to bylo konečně hotové
já jsem na RD, takže nás živí on, ale mě tohle už tak ubíjí, že někdy vážně nemám sílu na nic jen když vidím jak se zase tváří
už jsem si s ním o tom několikrát promluvila, ale je to neustále dokola - ano udělám to a nakonec to skončí jak už jsem psala! dokonce jsem z toho byla už tak vyčerpaná, že jsem se svěřila mé mámě a ta mi řekla, že tohle zná, že takhle se choval i můj táta a že pokud budu chtít od manžela odejít, finančně mi pomůže, abych to po tu dobu co ještě budu na RD zvládla. Nejdřív jsem si říkala, že to je přehnané odcházet, ale teď vážně nevím
odjede třeba na fotbal s tím, že se po zápase vrátí a je pryč celý den, jasně já to chápu, že s kamarády na fotbale a pak u piva je líp než se doma starat o dítě, ale chtěli jsme ho oba, tak by se měl trochu vzpamatovat ne?! teď jsme se skoro 2 týdny vůbec neviděli, protože přijel z práce a hurá na trénink, nebo kamarád potřeboval s něčím pomoci atd. prostě mi přijde, že se chodí domů jen vyspat - neřeknu, kdyby to trvalo týden nebo dva, ale 3 měsíce v kuse takové chování je opravdu na palici! vím, že takových podobných diskuzí a příběhů je tu spousta, několik jsem jich i četla, ale pořád mám v sobě takový chaos a nevím jak to řešit??? ![]()
No a kolik těch koníčků má? Měl by chlapec slevit…Ty předpokládám nemáš na nějaké své koníčky čas vůbec - protože pečuješ o prcka, dům, zahradu.
jeho kamarádi mají všichni taky tak „volno“?
Taky by se mi to nelíbilo.
Chlapy si totiž myslí že když je ženská doma a on nosí peníze tak může si dělat co chce a jakoby ženská měla si doma odpracovat nebo nejlépe strhnout protože vlastně se doma fláká - nechodí do práce, ale starat se o prcka a domácnost a barák (jak píšeš dřevo ) je síla, jejich myšlení nechápu, a od tebe čeká že bude mí super servis, a sám jen za zábavou, ono se řekne rady nech mu dítě a vyraž ať se postará, ale jo i kdyby ho pohlídal tak určitě nebude prát, žehlit, uklízet tak jak ženská a nikdy nepozná co je to doma za dřinu pro ženskou ![]()
Já měla kolegyni v práci a ta má taky takového manžela. Mě to přišlo, že ho ta práce na baráku vysloveně nebavila. Přišel mi spíš jako panelákový typ. Myslím, že když spolu žijí dva, z nichž jeden chce bydlet v rodinném domku a druhý ne, tak to nedělá moc dobrotu, zvláště když ten, kterého to nebaví, je chlap, protože od něj se očekává většina té těžší manuální práce. Ale to nemusí být tento případ. Třeba má těch koníčků opravdu mnoho a pak mu nezbývá čas na důležité věci.
To co jste napsali si také myslím - měl by polevit ze zábavy a začít se také trochu starat - tedy takhle někdo mě možná odsoudí, že chudák dře a já sem doma - ano má fyzicky náročnou práci, ale pokud má dost sil na fotbal, zábavy, kamarády atd. tak snad může udělat něco doma, nechci toho tolik, dokonce už jsem to zkusila i tak, že jsem napsala seznam věcí co je potřeba udělat (věci které opravdu nezvládnu
) a on se na něj podíval a že jo, že to bude a seznam tu leží už přes měsíc a je splněná jedna věc, ke které jsem ho musela skoro dokopat
¨
@Ijaa - ten kdo za žádnou cenu nechtěl do bytu byl on, prý by ve městě umřel, ale já taky chtěla radši baráček se zahradou, jenže jsem čekala že bude dělat i on a né jen já ![]()
@renda81 - jo jo je to tak, taky už mi několikrát řekl z čeho jsem tak utahaná, když nic nedělám, to jsem myslela, že vyletím z kůže!!!
Je to dost složité, nevím jak to udělat, aby mu konečně došlo, že jsem manželka a ne služka, která se o vše postará, protože mám někdy pocit, že mě tak bere, doma po sobě skoro nic neuklidí, zkoušela jsem to tak nechat, ale nikdy to nevydržím déle než den, protože si myslím, že by jsme tu za chvíli žili v bordelu ![]()
@Zuzza0 - také mě to napadlo, dokonce jsem se ho na to i ptala, ale sám řekl, že to je nesmysl, že by na tu milenku neměl ani čas ![]()
Nebo je řešení že budeš dělat pro sebe a pro dítě, neuklízej jeho bordel, vař jen pro vás, žehli a per taky pro vás nenakupuj mu, ať si to zkusí dělat „jen“ po sobě a pak mu to možná dojde, že se doma neflákáš, protože jak říkáš není s ním domluva, vše odkládá, nic neudělá, tak ho takhle postav před hotovou věc, ale opravdu to zkus vydržet, a možná to jak se staráš pak ocení a pomůže ti, a jak to měl doma? třeba žil v tom že dělá máma domácí práce a otec nemusel nic, pak je to modelem rodiny bohužel, ale když má sílu na fotbal tak může doma taky hnout si myslím ![]()
@Anonymní píše:
@Zuzza0 - také mě to napadlo, dokonce jsem se ho na to i ptala, ale sám řekl, že to je nesmysl, že by na tu milenku neměl ani čas
a myslis si, ze by ti rekl, ze JO? ja jako nechci rejpat, to v zadnym pripade…u nas doma taky vse delam jen ja…on ale zase zabezpeci rodinu a tak nejak jsme si stanovili hranice…jen teda doufam, ze az budu delat na HPP, tak ze doma neco udela…ne nadarmo se rika, ze pokud chces neco po chlapovi, musis vydat rozkaz jak pro cokla
a souhlasim s rendou
@Anonymní píše:
@Zuzza0 - také mě to napadlo, dokonce jsem se ho na to i ptala, ale sám řekl, že to je nesmysl, že by na tu milenku neměl ani čas
A co by Ti měl jako říct? I kdyby jí měl?
Jinak pokud sám od sebe zájem nemá, tak ho násilím nepřitáhneš…Doma ho to asi nebaví, bohužel..
víte,vy jste úžasný člověk.Ta cesta je neskutečná a když nevidím nic před sebou je to ještě horší.Jsem v místě kde nezavadím o práci..kdyby mi nepomáhali rodiče,babička,tak nevím,nevím.Jediná práce která se našla,je vymahač dluhů po telefonu(jaká ironie) pohovor dopadl úžasně,vzali mě okamžitě.A najednou se vyskytl problém..nesmím sama nikde nic dlužit,nesmím být na žádné té listině dlužníků..jenže to bohužel jsem.Takže z práce sešlo.Ani si neumíte představit jak mě tohle mrzí.Co by mi mohlo pomoct už nevím.Asi nějaký zázrak
ale je po vánocích a pořád nic.
Vám moc děkuji,za pomoc,podporu,fandění..v tuhle chvíli mi nikdo víc dát nemůže M.
Krásný a úspěšný rok 2012