Květňátka 2005 - Kam i císařpán chodil sám
- Rodičovství
- Alte
- 14.03.06 načítám...
Milá Květňátka, tento deníček bude o vašem novém příteli. Některá z vás už ho máte doma a pomalu se s ním seznamujete, ale na mnohá teprve čeká schovaný někde ve skříni nebo v regále v obchodě. Ptáte se: „Kdože to na mě čeká? No přece nočníček váš nový přítel, který vás zanedlouho bude na nějakou dobu provázet životem. Aby to seznamování proběhlo hladce, napsala jsem pro vaše maminky tento deníček.
Milé maminky, není to tak dlouho, co jsme si na nočníčkové téma povídaly v našem novoročním deníčku a shodou okolností v tu dobu probíhala na toto téma dost vášnivá výměna názorů mezi maminkami v diskusním fóru. Abychom si v tom udělaly trošku jasno, ráda bych shrnula v tomto deníčku poznatky prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, Csc., dále předního dětského lékaře MUDr. Martina Gregory a britské psycholožky Penelope Leachové.
Mnohé z nás jsou babičkami tlačeny k vysazování našich drobečků na nočníček už nyní. I já jsem si vyslechla, že Kubíčkův tatínek, když se podržel nad nočníčkem (ještě chudák ani neuměl sám sedět), udělal do nočníčku bobeček. Takže jsem vyfasovala krásný bleděmodrý nočník, kterýžto Kubíkem okamžitě zavrhnut, skončil coby dekorace kuchyně 
.
Na druhou stranu se nemůžeme babičkám divit. Vždyť se v dobré víře řídily radami lékařů a čerpaly poznatky z tehdy dostupné literatury. Tak se mně po porodu Kubíka dostala do rukou kniha od MUDr. Mirky Klímové - Fügnerové „Naše dítě„, kterou se řídila při výchově svého syna (tedy mého přítele) skorotchýně. Ze zvědavosti jsem si ji prolistovala a v kapitole zaměřené na věk od jednoho roku na mě z textu vyskočila skoro výstražná věta na konci s vykřičníkem: „ PO PRVÉM ROCE ŽÁDNÉ PLENY!“ A hned je jasné, odkud vítr vane. Problém však může nastat, když babičky tvrdošíjně trvají na svém a nerespektují nové poznatky z oblasti péče o děti. Já se babičce snažím vše v klidu vysvětlit, ale bylo mně řečeno, že na to jdu až moc vědecky .
A nyní se už konečně dostáváme k výsledkům mého „vědeckého" bádání na téma naše dítě a nočníček.
Podle P. Leachové začneme-li s vysazováním na nočník dříve, než je dítě na to zralé, vyvoláme u něho tak akorát stres a učení pak trvá déle. Až do asi 15 měsíců se dítě vyprazdňuje zcela automaticky. Neví, že k tomu došlo a neví, kdy k tomu zase dojde. Do této doby nejde u vysazování na nočník o nic jiného, než o posazení dítěte na správné místo ve správný okamžik - dítě nic nechápe a tudíž nemůže spolupracovat a sezení na nočníku je pro něj tou nejnesmyslnější činností ze všech.
Asi tak v polovině druhého roku si dítě uvědomí velice důležité spojení - spojí si loužičku pod sebou nebo bobeček se svojí osobou a pocit při močení nebo kakání, že souvisí s tím, co právě udělalo.
Kdy je dítě připravené začít používat nočník? - Teprve tehdy, když si uvědomí, že se mu chce čůrat nebo kakat. Ne tehdy, když zatím pouze zpětně zjistí, že už se tak stalo. Dítě postupně začne poznávat, že se blíží vyprázdnění a může se rozhodnout, že se vyprázdní do nočníku a ne do plenky. Leachová upozorňuje, že jde pořád pouze o nácvik a rozhodnutí, jestli dítě použije nočník, je jen na něm. Teď je ten správný okamžik k vytáhnutí nočníku ze skříně, zastrčeného koutu nebo jeho nákupu a seznámení se s ním.
Nejdříve se potřebujeme pouze ubezpečit, že dítě ví, k čemu ta divná barevná mísa má sloužit. Jednoduché je to pro dítě, které má staršího sourozence, ale pro jedináčka nebo dítko nejstarší to může být záhadou, vždyť mamka dělá e-e do úplně něčeho jiného .
Takže nejdříve musí dojít k seznámení s nočníčkem.
Seznámení s nočníčkem - ukážeme dítěti nočníček a řekneme mu, že do něho bude čůrat a kakat, nočníček pak dáme třeba do rožku místnosti a necháme ho, ať se s ním seznámí. Můžeme na něj napřed společně po:,–(it třeba medvídka a nakonec si bude po nějaké době chtít samo sezení na nočníčku vyzkoušet.
KAKÁNÍ - zůstat tzv. „čisté" je pro dítě jednodušší, než být „suché„. Jednak kaká méně často než čůrá, stolička bývá v celkem pravidelnou dobu a interval mezi nutkáním na stoličku a samotným vyprázdněním je celkem dlouhý a navíc na dítěti poznáme, že se „něco“ chystá a můžeme mu pomoci tím, že mu nabídneme nočníček. Ale pozor! Nemáme dítě NUTIT k posazení na nočníček, i když vidíme, že začíná kakat do plínky, to proto, že naši prcci můžou být vzdorovití a když vidí, že o to móóóc stojíme, just si na ten nočník nesednou.
Velice mě zaujalo následující varování Leachové - nemáme se s odporem vyjadřovat o jeho bobečcích. Dítě už moc dobře chápe, že pochází z něho a když o nich budeme říkat, jak hrozně smrdí a s odporem budeme vynášet špinavou plenku nebo vylévat nočníček, dítě může nabýt dojmu, že i ono nám je odporné a raníme tím jeho city.
ČURÁNÍ - dítě je vyzrálé k čůrání do nočníčku tehdy, když je schopno na chvíli ovládnout začátek čůrání. To znamená, že si včas uvědomí, že každou chvíli začne čůrat, stáhne svaly kolem močové trubice a konečníku a zastaví blížící se začátek čůrání. Toto je však pro dítě zpočátku velice obtížné, vydrží pouze pár vteřin, kříží nožky a než dojde k nočníčku, počůrá se. Teprve ve věku DVOU let se naučí ovládnout začínající čůrání v ČASNĚJŠÍM stadiu, pozná plný močový měchýř a může čůrání oddálit. I v tomto věku dochází k častým nehodám, stačí, když je dítě něčím plně zaujaté a také není ještě schopné se kvůli čůrání probudit, takže přes den už bývá dítě bez plenky ale na spinkání ji ještě potřebuje.
Velice vhodným obdobím pro nácvik ovládání močového měchýře je léto. Prcci běhají nahatí, vidí, jak čůrají a lépe si spojí nutkání na močení s loužičkou. Napřed začínáme s chozením bez plenky doma. Nemáme z toho dělat žádnou vědu, protože pak by si mohlo přijít ponížené, že mu dáváme plenku na procházku nebo na spaní. Stačí třeba říct, že bez plenky se mu bude hrát pohodlněji. Když se mu stane nehoda, stačí poznamenat, že asi zapomnělo nebo nestihlo jít na nočníček a že loužičku utřeme. Dobré jsou také tzv. tréninkové kalhotky, dítě si je může snadno svléknout a natáhnout.
Důležité je, pomoct dítěti k získání nezávislosti - má mít volný přístup k nočníku a být oblékané tak, aby si s minimální pomocí mohlo stáhnout samo kalhotky.
V době, kdy je dítě suché doma přes den, přestaneme plenky dávat jako součást běžného oblečení. Může je mít na spaní, pokud dítě chce. Je to proto, že pokud bychom dítěti stále plenky dávaly, nenaučí se, že při každém pocitu nucení na čůrání, má jít na nočníček.
Jak reagovat na úspěchy a neúspěchy v chození na nočníček - nemáme v žádném případě říkat, že je HODNÉ, když použije nočníček a že je ZLÉ, když to neudělá. Používání nočníku je pouze novou dovedností a ne věcí morálky. Máme zůstat klidní, i když vykoná svou potřebu do plínky a navrhnout mu, že příště by mohlo zkusit jít na nočníček.
Mohou ale nastat problémy, když dítě používání nočníčku sabotuje. Může to být neustálým dohadováním se s dítětem okolo používání nočníku, nebo neustálým upomínáním, jestli se mu nechce čůrat. Dítě pak nabude dojmu, že lepší to bylo s plenkami, takže je vhodné řešit vše okolo nočníčku v klidu. No ono se to řekne, ale jestli začne Kubík praktikovat to, co jeho starší sestra, když byla malá, a sice čůrání do křesla s obhajobou: „Mamko, takle je to lepčíííí!", tak se přiznám, že i mně bude každá rada drahá.
Tak a nyní ve zkratce pro srovnání, co doporučuje MUDr. Gregora.
I MUDr. Gregora je zastáncem vysazování dětí na nočník mezi jedním a půl rokem až dvěma lety. S nácvikem nemáme začínat v době, kdy je nějakým způsobem narušen běžný program dítěte (nemoc, cizí prostředí, cizí osoby apod.). Vysazovat máme po jídle, pití, po spaní, prostě kdykoliv se nám bude zdát, že by se mu mohlo chtít. V případě, že dítě odmítá na nočníku sedět, máme ho zabavit hračkou a pokusit se ho na nočníku udržet. No to se mně moc na začátku učení nezdá, protože na nočník ho přece nedávám proto, aby si na něm hrálo a navíc se nebude soustředit na to, co dělá do nočníku a unikne mu tak pravý smysl sezení na něm. Pravda je, že později si moje děcka na nočníku při kakání třeba „četla" leporelo. Ale jsou maminy, které striktně dodržují, že na nočníku se dělá pouze e-e.
Když dítě používá nočník s úspěchem ve dne a asi týden má suchou plenku po denním spánku, můžeme zkusit plenku na spaní ve dne přestat dávat a když se zadaří, tak plenku nedávat už ani na noc.
Na závěr doporučení profesora Matějčka.
Tak prof. Matějček ve své knize Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte píše, že vhodný věk k učení na nočníček je od roku do 15 měsíců, je to tedy dříve, než doporučuje Leachová a MUDr. Gregora. Ale i prof. Matějček varuje před hodně časným vysazováním (hned po půl roce), že v tu dobu nemá pro to dítě zralý nervový systém a hodně tím můžeme pokazit. Při nácviku chození na nočníček je potřeba dodržovat několik zá:,–(:
- vše okolo používání nočníčku má být pro dítě příjemné a srozumitelné
- zpočátku by měl dítě „vysazovat" na nočníček ponejvíce jeden člen domácnosti
- nočník by měl být pokud možno stále stejný, na stejném místě, neměl by být moc
studený, vratký a neměl by tlačit do zadečku - dítě se má za úspěch na nočníčku náležitě pochválit
Ještě bych chtěla podotknout, že některým dětem od samého začátku vyhovuje chodit na WC s takovým tím vkládacím sedátkem.
Tak a jsme u konce s teorií a teď je jenom na každé z nás, kdy se do toho seznamování s nočníčkem pustíme a jakou cestou se při tom vydáme. Maminky, vám přeji moc a moc trpělivosti při prvních nesmělých pokusech těch našich drobečků a vám Květňátka hodně úspěchů. Vy, maminky, které už jste svoje drobečky seznámily s nočníčkem a maminky zasloužilé - Věrka a Hamina, podělte se s ostatními, jak to probíhalo, jaké byly úspěchy atd. atd. a jak na to jít dle vašich zkušeností nejlépe.
Na úplný závěr bych se pro zajímavost zmínila o tzv. bezplenkové metodě, tedy metodě při které děti na sobě nenosí svůj „záchod". Zastánkyně této metody tvrdí, že dítě navzdory lékařským poznatkům již v novorozeneckém věku je schopné ovládat své svěrače, takže vydrží pár vteřin bleskovou cestu nad WC nebo jinou vhodnou nádobu. Používání plenek považují za nehygienické - dítě leží ve vlastních výkalech. Úspěch této metody je v komunikaci mezi matkou a dítětem. Matka se umí natolik vcítit do potřeb dítěte, že pozná, kdy se dítěti chce. Dítě dává svoji potřebu najevo buď náhlým ztichnutím, nebo zrychlením pohybů, hlasitým tlačením apod. Pokud vám tato metoda vrtá hlavou, koukněte na http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?…, kde je zajímavé počtení a pár odkazů na další stránky týkající se této metody, která má kořeny v tradičních kulturách v Africe a v Asii. Kdoví, třeba jsou na emiminu maminky, kterým tato metoda není cizí a podělí se s námi o svoje poznatky.
Alte
Použitá literatura:
1. Penelope Leachová - Moje dítě a já
2. prof. PhDr. Zdeněk Matějček, Csc. - Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte
3. MUDr. Martin Gregora - Péče o dítě od kojeneckého do školního věku
4. www.zena-in.cz
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 2370
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 1880
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1107
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 508
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 1521
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5555
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2501
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 3574
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 1953
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 964
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
)
álky na léto. Vypadaly hodně pohodlně , jenže stály 800,– to mi přijde na letní otevřený botky celkem dost. Třeba Baťa bude levnější a tam mají všechny boty tu zdravotní žirafu.
.