Jak roste bříško, aneb co se děje s vaší dělohou po dobu těhotenství

Celému procesu od početí až po porod je děloha uzpůsobena ? roste její velikost (z 50 g až na 1 kg), mění se její tvar (hruškovitý tvar se mění na ovoidní nebo kulový), vytváří se dolní děložní segment (mezi děložním tělem a hrdlem), zvýší se její prokrvení (až 30 krát), mění se konzistence (je měkká) a zbarvení (zfialoví v důsledku překrvení)

Změny dělohy dle trvání těhotenství:

První dny po početí ? děloha se poněkud zvětší v důsledku překrvení, později lze zjistit tvarové změny v místě uhnízdění vajíčka.

1. lunární měsíc - děloha je měkčí, prosáklejší, jen nepatrně zvětšená.

2. lunární měsíc - děloha je velká jako husí vejce, ovoidní, měkká, prosáklá.

3. lunární měsíc ? děloha je velká jako mužská pěst, je kulovitá, má cystickou konzistenci (pohmat jako na měkký míč). Její fundus sahá k hornímu okraji stydké spony, děloha je dosud v malé pánvi.

4. lunární měsíc - děloha se zvětší v důsledku zmnožení plodové vody, její fundus je na šíři dvou prstů nad horním okrajem stydké spony. Děložní tělo je ještě skloněno dopředu. Vzniká tzv. dolní děložní segment.

5. lunární měsíc -děložní fundus vystoupí nad střed vzdálenosti mezi pupkem a sponou. Děložní tělo již není skloněno proti děložnímu hrdlu a má ovoidní tvar. Jsou již zřetelné ozvy plodového srdce poslechem a pohyby plodu pohmatem nad břišní stěnou.

6. lunární měsíc - děložní fundus dosáhne výše pupku. Děložní tělo se opírá o přední břišní stěnu, kterou znatelně vyklenuje. Tvar dělohy je nadále ovoidní.

7. lunární měsíc - děložní fundus je asi v jedné třetině vzdálenosti mezi pupkem a hrudní kostí (na šíři 2 až 3 prstů nad pupek).

8. lunární měsíce - děložní fundus je ve výši dvou třetin vzdálenosti mezi pupkem a hrudní kostí.

9. lunární měsíce - děložní fundus sahá až k žeberním obloukům (v této době si těhotné často stěžují na úporné bolesti žeber)

10. lunárního měsíce - děložní fundus klesne do stejné výše, jako byl koncem 8. měsíce. Tento pokles je důsledkem rozvíjení dolního děložního segmentu, do něhož sestupuje naléhající část plodu.

V klinické praxi se dosud udává výška děložního fundu podle vztažných bodů na těle těhotné: S (= horní okraj stydké spony), P (= pupeční jizva), X (= hrot mečovitého výběžku hrudní kosti). Tak např. 3/S znamená, že fundus je na šíři 3 prstů nad horním okrajem stydké spony, P/2 ? že je na šíři 2 prstů pod pupeční jizvou, X/3 ? na šíři 3 prstů pod hrotem mečovitého výběžku hrudní kosti.

V poslední době se dává přednost přesnějšímu měření výšky děložního fundu nad horním okrajem stydké spony a vyjadřuje se v centimetrech.

Dolní děložní segment se od 4. měsíce gravidity vytváří mezi děložním hrdlem a děložním tělem, zprvu jako úzký pruh, který koncem těhotenství dosahuje šíře 8 až 10 cm. Vzniká z dolní části děložního těla, je tenký, v jeho anatomické skladbě převládá vazivo, svalová vlákna jsou krátká. Za porodu se tato část dělohy nestahuje, je pasivní, naopak je roztahována

Děložní hrdlo plní funkci uzávěru děložní dutiny a zachovává až do porodu svůj tvar: konický u prvorodiček, válcovitý ? cylindrický u vícerodiček. Je prosáklé, překrvené a fialově zbarvené, uložené vzadu směrem ke křížové kosti. U některých těhotných se děložní hrdlo již v těhotenství pootevírá až k vnitřní brance, aniž to znamená ohrožení dalšího trvání těhotenství..