Štědrý den adminů - příliš hrášku a kapr, co nikdo nejí

Andrea
My jsme klasická vánočně líná rodina, takže o Vánocích už jen koukáme na pohádky a cpeme se vším možným až do večera. Je to jedinej způsob, jak bráchovi zacpat pusu, aby se milionkrát neptal, kolik je hodin a kdy už jako přijde. Hluboký ateismus nás drží daleko od všech mší, ale koledu si zazpíváme, to jo. Nejsme barbaři. K večeři je klasika, smažíme i kapra - ale nikdo ho nakonec nežere. 

Martin
Zvykem je určitě tradiční večeře, při které se totálně přejím a říkám potom, že už nikdy nebudu jíst. Následně asi o hodinu později toto zopakuju, protože jsem opět přejedený.

Dominika
U nás doma to máme celkem jasně daný na 24. prosince. Já a taťka připravujeme stromeček, zdobíme a poté se zdejchneme do Malšického kostela na štědrovečerní mši, která je u nás už v půl 4 odpoledne. Mezitím mamka a ségra připravují večeři. Při večeři posloucháme koledy, jíme při svíčkách, kterých je přesně tolik, kolik je v naší rodině zesnulých. Držíme tradici „řetězu“, takže od stolu během jídla nikdo nesmí vstát, dokud všichni nejsou po jídle, aby nikdo následující rok neumřel. Jsme hodně na ty křesťanské tradice, asi i trochu nudní. Jinak klasika, rozbalování dárků a následný nášup jídla při nové pohádce na ČT1.

Zuzka H.
Už odmala jezdíme do Příbrami na Svatou Horu pro Betlémské světlo, kde se taky pravidelně zhádáme, kdo ho (ne)ponese.

Zuzka V.
Na pozadí skutečných svátečních tradic se opakují ty naše malé, rodinné. A já tak přesně vím, že táta dá do bramborového salátu příliš hrášku, babička řekne, že chce jenom malou porci a pak bude chodit tajně pro cukroví a já se nakonec rozhodnu pro příliš slavností oblečení, které hned, jak budu moc vstát od stolu, vyměním za tepláky. Pokaždé je to stejné a je to nejlepší.

Josefina
Zpívání koled a Rybovka, kterou si o Vánocích každý rád zazpívá, zahraje nebo poslechne… Jo a půlnoční mše.

Ondra
Naše vánoční tradice? Jíme šneky: je to delikatesa. 

Eliška
U nás v rodině držíme tradici hlavně ohledně jídla. Maminka pochází z východního Slovenska a tam se na štědrovečerní večeři podává čtyřchodové menu - kapří polévka, následuje hutná zelňačka (kterou miluju ze všeho nejvíc). Hlavní jídlo je stejné jako v Čechách: kapr s bramborovým salátem a jako dezert se podávají „opekance“ - válečky z kynutého těsta nakrájené na kolečka a přelité medovou zálivkou s mákem.

Karolína
U stromečku se sejdeme zase v plném počtu. Včetně babičky, prababičky (která každý rok říká, že nikam nejde a nakonec se zázračně objeví), strejdy, mamky, ségry, bráchy… No prostě všichni. Největší radost nám stejně udělá můj brácha, který vysloví něco ve stylu mé sestry, která jako malá u Barbie koníka prohlásila „Chtěla jsem opravdovýho koně…“ a rozbrečela se. Vánoce u nás doma jsou typicky české. Spousta „obyčejných“ situací, kterým se smějeme až po Vánocích.

Robert
Moje nejoblíbenější vánoční tradice, kterou jsem léta praktikoval, spočívala v odletu někam hodně daleko a návratu zpět až v lednu.

Monika
V 17 hodin se zasedá ke stolu, všichni vyčůraní a vybaveni papírovými kapesníčky, abychom nevstávali od stolu (podle tradice se zase sejdeme příští rok). Táta se pak děsně přejí řízkama a praská mu pásek. Máma má u stromečku dvojí Vánoce, protože všechny dárky zabalila už v září, takže vůbec netuší, co kdo rozbalí. Sestra mě povzbuzuje k předčasné nostalgii, že to jsou určitě moje poslední Vánoce, než otěhotním. A já dělám, že mě ty punčocháče vůbec neškrtí a ta sukně nekouše. No a když se všude válí dostatečné množství balicího papíru, vytahujeme tradiční ovocný salát s mandlemi a tajně chodíme do lednice na studené řízky.

Jak pojede eMimino přes Vánoce?

eMimino nikdy nespí, ani o svátcích. Určitě to bude žít v diskuzi Vánoční kolotoč - sem přibydou fotky rozbalených dárků, které si uživatelky mezi sebou posílaly.

Jinak jede eMimino.cz ve vánočním klidnějším režimu. Věříme, že adminy tu na Štědrý den nebudete postrádat. A od 27. prosince jsme tu opět v plné síle.

Přejeme všem krásné svátky plné pohody a vděčnosti!

Protože všechny dohady a nesnesitelné zvyky příbuzných jsou vlastně důkazem, že jsme zase všichni pohromadě.