Nebude to Yeti, bude to holka!
Když jsem psala svůj předchozí deníček, netušila jsem, že náš čekají takhle dlouhé koronavirové prázdniny. Bylo to nějaké dlouhé, co? I když jsme brzy našli nový denní rytmus a v zásadě si vše užíváme. Jen mám pocit, že nám se Šímou narostla druhá pupeční šňůra a návrat do školky bude trochu bolet. Nás oba :)
Hodně jsme zpomalili, navnímali zase sami sebe. Oprášili všechny zapomenuté hračky, přečetli dlouho odkládané knížky, zvládli předělat zahradu. Jen kdyby ti moji kluci pořád tolik než..li, teda ehm… nepapali. Furt, furt vařím, pomoc!
Mezitím jsem se v izolaci přehoupla do druhé poloviny těhotenství. Vrchol mého společenského vyžití byla návštěva gynekoložky. Byla jsem nervózní, měli jsme se dozvědět pohlaví miminka. Syn si přál Yetiho (vysvětlení najdete v mém prvním deníčku), manžel od začátku doufal v holčičku. Prý ať jsou síly doma spravedlivě rozdělené. A víte co? On se manžel své vytoužené dcery dočká! Vybrali jsme jí jméno Ema. Naladit se na růžovou mi trvalo asi tak jednu (piko)vteřinu <3.
Ema už o sobě dává vědět. Začíná kopat a těhotenské břicho vykouklo mnohem dřív než u prvního těhotenství. Jsem vděčná, že zatím všechno probíhá bez problému. Šimon mně potrápil migrénami a zvracením až do 22.tt. Ema mě zatím šetří, a až na lehkou únavu se cítím báječně.
Zato Šimon mně nešetří ani trochu! Mamííí. Něco papat. Tohle mi nechutná, chci něco jiného. Mamíí, můžeš mi, přidat, prosím? Mamíí, jdeme dělat bobek. Pojď, jdeme malovat. Jdeme modelovat. Jdeme stavět Lego. Jdeme na zahradu. Mamí, pojď jdeme si hrát na doktora:
- Maminko, zakašli.
- Maminko, a teď zabroukej.
- Víc nahlas.
- Víš co, teď už raději nepovídej nic.
- Dobře, bude to práce, ale Šíma to zvládne. Jdeme do akce.
- Maminko, a teď mi ukaž nožičku.
- Neboj, ti tu nožičku jen odpojím a pak zavážu.
- Nebylo to tak strašné, viď?
- Teď už jen ručička, tu zazbíječkuju a máš to, maminko, hotovo.
- Jo a ještě zkontroluji miminko, otevři pusu.
Abych mu nekřivdila. Za statečnost jsem dostala odměnu. Kinder vajíčko. Mohla jsem se koukat, jak ho snědl.
A na závěr tři poznatky těhotné druhorodičky z karantény:
- Karanténa je skvělá na hubnutí. Když máte 7 týdnů doma čtyřleťáka, denně dáte 10 tisíc kroků na tuty. Bez dlouhé procházky v lese by hrozilo zboření domu. Jako vážně! A výsledek? 21. tt a ani gram nahoru.
- Výbavičku opravdu shánět nemusíte. Všichni využili izolaci na generální úklid, a tak mi u plotu každou chvíli zvoní kamarádka s modrou Ikea taškou nacpanou růžových oblečků.
- Dost jsem ušetřila. Těhotenská móda mně v karanténě opravdu netrápí. Vystačím si s tepláky a manželovým tričkem.
Mějte se krásně a užívejte si sluníčka a společný čas s nejbližšími.
Vaše Hani <3
Přečtěte si také
Po porodu jsem začala spát v dětském pokoji. Po třech letech se nemám kam vrátit
- Anonymní
- 09.09.26
- 8349
Když se nám narodila dcera, přestěhovala jsem se s ní do dětského pokoje, aby se manžel vyspal do práce. Mělo to být jen na několik měsíců. Dceři jsou dnes tři roky, já stále spím vedle ní a z...
Syn se těšil, až bude předškolák. Po dvou dnech už do školky nechce
- Anonymní
- 09.09.26
- 5135
Ještě před pár týdny o tom mluvil skoro každý den. „Mami, až budu předškolák, tak už budu fakt velkej, viď?“ těšil se syn. Předškoláci pro něj byli ve školce něco jako nejvyšší liga. Ti velcí,...
Sousedka nám dávala před dveře divné symboly. Pak jsem zjistila, co po nás chce
- Anonymní
- 09.09.26
- 5732
Když jsme se s manželem přestěhovali do staršího bytového domu, těšili jsme se, že konečně budeme mít vlastní klid. Většina sousedů byla příjemná, jen paní Milena z přízemí působila od začátku...
Přítelkyně to chce skoro denně, ale já to nedávám. Bojím se, že mě opustí
- Anonymní
- 09.09.26
- 10401
S Andreou chodím půl roku. Je to ta nejhezčí ženská, kterou jsem kdy měl, a jsem do ní opravdu zamilovaný. Jenže máme jeden problém, o kterém se mi nemluví vůbec snadno. Ona se chce pořád milovat....
Dcera se mě zeptala, která z nás je doma táta. To si člověk dopředu nenaplánuje
- Anonymní
- 09.09.26
- 1433
Máme s partnerkou dvě děti a dlouho jsem si myslela, že už jsme si na otázky okolí zvykly. Nejdřív se lidé ptali, která z nás je „máma“ a která „táta“. Později už se ptali jen na to, jak to u nás...
Konečně mám doma klid na práci. Místo výkonu však prožívám absolutní kolaps
- Anonymní
- 08.09.26
- 3321
Celé léto jsem si v duchu odpočítávala dny do konce prázdnin jako malé dítě. Pracovat na home officu a mít za zády dva malé nezmary, kteří každých deset minut potřebují svačinu, rozseknout hádku o...
Dcera se stydí za oblečení po sestřenici. Na značkové věci ale nemáme
- Anonymní
- 08.09.26
- 3093
Ještě nedávno měla dcera radost z každé tašky oblečení, kterou zdědila po starší sestřenici. Teď odmítá nosit téměř všechno, co nemá správnou značku. Ve škole se jí prý spolužačky smějí. Nevím, zda...
Máma má skoro sto kilo. Přesto mi po porodu řekla, že jsem jako hroch
- Anonymní
- 08.09.26
- 6511
Moje máma má celý život výraznou nadváhu. Je malá, kulatá a jak se říká, je skoro širší než delší. Nikdy jsem ji za to nesoudila. Je to její tělo, její život a její věc. O to víc mě překvapilo,...
Dívala jsem se na Superstar a poznala svého bývalého. A oživilo mi to vzpomínky
- Anonymní
- 08.09.26
- 2714
Na Superstar se normálně nedívám. Tentokrát jsem si ale večer pustila televizi, protože manžel chtěl vidět, kdo letos zkouší štěstí v soutěži. Seděla jsem u toho s telefonem v ruce a skoro...
Učitelka mi řekla, že syn je nevychovaný. Já ho ale vychovávám jinak
- Anonymní
- 08.09.26
- 21224
Doma syna netrestáme, nekřičíme na něj a snažíme se s ním mluvit. Jenže ve školce mi paní učitelka řekla, že nerespektuje autoritu, vyrušuje ostatní a chová se jako dítě, kterému nikdo nenastavil...