2x a pokaždé jinak
- Porod
- kracmeratko
- 19.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak k nám zavítalo štěstí. Venoušek byl tvrdohlavec již v bříšku a nakonec mu to vydrželo až doteď. Byl velmi očekáváný a jak se blížil termín porodu, nemohli jsme se dočkat, až si toho našeho drobečka poprvé pochováme.
Venoušek
Jako nezkušená provorodička jsem se na porod moc těšila a komplikace si absolutně nepřipouštěla. Uběhl termín porodu, Vašika nám pan gynekolog popohnal a vypsal žádanku do porodnice, kdyby se to po Hamiltonovi nerozběhlo, „ale nebojte se, ono se to určitě roběhne“, tvrdil nám po odchodu z ordinace. No, nerozběhlo, takže jsem nastoupila do porodnice, kde mi udělali druhého Hamiltona a čekalo se.
Vašík tvrdohlavec se mě držel zuby nehty. Druhý den jsme absolvovali ještě ultrazvuk a ozvy a na ráno byla už naplánovaná vyvoláčka. V noci mi už bylo tak nějak divně, ve 4 hodiny ráno mi praskla voda a náš tvrdohlavec se rozhodl, že se teda vypudit nenechá a raději půjde sám.
Sestřička mě po sprše odvedla na porodní sál, kde mě nechali přes 2 hodiny čekat v bolestech na studené chodbě, protože se zrovna roztrhl s rodičkami pytel a nestíhali, nebylo ani volno na hekárně, takže mě po vyšetření uložili do maličké místnůstky. V 6 hodin ráno jsme tedy konečně mohla zavolat tátovi a ten za námi dorazil.
Službu tenkrát měla starší porodní asistentka, která byla nepříjemná až zlá,nno, než přijel manžel, měla jsem jí plné zuby a byla ráda, když se ráno služby vyměnily. O oné paní se mi zdálo ještě 6 měsíců po porodu, ale dnes už to vidím trošku jinak, ale to Vám vysvětlím níže.
Nakonec se nám Vašík narodil po osmé hodině ráno s nadvakrát omotanou šňůrou natěsno, okamžitě putoval do inkubátoru pod kyslík. Zažili jsme si plod v ohrožení a nedostatek času pro akutní sekci, jsme rádi, že kluk je v pořádku a nenese si do života žádné následky.
Karolínka
Za 4 roky, letos v březnu jsem se do Kadaně vrátila podruhé. Miminu se opět nechtělo na svět, ale nakonec bylo rozumnější než bráška a Karolínka se po dvou Hamiltonech a den před nástupem do porodnice rozhodla přijít na svět. Jak jsem si přála zažít porod z domova s partnerem po boku od samého začátku, ta naše holčička mi má přání splnila.
Noc byla absolutně klidná, ráno v 6:30 přišel malý: „maminko, vstáváme, už je ráno“, jen co jsem spustila nohy na zem z postele a postavila se, začaly 5minutové kontrakce, manžel se mi smál, jestli už jako fakt rodím. Nakonec jsem ho poslala do práce s tím, že mu dám vědět. Horká sprcha nepomohla, bolesti se stupňovaly, manžel se vrátil domů, odvezl malého k babičce a v 10:30 jsme vyrazili do porodnice.
A kdo byl na příjmu? Moje oblíbená baba asistentka. Vyšetřila mě a suše konstatovala „jedete moc brzy, jste na začátku a my máme zrovna plno, nemám Vás kam dát“. Než jsme vypsali papíry, přišla mě prohlédnout ještě paní doktorka a ejhle, nález za půl hodiny postoupil skoro o pět centimetrů, takže z „jedete brzo“ nakonec bylo „bude to rychlé“. O tom, že se baba s doktorkou o nálezu ještě 10 minut dohadovala, že není možné aby takto postoupil a dokud se nepřesvědčila, tak tomu nevěřila, se snad nemá cenu ani zmiňovat.
Klystýr jsme nestihli, protože nález postupoval rychle. Uložili mě na skládací lehátko v mini místnůstce, kde bylo WC, sprcha a vana, něco jako přípojka k hekárně. Do 12. hodiny jsem to zvládala dobře, ale po 12. to začalo být kritické, byla jsem unavená a přestala to tak nějak celkově zvláda. Nucení na tlačení pořádné a přitom stále „netlačte, ještě je brzy“. Manželovi už také docházel humor a neustále jsme se dohadovali o otevření a zavření okna - on nemohl dýchat, mně byla strašná zima
Pak ale začaly Karolínce kolísat ozvy, takže si mě vzala na starost baba, sprdla mě na tři doby, napolohovala a když do mně šáhla, tak prohlásila - „rodíme“, píchla mi vodu a v 13:27 se nám narodla Karolínka.
Baba mě pak šila, odvedla perfektní práci, po prvním porodu jsme pomalu nechodila, pod jejím vedení to bylo všechno v podstatě hned v pohodě. Po ukončení porodu se z báby stala žena. Prý se nemáme zlobit, ale že jim vždycky jde jen o zdraví miminka a proto byla občas nepříjemná. Tenkrát mě ta slova pohladila, ale dnes si myslím, že kdyby byla milá od začátku, bylo by to mnohem účinější. Každopádně se mi o ní už nezdálo a porod Karolínky vnímám jako nádhernou životní zkušenost.
A shrnutí na závěr. Každý porod je opravdu specifický a pokud platí, že druhý je lehčí, tak u mně ne. U prvního mi praskla voda a bolesti přišly až pak, Vašík se narodil za 4 hodiny. Karolínka se na svět hlásila prní bolestmi, voda mi nepraskla, tu mi museli píchat a porod trval 7 hodin a rozhodně byl bolestivější. Co se týče porodních zranění, první byl o 100 % horší na poporodní hojení. U druhého jsem byla téměř hned fit.
Děkuji, že jste dočetli až sem, tak nějak jsme se jen chtěla podělit o štěstí, které mě potkalo v podobě mých dětí.
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 572
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1300
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 1891
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 575
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 526
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1064
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1959
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 2265
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 1092
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 1117
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...